Srážková daň - strana 4

Nájemníci bytového domu založili bytové družstvo za účelem privatizace, ta proběhla, dům se rozdělil na bytové jednotky a ty se (po splacení části úvěru připadající na ten který byt) převáděly bezúplatně členům; převodem bytu členství v BD (dle stanov) zaniklo. V průběhu došlo ke změně stanov tak, že převodem bytu členovi členství nezaniká. BD se nepodřídilo novému zákonu o obchodních korporacích, ale řídí se i nadále starým obchodním zákoníkem 513/1991 Sb. Nyní je v družstvu posledních 6 členů (byly jim převedeny bezúplatně převedeny byty, ale členství v BD trvá). BD vstoupilo do likvidace, protože splnilo svůj účel (správu domu nadále zajišťuje nově vzniklé SVJ). Jak nyní naložit se zbylými penězi, které má BD na účtu (jedná se o ca 600 tis. Kč)?   1) Existuje nějaká možnost, jak peníze dostat z BD do SVJ, aniž by se musela platit daň, nebo je to možné pouze tak, že peníze se vyplatí členům BD jako likvidační zůstatek (se srážkovou 15% daní) a členové je obratem vloží do SVJ? Případně, že BD ty peníze nevyplatí členům, ale daruje je (po odhlasování členskou schůzí) SVJ , ale pak taková částka podléhá dani z příjmu na straně SVJ?   2) Podle stanov BD se při likvidaci vrací každému členovi (a) členský vklad (10.000,- Kč), (b) další členský vklad (ve výši, jakou stanoví členská schůze - pro případ, že celý zůstatek by na vrácení nestačil) a zbytek (c) tvoří likvidační zůstatek. Co tedy podléhá srážkové 15% dani při výplatě členům? Je správný názor, že vrácení členského vkladu/dalšího členského vkladu se nedaní, ale daní se jen to, co je "navíc"? Další členský vklad sloužil ke splacení úvěru odpovídající u každého člena pořízení "jeho" bytu.   3) Je správný názor, že se nedaní výplata členům pocházející ze: základní kapitál zapisovaný, základní kapitál nezapisovaný a nedělitelný fond, ale ostatní peníze se daní? V průběhu existence BD získalo BD peníze jednak členskými vklady na začátku, pak si vzalo úvěr a koupilo bytový dům, úvěr se splácel vklady jednotlivých členů, kterým se po splacení "jejich" úvěru jednotky převáděly, a dále získalo BD peníze z "prodeje" dvou volných bytů, kdy jeden byt proběhl kupní smlouvou BD - kupující a druhý byt se "prodal" tak, že zájemce byl přijat jako člen BD s mimořádným členským vkladem odpovídajícím ceně bytu a byt mu byl obratem převeden do vlastnictví se zánikem jeho členství v BD. Takto získané peníze se zčásti proinvestovaly (oprava střechy, sklepů, fasáda apod.), část zůstala na účtu BD.

Jak danit zdanit příjem studenta VŠ, který u nás má příjem na základě motivačního příspěvku a zároveň souběžně sjednanou DPP na jinou činnost? Příjem z motivačního příspěvku činí 10 000 Kč za měsíc a příjem z DPP je 5 000 Kč za měsíc. Při nepodepsaném prohlášení se základ daně (10 000 Kč a 5 000 Kč) sečte a bude daněn zálohovou daní? Nebo se v tomto případě základ nesčítá a oba příjmy budou zdaněny (každý zvlášť) srážkovou daní?

Fyzická osoba (rezident ČR) má příjmy u banky podléhající srážkové dani 15%. V současně době si vyřizuje rezidenství v jiné zemi (konkrétně v Dubaji), podmínkou pro vydání daňového domicilu z Dubaje je mimo jiné splnění podmínky zdržení se v dané zemi 180 dní v roce. Daňový domicil tedy bude vydán ze zpětnou platností po uplynutí tohoto časového období a splnění dalších podmínek. Pokud tedy domicil bude vydán a doložen bance bude banka žádat o vratku této srážkové daně a následně bude tato daň vrácena fyzické osobě, která je nově rezidentem Dubaje. Musí být tato dodatečná vratka srážkové daně čili příjem, který fyzická osoba (rezident Dubaje) obdrží nutný pro další přiznání pro účely daně z příjmů v ČR, pokud už tu není rezidentem?

Stavební firma, plátce DPH, přijme službu (stavební práce na stavbě v ČR) od slovenského podnikatele, neplátce DPH. DPH: provedeme vyměření na ř. 12 + 43, Daň z příjmu: není povinnost z vyplaceného příjmu provést srážku ani zadržení daně. Je to správně? Stavební práce na jedné stavbě nepřekročí limit pro vznik stálé provozovny.

