Srážková daň - strana 3

Česká obchodní společnost nakoupila autorská práva k literárnímu dílu. Od společnosti sídlící v USA. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění spadají kulturní licenční poplatky pod písmeno a) článku 12 odst. 3. Vztahuje se na tento případ nulová sazba srážkové daně?

Společník s. r. o. si v říjnu 2019 vyplatil podíly na zisku. Srážkovou daň, cca 500 000 Kč, zaplatil ve správné výši, ve lhůtě a na svůj správný daňový účet. Ale podíl na zisku nebyl uveden ve vyúčtování srážkové daně za rok 2019, účetní vykázala jen srážky z DPP. Nyní v květnu 2023 jsem při kontrole stavu účtů zjistila, že finanční správa eviduje na daňovém účtu srážkové daně FO přeplatek těch 500 000 Kč. Co teď s tím? Pravděpodobně již uplynula lhůta pro vyměření a placení daně. Takže dodatečné vyúčtování podat nelze? Co teď s tím? Napadlo mě přiznat srážkovou daň ve vyúčtování za 2020 v dodatečném vyúčtování. Myslím, že by s. r. o. neměly hrozit pokuty, penále, úroky, když peníze byly celou dobu na správném daňovém účtu. Nebo se mýlím? Prosím, poradíte lepší postup? Společník neuvažuje o tom, že by využil uplynutí lhůty pro vyměření daně a peníze si nechal vrátit.

Fyzická osoba je zaměstnancem a zároveň podniká a vede podvojné účetnictví. Hospodářský výsledek z podnikání byl součástí daňového přiznání a byla odvedena daň. Může si tento zisk již vyplatit? Ne jako u podílu na zisku u př. s. r. o., kdy je nutné odvést srážkovou daň?

S. r. o. - jediný společník, bez činnosti. V rozvaze jsou pouze peníze v pokladně. Peníze na účtu byly převedeny do pokladny a účet zrušen. Ve společnosti není ani majetek, pouze základní kapitál a peníze v pokladně. Majitel nechce firmu likvidovat. Pokud by v budoucnu došlo k likvidaci, budou se muset peníze v pokladně zdanit 15 %?

Existuje nějaký případ osvobození od srážkové daně z podílu na zisku u české fyzické osoby, která chce vyplatit zisk u české společnosti s. r. o., kterou vlastní ze 100 %? Například existuje nějaký časový test obdobně jako u držení podílu, či například, že se zisk ze společnosti vyplatí až po několika letech (zisk byl v roce 2018, ale vyplatí se až jako nerozdělený zisk v roce 2023)?

Jediný společník s. r. o. zemřel. Jeho nabývací cena podílu v s. r. o. byla 30 000 Kč. Jeho manželka zdědila celý obchodní podíl, stala se jediným společníkem a po roce společnost ukončuje svou činnost likvidací. Vypořádací podíl bude zdaněn srážkovou daní a vyplacen manželce jako současnému jedinému společníkovi. Vypořádací podíl 500 000 Kč bude snížen o nabývací cenu podílu 30 000 Kč (manželův původní) nebo o nabývací cenu 800 000 Kč, která byla stanovena v dědickém řízení? Pokud by to byla cena 800 000 Kč, znamená to, že žádná srážková daň se neodvádí a celý vypořádací podíl 500 000 Kč bude vyplacen manželce?

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

V ČR daníme 15% srážkovou daní a podáme oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Může společnost s.r.o. vyplatit podíl na zisku bez danění a daňový rezident Slovenska zdaní vyplacený podíl ve svém daňovém přiznání v SK sazbou 7%? 

Jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu 1 000 Kč. Nepodepsal prohlášení k dani. Z odměny je odváděna srážková 15% daň. Je tento postup správný?

Ve firmě pracuje žena, která je na mateřské dovolené a pracuje jen na dohodu o provedení práce. Nepodepsala daňové prohlášení. Sražena daň srážková (příjem do 10.000 HM za měsíc). Sama tedy podává daňové přiznání za rok 2022 a srážkovou daň bude požadovat po FÚ vrátit zpět. Může si tato zaměstnankyně v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus na děti a školkovné?

Jedinému akcionáři bude v dubnu 2023 vyplacena dividenda z podílu na majetku akciové společnosti se sídlem v ČR. Tento akcionář ukončil v lednu 2023 registraci k dani z příjmů na území ČR a odstěhoval se do Dubaje, kde mu bude v druhém pololetí roku 2023 po splnění podmínek této země uděleno rezidenství. Jak zdanit příjmy z dividend vyplácených v dubnu 2023 akciovou společnosti tomuto akcionáři, pokud není už rezidentem ČR, ale také prozatím není rezidentem Dubaje?

Při výplatě zisku společníkovi třeba 2 miliony se srazí pouze 15% srážková daň, se solidární se nepočítá v tomto případě?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Občan ČR, zaměstnaný na HPP v ČR má jako přivýdělek dohodu, která je zdaněna srážkovou daní v Rakousku. Musí příjmy z Rakouska uvádět v daňovém přiznání v ČR? 

Zaměstnanec má sjednánu DPČ, v níž je uvedena sazba za hodinu práce, celkový rozsah odpracovaných hodin je stanoven „dle potřeb zaměstnavatele“. Zaměstnanec nemá podepsané prohlášení. Pokud bude jeho mzda nižší než 3 500 Kč, bude se mu srážet srážková daň a nad tuto částku zálohová? Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním, pokud bude mzda v některém měsíci nad a v jiném pod touto rozhodnou hranicí? Jedná se o zaměstnání malého rozsahu?

Ukrajinský podnikatel nám vystaví fakturu za práci na stavbě v ČR, a někteří fakturu za úklid v provozovně naší firmy v České republice, jsme právnická osoba s. r. o., plátci DPH v ČR. Musíme těmto podnikatelům, kteří mají IČ v ČR, srazit srážkovou daň? Teoreticky, když by nám předali, že mají doklad z FÚ, že se jim daň nemusí zadržovat, nemusíme zajišťovat srážkovou daň?

Fyzická osoba, neplátce, uplatňuje paušální výdaj ve výši 80 % (řemeslná živnost). V roce 2022 obdržel jako předseda SVJ bytového domu jednorázovou čistou odměnu ve výši 5 000 Kč, 15% srážková daň byla sražena. Bude muset v daňovém přiznání z příjmu za rok 2022 nějakým způsobem přiznat odměnu 5 000 Kč? Pokud ano, jak má postupovat?

Německá společnost s DIČ DExxxxxxxx, nám pronajímá dopravní pás, který používáme v našem výrobním závodě. Nájem pásu nám fakturuje v EUR. Jsme povinni z této faktury srazit srážkovou daň? Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem našla jen to, že je to povinnost ve vztahu k nájmu nemovitého majetku.  

Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?