Příjmy ze závislé činnosti - strana 3

Zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 Ing. Ivan Macháček Jak tomu v naší republice v poslední době obvykle bývá, podstatné daňové zákony jsou po obtížném způsobu jejich projednávání publikovány...

Zaměstnanec vyplňuje přiznání k dani z příjmů (má ještě příjmy z podnikání) a dostal jedno potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele. V potvrzení má vyplněny mj. i tyto řádky: ř. 5 - doplatek příjmů dle § 5 odst. 4, ř. 7 - úhrn pojistného z řádku 5 a ř. 11 a další běžné řádky 1, 2, 6, 8, 9, 12. Pokud nevyplní další své příjmy z podnikání do přiznání, vznikne mu doplatek ve výši 1 200 Kč. Je možné, že se stala chyba ve mzdové účtárně? Pokud by přiznání vyplnil bez těchto řádků (bez doplatku ř. 5 a souvisejícího odvodu sociálního ř. 7 a zálohy ř. 11), vyšel by mu přeplatek 120 Kč, což by bylo v pořádku neboť rozdíl vznikne kvůli rozdílnému zaokrouhlení ve mzdách oproti přiznání. Ale pokud tam zahrne i doplatek včetně souvisejícího odvodu sociálního pojištění a zálohu (je uvedeno v potvrzení o příjmů za rok 2020), pak vznikne nedoplatek ve výši 1200 Kč. Musí tedy zaměstnanec tuto částku doplatit skrze daňové přiznání nebo opravu provede zaměstnavatel? Nebo to to nemáme řešit a podat přiznání i s částkou doplatku, která vyšla z potvrzení? Musí tedy zaměstnanec „opsat“ všechna čísla z potvrzení do přiznání včetně řádků 5, 7 a 11, ačkoliv z toho vznikne nedoplatek? 

Je tomu jen několik týdnů, co skončila daňová sezóna uzavírající zdaňovací období roku 2019, v rámci kterého jsme se potýkali (někdo lépe, jiný hůře) s aplikací „nové“ superhrubé mzdy účinné od 1. 1. 2019. Věříme, že většina z nás má přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podána, a to i přes nelehké období, které bylo zapříčiněné pandemií COVID-19 a do kterého jsme byli uvrženi téměř „přes noc“. Teď je však pomyslný míč přehozen na stranu správce daně a uvidíme, jak se s aplikací této „nové“ superhrubé mzdy popasuje. Na straně daňových poradců tak nastalo období bilancování a zamyšlení se nad některými otázkami a problematickými oblastmi, se kterými jsme se při přípravě daňových přiznání za rok 2019 setkávali.

Nejen v důsledku probíhající epidemie koronaviru SARS CoV-2 velké množství firem přešlo na využívání práce svých zaměstnanců z domova (home office). Kromě možnosti práce na zkrácený úvazek se stává rovněž práce z domova významným zaměstnaneckým benefitem v současnosti a nutno podotknout, že v poskytování tohoto benefitu firmy v ČR výrazně zaostávají za některými státy Evropské unie. V článku si uvedeme výhody a nevýhody práce z domova, pracovněprávní řešení práce z domova v zákoníku práce a daňové řešení práce z domova u zaměstnance a u zaměstnavatele.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si dokončíme problematiku § 6 ZDP , jejíž první část jsme zveřejnili v dubnovém čísle časopisu DHK č. 5/2020 na s. 11.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 6 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze závislé činnosti. Podrobně jsme se již zabývali v uplynulém roce v samostatných článcích následujícími ustanoveními § 6: v časopisu DHK č. 6/2019 Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na různé druhy masáží [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP ], a DHK č. 7-8/2019 dva články Uplatnění srážkové daně v roce 2019 dle § 6 odst. 4 ZDP a Nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a FKSP.

