Srážková daň - strana 2

Společnost s r. o. pronajímá osobní automobily do Německa, nájemce je fyzická osoba - podnikatel, ORD v Německu. Musí nájemce z fakturovaného nájmu odvádět v Německu 5% srážkovou daň dle čl. 12 SZDZ odst. 2 (licenční poplatky) s Německem? 

Zaměstnali jsme Ukrajinku, má dočasnou ochranu, na dohodu o provedení práce na občasný záskok nebo výpomoc. Nepodepsala prohlášení poplatníka, uplatňujeme srážkovou daň. 1) Pokud by se jednalo o nerezidenta, jsme povinni současně s odvodem srážkové daně podávat Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou podle sdělení FS https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/5478_13.pdf ? 2) Bydlí celý rok 2023 v pronájmu v ČR, je držitelem dočasné ochrany. Můžeme ji pro rok 2023 považovat za daňového rezidenta ČR? Pokud ano, jak postupovat příští rok, kdyby v březnu odjela, bude pro rok 2024 považována za nerezidenta? 

V souvislosti s realizací připravovaného projektu Individualizace daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, v rámci kterého budou získávána individualizovaná data o příjmech poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti od plátců daně, dochází v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“) na základě konsolidace veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení institutu plátcových pokladen.  

Majitelé si letos po valné hromadě vyplatili větší podíly na zisku. Tyto podíly jim byly zdaněny srážkovou daní 15 % a firma tuto srážkovou daň zaplatila na FÚ. Musí si majitelé pak v příštím roce 2024 podat ještě sami za sebe za rok 2023 daňové přiznání, kde uvedou vyplacené podíly v příloze? Nebo je už jejich daňová povinnost splněna, tím že jim byla daň sražena a na FÚ zaplacena na účet srážkové daně?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Může si společník s. r. o. uplatnit ze sražené daně z podílu na zisku ve svém daňovém přiznání slevu na poplatníka? Během roku neměl tak vysoké příjmy, aby slevu vyčerpal. V případě, že ano, stačí klasické potvrzení o sražené dani? 

Společnost s r. o. má výsledek hospodaření z roku 2022 cca 600 000 Kč. Společník je však zvyklý si každý rok vyplácet z hospodářského výsledku 1 275 000 Kč s tím, že zaplatí 15% srážkovou daň a zbytek se převádí na účet 428-Nerozdělený zisk minulých let. Na účtu 428 má společnost asi 15 000 000 Kč. Je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku stejně jako v přechozích letech s tím, že část se vezme z účtu 431 a zbytek z účtu 428? Nebo je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku jen z výše uvedených cca 600 000 Kč? A ještě jedna věc - srážková daň by měla být zaplacena do 31. 10. Jak velký problém je, když ji společnost nestihla zaplatit v říjnu, ale bude zaplacena až v listopadu?

Společnost s.r. o vyplatí svému jedinému společníkovi (fyzické osobě) podíl na zisku z minulých let. Bude to vyplaceno na základě mimořádné valné hromady. Bude si muset společník (fyzická osoba) udělat DPFO, a zdanit příjem, který obdrží? Nebo protože s. r. o. srazí 15 % z podílu na zisku, a odvede FÚ, nemusí už nic společník (fyzická osoba) řešit?

Jsme zapsaný ústav, pořádáme divadelní představení. Většina umělců jsou hostující cizinci. Někteří mají živnost a fakturují nám své umělecké služby a jiní pracují na základě smlouvy o ztvárnění nějaké divadelní role (nikdo není zaměstnaný). Je nutné u těchto honorářů srážet daň? Musí mi doložit certifikát o daňové residenci, abych věděla, jakou smlouvu o zamezení dvojího zdanění použít, nebo stačí, že mi sdělí, jaké země je rezident? Vím, že pokud budu muset srážet daň, tak se musím podívat do smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jaké procento je tam povoleno srazit. Musí se takto sražená daň oznamovat v průběhu roku na finanční úřad? 

Jednatel společnosti má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce na částku 2 000 Kč a pracovní poměr na poloviční úvazek na částku 20 000 Kč. Prohlášení poplatníka podepsané není. Máme z obou částek odvádět zálohovou daň (účetní program nám nedovoluje slučovat pracovní poměry) nebo ze SVF srážkovou daň a z HPP zálohovou daň?

Sportovci ze Slovenska vyplatí společnost odměnu za výkon, přičemž mu však srazí 15% jako srážkovou daň, kterou odvede na finanční úřad. Podává se spolu s odvedenou srážkovou daní nějaký formulář na FÚ? Kdyby to byl tuzemský daňový nerezident, který není občanem jiného státu EU, mám za to, že se podává Hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů, ale nevím, jak to je u tuzemského daňového nerezidenta, který je občanem z jiného státu EU. Promítá se výše uvedená srážková daň do podávaného vyúčtování daně vybírané srážkou?

