Pořizovací cena - strana 21

Naše firma si nechala zhotovit kuchyňku na míru. Je to sestava skříněk, dřez s baterií, vestavěná chladnička. Celková částka je vyšší než 40 000 Kč. Myslím si, že bychom celou kuchyňku měli odpisovat jako jeden blok. Ale - chladničku jsme koupili výhodně zvlášť, ale už s cílem k zabudování do této sestavy (tedy s 5% DPH). Bylo by v rozporu se zákonem z příjmu, tuto chladničku jednorázově zaúčtovat do nákladů a nábytek kuchyňky pak jako sestavu odpisovat 5 let (2. odpisová skupina)?

Jak postupovat v případě postoupené pohledávky u fyzické osoby v DE? Advokát účtuje v DE, zastupuje klienta v případě vymáhání pohledávky. Klient nemá peníze na zaplacení služeb a náhrad advokáta a tak na základě dohody mu postoupí pohledávku, kterou sám eviduje. Jak bude advokát postupovat? Kdy postoupenou pohledávku zavede do svých pohledávek, kdy ji zdaní, co si může uplatnit do uznatelných výdajů? Je plátce DPH, má to vliv? Pokud pohledávka nebude nikdy zaplacena nebo jen částečně a v případě ukončení podnikání nebo nějaké jiné změny, musí ji advokát zdanit nebo se dá nějak zrušit?

Jak postupovat v případě pořízení osobního automobilu na úvěr? Vedeme daňovou evidenci. Pořízení osobního automobilu 24. 7. 2007 - pořizovací cena 169 000 Kč, hotově zaplaceno při převzetí 33 800 Kč, úvěr dle smlouvy 135 200 Kč. Automobil musel projít před přihlášením technickou prohlídkou 8. 8. 2007 - cena 1 020 Kč, registrace vozidla 8. 8. 2007 - 800 Kč. Zavedu automobil do majetku do odpisové skupiny 1a a budu odpisovat z ceny 169 000 Kč a další výdaje s technickou prohlídkou a registrací vozidla zaúčtuji jako režijní výdaj, nebo musím navýšit pořizovací cenu o 1 020 Kč a 800 Kč a pak zavést do majetku a odpisovat?

Firma je právnická osoba, účtující podle vyhlášky č. 500. Firma pořídila ve 2/2003 software za 80 000 Kč a rozhodla o jeho účetním odpisu na 36 měsíců. Pro účely daně z příjmu se pro nehmotný majetek pořízený v roce 2003 postupuje podle § 24/2/v zákona o daních z příjmů - co účetně, to daňově. Firma k tomuto software dokupovala rozšíření, a to v roce 2004, 2005 i 2006. Vždy o tomto rozšíření účtovala jako o technickém zhodnocení, tj. zvýšila vstupní cenu a stanovila novou výši odpisů. Účetní odpisy však nestanovila tak, že by po zaúčtování technického zhodnocení rozdělila rovnoměrně zbývající dosud neodepsanou hodnotu na počet měsíců zbývajících do počtu 36, ale měsíční výše odpisů byla stanovena tak, že zvýšená vstupní cena byla dělena 36. Tím zákonitě není možné v období 36 měsíců při opakovaném technickém zhodnocení dosáhnout odepsání software. Dle mého názoru je možné, aby způsob odpisování byl stanoven tak, že účetně odpisuji nikoliv 36 měsíců, ale že odpisuji vždy ve výši 1/36 aktuální zvýšené vstupní ceny, což znamená, že se odpisování v čase prodlouží podle toho, jak ke zvyšování vstupní ceny postupně docházelo. Tedy nedošlo k odepsání v roce 2006, ale odepsání bude dosaženo v průběhu roku 2007. Pro účely daní by pořád platilo, že daňově účinné je v roce 2006 i 2007 to, co je v účetnictví podle § 24/2/v. Co se týče technického zhodnocení v roce 2006, dle mě pro nehmotný majetek pořízený v roce 2003 neplatí ustanovení § 32a zákona o daních z příjmů, tedy ani podmínka, že technické zhodnocení se musí odpisovat nejméně 18 měsíců, a software bude doodepsán účetně = daňově ve výši 1/36 posledně platné zvýšené vstupní ceny. Lze s tímto závěrem z hlediska zákona o účetnictví a z hlediska zákona o daních z příjmů souhlasit, nebo musí být jiný postup a jaký?

