Příjmy ze závislé činnosti

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo právní úpravou stanovených výjimek.

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

OSVČ uplatňuje z podnikání v § 7 ZDP výdajový paušál 60 %. Dále má příjmy z pronájmu, u něho uplatňuje skutečné výdaje. Je možné do těchto skutečných výdajů zahrnout i paušál na dopravu na soukromé auto ve výši 5 000 Kč/měsíc? V případě daňové kontroly by dle platného znění zákona o daních z příjmů bylo důkazní břemeno, že poplatník skutečně uskutečnil cesty pro pronájem, na Finanční správě? Jakým způsobem v těchto případech FS postupuje?

Učitel má hlavní příjem ze zaměstnání, v létě jede na 2 tábory (každý pod jinou organizací), podepisuje u obou příkazní smlouvu 10 000 Kč + 10 000 Kč. Další rok jeden znovu na stejné tábory. Má zdanit pod § 10 ZDP jako příležitostnou činnost, nebo to nelze považovat za příležitostnou činnost a jak tedy zdanit dle § 7 ZDP? Nebo má u obou organizací podepsat dohodu o provedení práce a daní se 15% sazbou? Je v pořádku využití příkazní smlouvy na tuto činnost?

Osoba samostatně výdělečně činná se přihlásila do paušálního režimu placení daně. Je OSVČ na hlavní činnost, není plátce DPH, není společníkem v. o. s. ani komanditní spol., není dlužníkem v insolvenci. Jediné, co je sporné, že vykonává zaměstnání malého rozsahu ve vlastní s. r. o. Vždy měsíční příjem do 3 999 Kč, prohlášení poplatníka nepodepsala. Jedná se o odměnu statutárního zástupce, a tudíž podléhající zálohové dani. Je zde možný problém, že by kvůli nemohla vstoupit do paušálního režimu, nebo to můžeme brát jako DPP, která podléhá srážkové dani? 

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Manželé vlastní les v rámci SJM (společné jmění manželů). Oba manželé jsou zaměstnaní (hlavní činnost), jeden z manželů provádí rovněž vedlejší činnost na IČ (poradenská činnost, služby v lesnictví), je dobrovolným plátcem DPH a vede daňovou evidenci. V lese manželů budou prováděny tyto činnosti: 1. Rok 1: nákup služeb (těžební činnost) – výdaj ve výši 500 tis.Kč+DPH 2. Rok 1: prodej dřeva – příjem ve výši 1500 tis.Kč (bez DPH) 3. Rok 2: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 100 tis.Kč+DPH 4. Rok 3: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH 5. Rok 4: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH Dotazy: 1. DPH: Je přípustné, aby z důvodu úspory nákladů byla činnost evidována na IČ jednoho z manželů (úspora částky odpovídající DPH na vstupu)? 2. Daň z příjmů: Je možné využít nákladový paušál (u jednoho či druhého z manželů)? 3. Daň z příjmů: Je možné využít tvorbu rezervy na pěstební činnost (což je v souladu se zákonem o daních) u jednoho či druhého z manželů? 4. Jak lze výše uvedené instrumenty kombinovat, když se jedná o společný majetek?

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?

Zaměstnankyni v příspěvkové organizaci byla vyplacena odměna z fksp k odchodu do důchodu, tato odměna se připočítá ke mzdě, zdaní a odvádí sociální a zdravotní pojištění, z jakých prostředků uhradit sociální a zdravotní pojištění, také z FKSP?

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).

Jednatel a zároveň společník firmy má sepsanou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 400 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že má nárok na příspěvek na rekreaci, penzijní připojištění a další. Může společnost proplatit jednateli tento příspěvek na rekreaci (limit do 20 000 Kč/rok) i s touto malou odměnou 3 400 Kč/měsíc? Pro společnost se bude jednat o daňově neuznatelný náklad, u jednatele ve mzdě osvobozené?

Zaměstnavatel, OSVČ, se zabývá organizováním kurzů – bezpečnostních, zdravotnických, kurzů přežití. Má se svými zaměstnanci sjednané DPP s ujednáním vyplacení cestovních náhrad. Zaměstnanci je zvlášť vyplacená odměna na DPP a na základě cestovního příkazu je mu vyplacena cestovní náhrada, ale jenom náhrady za spotřebované pohonné hmoty a paušál za opotřebení auta. Zaměstnanci používají vlastní automobily. Diety nejsou vypláceny. Jsou cestovní náhrady součástí hranice pro dohodu o provedení práce – 10 000 Kč? Podle mého názoru není v pořádku, když je ve smlouvě sjednáno vyplacení cestovních náhrad, a nejsou vypláceny diety, pokud pracovní cesta trvá více než 5 hodin.

Velmi žádaným zaměstnaneckým benefitem je firemní automobil, který mohou zaměstnanci využívat i pro soukromé účely. Zpravidla je firemní automobil poskytnut zaměstnanci bezplatně, případně může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta zvýhodněná úplata za poskytnutí vozidla, která je nižší, než by bylo tržní nájemné. Nepeněžní příjem plynoucí z bezplatného využití firemního vozu i pro soukromé účely, popřípadě rozdíl mezi výší nepeněžního příjmu a úhradou od zaměstnance, představuje na straně zaměstnance z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zdanitelný příjem, který současně bude vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 142/2022 Sb. , která nabyla účinnosti dne 1. července 2022, zavádí novou – nižší – velikost nepeněžního příjmu plynoucího zaměstnanci v případě, kdy je mu pro služební i soukromé účely poskytnuto tzv. nízkoemisní vozidlo. Jaká vozidla splňují podmínky nízkoemisních vozidel a jak prokázat splnění zákonných podmínek ze strany plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, přiblíží následující příspěvek.

Chtěli bychom dávat zaměstnancům do mzdy částku na nákup pracovní obuvi. Podléhala by tato částka pojistnému a dani ze závislé činnosti?

Firma poskytuje svým zaměstnancům auta jak pro služební, tak také soukromé účely. Zaměstnanec má do své měsíční mzdy zahrnut nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny automobilu včetně DPH. Auta společnost nakupuje nová na leasing. Jak by tomu bylo v případě, že firma koupí auto starší z bazaru na úvěr? Co se bude brát jako vstupní cena automobilu? Cena původního majitele nového automobilu nebo cena za kterou ji nakupujeme z autobazaru včetně DPH? Jak je tomu v případě jednatele, který má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele na jehož základě má poskytnuté firemní vozidlo jak pro služební, tak pro soukromé účely? Musí se vždy přidanit do mzdy 1% vstupní ceny automobilu? nebo je zde výjimka? a jak je to v případě, kdy má zároveň ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno, že mu firma hradí náklady na PHM také u soukromých kilometrů? Bude pro firmu nákup PHM daňově účinným nákladem? A jak to bude u jednatele? Bude se jednat o formu nepeněžního příjmu, který bude muset zdanit sociálním, zdravotním a daní? A jak je to s dodatečným nákupem např. tažného zařízení, úpravy laku, zabezpečovacím systémem, který je koupený zvlášť na fakturu mimo leasing? Mají se tyto hodnoty připočítat ke vstupní ceně a DPH a z této částky následně počítat 1% vstupní ceny pro účely daně z příjmu?

Zaměstnavatel by chtěl přispět zaměstnanci speciální peněžní pomocí na pokrytí nárůstu cen energie. Pomoc by nespočívala v navýšení mzdy, tarifu ani odměny, ale ve formě peněžitého příspěvku v definované výši, který by byl poskytován několik měsíců. Jaký dopad má daný příspěvek na daň a odvody u zaměstnavatele a zaměstnance?