Spolupráce

S ohledem na klíčovou roli a očekávaný další růst digitálních platforem v oblasti mobility podniká Uber proaktivní krok s cílem zajistit transparentnost trhu a férové podmínky. Společnost podepsala memorandum o spolupráci s Finanční správou České republiky, kterým zavádí systém pravidelného měsíčního reportingu vybraných dat pro daňové účely.

Jsem jednatelem společnosti, mám aktivní živnostenský list (vedlejší činnost), jelikož jsem zároveň zaměstnaný (mimo vlastní s. r. o.). Chtěl bych v roce 2026 využít manželku jako spolupracující osobu. Manželka pracuje na zkrácený úvazek (odvádí zdravotní pojištění z minima). V roce 2026 předpokládám výši příjmů z § 7 ZDP v celkové částce 500 000 Kč. Pokud bych na manželku přerozdělil 50 % příjmů a výdajů, byl by správný výpočet: 500 000 × 0,5 = 250 000 Kč – příjmy – základ daně každý. Výdaje by byly uplatněny paušálním výdajem (60 %), tedy 500 000 × 0,6 × 0,5 = 150 000 Kč výdajů každý. Předpokládám, že budeme oba dva stále bráni jako „OSVČ vedlejší“, oba dva budeme muset podat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP. Jelikož bude naše činnost posuzována za vedlejší, tak odvedeme každý 15 000 na dani (100 000 × 0,15) a 6 750 na zdravotním pojištění (100 000 × 0,5 × 0,135), kdy sociální pojištění hradit nebudeme, jelikož rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč? Je má úvaha správná? Pokud manželku nahlásím na FÚ, OSSZ a ZP od 20. 2. 2026 budu moci uplatnit na ní max. 505 000 (11 × 45 000) anebo 450 000 (10 ×45 000)? Jakou výši příjmů mohu na manželku maximálně převést? Například pokud bych měl příjem 2 000 000, mohu na ni převést příjmy maximálně ve výši 540 000, anebo se jedná o rozdíl převyšující příjmy tedy například 1 000 000 (50 % ze 2 000 000 Kč)?

Vymezením spolupracujících osob a jejich daňovým řešením se zabývá § 13 ZDP . Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti). Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. V článku se zaměříme na další možnost uplatnění spolupráce osob, a to s využitím spolupráce osob dosáhnout situace, kdy spolupracující osoba i podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění a tím dosáhnout nejen daňové úspory, ale i úspory v neplacení jednoho druhu pojistného.

V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.

Manžel-OSVČ rozděluje část svých příjmů z podnikání na spolupracující děti žijící s ním ve společné domácnosti (studenti VŠ do 26 let). Může manželka uplatnit daňové zvýhodnění na tyto vyživované děti dle § 35c zákona o daních z příjmů , pokud jsou zároveň spolupracující osoby manžela?

V příspěvku se blíže podíváme na vymezení rodinného závodu zavedeného v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále také „OZ “) a na zdanění členů rodiny zúčastněných na jeho provozu, a dále na zdanění spolupracujících osob ve smyslu § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zmíníme se rovněž o novince „rodinný podnik“, kterýžto pojem byl schválen v květnu 2019 usnesením vlády ČR.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 v příspěvku upozorníme na některé možnosti, jak dosáhnout úspor na dani. V úvodu si uvedeme přehled odpočtů a slev na dani, které při jejich neuplatnění v běžném zdaňovacím období „propadají“, a následně zaměříme pozornost (s využitím příkladů) na možnou optimalizaci daně při uplatnění daňové ztráty, při uplatnění daňových odpisů a při využití institutu spolupráce osob.

V rámci rodinného podnikání dochází velmi často k situacím, kdy podnikatel (otec, matka) se snaží zapojit do rodinného podnikání i svého potomka – syna nebo dceru. V článku se zaměříme na dva způsoby tohoto zapojení v rámci rodinné firmy, a to jednak formou uzavření pracovněprávního vztahu s potomkem a dále jeho zapojení jako spolupracující osoby s podnikatelem.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. ledna příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

V zájmu poplatníka daně z příjmů fyzických osob je v daňovém přiznání v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP a všech slev na dani umožněných v ustanovení § 35 až 35bb ZDP . Neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.

V předcházejícím dílu výběrů ze zajímavých rozsudků jsme se věnovali možnostem vzájemné fakturace manželů. V dnešním pokračování se zaměříme na situace, kdy si manželé nefakturují, ale využívají možnosti rozdělit příjmy a výdaje mezi podnikajícího manžela a spolupracující manželku či jiné osoby žijící s podnikatelem v domácnosti.