1) České organizační složce slovenského zřizovatele je poskytnuta služba plátcem DPH v ČR (nikoliv pronájem nebo poskytnutí licence) – služba je částečně / zcela využitá zřizovatelem, přefakturováno interní fakturou – tzn. pouze z hlediska nákladů na organizační složkou na zřizovatele, bez vlivu na DPH. Je to správně? 2) Této organizační složce je pronajat dlouhodobý majetek (speciální skenery, IT technika) – některý majetek v pronájmu je využit zřizovatelem – je nutné vykázat přemístění majetku z hlediska DPH a v jaké ceně? Pokud by byla smlouva Pronajímatel vs. Zřizovatel podléhala by transakce srážkové dani – platby pronájmu z SK, jak tomu bude ale v tomto případě? Nebo stačí interně přefakturovat náklady org složka - vs. zřizovatel? 3) Pokud by byla v ČR poskytnuta licence této organizační složce a tato licence by byla částečně využitá i zřizovatelem. Jak by to bylo se srážkovou daní? Jak s DPH? 4) Pokud by byla pro tuto organizační složku poskytnuta služba práce na nemovitostech v ČR a částečně i pro zřizovatele na Slovensku – je nutné nechat fakturu rozdělit – a poskytovatel se musí registrovat v SR - místo zdanitelného plnění? 

Člen družstva se dohodl na ukončení členství ve družstvu, byla sepsána dohoda o ukončení členství a výplatě vypořádacího podílu. Tato dohoda však nabude účinnosti až po úpravě stanov družstva na nejbližší členské schůzi, která bude přibližně za 6 měsíců. Úhrada částky odpovídající budoucímu vypořádacímu podílu ale proběhla hned po podpisu dokumentu. V jakém okamžiku nastane povinnost odvést srážkovou daň – členství zatím nezaniklo, ale úhrada na vypořádací podíl byla provedena? V případě, že nebude schválena změna stanov, nedojde k ukončení členství a vyplacené prostředky budou vráceny družstvu.

Valná hromada schválila 30. 6. 2023 účetní závěrku za rok 2022. Nebylo rozhodnuto o výplatě podílu na zisku. Zisk byl převeden na účet nerozděleného zisku minulých let. Může se konat další valná hromada v říjnu 2023, kde bude již rozhodnuto o výplatě podílu na zisku? S. r. o. má dva společníky (podíl na společnosti je 20:80). Musí být v tomto poměru vyplacen i podíl na zisku nebo lze rozhodnout, že podíl na zisku bude vyplacen pouze společníkovi, který má větší podíl (80 %)? Valná hromada by proběhla v říjnu, k výplatě společníkovi by také došlo v říjnu, ke sražení srážkové daně také v říjnu. Poté odvedení 15% srážkové daně na FÚ by bylo provedeno do 30. 11. 2023. Je toto řešení takto možné?

V roce 2020 jsem zrušila investiční životní pojištění, o které jsem si v letech 2013-2019 snižovala základ daně. V daňových přiznáních jsem uplatňovala celé částky zaplaceného pojistného (dle potvrzení z pojišťovny), a to i když jsem měla daňové základy nižší než 165 600 Kč (tzn. že bylo někdy zbytečné tyto částky do přiznání uvádět). Takže daň jsem vlastně nijak neovlivnila, nijak nesnížila. V daňovém přiznání za 2020 jsem však dodanila pouze ty částky, které snížily daň v letech 2013–2019. Nyní mi volali z FÚ, že částky, které jsem dodanila v daňovém přiznání za 2020 mám špatně a že musím dodanit všechny částky tak, jak jsem je uvedla v daňových přiznáních, a to i když nijak neovlivnily daň. Tzn. že mám zaplatit 15% daň z příjmu i z částek, které mi žádnou daň neušetřily. To se mi samozřejmě nelíbí. V zákoně o daních z příjmu se píše, že příjmem podle § 10 jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Nepíše se tam nic o úspoře na dani. Zákon asi nepočítá s tím, že by si někdo snižoval základ daně, když to nijak neovlivní samotnou daň. Vykládám si zákon správně a mám tedy opravdu zaplatit daň i za odpočty, které nikdy žádnou daň neušetřily? 

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Z pohledu právního máme potvrzeno, že by bylo možné posunout výplatu podílu na zisku jednatelům na základě rozhodnutí Valné hromady, kde by bylo odhlasováno např. znění: podíly na zisku z r. 2022 budou vyplaceny v termínu nejpozději do 31. 12. 2023. Jak to bude s odvodem daně srážkové - zde předpokládám, že by měla být odvedena nejpozději do 3 měsíců tzn. do 30. 9. 2023? Jsou zde nějaká úskalí této dohody ve smyslu nedodržení zákona o dani z příjmu?

Podléhá vyplacení vypořádacího podílu zdanění srážkovou daní a jaký je způsob výpočtu srážkové daně? Vypořádací podíl činí 500 000 Kč, peněžní vklad do vlastního kapitálu (základního jmění) činil 400 000 Kč. Podléhá tato operace podléhá zdanění, a v jaké výši?

Obecně prospěšná společnost založila s. r. o. - sociální podnik. Tento sociální podnik si pronajme budovu, kterou bude spravovat a se souhlasem pronajímatele i podnajímat. Bude se vztah OPS a s. r. o. posuzovat jako klasická mateřská a dceřiná společnost? Podíly na zisku vyplácené OPS budou od daně osvobozeny dle § 19 ZDP? Nájemné OPS v budově spravované s.r.o. musí být fakturováno za ceny obvyklé dle § 23 odst. 7 ZDP?