Srážková daň

Valná hromada schválila 30. 6. 2023 účetní závěrku za rok 2022. Nebylo rozhodnuto o výplatě podílu na zisku. Zisk byl převeden na účet nerozděleného zisku minulých let. Může se konat další valná hromada v říjnu 2023, kde bude již rozhodnuto o výplatě podílu na zisku? S. r. o. má dva společníky (podíl na společnosti je 20:80). Musí být v tomto poměru vyplacen i podíl na zisku nebo lze rozhodnout, že podíl na zisku bude vyplacen pouze společníkovi, který má větší podíl (80 %)? Valná hromada by proběhla v říjnu, k výplatě společníkovi by také došlo v říjnu, ke sražení srážkové daně také v říjnu. Poté odvedení 15% srážkové daně na FÚ by bylo provedeno do 30. 11. 2023. Je toto řešení takto možné?

Člen družstva se dohodl na ukončení členství ve družstvu, byla sepsána dohoda o ukončení členství a výplatě vypořádacího podílu. Tato dohoda však nabude účinnosti až po úpravě stanov družstva na nejbližší členské schůzi, která bude přibližně za 6 měsíců. Úhrada částky odpovídající budoucímu vypořádacímu podílu ale proběhla hned po podpisu dokumentu. V jakém okamžiku nastane povinnost odvést srážkovou daň – členství zatím nezaniklo, ale úhrada na vypořádací podíl byla provedena? V případě, že nebude schválena změna stanov, nedojde k ukončení členství a vyplacené prostředky budou vráceny družstvu.

V roce 2020 jsem zrušila investiční životní pojištění, o které jsem si v letech 2013-2019 snižovala základ daně. V daňových přiznáních jsem uplatňovala celé částky zaplaceného pojistného (dle potvrzení z pojišťovny), a to i když jsem měla daňové základy nižší než 165 600 Kč (tzn. že bylo někdy zbytečné tyto částky do přiznání uvádět). Takže daň jsem vlastně nijak neovlivnila, nijak nesnížila. V daňovém přiznání za 2020 jsem však dodanila pouze ty částky, které snížily daň v letech 2013–2019. Nyní mi volali z FÚ, že částky, které jsem dodanila v daňovém přiznání za 2020 mám špatně a že musím dodanit všechny částky tak, jak jsem je uvedla v daňových přiznáních, a to i když nijak neovlivnily daň. Tzn. že mám zaplatit 15% daň z příjmu i z částek, které mi žádnou daň neušetřily. To se mi samozřejmě nelíbí. V zákoně o daních z příjmu se píše, že příjmem podle § 10 jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Nepíše se tam nic o úspoře na dani. Zákon asi nepočítá s tím, že by si někdo snižoval základ daně, když to nijak neovlivní samotnou daň. Vykládám si zákon správně a mám tedy opravdu zaplatit daň i za odpočty, které nikdy žádnou daň neušetřily? 

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Z pohledu právního máme potvrzeno, že by bylo možné posunout výplatu podílu na zisku jednatelům na základě rozhodnutí Valné hromady, kde by bylo odhlasováno např. znění: podíly na zisku z r. 2022 budou vyplaceny v termínu nejpozději do 31. 12. 2023. Jak to bude s odvodem daně srážkové - zde předpokládám, že by měla být odvedena nejpozději do 3 měsíců tzn. do 30. 9. 2023? Jsou zde nějaká úskalí této dohody ve smyslu nedodržení zákona o dani z příjmu?

Podléhá vyplacení vypořádacího podílu zdanění srážkovou daní a jaký je způsob výpočtu srážkové daně? Vypořádací podíl činí 500 000 Kč, peněžní vklad do vlastního kapitálu (základního jmění) činil 400 000 Kč. Podléhá tato operace podléhá zdanění, a v jaké výši?

Obecně prospěšná společnost založila s. r. o. - sociální podnik. Tento sociální podnik si pronajme budovu, kterou bude spravovat a se souhlasem pronajímatele i podnajímat. Bude se vztah OPS a s. r. o. posuzovat jako klasická mateřská a dceřiná společnost? Podíly na zisku vyplácené OPS budou od daně osvobozeny dle § 19 ZDP? Nájemné OPS v budově spravované s.r.o. musí být fakturováno za ceny obvyklé dle § 23 odst. 7 ZDP?

Česká obchodní společnost nakoupila autorská práva k literárnímu dílu. Od společnosti sídlící v USA. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění spadají kulturní licenční poplatky pod písmeno a) článku 12 odst. 3. Vztahuje se na tento případ nulová sazba srážkové daně?

