Srážková daň - strana 17

Naše nestátní zdravotnické zařízení - s. r. o. - si nechalo natočit informační DVD pro potřeby našeho Hlasového centra. Nyní jsme obdrželi fakturu za předtočený materiál v částce 10 000 Kč, ale vrátili jsme ji vystaviteli, protože tam nebylo uvedeno jeho IČ, pouze rodné číslo. Vystavitel faktury nás informoval, že je umělec a že tak vystavuje faktury vždy - jen s rodným číslem. Vyplývá z této skutečnosti pro nás nějaká povinnost? Např. srazit daň? Těchto faktur ještě bude více v různých i nižších částkách. Jako s. r. o. vedeme účetnictví a nejsme plátci DPH.

Jsme společnost s ručením omezeným vedoucí účetnictví, plátci DPH. Od naší mateřské společnosti, která se nachází v Japonsku, kupujeme testovací software. Tento software jsou testovací data, pomocí kterých testujeme vlastnosti našich vyrobených výrobků. Software je specifický, ale je využíván celosvětově v rámci naší konsolidační skupiny. Chtěli bychom se zeptat, zda jsme dle českých právních předpisů povinni z tohoto software odvádět srážkou daň?

Tuzemská a.s., daňový rezident ČR, uzavřela smlouvu o spolupráci na řešení projektu výzkumu a vývoje s běloruskou firmou. Předmětem smlouvy je provedení určitých výzkumných činností a sepsání zpráv o výsledcích. Za tuto službu je sjednána úplata 20 000 EUR. Váháme, zda se jedná o příjmy nerezidenta ČR podle ustanovení § 22/1/c ZDP, u kterých je nutno provést zdanění srážkovou daní. Výzkumné činnosti se ovšem provádějí v Bělorusku a proto si myslíme, že v tomto případě - kdy není dodáváno přímo know-how či licence (tedy určitá práva), ale jde \\\"pouze\\\" o spolupráce ve smyslu kooperace - není zdanění příjmů nerezidenta srážkovou daní na místě. Prosím o posouzení našeho případu z hlediska ZDP.

Jsem OSVČ a rád bych zaměstnal přítelkyni na mateřské dovolené. Uzavřeli bychom dohodu o provedení práce na 20 hodin měsíčně s výší odměny 5 000 Kč. Jako žena na mateřské dovolené, předpokládám, že má podepsané prohlášení poplatníka daně se zaměstnavatelem a tak jej s ní podepisovat nebudu. Přihlásil jsem se ke srážkové dani a budu odvádět 15 %. Mé otázky tedy jsou: 1. Jsou mé postupy správné? 2. Musí poté přítelkyně přiznávat tento příjem? 3. Mohu dohodu podepsat zpětně od začátku roku s tím, že i zpětně doplatím srážkovou daň? Předpokládám, že penále za pozdní platbu mě nemine? 4. Přítelkyni vyplatím čistou mzdu 4 250 Kč, 750 Kč odvedu na dani a do nákladů si tak dám celých 5 000 Kč?

Jsem OSVČ a rád bych zaměstnal přítelkyni na mateřské dovolené. Uzavřeli bychom dohodu o provedení práce na 20 hodin měsíčně s výší odměny 5 000 Kč. Jako žena na mateřské dovolené, předpokládám, že má podepsané prohlášení poplatníka daně se zaměstnavatelem a tak jej s ní podepisovat nebudu. Přihlásil jsem se ke srážkové dani a budu odvádět 15 %. Mé otázky tedy jsou: 1. Jsou mé postupy správné? 2. Musí poté přítelkyně přiznávat tento příjem? 3. Mohu dohodu podepsat zpětně od začátku roku s tím, že i zpětně doplatím srážkovou daň? Předpokládám, že penále za pozdní platbu mě nemine? 4. Přítelkyni vyplatím čistou mzdu 4 250 Kč, 750 Kč odvedu na dani a do nákladů si tak dám celých 5 000 Kč?

Fyzická osoba (daňový rezident v ČR, daňový nerezident v SK) obdržela podíl na zisku společníka společnosti s ručním omezeným, která má sídlo a podniká na území Slovenska. Podíl společníka na zisku s. r. o. se na Slovensku nezdaňuje srážkovou daní, fyzická osoba tedy vyplacený podíl na Slovensku nezdanila. Měla by tato fyzická osoba zdanit tento podíl v ČR daní z příjmů fyzických osob? Pokud ano, tak podle kterého paragrafu zákona?

