Pořizovací cena - strana 23

Příspěvková organizace nechala před koupí majetku vypracovat znalecký posudek na pořizovaný majetek. Jednalo se o nákup většího množství již použitého zařízení (cca. za 2 mil Kč) od podnikatelského subjektu. Cena znaleckého posudku byla cca. 200 tis.Kč. S prodávajícím se dohodla, že majetek od něj koupí za cenu stanovenou ve znaleckém posudku. Bude hodnota znaleckého posudku vstupovat do ocenění pořizovaného majetku?

Zboží je dováženo kamionem do sídla dovozce. Zboží je nutno vyložit, ale dovozce nemá potřebnou techniku a objedná si českou firmu, není plátce DPH, která zboží vyloží. Firma, která zboží vyloží, fakturuje dovozci za vykládku 5 000 Kč bez DPH. Tato služba je vázána na dovoz zboží. Patří vynaložené náklady na vykládku zboží do pořizovací ceny zásob?

Můj klient provedl opravu - úpravu zpevněné plochy. Namísto trávy a betonu je zámková dlažba. Je možné, aby tento náklad byl daňově účinný v plné výši, i když přesáhne částku 40 000 Kč jako oprava zpevněné plochy?

Podnikatel provádí v objektu, který má v obchodním majetku, výměnu stávajících dřevěných oken za plastová. Přitom dochází i k drobným změnám rozměrů stavebních otvorů pro okna (zvětšení či zmenšení). Je výdaj na výměnu oken z pohledu zákona o dani z příjmů považován za opravu nebo technické zhodnocení?

Dne 1. 7. 2005 jsem vložila do obchodního majetku (fyzická osoba, podnikání dle § 7) svůj podíl na nemovitostech (50 % - rodinný dům, obchody) v hodnotě dle znaleckého posudku vyhotoveného pro účely ocenění těchto nemovitostí. Dne 1. 4. 2006 jsem na základě rozhodnutí dědického soudu vložila do obchodního majetku další část uvedeného majetku a to podíl dle rozhodnutí soudu a podle znaleckého posudku, dle kterého vyčíslil hodnotu majetku soud. Původní posudek byl vyhotoven rovněž pro účely soudu - dědického řízení (v r. 2005), ale rozhodnuto bylo v r. 2006 podle jiného posudku. V jaké hodnotě máme evidovat majetek v účetnictví, (podvojné) 50 % vložených v r. 2005 dle tehdy platného posudku a dalších 8 % dle posudku z r. 2006? Nebo je možno majetek evidovat dle posudku, dle kterého vyčísloval soud? Je možné tento majetek, vložený vkladem (dříve nebyl v obchodním majetku), odpisovat - uplatňovat daňové odpisy? (50 % pořízeno koupí před 20 lety, 8 % nabyto dědictvím v r. 2006).

Na str. 22 časopisu Účetnictví v praxi 9/2006 se zabýváte tím, které výdaje patří do pořizovací ceny majetku. O projektech uvádíte, že jde o náklady, které vznikají až po rozhodnutí o realizaci investice. V našem případě byly vypracovány podklady pro rozhodnutí, zda stavbu zahájit či nikoliv (předběžný rozpočet, stavební povolení aj.), na základě projektu, tzn., že projekt předcházel rozhodnutí. Současný stav věcí je ten, že rozhodnutí bylo odloženo o dva roky. Je takový projekt součástí daňových výdajů či pořizovací ceny?

Žádám o účetní a daňový postup při vystoupení společníka ze s. r. o. v průběhu roku. Ve firmě jsou pouze dva společníci, kteří mezi sebou uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu (prodávající, kupující). Prodávající vlastní 49 % obchodního podílu, který převádí na kupujícího. Kupní cena obchodního podílu činí 1 000 Kč. Kupující se tak stal jediným společníkem této společnosti se 100% obchodním podílem, na který připadá vklad ve výši 200 000 Kč. Žádám o praktický příklad.

