Srážková daň

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Zůstává i nadále v roce 2026 povinnost odvádět srážkovou daň z dividend, vyplácených společníku společnosti?

Sportovní klub (kolektivní sport) uzavřel smlouvu o výkonu služeb (sportovní činnosti) s hráčem - rezidentem USA. Na základě této smlouvy mu budou vypláceny odměny za výkon této činnosti. Sportovní klub je česká společnost, sportovní činnost bude vykonávaná na území ČR. Dle našeho názoru by se mělo postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřenou s USA - článek 18, kdy by tyto příjmy měly být zdaněny srážkovou dani v ČR, pokud přesáhnou částku 20 000 USD za rok. Bude nutné zatížit srážkovou daní příjmy vyplácené sportovci, i když je z uzavřené smlouvy zřejmé, že nedosáhnou uváděné částky? (Smlouva je uzavřena jen na část roku)

Právnická osoba přijala zápůjčku od fyzické osoby nepodnikající. Při výplatě úroků zvažujeme dvě možnosti. 1) Úrok vyplatíme v plné výši, vystavíme potvrzení o vyplacených úrocích a fyzická osoba zdaní v rámci svého daňového přiznání. 2) Při výplatě srazíme a odvedeme 15% srážkovou daň. Fyzická osoba dostane částku po odečtení této daně. Můžeme využít variantu 1)? Jaké povinnosti vůči finančnímu úřadu by byly, pokud bychom museli použít variantu 2)?

S. r. o. už nevykazuje skoro žádnou činnost a chtěla by ukončit podnikání. V rozvaze máme na pokladně 1.600.000 Kč (aktiva) a v pasivech je na 411 celkem 100.000 Kč a na 428 je 1.500.000 Kč. Jakým způsobem může s. r. o. ukončit podnikání, aby došlo k výmazu z obchodního rejstříku? Jestliže by s. r. o. likvidoval likvidační správce, jak by postupoval? Z jaké částky a kolik by byla odvedena srážková daň?

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

Firma spolupracuje s fotografem, který vystavuje faktury na své IČO a je plátcem DPH. Na faktuře vždy uvádí základ daně a k tomu DPH ve výši 21 %. Jedná se o činnost typu fotografování pro média, například pro sportovní deník. Fakturovaná částka za jednu akci nepřesahuje 10 000 Kč. Naše společnost je rovněž plátcem DPH. V této situaci, kdy nám OSVČ plátce DPH vystavuje fakturu na IČO za fotografické služby, se ptám, zda máme povinnost uplatnit 15% srážkovou daň podle § 36 ZDP nebo uhradíme celou fakturovanou částku včetně DPH a příjemce si příjem zdaní sám v rámci svého daňového přiznání. 

Zaměstnanec měl uzavřenou DPP od 9.1.2025 do 25.6.2025. Bohužel jsme mu zapomněli proplatit nevyčerpanou dovolenou. Měsíčně měl příjem 10080 Kč, tedy nebylo odváděno zdravotní ani sociální pojištění, daněn srážkovou daní. Jak můžeme naši chybu napravit? Pokud bychom mu proplatili dovolenou nyní v částce 9000,- Kč, bude odvod SP a ZP a srážková daň?

Bude uzavřena smlouva na poskytnutí stavebních strojů včetně obsluhy na stavbě v ČR. Poskytovatel je rezident Slovenska, plátce DPH SK, nemá v ČR stálou provozovnu. Objednatelem je česká a.s., plátce DPH. Doba plnění bude sjednána na 3 roky. Pokud bychom to brali jako pronájem strojů s obsluhou - jak budeme řešit v DPH a v daních z příjmů - mimo jiné uplatnit srážkovou daň ? Pokud jejich výkony na stavbě lze brát jako stavební práce - jak budeme řešit v DPH a v daních z příjmů? Je riziko vzniku stále provozovny pro slovenského plátce DPH. Máme z uvedeného důvodu oznamovací povinnost vůči FÚ?

Fyzická osoba má IČO ale má příjmy pouze z autorských honorářů. Po poradě na finančním úřadě vstoupila do paušálního režimu a je v něm již několik let. Nyní začala fyzická osoba dodávat články do časopisů v hodnotě do 10.000 Kč. Redakce vyplácí autorské honoráře snížené o srážkovou daň 15 %, což je správně. Fyzická osoba se ale cítí „okradená“ o oněch 15 % protože daň má již vyřešenou v paušálním režimu a z částek nad 10.000 Kč neplatí kromě zmíněné paušální daně nic. Zajímalo by ho zdali se tomu strhávání srážkové daně u honorářů do 10.000 Kč může vyhnout.

Příjem části zisku od dcery pro matku zúčtuji na účet 665, který po splnění časového testu vyloučím v DP za příslušný rok. Jak zúčtuji další krok, aby převod zisku nezůstal v tržbách? Dám na nerozdělený zisk účet 428? 

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Zaměstnanec má dítě, které ukončilo maturitu. V srpnu se chystá do práce. Bude mít zaměstnanec ještě slevu a/ pokud dítě si vydělá do 11 500 b/ nebo nastoupí třeba 5.8. jaké jsou v tom rozdíly, kdy náleží zaměstnanci sleva a kdy ne. Je rozhodující výdělek nebo datum nástupu. 

