Společnost obchodní

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, člen SVJ bytového domu, přebudovala zakoupený nebytový prostor na ordinaci. V rámci stavebních úprav byly vyměněny nevyhovující vstupní dveře z ulice do ordinace (v hodnotě 200 000 Kč). Po dohodě s ostatními členy SVJ přefakturovala polovinu ceny dveří (100 000 Kč) společenství vlastníků. S. r. o. po kolaudaci převede nebytový prostor z účtu 042 na účet 021 a začne majetek včetně všech vedlejších pořizovacích nákladů odpisovat v 5. odpisové skupině. V jaké ceně se v účetnictví s. r. o. na účet 021 převedou dveře – v poloviční ceně 100 000 Kč se souhlasem SVJ?

S.r.o. má jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Základní kapitál s.r.o. je 20000,-Kč. V prvních třech letech od svého vzniku s.r.o. investovala do výrobních prostor a přípravy provozu 3500000,-Kč. Veškeré zdroje získalo s.r.o. výhradně jako bezúročnou půjčku od společníka. První tržby mělo s.r.o. až ve třetím roce. s.r.o. Tedy již od prvního roku mělo záporný vlastní kapitál. Nyní po třech letech má s.r.o. záporný vlastní kapitál ve výši cca 3000000,-Kč. Uvažujeme správně, že v tomto případě může s.r.o. dál běžně fungovat se záporným kapitálem, aniž by byl jednatel povinen prohlásit konkurz?

Společník a jednatel s.r.o. ručí nemovitostí, která je majetkem s.r.o. za úvěr, který nesouvisí s činností s.r.o. Do účetnictví předložil fakturu za - notářský zápis - dohoda se svolením přímé vykonatelnosti. Uvažuji správně, že doklad - úhrada notáři je daňově neúčinná, Neměl by ještě společník hradit s.r.o. za ručení nemovitostí?

V roce 2021 byla založena a.s. se základním jměním 2 mil. (splaceno).A.s. má 3 akcionáře, matka vlastní 8 akcií . dcera 6 akcií a zeť 6 akcií. Celkem vydáno 20 akcií /100 000 Kč. A.s. schválila valnou hromadou příplatek do vlastního kapitálu ve výši 25,7 mil. Kč. Matka vložila na účet 10,28 mil. Kč, dcera a zeť každý 7,71 mil. Kč. Tato a.s. vlastní s.r.o., kterému tuto částku 25,7 mil. půjčila na zakoupení dvou bytových domů. Dále akcionáři vložili mimo vlastní kapitál částku 100 mi§. Kč. Matka 40 mil., dcera a zeť každý 30 mil. Těchto 100 mil. bylo poskytnuto jako půjčka další a.s., kde jsou matka s dcerou osoby spojené. V roce 2023 darovala matka dceři svých 8 akcií. V roce 2025 náhle zeť (manžel dcery) zemřel. Dcera by si chtěla vrátit přibližně 5 mil. z příplatku do vlastního kapitálu nebo z příplatku mimo vlastní kapitál. A.s., která poskytla druhému a.s. půjčku 100 mil. má příjmy pouze z úroků, které jí jsou vypláceny z této půjčky. Příplatky do vlastního kapitálu i příplatky mimo vlastní kapitál byly účtovány na účet 413. V roce 2023 a 2024 u této a.s. proběhl audit. Můj dotaz prosím zní : * má přednost vrácení příplatku nebo si napřed musí vyplatit podíl na zisku ? * kdyby se vyplácel příplatek do vlastního kapitálu nebo příplatek mimo vlastní kapitál, jak by to bylo se srážkovou daní ?

Společník a zároveň jednatel s.r.o. (jednočlenné s.r.o.) si půjčil od své vlastní společnosti 1,3 mil. Kč (jistina). Tato osoba má také ve společnosti pracovní poměr. Úroky ve smlouvě nejsou stanoveny, takže je bezúročná. Jaké bude mít tato skutečnost daňové dopady pro s.r.o. a pro osobu společníka?

