Příjmy ze závislé činnosti

Fyzická osoba, nepodnikatel, s příjmy dle § 6 ZDP – závislá činnost a § 9 ZDP – pronájem. Pronajímané nemovitosti, bytové domy, nemá v obchodním majetku dle ZDP. Roční příjem z pronájmu je vyšší než 2,6 mil. Kč u předmětných bytových domů. Domy vlastní více než deset let, jsou více než deset let po kolaudaci a pořízení, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Nyní se chystá domy prodat. Jak je to s DPH? Dle našeho názoru je pronájem ekonomickou činností dle § 5 odst. 1 a 3 ZDPH, budovy jsou součástí obchodního majetku z hlediska § 4 odst. b) a c) ZDPH, pronájem je osvobozen od DPH § 56 odst. 1 a 5 ZDPH. A jelikož nebyl žádný jiný příjem, protože příjmy ze zaměstnání se do obratu nezapočítávají dle § 5 odst. 2 písm. a) ZDPH, pak tato fyzická osoba nebyla z titulu DPH plátcem DPH, dále s ohledem na to, že osvobozeným plněním § 56 odst. 1 je rovněž prodej domů vč. souvisejících pozemků (popř. § 55a odst. 1 pro ostatní pozemky) – tak se tato fyzická osoba se nestane plátcem DPH a celá transakce nebude podléhat DPH. 

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb prostřednictvím mobilní aplikace (účinnost od 1. 1. 2025). Jedná se o aktualizovanou informaci k daňovým povinnostem osob poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilních aplikací jiných společností (např. Uber, Bolt).

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

Lze výkon statutární funkce předsedy SVJ řešit formou dohody o provedení práce (DPP), nebo je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce podle občanského zákoníku (případně § 59 zákona o obchodních korporacích)? V případě, že osoba vykonávající statutární funkci pro SVJ zároveň vykonává i jiné činnosti (např. úklid, údržbu domu, vedení evidence apod.), je možné na tyto činnosti uzavřít samostatnou DPP nebo DPČ, odděleně od výkonu statutární funkce? Chápeme správně, že odměna za výkon statutární funkce např. předsedy SVJ, je z pohledu zákona o daních z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, a tedy podléhá běžnému režimu zdanění, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud je překročena rozhodná hranice (aktuálně 4 000 Kč)? A platí v takovém případě povinnost SVJ jako plátce odvádět příslušné pojistné stejně jako zaměstnavatel?

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Jedná se o českou firmu s mateřskou společností z jiného státu EU. Každý zaměstnanec české společnosti obdržel v červenci 2025 od zaměstnavatele certifikát s uvedením určitého počtu jednotek, které budou, pokud mateřská společnost vstoupí na burzu (předpoklad leden 2026) přeměněny na akcie mateřské společnosti a tyto budou pak veřejně obchodovatelné. Jde nám o okamžik zdanění - předpokládáme, že po obdržení akcií buď zaměstnavatel ohlásí správci daně do 20. dne následujícího měsíce "odložený" režim, takže příjem se bude danit, až dojde k jedné ze skutečností dle § 6, odst. 14) zákona o daních z příjmů (ukončení zaměstnání, prodej akcií.....). V případě, že zaměstnavatel neučiní toto oznámení, bude se příjem danit v měsíci přijetí akcií)? Další otázka je potom na sociální a zdravotní pojištění - podléhá uvedený příjem těmto odvodům?

Český občan, bývalý zaměstnanec německé firmy, pracující v Německu, se vrátil zpět do České republiky a začal pobírat příjmy z konkurenční doložky od bývalého německého zaměstnavatele. Jaké povinnosti prosím vznikají českému občanu z pohledu sociálního, zdravotního pojištění a zdanění zde v ČR? Jiné příjmy mezitím český občan nemá. 

