Spoření

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří ve výši 1 700 Kč/měsíčně. Jak má v praxi probíhat kontrola smluv, zda jsou splněny podmínky pro daňovou podporu (daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele) a osvobození na straně zaměstnance od daně z příjmů, SP a ZP? Zaměstnanec předložil smlouvu o dlouhodobém investičním produktu (DIP), kde je uvedeno: „Klient bere na vědomí, že výplata peněžních prostředků bude možná pouze ve prospěch klienta a to pouze po 120 kalendářních měsících od vzniku DIP, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém klient dosáhne 60 let věku, případně splní jiné podmínky podle § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Jsou za těchto podmínek splněny požadavky pro daňovou podporu? Další zaměstnanec předložil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS). Z § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů chápeme, že pokud má zaměstnanec důchodový věk například 66 let, může být výplata prostředků možná již po splnění podmínky 120 měsíců spoření a dosažení 61 let věku . Musí být tato skutečnost ve smlouvě výslovně uvedena? U dalšího zaměstnance ze smlouvy o penzijním připojištění jsou uvedeny základní údaje o zaměstnanci a není uvedeno, kdy bude probíhat vyplacení peněžních prostředků.

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 v zákonu o daních z příjmů k vymezení daňově podporovaného produktu spoření na stáří. Jeho součástí je i nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP). V článku se zaměříme na možnosti uplatnění DIPu, na jeho výhody a nevýhody v podmínkách roku 2024 a 2025.

Daně z příjmů významně motivují lidi k odkládání části příjmů do dlouhodobých finančních produktů pro přilepšení „po práci“, vedle starobních penzí. Příspěvky vlastní jim sníží základ daně, ty od zaměstnavatele jsou štědře osvobozeny a soukromé důchody (přes 10 let) budou osvobozeny od daně. Dosavadní čtveřici a priori spořících penzijních produktů od roku 2024 doplnil dlouhodobý investiční produkt. Což mohou být termínované vklady, podílové listy, dluhopisy, akcie apod. V příspěvku se podíváme na daňové aspekty novinky a zaměříme se i na porušení stanovených podmínek. Nezahazujte ale loňské znění daňového zákona, pro dříve sjednané penzijní produkty totiž platí i nadále dosavadní daňová pravidla, až na jednu příznivou výjimku…

Poplatník chce za rok 2023 uplatnit slevu na manželku. Manželce řádně v roce 2023 skončila pojistka a došlo k vyplacení naspořených peněz cca ve výši 70.000,- Kč. Myslím, že se jednalo o pojištění úrazové, životní s možností i spoření na penzi. Proto došlo i k výplatě peněz. Myslím si, že je ale asi jedno o jaké pojištění se jednalo, zda porušila či neporušila podmínky pojištění. Manželka si nikdy neuplatňovala toto pojištění v daních jako nezdanitelnou částku. Pouze mi jde o to, zda se tento příjem zahrnuje do jejího vlastního příjmu, který nesmí přesáhnout 68.000 Kč. Je zde rozdíl, jestli se jedná o životní pojištění, úrazové pojištění nebo penzijní připojištění a zda je toto ukončeno řádně nebo ne? Patří tento příjem do započitatelných příjmů manželky?

Chceme-li si v důchodu udržet podobnou životní úroveň jako v produktivním věku, není rozumné se spoléhat pouze na státní důchod, na který nám vznikne nárok díky celoživotnímu odvádění příspěvků do systému sociálního pojištění, neboť tato dávka nemusí být dostatečná pro financování všech našich potřeb, a proto je vhodné si raději vytvořit dostatečnou rezervu na stáří z dalších zdrojů. Existuje řada možností a v některých případech můžeme i ušetřit na daních.