Srážková daň

Česká s. r. o. vlastní 100% slovenskou s. r. o. Slovenská s. r. o. by za rok 2025 ráda rozdělila dividendy. Od roku 2025 je srážková daň z dividend na Slovensku 7 %. Česká s. r. o. splňuje podmínky pro osvobození od zdanění na Slovensku, poté ale musí zaplatit srážkovou daň v ČR, která je 15 %. Je možné, aby slovenská společnost rozdělila dividendy a zaplatila srážkovou daň 7 % z dividend na Slovensku, jelikož je to výhodnější než 15 % v ČR? Pokud to slovenská společnost udělá, daň z dividendy zaplatí na Slovensku a pošle rozdíl částky dividendy ponížený o zaplacenou daň na účet české mateřské společnosti, co potom dál, pokud by si dividendy v ČR chtěli rozdělit společníci (dvě fyzické osoby) – rozdělí si již jen částku, kterou poslala slovenská společnost, nebo budou muset dividendy ještě dodaňovat na oněch 15 % srážkové daně v ČR?

Obchodní korporace v roce 2025 zaměstnala prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Prohlášení zaměstnanec nepodepsal. Výše odměn zaměstnance v jednotlivých měsících nepřekročila hranici 11 500 Kč a zaměstnavatel odváděl FÚ (po registraci k srážkové dani) srážkovou daň. Tyto odvody srážkové daně z odměn z dohody o provedení práce účtoval na účet 342.100, kde již dříve účtoval platby záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení. Dotazy v rámci inventury: 1. Je účtování odvodů srážkové daně FÚ na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 2. Je účtování odvodů záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 3. Může zaměstnavatel účtovat o odvodech srážkové daně FÚ a záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení, na účet 342 dohromady, tj. na jednom účtu 342.100 nebo je potřeba toto opravit a zřídit si pro odvody srážkové daně účet např. 342.200, když už má pro odvody záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení účet 342.100? Vzhledem k vyplňování odlišných Vyúčtování daně pro FÚ mám za to, že by u zaměstnavatele měly existovat na účtu 342 dva oddělěné analytické účty pro každou daň zvlášť, čili, že bude potřeba provést opravu v účetnictví a srážkovou daň z účtu 342.100 přeúčtovat na účet 342.200. Jaký je Váš názor?

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Právnická osoba, daňový rezident v ČR, hradí roční poplatky do Číny za tzv. cloud computing - konkrétně jde o placenou službu umožňující sdílení a vzdálený přístup k datovým úložištím prostřednictvím internetu. Dodavatel této služby není osobou spojenou s příjemcem této služby a je daňovým rezidentem Číny, s níž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Bude platba za tuto službu podléhat srážkové dani v ČR? Bude na tuto službu z hlediska smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Čínou pohlíženo jako na licenční poplatek? 

Máme zaměstnance, kterému zaměstnavatel přispívá 4 000 Kč měsíčně na daňově podporovaný produkt na stáří od 5/2023 (penzijní připojištění či DPS). Předpokládáme, že do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025 na ř. 10 částka 48 000 Kč nepatří, protože se jedná o smlouvu uzavřenou před rokem 2024, viz pokyny. Kdyby došlo k ukončení smlouvy, zdaní příspěvky zaměstnavatele penzijní společnost 15% srážkovou daní? Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel přestane přispívat, má to nějaké daňové dopady?

Když bude mít zaměstnanec v roce 2026 dvě nebo i více dohod o provedení práce, každou u jiného zaměstnavatele, každou v měsíční hodnotě 11.999 Kč, bude muset z každé dohody, kromě jedné, odvádět sociální a zdravotní pojištění nebo platí, že v případě dohod o provedení práce v maximálním limitu bez odvodů u více zaměstnavatelů se odvádí jen 15% srážková daň? Konkrétní příklad: dohody jedné osoby u společností A, s.r.o. = 11.999 Kč, B, s.r.o. = 11.999 Kč, C, s.r.o. = 5.600, celkem 29.598 měsíčně, z toho 4.440 Kč 15% srážková daň. 

Česká s. r. o. má 1 českého společníka (FO) a jednoho maďarského společníka (s. r. o.). Při vyplácení podílů na zisku odvede za českého srážkovou daň ve výši 15 % a u maďarské společnosti je podíl osvobozen od daně. Je to tak?