Klient je s.r.o., jehož společníci jsou z 50% jiné s.r.o. a druhých 50% je rozděleno následovně - 38% vlastní zájmový spolek, jehož členy je 12 jiných zájmových spolků, které následně vlastní v s.r.o. každý po 1%. Ve společenské smlouvě má s.r.o. nastaveno, že podílníci s menším podílem než 10% se vzdávají podílu ve prospěch podílníka zájmového spolku, který vlastní 38%. Je to z důvodu, protože mají interně v rámci spolku nastavená pravidla, kdo a v jaké výši má ze zisku s.r.o. profitovat. Mechanismus je nastaven tak, že celý podíl ve výší 50% zisku na s.r.o. je na základě rozhodnutí valné hromady s.r.o. vyplacen zájmovému spolku, který sdružuje ostatní spolky a ten následně formou příspěvků distribuuje zisk mezi jednotlivé členské spolky. Na úrovni sdružujícího spolku je při výplatě ze zisku sražena daň 15%. Vzhledem k tomu, že mechanismus výše příspěvku na jednotlivé členské spolky je upraven interní směrnicí a má jasně definované parametry, co musí a v jaké míře jednotlivé členské spolky splnit a čím tak teoreticky pomáhají k vytvoření zisku v s.r.o., tak se chci zeptat, jak se tento příspěvek chová daňově u poskytovatele (členské organizace) a příjemce (členského spolku). 1) Jedná se u poskytovatele o daňově uznatelný náklad ve chvíli, kdy je jeho výplata podmíněna splněním podmínek jednotlivých členských spolků, které směřují k vytvoření zisku v s.r.o. nebo se jedná o nedaňový náklad v podobě poskytnutého bezúplatného příjmu, jehož odpočet nemohou využít vřejně prospěšní poplatníci dle §20 odst. 8 ZDP? 2) U příjemce se jedná o bezúplatný příjem, který je v případě jeho použití na účely definované v §20 odst. 8 ZDP možné osvobodit, případně neosvobodit podle §19b odst. 3 ZDP nebo se vůbec nejedná o bezúplatný příjem, ale v případě, kdy závisí teoreticky na splnění určitých podmínek, tak je nutné ho brát jako standardní neosvobozený příjem? 3) Mám ještě podotázku a to zda v případě, kdy by bylo smluvně ošetřeno hlasování na valné hromadě tak, že by se zisk rozdělil rovnou na úrovni s.r.o. na základě valné hromady jednotlivým podílníkům a členům jinak, než mají výši podílů na s.r.o. (např. členský spolek by neměl 38% podíl na zisku, ale pouze 12% podíl, jeden členský spolek by měl 3,5% podíl na zisku namísto 1% podílu, druhý 2,5% podíl atd., což by se odhlasovalo v rámci valné hromady), tak zda by toto bylo možné, protože by se v tomto případě rovnou všem výplata podílů srazila 15% u s.r.o. při výplatě a teoreticky by se tak body 1) a 2) nemusely vůbec řešit? A pokud by to bylo možné, tak zda by toto nebylo možné ze strany správce daně být chápáno jako nějaká forma obcházení daňové povinnosti, respektive snížení z 21% na 15%? 

Česká právnická osoba (s.r.o.) je (i) komanditistou v české k.s. a současně také komanditistou v německé k.s. V roce 2025 má dojít k výplatě podílu na zisku jak české, tak z německé k.s. Jak tyto příjmy české s.r.o. zdaní? 

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Jak bude zdaněn vyplacený podíl za rok 2024 v následujícím případě: Firma A s.r.o. dostane vyplacen podíl na zisku z firmy B také s.r.o. ( dcera - podíl více jak 50%, tento podíl pořízen v 04/2024)? Následně se rozhodnou společníci firmy A, jde o 2 fyzické osoby, rozdělit si zisk jen ten který došel do firmy A ze společnosti B. Předpokládám, že společnost A bude mít vyplacený podíl ze společnosti B osvobozen - nezdaňuje ho. Společníci ze společnosti A si obdržený podíl ze společnosti B zdaní 15%. Takže vlastně společníci ze společnosti A za vyplacený podíl z dceřiné společnosti (B) zaplatí celkem jen 15% . Otázky: Jsou mé úvahy správné? Je zapotřebí na něco ještě myslet a udělat? 

    Akvizice a fúze obchodních společností Ing. Petr Lunga Téma akvizic a fúzí obchodních společností je komplexní a zahrnuje právní, účetní a daňové aspekty. Plánujete akvizici nebo fúzi obchodní...

Je možné, aby 3 OSVČ podnikali ve stejné činnosti, příp. se stejnými zákazníky, stejně tak jako zaměstnanci ve vlastní s. r. o. kde jsou jako společníci i jednatelé ? Asi by s.r.o. a OSVČ fakturovalo mezi sebou nájmy, výpůjčky. Nebo by museli OSVČ i s.r.o. mít koupeno vše samostatně? S.r.o. má ještě další zaměstnance - celkem 8. A částečný přesun zakázek by mohl snížit zisk s.r.o., to ale společníkům nevadí.

Obchodní společnost může být založena územním samosprávným celkem k plnění jeho úkolů, zejména k hospodářskému využívání jeho majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. V případě kapitálových obchodních společností, tedy společností s ručením omezeným a akciových společností, může být obec jediným zakladatelem a společníkem. V této situaci je potřeba promítat a respektovat jak ustanovení zákona o obcích týkající se pravomocí jednotlivých obecních orgánů, tak ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující strukturu a pravomoci orgánů obchodních společností.

Ustanovení § 34d Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních obchodních společností říká „U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.“ Jsme a. s. - týká se nás výzkum a vývoj –, jak tomuto paragrafu rozumět? Co přesně to znamená ve spojení se společníky? 