Společník s. r. o. si v říjnu 2019 vyplatil podíly na zisku. Srážkovou daň, cca 500 000 Kč, zaplatil ve správné výši, ve lhůtě a na svůj správný daňový účet. Ale podíl na zisku nebyl uveden ve vyúčtování srážkové daně za rok 2019, účetní vykázala jen srážky z DPP. Nyní v květnu 2023 jsem při kontrole stavu účtů zjistila, že finanční správa eviduje na daňovém účtu srážkové daně FO přeplatek těch 500 000 Kč. Co teď s tím? Pravděpodobně již uplynula lhůta pro vyměření a placení daně. Takže dodatečné vyúčtování podat nelze? Co teď s tím? Napadlo mě přiznat srážkovou daň ve vyúčtování za 2020 v dodatečném vyúčtování. Myslím, že by s. r. o. neměly hrozit pokuty, penále, úroky, když peníze byly celou dobu na správném daňovém účtu. Nebo se mýlím? Prosím, poradíte lepší postup? Společník neuvažuje o tom, že by využil uplynutí lhůty pro vyměření daně a peníze si nechal vrátit.

Fyzická osoba je zaměstnancem a zároveň podniká a vede podvojné účetnictví. Hospodářský výsledek z podnikání byl součástí daňového přiznání a byla odvedena daň. Může si tento zisk již vyplatit? Ne jako u podílu na zisku u př. s. r. o., kdy je nutné odvést srážkovou daň?

S. r. o. - jediný společník, bez činnosti. V rozvaze jsou pouze peníze v pokladně. Peníze na účtu byly převedeny do pokladny a účet zrušen. Ve společnosti není ani majetek, pouze základní kapitál a peníze v pokladně. Majitel nechce firmu likvidovat. Pokud by v budoucnu došlo k likvidaci, budou se muset peníze v pokladně zdanit 15 %?

Existuje nějaký případ osvobození od srážkové daně z podílu na zisku u české fyzické osoby, která chce vyplatit zisk u české společnosti s. r. o., kterou vlastní ze 100 %? Například existuje nějaký časový test obdobně jako u držení podílu, či například, že se zisk ze společnosti vyplatí až po několika letech (zisk byl v roce 2018, ale vyplatí se až jako nerozdělený zisk v roce 2023)?

Jediný společník s. r. o. zemřel. Jeho nabývací cena podílu v s. r. o. byla 30 000 Kč. Jeho manželka zdědila celý obchodní podíl, stala se jediným společníkem a po roce společnost ukončuje svou činnost likvidací. Vypořádací podíl bude zdaněn srážkovou daní a vyplacen manželce jako současnému jedinému společníkovi. Vypořádací podíl 500 000 Kč bude snížen o nabývací cenu podílu 30 000 Kč (manželův původní) nebo o nabývací cenu 800 000 Kč, která byla stanovena v dědickém řízení? Pokud by to byla cena 800 000 Kč, znamená to, že žádná srážková daň se neodvádí a celý vypořádací podíl 500 000 Kč bude vyplacen manželce?

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

V ČR daníme 15% srážkovou daní a podáme oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Může společnost s.r.o. vyplatit podíl na zisku bez danění a daňový rezident Slovenska zdaní vyplacený podíl ve svém daňovém přiznání v SK sazbou 7%? 

Jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu 1 000 Kč. Nepodepsal prohlášení k dani. Z odměny je odváděna srážková 15% daň. Je tento postup správný?

Ve firmě pracuje žena, která je na mateřské dovolené a pracuje jen na dohodu o provedení práce. Nepodepsala daňové prohlášení. Sražena daň srážková (příjem do 10.000 HM za měsíc). Sama tedy podává daňové přiznání za rok 2022 a srážkovou daň bude požadovat po FÚ vrátit zpět. Může si tato zaměstnankyně v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus na děti a školkovné?

Jedinému akcionáři bude v dubnu 2023 vyplacena dividenda z podílu na majetku akciové společnosti se sídlem v ČR. Tento akcionář ukončil v lednu 2023 registraci k dani z příjmů na území ČR a odstěhoval se do Dubaje, kde mu bude v druhém pololetí roku 2023 po splnění podmínek této země uděleno rezidenství. Jak zdanit příjmy z dividend vyplácených v dubnu 2023 akciovou společnosti tomuto akcionáři, pokud není už rezidentem ČR, ale také prozatím není rezidentem Dubaje?

Při výplatě zisku společníkovi třeba 2 miliony se srazí pouze 15% srážková daň, se solidární se nepočítá v tomto případě?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?