Valná hromada akciové společnosti rozhodla o vyplacení podílu na zisku-dividendy ve výši 100 000 Kč na akcii. Stanovy akciové společnosti umožňují převést právo na podílu na zisku jiné fyzické osobě. Akcionář vlastnící 30 ks akcií by chtěl převést právo na podíl na zisku v celé výši 3 000 000 Kč jiné fyzické osobě. Toto právo se převede smlouvou o postoupení pohledávky? Nebo jiným právním aktem? Podléhá tento příjem u jiné fyzické osoby než skutečného akcionáře nějakému zdanění, nebo je to příjem osvobozený, protože byl již zdaněn u výplaty? Jak se na tento příjem pohlíží?

Společnost organizuje tenisovou soutěž ATP a vyplácí hráčům „price money“. U zahraničních hráčů a u tuzemských, kteří nedoloží živnostenský list na sportovní činnost, sráží srážkovou daň 15 %. Je možné a za jakých podmínek tuzemským hráčům srážkovou daň nesrážet?

U s. r. o. došlo ke snížení základního kapitálu a s. r. o. má povinnost odvodu srážkové daně. K zápisu snížení vlastního kapitálu do obchodního rejstříku došlo počátkem dubna 2022 a výplata částky ze snížení vlastního kapitálu společníkům proběhne v červnu 2022. Do jakého data je povinnost odvodu srážkové daně správci daně?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 10 000 Kč měsíčně a současně s touto s. r. o. má uzavřenu dohodu o provedení práce (na jiný druh práce než má ve smlouvě o výkonu funkce) také s měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani u smlouvy o výkonu funkce jednatele a ani u sohody o provedení práce nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a dohody o provedení práce - zálohovou nebo srážkovou daní?

Firma zaměstnává slovenského poplatníka, který je daňovým rezidentem SK. V ČR mu byla sražena srážková daň dle § 36 ZDP. Slovák zde nemusí přiznání podávat, pokud nemá další jiné příjmy, že ano? Pokud by v ČR přiznání podal - může v ČR zpětně podepsat prohlášení a v přiznání dostat daň zpět? Pokud by daň nešla vrátit - může si nechat vystavit potvrzení o zaplacené dani, které přiloží ke slovenskému přiznání, kde bude danit veškeré příjmy? Kde o potvrzení žádat - resp. je nějaký specializovaný FÚ? Nebo příjmy z ČR nemusí na Slovensku přikládat? 

Prosím o zodpovězení dotazu, zda platí pro přiznání za rok 2021 následující: příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů , ze kterých je poplatníkovi strhávána srážková daň a obdrží od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou“, nemusí uvádět do daňového přiznání (pokud jej musí podat). Popřípadě, pokud je to jediný příjem, nemusí daňové přiznání vůbec podávat. V případě, že chce tento příjem zahrnout do daňového přiznání, pak musí do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů , ze kterých je mu strhávána srážková daň. (Nelze zahrnout nebo nezahrnout jen část). Bude to samé platit i pro rok 2022?

Podle zákona o daních z příjmů je základem daně podle § 36 odst. 2 písm. e) z vrácení emisního ážio, příplatku mimo základní kapitál. Půjčky byly poskytnuty od roku 2010 do roku 2013 a jsou účtovány na účtu 413-Příplatky mimo základní kapitál. Je možné vrátit tyto půjčky bez zdanění? Vlastník částečně vložil a částečně koupil podíl.

Po smrti společníka s. r. o. se uvolnil jeho 50 % podíl ve společnosti, který se stal součásti dědického řízení. Tento podíl ještě před ukončením dědického řízení byl oceněn, dle hodnoty celé společnosti a byl na základě smlouvy s názvem Dohoda o ceně prodán jiné fyzické osobě. Z toho prodaného podílu byla vyčíslena 15 % srážková daň. Kdo má povinnost zaplatit srážkovou daň z prodaného uvolněného podílu na Finanční úřad? Kdo a komu má uhradit cenu podílu vyčíslenou v Dohodě o ceně, sníženou o uhrazenou srážkovou daň? Je správně, že Dohodu o ceně uzavřela společnost s. r. o., jejíž podíl se prodává s kupující fyzickou osobou? Neměli by tento podíl správně prodávat dědicové podílu?