Naše společnost vlastnila akcie jiné společnosti. Ze střediska cenných papírů přišlo oznámení, že tyto cenné papíry byly zrušeny na příkaz emitenta před výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Lze v takové situaci odepsat pořizovací cenu zrušených akcií do daňových nákladů?

Jak postupovat při zaúčtování - účetnictví (s. r. o.)? a) Společnost pořídila budovu za účelem využívání jako sklad na zboží a sídlo společnosti v ceně 250 000 Kč, uzavřená smlouva v listopadu 2006, platba hotově rovněž v listopadu roku 2006, společnost uhradila prodejci - soukromé osobě - 250 000 Kč, ale protože prodávající dlužil na nějakém úvěru, tak žádost o vklad na KÚ byla podána až 19. 3. 2007 a následně byl proveden zápis. Nevěděla jsem si rady, tak jsem v roce 2006 zaúčtovala úhradu jako 052/211, dnem zápisu jsem přeúčtovala na 042/052, další výdaje nebyly, tak dále na 021/042, nyní jsem se dozvěděla, že v roce 2007 začne probíhat na uvedené budově rekonstrukce, jak se provedené práce a nákup materiálu bude účtovat - na účet 042 a po dokončení rekonstrukce v roce 2007 změnit pořizovací cenu budovy a pak vypočítat odpisy, nebo tento postup není možný? Pokud nebude rekonstrukce dokončena v roce 2007, jaký by byl postup? b) Výpočet odpisů daňových a účetních: pokud by se vycházelo z částky 250 000 Kč, je možné účtovat odpisy tímto způsobem? 3 500 Kč daňové odpisy 551001/081001 3 450 Kč rozdíl mezi daň. a úč. 551002/081002 v daňovém přiznání o částku účetních odpisů upravit daňový základ (je možné zaúčtování účetních odpisů až na konci roku - výpočet je proveden na kartě měsíčně). Jedná se o společnost, která nemá povinnost auditu.

Jsme právnická osoba, společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme podvojné účetnictví. Vlastníme budovu, kde provádíme výrobní činnost. Na střechu budovy jsme pořídili solární komplet k ohřevu teplé vody pro mytí zásobníků při výrobě sirupů v hodnotě 118 000 Kč bez DPH. Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení. Do jaké odpisové skupiny zařadit tento solární komplet?

Ve firmě jsem zaváděli novou počítačovou síť. Nakoupili jsme HW v celkové hodnotě 120 tis. Kč (5 ks serverů, z toho 4 ks mají pořizovací cenu nižší než 40 tis. Kč), SW v celkové hodnotě 87 tis. Kč (5 ks SW, jednotlivá cena u všech je do 60 tis. Kč), 9 ks terminálů v celkové hodnotě 27 tis. Kč, spojovací materiál v celkové hodnotě 17 tis. Kč. Jak tento majetek zatřídit a odpisovat?

Firma koupila vinohrady. Vše, co na nich bylo, nyní likviduje a chce provést novou výsadbu. Dle nových předpisů EU nelze vysadit kdykoliv a kamkoliv nové vinice. Abychom mohli vysadit, musíme koupit práva opětovné výsadby. V momentě, kdy budeme znovu vysazovat, tyto práva využijeme. Jak zaúčtovat tyto práva?

Jsme společnost s ručením omezeným, která uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek ve výši 93 000 Kč + DPH celkem 110 670 Kč. Jak se správně zaúčtuje, když tyto pohledávky nám postupně platí firma na účet? Jak správně zaúčtuje naše organizace, která za tyto pohledávky zaplatila 110 670 Kč?