Rok 2026 přináší významné změny v oblasti daňového a účetního sektoru, které se dotýkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Nejzásadnější novinkou je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jenž harmonizuje a zjednodušuje reporting příjmů ze závislé činnosti. Dále jsou významné změny v oblasti zdravotního pojištění, které zahrnují povinnou elektronickou komunikaci a úpravu podmínek pro platbu pojistného. V rámci daně z příjmů došlo k zásadní změně týkající se zdanění zaměstnaneckých akcií a zavedení nové úpravy pro kvalifikované zaměstnanecké opce. Významné úpravy zasáhly oblast DPH, přičemž byla zrušena některá osvobození finančních činností. Ke změnám došlo i v silniční dani, kde byla upravena sazba, a daň z nemovitých věcí byla ovlivněna změnami koeficientů. Nová povinnost zaměstnavatelů přispívat na penzijní produkty vybraným zaměstnancům představuje další důležitou úpravu, stejně jako diferenciace minimální mzdy. Povinný audit pro malé účetní jednotky je zrušen, což zjednodušuje administrativní zátěž podniků. Celkové změny pro rok 2026 vyžadují detailní pochopení a důkladnou přípravu na nová pravidla a postupy.

Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby, nerezidenta České republiky. Jaký je správný postup ve vztahu ke srážkové dani z těchto úroků? Musí být srážková daň vypočtena a odvedena až v okamžiku skutečné výplaty úroků fyzické osobě, nerezidentu České republiky, tj. například v lednu 2026, nebo již k okamžiku jejich zaúčtování/vzniku nároku na úroky k 31. 12. 2025? 

Česká s. r. o. pořídila od společnosti z USA doménu. S doménou je oprávněna nakládat dle svého uvážení a cca za dva roky ji bude prodávat dál. Je správná úvaha, že nákup domény nespadá do kategorie licenčních poplatků ani poskytnutí služby,práva a že je to jednorázový převod vlastnického práva a není tedy povinnost odvádět srážkovou daň dle čl. 22 ZDZP?

Od 1. 1. 2026 dochází v rámci nového zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ke změnám v konstrukci takzvané srážkové daně u fyzických osob – daňových nerezidentů, jsou-li tyto osoby v pozici jednatelů společnosti nebo členů představenstva. Srážková daň u fyzických osob se bude postupně ve vícero fázích rušit, respektive bude se transformovat na zálohovou daň, což je opět důsledek nového zákona o JMHZ. V první fázi, co se týká účinnosti, která je naplánována od dalšího roku, se zatím ruší jen srážková daň u daňových nerezidentů, zatímco druhá fáze s účinností od roku 2027 má za cíl zrušit srážkovou daň ze závislé činnosti pro všechny.

Společnost s r. o. má dva společníky. Společnost se zabývá developerskou činností a bude stavět nový bytový dům. Společník 1 s.r.o. (podíl 80 %) a Společník 2 – fyzická osoba (podíl 20 %). Základní kapitál je 20 tis. Společník 2 se nebude podílet na hospodářském výsledku společnosti, ten bude náležet zcela Společníkovi 1. Společník 2 bude kompenzován tím, že mu na konci výstavby budou poskytnuty byty v hodnotě stanovené smlouvou. Společník 2 vlastní nemovitost, kterou vloží ve formě nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál do společnosti (znalec ocenil nemovitost na cca 39 mil). Společník 1 vloží do společnosti peněžitý příplatek mimo základní kapitál ve výši 21 mil. Dle smlouvy společníků je ujednáno, že skutečnost, že hodnota příplatku Společníka 2 je vyšší než hodnota příplatku Společníka 1 nemá žádný vliv na majetkovou účast ve společnosti. Dle smlouvy společnost s.r.o. má nyní vrátit část příplatku mimo ZK Společníka 2 (který vložil nemovitost) v penězích, a to ve výši 21 mil. Podléhá toto vrácení části příplatku mimo ZK společníkovi 2 srážkové dani? Jaká nabývací hodnota se použije proti příjmům z příplatku mimo ZK? Je zde nějaký rozdíl mezi účetní a daňovou nabývací hodnotou? Lze říci, že základ daně pro srážkovou daň bude nulový (Společník 2 vložil 39 mil., ale vyplácí se mu pouze 21 mil.)? Nebo je pro určení základu daně podstatné, jak Společník 2 s vkládanou nemovitostí nakládal před vkladem do s.r.o. (zda byla odpisována, v obchodním majetku FO)? Jak správně určit základ daně pro srážkovou daň při výplatě příplatku mimo ZK, pokud by Společník 2 měl nemovitost před vkladem do s.r.o. v obchodním majetku a odpisoval ji?

Tuzemská společnost s ručením omezením bude vyplácet dividendu společníkovi - fyzické osobě, která je rezidentem státu Dubaj. Smlouva o zamezení dvojí zdanění se Spojenými arabskými emiráty v čl . 11 bodu 2 uvádí : " Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend." Znamená to, že srážková daň bude činit 5% ?

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

OSVČ chce od 2026 přejít na paušální daň. Má však ještě mzdu jako jednatel, z této mzdy je odváděna srážková daň. Myslíme si správně, že se může od 2026 k paušální dani zaregistrovat?

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Zůstává i nadále v roce 2026 povinnost odvádět srážkovou daň z dividend, vyplácených společníku společnosti?