Příjmy ze závislé činnosti

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Maminka z Ukrajiny se dvěma dětmi (5 a 12 let) má v ČR vízum z titulu dočasné ochrany (strpění) od 032022. V roce 2023 si našla v ČR zaměstnání a od září 2023 byt v pronájmu. Společnost s r. o. jí pomohla pořídit vybavení tohoto bytu (základní nábytek a běžné vybavení domácnosti). Toto vybavení chce společnost rodině darovat. Může si společnost uplatnit tento věcný dar ve svém DPPO, a pokud ano, tak do jaké výše hodnoty majetku? Nebude muset rodina z Ukrajiny obdržený dar v roce 2023 zdaňovat ve svém DPFO?

Česká s. r. o., plátce DPH, činnost stavebnictví. S. r. o. pronajala bytový dům s dvěma byty, který chce dát k dispozici pro bydlení svým dělníkům, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek ve společnosti. Dům je blízko stavby, kde oni pracují. Smlouvá je uzavřená na na s. r. o., ale v textu jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří tam budou bydlet. Jak mám správně zaúčtovat tuto událost a jakou částku můžu dát do nákladů - můžu dát celou částku na účet 518-Služby, musíme něco dodanit u zaměstnanců? Nájem je 12 000 Kč, 3 000 na osobu.   

Zaměstnanec nastoupil zpět do zaměstnání od 1. 9. 2023 po rodičovské dovolené na poloviční úvazek. Uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. V rámci jednotlivých měsíců splnil podmínku výše příjmu, aby mu byl vyplacen daňový bonus. Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 z důvodu dalšího příjmu z pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti za rok 2023 ale nedostáhly šestinásobku minimální mzdy, a tudíž nemá nárok na daňový bonus. 1) Příjmy z pronájmu se do příjmů pro nárok na daňový bonus nezapočítávají? 2) Musí tedy zaměstnanec daňové bonusy vyplacené v rámci mzdy podáním daňového přiznání vrátit? 3) Pokud by neměl povinnost podat daňové přiznání a požádal by o roční zúčtování zaměstnavatele, tak by daňové bonusy vyplacené v jednotlivých měsících vracet nemusel? 

Poplatník, český rezident (středisko životních zájmů má v Čechách) měl celý rok 2023 příjmy ze závislé činnosti v Německu. V ČR pronajímá byt. Kdy je povinen podat daňové přiznání u nás v Čechách? 1) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly ve výši 18.000,- Kč; 2) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 36.000,- Kč; 3) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 60.000,- Kč. Jde mi o správné vyhodnocení § 38g odst.2 ZDP.

Jak se daní dividendy ze zahraničí, u některých je na výpisu vidět sražená daň, někde je nula. Je u zahraničních dividend limit, do kterého není třeba je uvádět do daňového přiznání: a) u OSVČ, b) u zaměstnance?

Poplatník (fyzická osoba OSVČ) obdržel od správce konkursní podstaty pohledávku z pracovněprávního vztahu (náhrada mzdy + cestovné), která nebyla dříve vyplacena. Firma v konkursu. Pohledávka je z roku 2012. Bude podléhat dani z příjmů dle § 10 ZDP? 

Je možné, aby pedagog fakturoval školské právnické osobě? Konkrétně se jedná o výuku občanské výchovy.

Od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2023 poplatník zaměstnán HPP, následně od 1. 8. 2023 do 30. 11. 2023 registrován na ÚŘadu práce a od 1. 12 2023 OSVČ (zatím neregistrován). Je možné se jako OSVČ přihlásit k paušální dani již za 1. 12. - 31. 12. 2023? Pokud ano, na základě čeho si OSVČ zvolí pásmo? Bude potřeba podávat daňové přiznání zia rok 2023 kvůli přechodu z HPP na ÚP a pak na OSVČ, nebyl žádný souběh).

Poplatník platně vstoupil do paušálnmího režimu od ledna 2023. Ke dni 30. 10. 2023 přeruší nebo ukončí podnikání. Od 1. 11. 2023 nastoupí do zaměstnání na HPP a ten bude trvat minimálně do konce roku 2023. Musí poplatník tuto skutečnost oznámit správci daně? V jaké lhůtě? Bude mít poplatník povinnost podat za rok 2023 DAP k DPFO a přehledy SP + ZP, když jiné příjmy v roce 2023 nepobíral?

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Klientka fyzická osoba je v režimu paušální daně do 1 mil. Kč. K tomu vlastní s. r. o., které má externí zaměstnance. Současně se však v průběhu roku stala zaměstnancem s povinností odvodů OSSZ a ZP. Pan účetní vyřešil tak, že klientka platí paušální daň, ale současně sestavil klasické daňové přiznání s tím, že uvedl příjmy ze zaměstnání + příjmy OSVČ s paušálními náklady 60 %, provedl výpočet daní s tím, že jako zálohy na daň, OSSZ a ZP odečetl částky zaplacené v paušální dani. Tímto podle něho nedošlo k finančnímu poškození institucí, takto postupoval 2 roky a nyní po upozornění, klientka do 10. 1. 2025 vystoupí z paušální daně. Je toto řešení možné a vhodné, když podmínkou paušální daně je to, že OSVČ nemůže mít příjmy podléhající zálohové dani?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo právní úpravou stanovených výjimek.

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?