Matka z EU bude nabízet akcie zaměstnancům naší společnosti, jsme a.s. v ČR. Naši zaměstnanci v ČR mohou nabýt akcie přímo matky, přičemž si musí každý, kdo bude pořizovat akcie zřídit účet u banky matky, kde budou akcie uloženy. Zaměstnanec při koupi 2 akcí , za splnění podmínky jejích držby 18 měsíců , dostane 1 akci zdarma. Volné akcie budou u matky podléhat srážkové dani, tz. že zaměstnanec nakonec obdrží ve skutečnosti volných akcií méně o srážkovou daň ve státě matky. Jak , a v který moment se budou dané akcie zdaňovat u zaměstnanců v případě, kdy si je zaměstnanec sám pořídí přímo od matky , tedy bez naší účasti , jako českého zaměstnavatele ? Jaké podmínky zdanění se musí uplatnit v případě, že by matka přesunula na nás povinnost tyto akcie u zaměstnanců hlídat. Jakým způsobem na nás tuto povinnost může přesunout? V případě, že si je pořídí zaměstnanec sám od matky , bez účasti české dcery, zajímá mě to jako zaměstnavatele z pohledu daně z příjmů fyzických osob? Musím i tak hlídat , kdy zaměstnanec akcie např. prodá? Nebo si tohle musí řešit zaměstnanec sám a oznamovat přímo mateřské společnosti? Pokud by matka naší společnost do prodeje akcií nějak zapojila, pravděpodobně bychom museli hlídat zdanění u zaměstnanců a odvody SP a ZP? V daném případě by byl případný příjem z prodeje akcí příjmem ze závislé činnosti zaměstnance? Nebo je to jedno a my jako lokální zaměstnavatel musíme vždy hlídat jak zaměstnanec naloží s akciemi matky , a musíme jeho příjem dodanit ve mzdě a současně odvést SP a ZP? Nebo je odlišný způsob zdanění a hlídaní, co se s akciemi děje , pokud je vyplácí přímo matka z EU zaměstnanci dcery v ČR a jiný pokud je do prodeje zapojená přímo dceřiná společnosti, jako lokální zaměstnavatel.

Situace: Jeden vlastník F.O. rezident (daňový) i občan ČR je 90% procentní akcionář společností X a současně 90% vlastník společnosti Y. Vlastníkem je více než 5 let (o mnoho více). Současně před třemi lety zakoupil zbývajících 10% na obou společnostech, ve společnosti X za 1 mil. Kč a ve společnosti Y za 4 mil. Kč. Do budoucna plánuje předat dětem, proto vytvořil holdingovou společnost A – plně splacený základní kapitál peněžitým vkladem – v r. 2023 a do ni se nyní chystá vložit 100% podíly ve společnostech X a Y. Vlastník neměl nikdy obchodní podíly / akcie v daňové evidenci/ účetnictví. Znalecké ocenění společnosti X je 20 mil. Kč a Y je 50 mil. Kč. Vklad by měl být realizován formou DOBROVOLNÉHO PŘÍPLATKU k základnímu kapitálu ještě letos. Jak bude postupováno, když si vlastník v r. 2025 bude chtít vyplatit část dobrovolného příplatku ve výši 10 mil. Kč? Dle mého názoru, který se mj. opírá o znění § 24/7 ZDP za použití odpovědi č. OaO ID: 43415 zpracované p. Martinem Děrgelem bude (pokud jsem dobře pochopil) pořizovací cena příplatků muset být součtem znaleckého ocenění, tzn. 18 mil. Kč + 1mil. Kč = 19 mil. Kč první příplatek a 45 mil Kč + 4 mil Kč u druhého příplatku. Dotaz – pokud se společnosti vloží je jedno, zda najednou, nebo postupně, pak bude pro účely ZDP posuzován příplatek jako celek? Dle mého názoru ano. Tzn. pokud by teoreticky vlastník chtěl vybrat (kdykoliv v budoucnu) část/celý příplatek, bude dle dnešního znění ZDP pořizovací cena 68 mil. Kč? To znamená, že pouze částka nad 68 mil. Kč by podléhala srážkové dani? V jaké ceně bude předmětný příplatek zachycen ve společnosti A (holdingová spol.)? Je jasné, že u vlastníka bude v případě výplaty části příplatku, pokud bude překračovat 5 mil. Kč, podat s přiznáním k DPFO za r. 2025 rovněž přílohu dle § 38v ZDP. 

Společnost s r.o. má na účtu nerozděleného zisku z minulých let částku, kterou by si chtěli jednatelé částečně vyplatit v listopadu tohoto roku. Účetní závěrka z roku 2023 již byla schválena a zisk roku 2023 rozdělen a vyplacen majitelům s tím, že byla odvedena srážková daň v řádném termínu. Lze tedy v roce 2024 podruhé vyplatit podíl na zisku s tím, že tentokrát bude snížen účet nerozděleného zisku z minulých let? A když bude srážková daň odvedena během prosince 2024, bude zaplacena v termínu?

Dceřiná společnost vyplatí matce podíly na zisku. Podmínka držby podílu po dobu 12 měsíců bude splněna. U mateřské společnosti je, podle našeho názoru, výplata podílu osvobozena od daně, tj. dcera nesrazí daň, ale celý podíl převede matce. Účtováno bude 428/221 výplata podílů na zisku.

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)?