Příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnanec vysoké školy, nepodnikatel, uzavřel s Evropskou komisí (European Research Executive Agency) expertní smlouvu pro posuzování návrhů projektů v rámci programu Horizon Europe. Ve smlouvě jsou uvedeny druhy činností a časová období, kdy je bude vykonávat. Dále je v ní uvedeno, že smlouva nepředstavuje pracovní dohodu se zadavatelem. Podle kterého ustanovení zákona o daních z příájmů bude příjem v ČR zdaněný?

Společnost, s ohledem na očekávané výsledky hospodaření (EBITDA) za rok 2025, bude ve výplatním termínu za leden 2026 vyplácet manažerům společnosti stimulační odměny za rok 2025, na základě ujednání v pracovní smlouvě. Jsou mzdové a sociální náklady z titulu těchto odměn daňově uznatelným nákladem roku 2025 (akruální princip)? Zaúčtování MD 521/D 383 odměna, MD 524/D 383 sociální a ZP pojištění? Nebo je nutné zaúčtovat tyto náklady až v roce 2026? Nebo zde neplatí akruální princip a předpis nákladů patří až do roku 2026?

Jednatel a společník s.r.o. má s s.r.o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 0 Kč. Je to z toho důvodu, že jednatel je zároveň OSVČ v režimu paušální daně. Může tento jednatel, který je zároveň v režimu paušální daně jako OSVČ mít ve smlouvě o jednatelství uvedené a vyplácené benefity, aniž by to ohrozilo možnost být v režimu paušální daně? Mohou být součástí smlouvy o jednatelství tyto benefity: a) stravenkový paušál 129,50 Kč za den, b)rekreační, sportovní a kulturní akce do maximální částky 24.483,50 za rok c) benefity související s čerpáním zdravotní péče do výše 48.967 za rok d) příspěvek na penzijní a životní spoření do výše max 50.000 za rok? Budou se všechny výše uvedené benefity budou účtovat jako nedaňové položky na účet 528 (s.r.o. nemá žádné fondy, jedná se o menší firmu)? Musí být faktura na benefity jako rekreace, sportovní a kulturní akce musí být vždy vystavena na firmu nebo zda je možné, aby jako odběratel byl uveden jednatel? Musí se tyto benefity vždy hradit z účtu firmy nebo zda si je může zaplatit jednatel sám a předložit firmě, která mu úhradu do limitu přepošle?

Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

OSVČ má příjmy z fotovoltaické elektrárny zdaňované v § 7 ZDP. Tyto příjmy jsou pro účely sociálního pojištění vedlejší příjmy a nedosahují hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění. V případě, že by OSVČ ukončila svoji hlavní činnost (zaměstnání), staly by se příjmy z elektrárny její hlavní činností, i když jsou velmi nízké?

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

Jsme externí účetní firma a náš klient zaměstnává zaměstnance ve 3. rizikové kategorii - vibrace, celková fyzická zátěž dle rozhodnutí KHS. Zaměstnavatel má od roku 2021 interní směrnici, podle které poskytuje jako benefit příspěvek na spoření na stáří do maximální výše 1 000 Kč všem zaměstnancům, kteří o tento příspěvek požádají. Jak postupovat v případě, kdy nastal souběh dobrovolného a povinného příspěvku? Je nutné zachovat dobrovolný příspěvek do 1 000 Kč dle interní směrnice spolu s povinným příspěvkem, nebo je možné přispívat pouze povinná 4 %? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Zaměstnanec na DPP má u společnosti A, s.r.o. podepsané růžové prohlášení a odměna se mu vyplácí v plné výši po odpočtu slevy na poplatníka. Sleva na poplatníka v roce 2026 je ročně 30.840,- znamená to, že z první dohody vyčerpal pouze 21 598 Kč slevy, může si zažádat prostřednictvím daňového přiznání na konci roku o vrácení nevyčerpané slevy na poplatníka ve výši 9 242 za rok z 2. dohody? Nebo je možné i u druhého zaměstnavatele, společnosti B, s.r.o. rovnou odečítat měsíčně 770 Kč jako slevu na poplatníka?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Firma poskytuje zaměstnancům nepeněžní benefity, a to zejména: zdravotní benefity, volnočasové benefity, bezúplatné užívání služebního vozidla pro soukromé účely (tzv. manažerské vozidlo). U zdravotních benefitů sledujeme, zda jsou čerpány u poskytovatelů registrovaných v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Dále kontrolujeme limity stanovené pro rok 2025, tj. zdravotní benefity do výše 46 557 Kč a volnočasové benefity do 23 278 Kč. U manažerských vozidel přičítáme zaměstnanci ke mzdě nepeněžní příjem ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH. Jak správně zaúčtovat uvedené benefity, a to i v případě, kdy zaměstnanec překročí stanovené limity u zdravotních nebo volnočasových benefitů?