1. Česká s.r.o. provozuje restauraci, občas zákazníky zaplatí dýško kartou. A tak na účtu firmy dorazí peníze navíc mimo tržby. Jak správně zdanit tyto peníze? Firma je plátce DPH. Zdaní se dani z přijmu PO 21%? DPH se nedání? A co zaměstnanci, které obdrží dýško, to se musí dodanit ke mzdě? 2. České sro si pořídilo Multisport. Platí celou služby firma. Kartu využívají všichni zaměstnanci a také jednatelka. 1. Otázka: Jednatelka není zaměstnaná ve firmě, může tuto kartu využívat? 2. Otázka zda se musí tento benefit zdanit u zaměstnanců? 

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

V rámci slosování pořádané zaměstnavatelem (s.r.o.) byli vylosováni zaměstnanci, kteří obdrželi vstupenky na kulturní festival (hodnota vstupenky byla cca 4 000 Kč; zaměstnanec musel před slosováním projevit zájem o účast ve slosování). Zajímají nás dopady na straně zaměstnance - bude možné aplikovat osvobození podle § 10 ZDP nebo bude nepeněžní příjem podléhat zdanění podle § 6 ZDP? Pokud ano, bude možné následně příjem osvobodit podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP?

Jak zdanit ve mzdě 1% osobního užívání majitele firmy u půjčeného automobilu? Hodnotu neznáme, auto je používáno jak k firemním, tak osobním účelům, placeno pojištění půjčovně.

Náboženská společnost - Farnost ECM by chtěla dát dar svému zodpovědnému duchovnímu (statuární orgán farnosti). Duchovní není u farnosti zaměstnán, nemá uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, zaměstnává ho ústředí dané církve - tedy jiný subjekt. Lze takový příjem mezi farností a statutárním orgánem uskutečnit, aniž by byl z pohledu daní překvalifikován jako odměna podle § 6 ZDP?

Tělovýchovná jednota (spolek) vyplácí peníze za trenérskou činnost. Trenéři dostanou jednou nebo dvakrát do roka 20.000,- Kč. Celkem tedy za rok 40.000,- Kč jeden trenér. Každý rok se to takto opakuje. Můžeme s trenéry uzavřít dle Občanského zákoníku smlouvu? Podle jakého paragrafu by měla být? Předpokládáme, že do 50.000,- by měl mít trenér tento příjem osvobozen z daně z příjmů. Nebo musíme udělat DPP? Někteří trenéři (studenti) mají malé částky, třeba jen 5.000,- Kč ročně.

Zdravotní sestřička se v rámci svého zaměstnání dobrovolně účastní práce na klinických studiích pro externí firmu. Z těchto studií ji bude náležet odměna, která za rok přesáhne 50.000 Kč. Jak to bude s daňovým přiznáním? bude se jednat o § 10 - ostatní příjmy?

Článek se zaměřuje na novinky roku 2025, které jsou z hlediska zaměstnanců převážně příznivé. Nejprve si ale stručně připomeneme parametrické změny vyplývající automaticky a priori z průběžného růstu cen (inflace) v České republice a s tím související průměrné mzdy. Prvních pět novinek u zaměstnanců se týká zdanění jejich mezd. Tomu odpovídá adresa místa, kde je najdeme v ZDP – v § 6 Příjmy ze závislé činnosti alias ze zaměstnání. Jedná se o následující změny: Úprava podmínek tzv. srážkové daně u podlimitních příjmů zaměstnanců, Rozšíření osvobozených nepeněžních příjmů zaměstnanců u volnočasových benefitů, Opomenuté osvobození stravování bývalých zaměstnanců od daně, Speciální daňové ocenění firemní školky apod. pro děti zaměstnanců, Umožnění vzdání se pozdějšího zdanění zaměstnaneckých podílů, přičemž poslední „+1“ daňová změna týkající se zaměstnanců se udála poněkud překvapivě na poli zákona o DPH , který doposud zaměstnance zmiňoval pouze okrajově, zejména coby osoby, jejichž činnost se nepovažuje za ekonomickou, a tudíž je mimo předmět DPH. Nově se dostali do nezáviděníhodné kategorie tzv. spojených osob, u nichž je za určitých podmínek nutno přiznávat DPH z tzv. ceny obvyklé, a nikoli skutečně sjednané. Test ceny obvyklé v DPH rozšířen na prodej nemovité věci zaměstnanci.