Sazba daně (ekologické daně)

Má se dle upraveného stanoviska GŘC č j.: 4617/2026-900000-23010 ze dne 27. 1. 2026 postupovat nejen u plynu ale i u pevných paliv? Předmětné stanovisko GŘC mění pouze postup u osvobození plynu (nikoliv pevných paliv) při dodání tepla vyrobeného v rámci výroby tepla a elektřiny domácnostem. Tímto stanoviskem je revidováno původní stanovisko č. j.: 50158/2023-900000-231, které se opět týká zdanění plynu, respektive bioplynu tedy zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv části čtyřicáté šesté, daň z pevných paliv předmětného zákona. Zrovna tak i rozsudky, na které se ve stanovisku GŘC odkazuje, se týkají a řeší pouze zdaňování plynu nikoliv pevných paliv. Umocněno skutečností, že Nejvyšší správní soud pouze rozhodoval o užití plurálu substantiva „domácnost“, nikoli o skutečnosti, zda zbylý plyn upotřebený k výrobě tepla, jenž nebyl dodán domácnostem, podléhá zdanění. Z uvedeného se tedy lze domnívat, že původní stanovisko – závěr přijatý KOOV 531/19.09.18 je stále platný, byť podstata věci je shodná – plyn a pevná paliva použitá pro KVET a teplo je dodáváno domácnostem. Způsob výpočtu: Pokud má být takto použitý plyn případně pevná (pro teplo jinam něž do domácností) zdaněn, je otázkou, jakým způsobem. Evropský soudní dvůr ve věci C-31/17 (dále jen „rozsudek Cristal Union“), sice připustil obtíže praktického rázu spojené s potřebou určení podílu plynu použitého v kogenerační jednotce na část pro výrobu elektřiny a na část pro výrobu tepla, a konstatoval, že určení tohoto podílu není v žádném případě nemožné, nicméně judikoval, že tento podíl (plyn na elektřinu vs plyn na teplo) je věcí vnitrostátní úpravy. Česká republika žádnou vnitrostátní úpravu nezavedla, nemá ji, na rozdíl od jiných členských států. Uvedené potvrdil i Nejvyšší správní soud, který v rozsudcích 7Afs 160/2024-50, 3Afs 250/2023-52 jednoznačně shledal správcem daně určenou část bioplynu, který připadá na výrobu tepla v zásadě arbitrárním, když jeho výpočet není stanoven zákonem, ale rozhodnutím správce daně a zpochybnil tak jeho správnost a zákonnost. Je tedy otázkou, zda způsob výpočtu odsouhlasený, domluvený se správcem daně bude způsobem zákonným. Ve věci samotného praktického výpočtu bychom rádi věděli, zda lze přistoupit k rozdělení spotřeby plynu na výrobu elektrické energie a výrobu tepla za použití měřidel případně přepočtem či zohledněním technických parametrů z technické dokumentace výrobce k výrobnímu zařízení? Problém nastává u následného stanovení/určení množství tepla spotřebovaného domácnostmi a ostatními, kdy výrobce tepla není jeho konečným distributorem/dodavatelem, neboť výrobce tyto informace nemá. Pokud tyto informace nemá, musel by zdaňovat veškeré vyrobené teplo (plyn použitý na jeho výrobu), neboť osvobození neprokáže. Výrobce tepla může tyto informace požadovat od distributora, nicméně je otázkou, zda mu je poskytne, nakolik tyto informace budou přesné a zda budou k prokázání osvobození dostatečné pro správce daně. Nelze opominout, že ne vždy je dodáno teplo koncovému odběrateli nastíněnou přímočarou cestou – jeden výrobce, jeden distributor. Distributorů a zúčtovatelů může být v řadě mnohem více. Navíc někteří finální distributoři tyto informace (dodání tepla domácnostem a ostatním) nemusí zpracovávat měsíčně, ale za delší časové období – jak by se postupovalo v takovýchto případech? U pevných paliv by takovéto rozdělení a výpočty navíc byly ještě mnohem složitější.

Sazba spotřební daně pro plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný: pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla pro stacionární motory v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty pro pohon motorů nebo pro další účely

Sazby spotřební daně pro: černé uhlí, brikety hnědé uhlí, hnědouhelné brikety rašelinu koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny ostatní uhlovodíky, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla

Sazba spotřební daně z elektřiny.

Naše společnost nakoupila FVE o výkonu do 50 KWH. Tuto elektřinu spotřebujeme pro vlastní spotřebu a přebytky budeme prodávat obchodníkovi s elektřinou. Chápeme, že elektřina vyrobená z FVE do 50 KWH je osvobozená od daně z lektřiny. Dotaz : budeme se muset registrovat k dani z elektřinu na CU ? Budeme muset při prodeji eletřiny z přebytků odvádět daň z elektřiny a uvádět ji na daňovém dokladu ? Prosím o odkazy na §.

Firma v areálu si pořídila FVE. Firma jako pronajímatel bude z elektřinu z této FVE prodávat nájemníkům. Neočekává se, že by FVE pokryla celou spotřebu. 1x za rok při vyúčtování přefakturuje nájemníkům dle měřáku elektřinu a dále elektřinu z jí vlastněné FVE, kterou nájemníci spotřebovali. Je nutné řešit z jejího pohledu nějakou registraci či přiznání, odvod daně z elektřiny, ekologických daní apod.? Je potřeba na tento přeprodej v areálu nějaká speciální licence a je cena za kterou to prodá nájemníkům? (dotaz není směřován na DPH a daň z příjmů)

Firma pořídila FVE o výkonu 99,5 kWp. Vyrobenou elektřinu využívá pouze pro svoji spotřebu, nikomu ji neprodává,baterie nemáme. Je nutné se registrovat k dani z elektřiny a odvádět dań ze spotřebované elektřiny? Účtuje se o výrobě elektřiny? Případně jak? 

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdové (mzdoví) účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové tvrzení, které může být řádným daňovým tvrzením nebo dodatečným daňovým tvrzením. Zatímco řádným daňovým tvrzením se rozumí řádné (případně opravné) daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování podané daňovým subjektem, dodatečným daňovým tvrzením se rozumí dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování podané daňovým subjektem (za daňový subjekt se považuje osoba, kterou tak označuje zákon, a také osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo plátce daně). Podáním opravného nebo dodatečného daňového tvrzení daňový subjekt sám napravuje zjištěné chyby a nedostatky již podaného daňového tvrzení.