Osoba povinná k dani

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní rodinný dům více než 10 let. Tento rodinný dům byl postaven tak, že se naskytla příležitost dům mírně zrekonstruovat a vytvořit zde 3 bytové jednotky. V rámci rekonstrukce se nezasahuje do nosných konstrukcí, ale bylo nutné umístit v podkroví 6 střešních oken, na což stavební úřad vyžadoval stavební povolení a díky tomu celá rekonstrukce podléhá stavebnímu povolení. Po kolaudaci stavebník rozdělí dům prohlášením na bytové jednotky a nechá zapsat do katastru a následně je prodá. nedochází, k žádné přístavbě, nebo nástavbě, ale úpravy typu nová koupelna tady jsou. výdaje na rekonstrukci nepřevýší 30 % budoucí kupní ceny. Může se v případě prodeje bytových jednotek FO-nepodnikatel stát plátcem DPH při překročení limitu obratu?

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb prostřednictvím mobilní aplikace (účinnost od 1. 1. 2025). Jedná se o aktualizovanou informaci k daňovým povinnostem osob poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilních aplikací jiných společností (např. Uber, Bolt).

Český plátce DPH, fyzická osoba, poskytl vodoinstalatérské práce na nemovitosti v Polsku, jednalo se o budovu obecního úřadu v Polsku, který není v Polsku registrován k plátcovství DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Má povinnost se Čech registrovat v Polsku? Nebo má povinnost se registrovat polský obecní úřad jako indentifikovaná osoba z titulu přijetí služby?

Jak to bude s DPH a daní z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba, neplátce DPH, nakoupila soukromě pozemky (stavební i nestavební) a chce je nyní prodat? Jak by to bylo v případě plátce DPH, který pozemky nemá v obchodním majetku? 

Když poskytnu službu ( já plátce DPH v ČR), kterou provedu pro odběratele plátce DPH/ neplátce DPH v EU na uzemí EU mimo ČR (jedná se odhalení manipulace s daty tachografu) bude fakturováno s DPH s nebo bez DPH (reverse charge), nebo se budu muset v dané zemi stát plátcem DPH?

Prodejce, společnost s ručením omezeným neplátce DPH, se domluvil v roce 2024 na prodeji bytu (byt nesplňoval podmínky pro osvobození od DPH) občanovi neplátci. Kupní cena bytu byla stanovena na 2,5 mil.Kč. Prodejce v září 2024 obdržel zálohu ve výši 1,5 mil.Kč (zaúčtováno na účet 324). V roce 2024 to byl jeho jediný prodej/příjem, žádnou jinou činnost v roce 2024 nevykonal. V květnu 2025 obdržel doplatek 1mil.Kč. Stane se prodejce v roce 2025 plátcem DPH, pokud budeme uvažovat, že už dále v roce 2025 nebude mít jiný příjem? Má povinnost zahrnout do obratu pro rok 2025 i obdrženou zálohu z roku 2024?

Fyzická osoba (nepodnikatel/neplátce DPH) pořídí dům, který prohlášením vlastníka rozdělí na bytové jednotky. Ty zrekonstruuje a prodá. Stane se FO plátcem DPH a bude prodej nemovitostí zatížen DPH?

Ředitel školské právnické osoby /soukromá školní jídelna/ se ze své činnosti zodpovídá radě školské právnické osoby, která ze zákona /školský zákon/ schvaluje rozpočet školské právnické osoby. Je tedy možno prohlásit, že ředitel zastupuje školskou právnickou osobu navenek, ale není členem jejího statutárního orgánu? Jakým způsobem posoudit jeho spojení s jinou osobou z hlediska daně z příjmu? Příklad: Fyzická osoba je AB. Ředitel školské právnické osoby je otec AB. Osoba AB nijak nefiguruje ve školské právnické osobě ani školské radě. Jedná se v tomto případě o jinak spojené osoby jako osoby blízké?