Máme s.r.o., 90% společníkem je GmbH & Co KG v Německu, 10 % společníkem je FO (český rezident), společník GmbH & Co KG je vlastněn 4 fyzickými osobami (německými rezidenty). Podléhá 90% dividenda v souladu s čl. 10 odst 2 pís. b) SZDZ s Německem a v souladu s pokynem D-286 srážkové dani 15%? Dividenda u české FO podléhá 15% , tady je to jasné.

Klient je s.r.o., jehož společníci jsou z 50% jiné s.r.o. a druhých 50% je rozděleno následovně - 38% vlastní zájmový spolek, jehož členy je 12 jiných zájmových spolků, které následně vlastní v s.r.o. každý po 1%. Ve společenské smlouvě má s.r.o. nastaveno, že podílníci s menším podílem než 10% se vzdávají podílu ve prospěch podílníka zájmového spolku, který vlastní 38%. Je to z důvodu, protože mají interně v rámci spolku nastavená pravidla, kdo a v jaké výši má ze zisku s.r.o. profitovat. Mechanismus je nastaven tak, že celý podíl ve výší 50% zisku na s.r.o. je na základě rozhodnutí valné hromady s.r.o. vyplacen zájmovému spolku, který sdružuje ostatní spolky a ten následně formou příspěvků distribuuje zisk mezi jednotlivé členské spolky. Na úrovni sdružujícího spolku je při výplatě ze zisku sražena daň 15%. Vzhledem k tomu, že mechanismus výše příspěvku na jednotlivé členské spolky je upraven interní směrnicí a má jasně definované parametry, co musí a v jaké míře jednotlivé členské spolky splnit a čím tak teoreticky pomáhají k vytvoření zisku v s.r.o., tak se chci zeptat, jak se tento příspěvek chová daňově u poskytovatele (členské organizace) a příjemce (členského spolku). 1) Jedná se u poskytovatele o daňově uznatelný náklad ve chvíli, kdy je jeho výplata podmíněna splněním podmínek jednotlivých členských spolků, které směřují k vytvoření zisku v s.r.o. nebo se jedná o nedaňový náklad v podobě poskytnutého bezúplatného příjmu, jehož odpočet nemohou využít vřejně prospěšní poplatníci dle §20 odst. 8 ZDP? 2) U příjemce se jedná o bezúplatný příjem, který je v případě jeho použití na účely definované v §20 odst. 8 ZDP možné osvobodit, případně neosvobodit podle §19b odst. 3 ZDP nebo se vůbec nejedná o bezúplatný příjem, ale v případě, kdy závisí teoreticky na splnění určitých podmínek, tak je nutné ho brát jako standardní neosvobozený příjem? 3) Mám ještě podotázku a to zda v případě, kdy by bylo smluvně ošetřeno hlasování na valné hromadě tak, že by se zisk rozdělil rovnou na úrovni s.r.o. na základě valné hromady jednotlivým podílníkům a členům jinak, než mají výši podílů na s.r.o. (např. členský spolek by neměl 38% podíl na zisku, ale pouze 12% podíl, jeden členský spolek by měl 3,5% podíl na zisku namísto 1% podílu, druhý 2,5% podíl atd., což by se odhlasovalo v rámci valné hromady), tak zda by toto bylo možné, protože by se v tomto případě rovnou všem výplata podílů srazila 15% u s.r.o. při výplatě a teoreticky by se tak body 1) a 2) nemusely vůbec řešit? A pokud by to bylo možné, tak zda by toto nebylo možné ze strany správce daně být chápáno jako nějaká forma obcházení daňové povinnosti, respektive snížení z 21% na 15%? 

Je možno si odečíst v daňovém přiznání k DPPO zaplacenou srážkovou daň v Německu (strana 6, Tabulka I.). (Jelikož jsme neměli vyřízený tzv. Freistellung /izolatérské práce v Německu) - odběratel odvedl Německému Finančnímu úřadu 15% srážkovou daň. Můžeme si tuto zaplacenou daň započíst jako částku daně zaplacené ve státě zdroje, o níž lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu?

Zájmový spolek je společníkem s. r.o ., který drží 38% podíl. Lze výplatu podílu osvobodit od srážkové daně s využitím §1 9 odst. 1) bod ze) ZDP, nebo zájmový spolek nemůže být ve smyslu ZDP mateřskou společností? 

Společnost s.r.o. má dva společníky. Na základě valné hromady ze dne 5.6.2025 bylo rozhodnuto o vyplacení zisku ve výši 2,5mil. Kč, a to v šesti splátkách v průběhu června až listopadu. Je správný postup, že v 6/2025 bude vyplaceno 400tis. Kč (200tis. Kč každému), sražena daň ve výši 60tis. Kč, která bude do 31.7.2025 odvedena na FÚ; v 7/2025 bude vyplaceno 400tis. Kč (200tis. Kč každému), sražena daň ve výši 60tis. Kč, která bude do 31.8.2025 odvedena na FÚ; v 8/2025 bude vyplaceno 400tis. Kč (200tis. Kč každému), sražena daň ve výši 60tis. Kč, která bude do 30.9.2025 odvedena na FÚ a zbývající část srážkové daně ve výši 195.000,- bude také sražena v 9/2025 a do 31.10.2025 odvedena na FÚ; v 9/2025 bude vyplaceno 400tis. Kč (200tis. Kč každému), 10/2025 bude vyplaceno 400tis. Kč (200tis. Kč každému), 11/2025 bude vyplaceno 125tis. Kč (62.500,- Kč každému).