Podnikatel - fyzická osoba má půjčovnu svatebních šatů a prodej spodního prádla. Musí ukončit činnost a chce půjčovnu včetně zásob převést na manžela. Jak ocenit zásoby? Spodní prádlo samozřejmě v pořizovacích cenách. U svatebních šatů nevím jaké ocenění, zda je možno zohlednit opotřebení a jaký výpočet a cenu pro převedení zásob na manžela použít.

Podnikatelka, FO, DE, není plátce DPH. Podnikání zahájila v r. 2005, na konci roku byla ve ztrátě 70 000 Kč. Nyní 31. 8. 2006 podnikání ukončila. 1. Kdy musí podat daňové přiznání k DPFO za r. 2006? Do 31. 3. 2007 nebo dříve? 2. K 31. 8. 2006 má skladové zásoby. Tyto budou ovlivňovat výsledek hospodaření za r. 2006, zvýší se příjem. Výše tohoto příjmu bude stav skladových zásob v pořizovací nebo v prodejní ceně? 3. Jestliže ukončí r. 2006 se ziskem např. 50 000 Kč, lze odečíst vzniklou ztrátu za r. 2005? Protože podniká druhým rokem, neměla by se na ni vztahovat povinnost minimálního daňového základu, a tak si myslím, že by ztrátu uplatnit mohla.

Žádám o posouzení správného postupu zdaňování vozidel používaných řediteli naší společnosti. Situace je tato: 1. Ředitelé užívají firemní vozidla jak k obchodním, tak i k soukromým účelům. 2. Firemní vozidla najímáme na operativní leasing od majitele (např. Lease Plan). 3. Ředitelé platí 20 % z hodnoty splátky operativního leasingu ze svého čistého příjmu (je to vnitrofiremní pravidlo). 4. Ředitelům není zvyšován daňový základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob o 1 % z pořizovací ceny vozidla. Postupujeme správně?

Dotaz se týká společnosti s. r. o. V letošním roce jsem obdržela k zaúčtování několik dokladů - paragonů - na menší částky cca za 5 000 Kč. Tyto doklady obsahovaly též DPH. Kvůli takto malým částkám jsem se po domluvě s jednatelem rozhodla, že nebudu dělat dodatečné daňové přiznání k DPH za 4.Q.05. Daňový základ jsem zaúčtovala do nedaňových nákladů. Předpokládám, že v případě, že se neuplatní DPH v příslušném období, může se tato částka zaúčtovat do nákladů. Nejsem si jista, zda tyto náklady ve výši DPH mohu účtovat daňově nebo musím též jako daňový základ účtovat nedaňově.

Společnost s ručením omezeným koupila v r. 2001 od správce konkursní podstaty bytový dům se 4 bytovými jednotkami, garážemi a souvisejícím pozemkem za 680 000 Kč. Podle posudku znalce z r. 2001 činila hodnota nemovitosti celkem 2 500 000 Kč, podle rozpisu jednotlivých částí nemovitosti v posudku znalce byla částka 680 000 Kč zaúčtována na účty 021 - Stavby a 031- Pozemky. 1. Koncem roku 2005 prodal nový jednatel a zároveň jediný společník pozemek kolem budovy své matce za 7 000 Kč, pořiz. cena pozemku je 72 000 Kč. Cena podle nového posudku znalce bude mnohem vyšší (zatím není posudek k dispozici, přiznání k dani z převodu nemovitostí nebylo dosud podáno). O částku 65 000 Kč zvýším základ daně z příjmů. Jaké další důsledky bude mít tento prodej? 2. V roce 2006 hodlá jediný společník prodat dům se 4 byty sobě jako fyzické osobě a samozřejmě za co nejnižší cenu (za účetní zůstatkovou cenu). Domnívám se, že v tomto případě se ho bude týkat ustanovení § 23 o ceně obvyklé.

Firma koupila pozemek i s věcným břemenem, jehož výše byla započítána do vstupní ceny pozemku. Teď přišli s dotazem, jestli z tohoto věcného břemene nevyplývají některé další povinnosti, jako třeba podávat přiznání k dani z nemovitostí.