Odpis pohledávky - strana 2

Firma v roce 2022 vytvořila zákonnou opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách ve výši 1500 Kč. K 31. 12. 2022 byla pohledávka odepsána a opravná položka byla rozpuštěna. V daňovém přiznání bude částka 1500 Kč jen v příloze II. oddíl C řádek 6? Opravná byla položka byla pouze tato jediná. V tom samém roce firma odepsala nedaňově pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Opravná položka vytvořena nebyla. V daňovém přiznání bude tato částka na řádku 40 a v příloze II. oddíl C řádek 12?

Faktura vydaná 19. 12. 2019 na Kč 8 700 včetně DPH splatná 2.1.2020, klient neuhradil a nereagoval na upomínky. V loňském roce vytvořena opravná položkaMD 558/D 391. Kdy je možné odepsat pohledávku a jak zaúčtovat odpis? Je nutné evidovat na podrozvahových účtech, a pokud ano jakým způsobem se eviduje? Uvádí se v příloze k účetní uzávěrce?

Společnost s r. o. má nezaplacené pohledávky k jedné společnosti ve výši 500 000 Kč (splatné v 6/2016). Tyto pohledávky jsme řádně v termínu (11/2016) přihlásili do insolvenčního řízení. Insolvenčním správcem byly uznány a v roce 2016 byla vytvořena 100% opravná daňová položka. Insolvenční řízení není stále ukončeno. Nyní jsme dostali nabídku pohledávky odprodat za kupní cenu 20 000 Kč. Jaké by bylo účetní a daňové řešení? Zrušení opravné položky 500 00 Kč MD 391/D 558, odpis zbytku pohledávek 480 000 Kč MD 546/D 311, 20 000 Kč MD 221/D 311 prodej pohledávek? Byl by odpis daňově uznatelný dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP?

Bez ohledu na ekonomický růst či recesi je získávání nových kvalitních a loajálních zaměstnanců pro zaměstnavatele zpravidla spojeno s velkými obtížemi. Do „boje“ je tedy nutné zapojit všechny možné i nemožné nástroje. Kromě dobrých mzdových podmínek je nutné přicházet i s další škálou nepeněžních benefitů. A právě jedním z takových (zaměstnanci velmi oceňovaných) benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Cílem následujícího příspěvku je poukázat na novinky v této oblasti z nich vyplývající výhody na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Zákonem č. 609/2020 Sb. byla v zákonu o daních z příjmů opětovně zavedena možnost uplatnění takzvaných mimořádných odpisů, a to pro hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, pokud byl tento hmotný majetek pořízen v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. V článku si rozebereme možnost uplatnění mimořádných odpisů v roce 2022.

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Firma účtuje v hospodářském roce, který trvá od 01.4. do 31.03. 12.01.2015 vystavila Firma fakturu na Odběratele ve výši 556 600 CZK se splatností 11.02.2015. 20.04.2015 bylo zahájeno vůči Odběrateli Insolvenční řízení, 16.06.2016 byla povolena reorganizace, 15.8.2016 přihlásila Firma pohledávku do insolvenčního řízení. 31.03.2017 vytvořila Firma opravnou položku dle § 8 na celou hodnotu pohledávky. 18.12.2017 byla reorganizace změněna na konkurz. 9.02.2021 byl konkurz zrušen – oznámení o zrušení konkurzu bylo do Sbírky listin založeno 23.08.2021 – tím chci zdůraznit, že k 31.03.2021, kdy končil HR, Firma o zrušení konkurzu ještě nemohla vědět… 20.10.2021 byl Odběratel vymazán z Obchodního rejstříku. Od insolvenčního správce ani z jiného zdroje Firma údajně neobdržela žádné zprávy o zrušení konkurzu nebo o výmazu Odběratele z OR. Dotaz zní : může Firma v HR, který běží od 01.04.2021 do 31.03.2022 tuto Pohledávku daňově odepsat? Opravná položka bude pochopitelně před tím zrušena.

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?

Společnost s r. o., plátce DPH, má v účetnictví vystavené faktury za služby slovenskému plátci. Jedná se o faktury v celkové výši 45 000 Kč (1 700 EUR), tyto faktury (i přes veškerou naši snahu) nakonec zaplaceny již nebudou. Jelikož jsou tyto faktury z roku 2017, tak jsou nyní už i promlčené. Mohu tyto faktury „jen“ účetně odepsat (opravné položky vytvořené nebyly), tzn. že je zaúčtuji nedaňově na MD 546/D 311? Je ještě něco, na co nesmím zapomenout v souvislosti s odpisem těchto faktur?