V s. r. o. může zaměstnavatel v souladu s vnitřními předpisy poskytnout zaměstnanci kromě jiného benefit v nepeněžní formě na rekreaci a na zdravotní potřeby. Jsou níže uvedené formy benefitu považovány za nepeněžní plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a u zaměstnavatele nedaňový náklad? 1) Faktura z cestovní kanceláře za zájezd: jako odběratel není uvedena s. r. o. ale pouze jméno a bydliště zaměstnance. Zájezd je uhrazen z účtu s. r. o., nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 2) Výše uvedená faktura bude hrazena v hotovosti, na pokladním dokladu je uveden VS faktury, jako plátce je uvedena s. r.o . Nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 3) Výše uvedená faktura je placena z účtu zaměstnance, s. r. o. následně zaměstnanci uhradí část do zákonného limitu. 4) Nákup dioptrických brýlí pro zaměstnance do limitu, existuje na něj pouze pokladní doklad placený v hotovosti bez uvedení odběratele. Pokladní doklad je zařazen do účetnictví s. r. o. jako výdaj z pokladny.

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?

Jsme a. s. v ČR, na Slovensku (SK) máme organizační složku. Zaměstnanci složky SK jsou k nám vyslání a pracují na naších stavbách v ČR. Jejich mzda je přeúčtována do ČR a podléhá v ČR zdanění. Jedná se o rezidenty SK. Někteří z nich mají příjmy jak ze složky na SK, tak i příjmy z ČR. Někteří z nich jsou vyslání do ČR na dobu delší než 183 dnů.Komu z těchto zaměstnanců lze udělat roční zúčtování v ČR, jaké podmínky musí být splněné? Pokud se jedná o zaměstnance , kteří mají příjmy jak ze složky SK, tak v ČR a pobývají v ČR více než 183 dní – kde budou podávat daňové přiznání? Pokud v ČR, mohou si zaměstnanci uplatnit i jiné slevy na dani (manželka, děti, hypotéka...)? Pokud budou mít zaměstnanci pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, budou tady déle než 183 dnů, budou podávat daňové přiznání pouze v ČR, kde si uplatní veškeré slevy? Musí současně podat daňové přiznání na SK jako rezidenti? Pokud budou v ČR měně než 183 dní, obdrží potvrzení o příjmech z ČR a zdanění proběhne na Slovensku?

Občan měl v r. 2025 pouze příjmy ze zaměstnání + ze smlouvy o dílo. Jaká je maximální možná částka výdělku ze smlouvy o dílo, která je osvobozená od příjmu, a tudíž se neuvádí v DPFO jako příjem dle § 10 ZDP?

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s družkou. Ta dostala rozhodnutím soudu do péče vnoučata. Děti byly odebrány její dceři. Zaměstnanec je otcem syna, jemuž byly děti odebrány. Zaměstnanec si požádal o slevu na vnoučata. Je možné dát zaměstnanci slevu, když rozhodnutí o péči jiné osoby je pouze na družku? Pokud ano, jaké doklady by k tomu byly potřeba?

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů. 

Firma poskytuje zaměstnancům nefinanční benefity v zákonné výši a nyní zaměstnanec donesl fakturu za rekreaci na proplacení, kde je uvedené ubytování, ale i další věci, jako parkování, pobytová taxa, a všechny útraty v lobby baru a restauraci. Jak se v tomto případě k faktuře postavit? Může firma zahrnout do těchto nepeněžních benefitů celou fakturu anebo je správné vzít pouze částku za ubytování a tu ubytovacímu zařízení proplatit a ostatní si již zaměstnanec musí zaplatit sám? Pokud chceme dodržet jen zákonný rámec nepeněžních benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.