Mzdové a související náklady patří mezi významné náklady převážné většiny podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Cílem tohoto příspěvku je blíže se zaměřit na účetní a daňové souvislosti mezd a jimi vyvolaných mzdových nákladů, a to zejména z pohledu podnikatelských subjektů.

Jedním z důsledků historického vývoje jsou čilé společenské, ekonomické, obchodní, kulturní a jiné kontakty mezi občany a institucemi České republiky a Slovenska. Podívejme se nyní blíže na postupy osob i zaměstnavatelů v situaci, když bude občan Slovenska vykonávat výdělečnou činnost v České republice. V praxi se můžeme setkat s mnoha variantami, kdy například zaměstnání Slováka v ČR bude jediným zaměstnáním této osoby podle dále zmíněných pravidel Evropské unie, nebo naopak může být tato osoba současně zaměstnána v obou státech, může podnikat atd. Specifické kategorie zaměstnanců pak představují například pendleři nebo vyslaní pracovníci.

Fyzická osoba má hlavní příjem ze zaměstnání. V roce 2019 má nově příjem ještě z pronájmu domu. U pronájmu domu bude uplatňovat skutečné náklady (odpisy, opravy, náklady na auto) a dostane se z pronájmu do ztráty v roce 2019. Jakým způsobem se ztráta z nájmu promítne do přiznání fyzické osoby? Započte se ztráta z nájmu na příjem ze zaměstnání? Za jakých podmínek je možné ztrátu z nájmu převést do následujících let?

Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování Jana...

Původní znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, mělo 28 stran, dnes, po 166 novelách má 185 stran. A to jde, prosím pěkně, o základní daň, před kterou není úniku, každý člověk je jejím poplatníkem, takže by dle občanského zákoníku měla být srozumitelná „svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka“. Což není, jinak by nevycházel tento ani další odborné časopisy vysvětlující, jak správně příjmy zdaňovat. Dnes se zaměříme na zaměstnance, které obvykle daně ani nemusí zajímat, jenže... Půjde nám právě o ty případy – nijak výjimečné – kdy i zaměstnanec musí podat přiznání k dani z příjmů. Přičemž nejčastějšími důvody jsou: vedle zaměstnání také podniká jako OSVČ nebo má příjmy z nájmu, souběh více zaměstnavatelů, příjmy ze zahraničí.

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“). Mzda bude do částky 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Jedna osoba na výpomoc – účetnictví, administrativní práce a druhá osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně – to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se? Posílá zaměstnavatel na Finanční úřad, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, pokud jsou nulová? Musí důchodce za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Zaměstnavatel proplácí civilním zaměstnancům náklady, které jim vzniknou v souvislosti s pořízením výpisu z rejstříku trestů. Poplatek proplácí nově nastoupivším zaměstnancům s první výplatou ve výši 100 Kč. Z takto proplacené částky není odvedeno pojistné. Je postup zaměstnavatele správný?

Stejně, jako tomu bylo v minulosti, přináším čtenářům přehled jednotlivých novel s vazbou na daň z příjmů fyzických osob. Do příspěvku jsou zahrnuty novely zákona o daních z příjmů 1), jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2019, a které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?

Cílem článku je přiblížit čtenářům problematiku zdanění závislé činnosti formou odpovědí na časté dotazy z praxe, jako jsou např. dotazy týkající se prokázání nároku na daňového zvýhodnění, vedení mzdové agendy apod.

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů, a to ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Vzhledem k zaměření tohoto periodika bychom se soustředili zejména na příjmy, které se častěji vyskytují u zaměstnavatelů, kteří jsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Při současné nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. S využitím příkladů se v následujícím textu zaměříme na správnou aplikaci §6 odst. 9 písm. d) ZDP , obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku, a ukážeme si některé souvislosti s vyhláškou o FKSP.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice zdanění jednatelů a společníků s. r. o. v podmínkách právní úpravy roku 2019, tedy i se zohledněním změn, které přinesla poslední novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), provedená zákonem č. 80/2019 Sb.