Použije se cestovní služba, pokud je klientem dánská společnost registrovaná k DPH v Dánsku, která daný „zájezd“ dále fakturuje finálnímu zákazníkovi? Použije se režim cestovní služby pokud jsou poskytnuty vlastní průvodcovské služby (jde o podnikající OSVC), plus tato OSVČ zaplatí vstupenky do muzea v Praze, do Terezína a ještě zaplatí oběd v pizzerii (vše je pak fakturováno dohromady jako balíček služeb). Byl by rozdíl, kdyby se toto fakturovalo dánské společnosti, která toto dále přefakturuje nebo finálnímu zákazníkovi?

Stát, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, se při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají poplatky nebo jiné úhrady. Za osobu povinnou k dani se tyto subjekty považují, pokud uskutečňují činnosti: uvedené v této tabulce nebo takové, při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže (tyto činnosti stanoví vláda nařízením).

Několikrát jsem se setkala se situací, kdy dodavatelská společnost vystavila doklad s českou DPH, ale její DIČ (platné dle VIES) nezačínalo jako klasické české DIČ CZ, ale například DE, ATU apod. Smí si v takovém případě nakupující česká společnost plátce DPH uplatnit DPH z nákupu? Například rakouská společnost s rakouským DIČ (tedy začíná ATU) uvede českou sazbu DPH 21 % na doklad. talo se nám to již v několika případech, například i ze Slovenska, lze si z takto vystavené faktury nárokovat českou DPH? Je tedy možné, aby rakouská společnost byla registrována zde v CZ k české DPH pod rakouským DIČ? Dle mého názoru tato registrace v CZ s „cizím“ DIČ možná není a rakouská společnost by měla mít několik DIČ, například pro Rakousko ATU123..., pro Čechy CZ145..., pro Německo DE458... atd. Přijde mi nepravděpodobné, že pod rakouským DIČ, které začíná ATU, by mohla v Čechách fakturovat českou DPH. Asi by měla mít pro každou zemi své extra DIČ, začínající kódem té dané země,nebo se mýlím? A pokud nám přijde například faktura za zboží, vystaví ji rakouská společnost s DIČ začínající ATU s naší DPH 21 %, mohu si nárokovat zde v Čechách odpočet? 

V červnu 2024 jsme vystavili fakturu do EU - konkrétně dánskému obchodnímu partnerovi, se kterým trvá spolupráce až dlouhá léta. Při začátku spolupráce nahlásil i své DIČ pro účely DPH. Jedná se o služby poskytované elektronicky na webech (reklama). Vždy jsme fakturovali bez DPH (s přenosem DPH na odběratele EU). Nyní nám volali z FÚ, že v souhrnném hlášení za červen máme chybu, že je tam uvedeno DIČ u dánského odběratele, u kterého DIČ k DPH bylo 1.3.2024 zrušeno. Náš odběratel žádnou takovou událost nenahlásil a naší fakturu přijal a i zaplatil. V případě, že by potvrdil, že platné DIČ k DPH v době naší fakturace už neměl, jaký je správný postup? Stačí vystavit Opravný daňový doklad, přičemž vyčíslíme tuzemskou DPH? A s jakým datumem vystavení faktury? Stejné jakou původní faktury, nebo nyní aktuální datum a jen DUZP té původní faktury? a kde je v tomto případě místo plnění? Stále pracujeme s tím, že místo plnění je u odběratele, ale v případě, že by odběratel nebyl plátcem DPH?

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

S. r. o., plátce DPH, zakoupila ČSN normu, byla zařazena do sazby DPH 0 %. Vstoupí tento nákup do přiznání k DPH? 

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Česká s.r.o., neplátce DPH, přijala IT službu od studenta z Indie. Student vystavil fakturu, ale je prý soukromou osobou. Protože spolupráce se navázala přes reklamu na sociálních sítích, dá se usuzovat, že ekonomická činnost poskytovatelem je vykonávaná soustavně. Přitom není známo, zda indické právo vyžaduje formální registraci fyzické osoby provádějící soustavnou ekonomickou činnost jako podnikatele (třeba v USA nikoliv). Vznikne v tomto případě české s.r.o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba podle § 6h a přiznat a uhradit DPH z této přijaté služby?