Příjmy ze závislé činnosti - strana 4

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), umožňuje osvobodit od daně z příjmů nepeněžní přípěvky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na vymezená plnění. V příspěvku si ukážeme, jakým způsobem lze toto ustanovení použít v případě, že zaměstnavatel přispívá formou nepeněžního plnění zaměstnanci na různé druhy masáží. Na příkladech si ukážeme, kdy bude příspěvek zaměstnavatele na masáže osvobozen u zaměstnance od daně z příjmů, a kdy naopak bude podléhat zdanění i zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příspěvek mapuje aktuální situaci ve zdanění příjmů ze závislé činnosti a také vývoj pravidel výpočtu měsíčních záloh na daň ze mzdy, která je v současné době stanovena jako příjem zaměstnance zvýšený o výdaje jeho zaměstnavatele za povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění tohoto zaměstnance. Článek se v praktických příkladech věnuje konstrukci této tzv. superhrubé mzdy, kde došlo od ledna 2019 k poměrně komplikované změně konceptu.

Zaměstnanci zpravidla nemusejí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), protože veškeré daňové záležitosti za ně komfortně obstará jejich zaměstnavatel. Nicméně existuje celá řada docela běžných situací, kdy ani zaměstnanec před přiznáním neuteče a zaměstnavatel mu proto nemůže provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. Nejčastějšími třemi důvody jsou, že vedle zaměstnání také podniká jako OSVČ nebo má příjmy z nájmu, případně souběh více zaměstnavatelů. S tím poplatníci počítají, a tak v praxi spíše zapomenou podat přiznání v záludnějších případech, kdy mají pouze jednoho zaměstnavatele a neprovozují jinou výdělečnou činnost. Na vině může být mylná představa, že jejich příležitostné příjmy např. z prodeje auta, bytu či akcií jsou osvobozeny od daně, nebo porušení podmínek uplatněného odpočtu za penzijní produkty, případně zdánlivá formalita, jako je opožděné podepsání prohlášení k dani při nástupu do zaměstnání. Speciální daňová pravidla platí pro příjmy ze zahraničí, ať už plynou ze zaměstnání nebo z jiných zdrojů.

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

Zajisté nikomu nezůstalo utajeno, že příjem ze závislé činnosti alias mzdu neobdrží zaměstnanci v celé (hrubé) výši určené nebo dohodnuté se zaměstnavatelem. Vedle nemalého pojistného na sociální a zdravotní pojištění z nich totiž ukousne i daň z příjmů ze závislé činnosti, jíž se slangově a historicky říká „daň ze mzdy“. Zdaňovacím obdobím fyzických osob je sice celý kalendářní rok, ale již během roku sráží zaměstnavatel z každé měsíční mzdy „daň“, která je však jen zálohou na daň z příjmů za celý rok. Jako obecně každá záloha čeká i tato „záloha na daň“ na konečné vyúčtování a započtení. Toto tzv. roční zúčtování záloh na daň je věcně obdobou daňového přiznání, které na žádost zaměstnance pro něj musí zdarma, rychle a správně zúřadovat zaměstnavatel.

V následujícím příspěvku se zabýváme otázkou podpory získávání nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona o daních z příjmů . Jedná se o dvě varianty: a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem, aby se připravovali studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.

Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?

V prosincovém čísle v roce 2017 jsme seznámili plátce daně s jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti zdaňování příjmů prostřednictvím plátce daně u příjmů ze závislé činnosti, ke které došlo s účinností od zdaňovacího období 2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, a kterým byl i změněn zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Jedná se o změnu v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona o daních z příjmů – tedy projevu jeho vůle, který má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti.

V současné době, kdy je velký problém nejenom najít kvalitního a kvalifikovaného zaměstnance, ale také si jej udržet, mají čím dál větší význam různé formy zaměstnaneckých benefitů. V následujícím příspěvku bychom se věnovali některým vybraným problémům s ohledem na nejnovější vývoj právních předpisů a souvisejících výkladů, zejména z pohledu jejich zdanění.

Můj manžel je polským státním příslušníkem a od roku 2015 trvale bydlí se mnou a s našimi dvěma dětmi tady v České republice. Dům, který vlastnil po rodičích v Polsku, již prodal. Stálé zaměstnání má však nadále u polského zaměstnavatele v Polsku, kam každý pracovní den dojíždí přes hranice. V bance v Polsku má taky založen osobní bankovní účet, na který mu zaměstnavatel poukazuje jeho mzdu. Odměny ze zaměstnání a úroky z úspor má vždy zdaněné v Polsku, stejně jako dividendy, které pobírá jako akcionář jedné z polských společností. Zajímalo by mě, zda je můj muž povinen podávat daňové přiznání v České republice, i když všechny jeho příjmy pocházejí z Polska a jsou tam tedy i zdaňovány. Mezi Českou republikou a Polskem přeci existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak se domnívám, že v České republice již žádné daně platit nemusí, a tudíž nemá ani povinnost tady podávat své daňové přiznání.