Osoba samostatně výdělečně činná, vede daňovou evidenci, je plátcem DPH, chystá se ukončit svoji činnost. Eviduje neuhrazené faktury vydané i splatné v roce 2006 za společnost s ručením omezeným, která je v konkurzu. Jak dále pracovat s těmito fakturami? Může výše zmíněná osoba při ukončení činnosti prodat svůj dosud neodepsaný DLHM druhému z manželů, rovněž osobě samostatně výdělečně činné? Ten vede účetnictví, je také plátcem DPH a pokračoval by v započatém odpisování?

Jsme plátci DPH, společnost s ručením omezeným, vedeme podvojné účetnictví. Pronajali jsme část budovy, kterou nájemce technicky zhodnotil. Nyní ukončil smlouvu o nájmu a my, na základě znaleckého posudku, přijímáme technické zhodnocení do svého majetku. Je faktura za znalecký posudek (popř. i částky za právní úkony vztahující se k vyřešení tohoto případu) součástí technického zhodnocení, nebo se jedná o službu účtovanou do služeb na účet 518?

PO řízená ÚSC. Musí být splněna podmínka, že celková hodnota souboru movitých věcí převyšuje 40 000 Kč (např. PC + monitor + myš + klávesnice), nebo alespoň 1 věc ze souboru musí převyšovat již zmíněnou hranici?

Převodce smlouvou převádí obchodní podíl představující 100 % základního kapitálu 300 000 Kč. Převodce a nabyvatel se dohodli, že jde o převod úplatný a převodce převádí na nabyvatele 100% obch. podílu za cenu 1 000 000 Kč. Nabyvatel se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu obch. podílu do 31. 12. 2011. Jak se bude o tomto závazku u nabyvatele účtovat? Je tento milion u nabyvatele náklad? Nebo jde jen o vypořádání mezi převodcem a nabyvatelem a v účetnictví se nijak tento závazek nepromítne?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, pořídila ojetý osobní vůz z Německa. Z těchto důvodů dva zaměstnanci firmy vykonali služební cestu do EU služebním vozidlem. Co vše bude vstupovat do ceny pořízení? Poplatek za převozní značky, další poplatek v EU, stravné a kapesné zaměstnanců, nákup PHM při převozu, poplatek dovoz, registrace atd. do data získání osvědčení o registraci vozidla?

Jsme společnost s ručením omezeným a minulý rok jsme koupili nemovitost. Všechny náklady spojené s ní jsme zatím dávali rovnou do nákladů. Další faktury však budou technickým zhodnocením. Jakým způsobem máme o technickém zhodnocení účtovat? Je možno si odečítat DPH?

Jsme PO, zřízená ÚSC, jsme plátci DPH. Na fa od CCS Praha je naúčtován dálniční poplatek a servisní poplatek, na který nákladový účet tyto poplatky naúčtovat?

Je možné uplatnit přímo do nákladů elektrickou přípojku v hodnotě do 40 000 Kč? Jedná se o společnost s ručením omezeným účtující v podvojném účetnictví.

Jak účtuje postupník o postoupené pohledávce? Nejsme faktoringová firma a pohledávku kupujeme proto, aby nám vznikl závazek vůči postupiteli. Pořizovací hodnota pohledávky se rovná její nominální hodnotě. Závazek nebudeme postupiteli platit, ale chceme ho započítat s naší pohledávkou vůči postupiteli za dodané výrobky. Pořízenou pohledávku pak započteme s naším závazkem vůči další dodavatelské firmě.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede evidenci a je obchodník s použitým zbožím dle § 90 ZDPH, jak správně stanoví přirážku ke zdanění? Je to tak, že do pořizovací ceny spadá nákup automobilu, PHM, technická kontrola, umytí vozu atd.? Nemá do pořizovací ceny patřit pouze nákup vozu od prodejce? Ale co další náklady?