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Platí pro přiznání za rok 2021 stále to, že příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je poplatníkovi strhávána srážková daň a obdrží od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou“ nemusí tyto příjmy uvádět do daňového přiznání (pokud jej musí podat), popřípadě pokud je to jediný příjem nemusí daňové přiznání vůbec podávat. V případě, že chce tento příjem zahrnout do daňového přiznání, pak musí do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ze kterých je mu strhávána srážková daň. (Nelze zahrnout nebo nezahrnout jen část). Bude to samé platit i pro rok 2022?

Dva společníci v roce 2003 na základě rozhodnutí valné hromady vytvořili kapitálový fond. Příspěvek byl vytvořen formou převodu závazků společníků na účet 413. V současné době je již jen jeden společník ve společnosti, druhý svůj podíl prodal již v minulosti. Nyní by současný společník chtěl vyplatit příspěvek do kapitálové fondu druhého odchozího společníka a to formou zápočtu. Odkupuje nemovitost společnost do osobního vlastnictví (na základě odhadu, aby byl zachována jistota ceny obvyklé). Společnost nevykazuje žádné neuhrazené ztráty. Je tento postup možný, a pokud ano, kdy bude nutné odvést 15% srážkovou daň? Je správný předpoklad, že to bude do konce následujícího měsíce od podepsané kupní smlouvy?

Náš orchestr vystoupí na zahraničních festivalech ve Švýcarsku a v Japonsku. Ve smlouvě s pořadatelem je uvedeno: pořadatel uhradí ubytování vč. snídaně, dopravu nástrojů a našemu orchestru uhradí honorář v úrovni ceny netto. V netto výši také fakturujeme podle smluvních podmínek zahraničnímu pořadateli. Dle našeho názoru je ale pro správné stanovení základu daně pro účely daně z příjmu, ale možná i pro účely správného stanovení základu daně pro účely DPH, částka v úrovni ceny netto neúplná. Vycházíme z toho, že v případě, kdy s naším orchestrem vystoupí zahraniční umělec v ČR vypočítáváme srážkovou daň a DPH, které následně odvádíme. Jak máme v tomto případě postupovat? Požádat zahraničního pořadatele o potvrzení o odvedení srážkové daně, kde bude vyčíslen základ pro její výpočet? Opět vycházíme z české legistalivy. Nebo faktura za honorář bude jen ve výši netto a do účetnictví jako tržba vstoupí také jen hodnota v netto? Jak tedy správně zaúčtovat smluvený honorář a jak vypořádat všechny daňové povinnosti v ČR?

Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, má v obchodním majetku nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí jako bytový dům), zakoupenou v roce 1991, která není ještě odepsána. Společnost s r. o. má v nemovitosti sídlo a zároveň v nemovitosti pronajímá byty – osvobozené nájemné. Společníci chtějí nemovitost v roce 2021 prodat. Jak bude prodej nemovitosti zdaněn (DPH z prodeje, DPPO 19 % a srážková daň 15 % z výplaty podílu na zisku společníků)? Jak prodej nemovitosti a zdanění správně předepsat v účetnictví?

Pokud si matka s. r. o. bere od dcery s. r. o. (matka je 100% společník) nerozdělený zisk minulých let, je tato transakce osvobozená od srážkové daně?

Společnost A, s. r. o., vlastní 100% podíl u společnosti B s. r. o. (matka, dcera), Společnost B, s. r. o., vykazuje zisk minulých let a chce převézt část nerozděleného zisku na společnost A, s. r. o. Samozřejmě o tom rozhodne valná hromada. Bude společnost B, s. r. o., příjem zdaňovat srážkovou daní a bude se jednat o srážkovou daň právnických osob? Pro společnost A, s. r. o., bude tento příjem osvobozený od daně? Jak tyto účetní operace zaúčtovat u obou společností?

Platila jsem jako fyzická osoba 19 let životní pojištění, které bylo vázáno na hypotéku. Při dožití mělo pojistné plnění přejít v plné výši na úhradu hypotéky. Dne 2. 2. 2021 přišlo vyúčtování, a to takto: – pojistné plnění 500 000 Kč – připsané podíly na zisku: 900 Kč – srážková daň podle zákona o dani z příjmu : 6 450 Kč – celkem k výplatě: 494 450 Kč Je tento postup správný? A když ano, mohu si tuto srážkovou daň uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021? Příjem v § 10, k tomu do výdajů zaplacené pojistné za 19 let a srážkovou daň do zaplacených záloh, nebo nemám vůbec žádnou šanci tuto srážkovou daň dostat zpět? Nezdá se mi to správné, když jsem platila pojistné ze zdaněných peněz, proč mám zase někomu platit srážkovou daň?