Od 1. 1. 2018 byla zvýšena odměna pěstouna. Jako pěstoun však dostávám odměnu nižší, než činí její výše po uvedeném zvýšení. Podléhá odměna pěstouna nějakým srážkám?

Chtěli bychom se zeptat, zda níže uvedené případy jsou nepeněžním příjmem zaměstnance, který by měl být zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, protože se nyní setkáváme s různými názory. Například: 1. Zaměstnanec poskytl zaměstnavateli chybné prohlášení o příjmech manželky. Zaměstnavatel provedl roční zúčtování. Kontrola z finančního úřadu na podzim zjistila, že došlo z viny zaměstnance ke zkrácení daně z příjmů ze závislé činnosti, a to dokonce 2 roky po sobě. Správce daně vyčíslil zaměstnavateli dlužnou daň a odpovídající úrok z prodlení. Zaměstnanec uhradí pouze doměřenou daň, úrok z prodlení zaměstnavatel zaúčtoval jako nedaňový náklad a jeho zaplacení po zaměstnanci nežádá. Vznikl zaměstnanci nepeněžní příjem tím, že po něm není požadována úhrada úroku z prodlení, který vznikl díky jeho zavinění? 2. Obdobně se nyní setkáváme s názorem, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, ale zaměstnavatel mu škodu nepředepíše k úhradě nebo požaduje pouze částečnou náhradu, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ve výši prominuté částky – například níže uvedené případy: –Došlo k havárii auta na ledové silnici, policie to vyhodnotila jako chybu řidiče. Pojišťovna uhradila zaměstnavateli částku opravy auta bez sjednané spoluúčasti 5 000 Kč, zaměstnavatel částku spoluúčasti 5 000 Kč nežádá po zaměstnanci.–V případě špatné manipulace s nástrojem, kdy škoda je 20 000 Kč, ale zaměstnavatel žádá po zaměstnanci jen 3 000 Kč.–Řidič při dopravě zboží překročil povolenou rychlost, zaměstnavateli je policií následně doručeno oznámení o udělení pokuty, ale zaměstnavatel po zaměstnanci nežádá úhradu pokuty. Jak v těchto případech postupovat ve vztahu k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Prohlášení k dani – údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka Na tiskopise Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je na straně 2 požadováno, aby poplatník, který uplatňuje daňové zvýhodnění uvedl i údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka, který však daňové zvýhodnění vůbec neuplatňuje, není to nad rámec zákona o daních z příjmů ?

Placení pojistného na zdravotní pojištění podléhají příjmy zaměstnance ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Předmětem odvodu pojistného jsou také příjmy, které dosáhnou určité výše, konkrétně alespoň 2 500 Kč například u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce.

Poplatník měl v roce 2017 stálé příjmy pouze ze závislé činnosti. Protože je zručný, vymaloval v 5/2017 v jedné firmě kanceláře (nemá však živnostenský list), takže se dá tato činnost považovat za jednorázovou výpomoc. Jako odměnu dostal 7 000 Kč. Jiné příjmy v roce 2017 neměl. Lze tuto výpomoc považovat za činnost dle § 10 ZDP? Pokud ano, může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o vyúčtování daně, nebo musí kvůli malování podávat sám DPFO a do § 10 tento příjem uvést?

Firma uzavřela se studentem DPP na 15 hodin měsíčně. Jedná se o pomocné práce dle potřeby organizace. V DPP se zaměstnanci přiznává příspěvek na důchodové pojištění ve výši 500 Kč měsíčně a na životní pojištění ve výši 500 Kč měsíčně. Student nemá vůči firmě žádnou povinnost po skončení studia do firmy nastoupit. Jedná se na straně firmy o daňově uznatelný výdaj? Nejedná se u studenta o dar?

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. ledna příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

V článku si uvedeme přehled změn týkajících se zdanění příjmů ze závislé činnosti na základě zákona č. 170/2017 Sb. Většina změn vyplývajících z tohoto zákona se použije v návaznosti na bod 1 přechodného ustanovení zákona od 1. 1. 2018. U některých změn však je podle specifických ustanovení zákona stanoveno jejich použití již v roce 2017. Jednou ze zásadních změn je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě již v roce 2017 – touto změnou jsme se zabývali již v DHK č. 20/2017.

Odměny za práci či výkon funkce člena orgánu právnické osoby patří v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), mezi příjmy ze závislé činnosti. Jedná se o případy příjmů, které jsou v této souvislosti zmiňovány nejčastěji a patří do podnikatelské sféry, jako jsou odměny členům představenstva či dozorčí rady akciové společnosti či odměny jednatele společnosti s ručením omezeným. Tato úprava ale bude mít dopad i do oblasti neziskových organizací, protože řada „neziskovek“ vyplácí odměny členům různých orgánů nebo odměny za výkony různých funkcí.

K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...