V článku se blíže podíváme na možnosti, jak může prostřednictvím daňových odpisů poplatník daně z příjmů fyzických osob snížit vysoký základ daně z příjmů dosažený za zdaňovací období 2021 a naopak jak může postupovat při uplatnění daňového odpisování v případě, když má nízký základ daně z příjmů, a přitom chce uplatnit příslušné odpočty od základu daně a slevy na dani. Vycházíme přitom z aktuálně platného znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) pro rok 2021 se zdůrazněním na změny týkající se hmotného majetku a jeho odpisování obsažené v zákonu č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. ).

Daňové a účetní aspekty odpisu pohledávek za věřiteli v insolvenčním řízení, konkurzu a exekuci Ing. Petr Koubovský, daňový poradce, č. osv. 3891, Rödl & Partner Tax, k. s. Mgr....

Pohledávky patří mezi nejčastější předmět účtování asi v každé účetní jednotce. Obvykle vznikají ze smlouvy, podle níž má dodavatel něco vykonat (např. dodat výrobky) pro odběratele, který má zaplatit. Existuje bezpočet důvodů vzniku pohledávek, přičemž v podnikatelské praxi převažují obchodní pohledávky za splněné dodávky výrobků, zboží a za poskytnuté služby. Výjimkou ale nejsou ani pracovněprávní pohledávky vůči zaměstnancům, sankční nároky nebo pohledávky za vklady upsané společníky a jiné. Nás ovšem nebude zajímat veselý začátek (vznik) pohledávky, ale zejména její – smutný – konec, kdy věřiteli po všech marných pokusech o vymožení nezbývá nic jiného, než ji pro tzv. nedobytnost odepsat. Jak na to účetně a zejména pak daňově?

Princip daní z příjmů je velmi prostý: od příjmů se odečtou výdaje a z kladného rozdílu (základu daně) se příslušnou sazbou vypočte daň. Na to by stačil jeden nebo dva paragrafy – a hotovo. Jenže… Jak praví klasik, není nic snazšího než věci zkomplikovat. Proto má zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) 150 stran a další stovky stran mají nesčetné metodické pokyny finanční správy k jeho provádění. Největší péči ZDP věnuje daňové uznatelnosti výdajů (nákladů), z nichž ve firmách dominují mzdy, zásoby a investice. Zatímco první dva typy se promítají do základu daně obvykle ihned a najednou, investice do nich vcházejí dlouhodobě a postupně formou odpisů, u nichž nyní došlo k výraznému zkrácení – ale jen za určitých podmínek.

Společnost dala pohledávku vymáhat advokátovi. Prodlužuje se tím doba promlčení? Pokud ano, mohu pohledávku i přesto daňově odepsat, pokud k ní nejdříve vytvořím opravnou položku? Pokud by později došlo k vymožení pohledávky, dali bychom ji do daňových výnosů. Odepsanou pohledávku bychom vedli v podrozvahové evidenci.

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Společnost A (s. r. o.), plátce DPH, uzavřela nájemní smlouvu na pronájem nebytových prostor se společností B (s. r. o.), neplátcem DPH. Společnost B se dostala do likvidace a následně došlo k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Společnost B i po výmazu z obchodního rejstříku prostory fakticky užívala. Společnost A se o výmazu společnosti B z obchodního rejstříku dozvěděla až s několikaměsíčním zpožděním. Společnosti A tak zůstaly v účetnictví neuhrazené pohledávky, které vznikly z faktur vystavených, jak před datem výmazu z obchodního rejstříku, tak po datu výmazu z obchodního rejstříku. Co by nyní měla společnost A s pohledávkami udělat a jaké to bude mít daňové dopady?

Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a zákona o rezervách. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně, je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?

Společnost s r. o. eviduje několik pohledávek od stejného odběratele 1,5 roku po splatnosti ve výši 83 002,24 Kč, o nichž ví, že nebudou uhrazeny. Proto se rozhodla prodat tyto pohledávky za 55 000 Kč. Jak účtovat o tomto prodeji pohledávek a co s neuhrazenými zbývajícími pohledávkami ve výši 28 002,24 Kč?

V roce 2018 nám jedna společnost neuhradila námi vystavenou fakturu. Společnost je nyní v likvidaci. Jakým způsobem máme postupovat, abychom neuhrazenou fakturu odepsali? Jak s touto fakturou naložit v daňovém přiznání právnických osob? V druhém případě jsme v roce 2018 vystavili fakturu společnosti, která stále existuje, ale fakturu nám zaplatit nechce (tvrdí, že nám fakturu zaplatili hotově, což není pravda). Jak postupovat v tomto případě v daňovém přiznání právnických osob? Jsme s. r. o. a vedeme podvojné účetnictví.

Pohledávky jsou nedílnou součástí podnikatelské praxe, vyjadřují stav, že již bylo dodáno to, co bylo dohodnuto, ale toto dodání ještě nebylo odběratelem či zákazníkem zaplaceno. Tato situace přináší i některé daňové souvislosti, na ty bychom chtěli v tomto příspěvku upozornit, a to zejména z pohledu daně z příjmů.