Firma s. r. o. Jsme příjemci služeb ze zahraničí (platíme za poskytnuté licence – práva k vydání určitého knižního díla). Z plateb těchto licencí musíme odvést finančnímu úřadu srážkovou daň. Dříve jsme tyto závazky přepočítávali kurzem ČNB datem přijetí faktury a tímto kurzem odvedli i srážkovou daň z licencí. Nyní, kdy jako příjemci služby musíme odvést i DPH máme přepočítávat kurzem dne vystavení faktury u dodavatele. Nevíme, zda tímto kurzem můžeme přepočítat i srážkovou daň, protože v hlášení o sražení této daně, které musíme předkládat na finanční úřad je datum zaúčtování závazku, které by mělo korespondovat i s kurzem tohoto dne, ale my máme kurz ze dne vystavení faktury dodavatelem. Do výkazu pro finanční úřad jsem napsala datum zaúčtování závazku a kurz dne vystavení faktury u dodavatele. Správcová daně mi volala, že jí kurz nesedí. Byla zvyklá kontrolovat kurz podle námi vykázaného dne což teď samozřejmě nesedí. Jak mám tedy prosím postupovat?

Společnost svolává valnou hromadu v březnu následujícího roku po účetní závěrce. Za rok 2007 schválila na valné hromadě v 3/2008 výplatu zisku. Zisk 1000-15% si ale nevyplatila a sraženou daň 15% odvedla v 5/2008 na FÚ (uvedla ve vyúčtování). V roce 2009 za rok 2008 výplatu zisku schválila až na mimořádné VH v 11/2009, zisk vyplatila 1000-15% a daň odvedla ve 12/2009 (uvedeno ve vyúčtování roku 2009). Za rok 2009 výplata zisku nebyla uvažována. Ve 3/2011 podáno vyúčtování na srážkovou daň z dohod o práci za rok 2010. V 9/2011 podáno dodatečné vyúčtování za rok 2010 s předpisem 150, což je chybně (tato částka uvedena omylem již ve 12/209). Je možné podat k dodatečnému vyúčtování za rok 2010 opravu tak, aby byl předpis na FÚ stornován? Z logiky valných hromad vyplývá, že zisk za rok 2010 nemohl být schválen dříve než v roce 2011, tedy i výplata je možná až v roce 2011 a v tomto roce by měla být i odvedena srážková daň. Docela jsem se do toho zamotala.

Potřebovala bych vysvětlit pojem „Jurisdikce zdroje“. Dočetla jsem se, že se při zdanění vychází z věcné příslušnosti, tedy odkud (z jakého státu) příjem plyne. Při uplatňování jurisdikce zdroje se v příslušném státě nezdaňují příjmy ze zdrojů na území jiných států, tj. příjmy, které plynou ze zahraničí. A právě s pojmem „které plynou ze zahraničí“ mám problém. Příklad: německý opravář hodin opraví hodiny v ČR, ale opravu hodin mu uhradí německá firma. Předpokládám, že zdroj příjmů plyne z ČR, takže zde je „jurisdikce zdroje“, ale nevadí, že mu příjem nevyplácí česká firma, tedy že příjem plyne ze zahraničí? A co srážková daň, kdo srazí z tohoto příjmu daň, pokud je jurisdikce zdroje v ČR?

Slovenský plátce daně poskytuje pro českého plátce poradenství (služby jsou fyzicky poskytnuté na území ČR). Z hlediska DPH je místem plnění tuzemsko, tedy místo, kde má příjemce služby sídlo. Český plátce tak uhradí slovenskému plátci fakturu a uplatní reverse charge. Kde je prosím ale jurisdikce zdroje. Je to v ČR? Neměl by tedy český plátce odvést srážkovou daň dle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP? Pokud ano, tak z jaké částky, pokud základ DPH je 10 000 Kč a DPH 2 000 Kč?

Fyzická osoba, nepodnikatel, obdrží dividendy od společnosti registrované i) v USA, ii) v Kanadě. Jaký je správný postup při zdaňování těchto příjmů v České republice? Jedná se zejména o možnost započítat srážkovou daň zaplacenou v zahraničí na daňovou povinnost v České republice.

Česká firma (právnická osoba) spolupracuje s ukrajinskými občany - podnikateli ve stavebnictví, kteří si v ČR zajistili živnostenský list, zapsali se do obchodního rejstříku, mají dlouhodobý pobyt, nejsou plátci DPH. Někteří tito živnostníci pro firmu pracují jen 2 měsíce, jiní 3, 5, někteří i 10 měsíců. Jejich příjmy jsou max. do 30 tisíc Kč měsíčně. Je třeba při proplacení faktur těmto dodavatelům provést: a) zajištění daně? b) srazit a odvést srážkovou daň? c) není třeba nic provádět, neboť mají českou registraci (ŽL)? Jak je to u těchto fyzických osob se stálou provozovnou?

Předsedovi výboru společenství vlastníků byla schůzí schválena jednorázová odměna 5 000 Kč. Platí i v r. 2011, že ze mzdy je srážena daň a zdravotní pojištění, sociální pojištění nikoliv? Prosím o výpočet odvodu zdravotního pojištění. Odvod zdravotního pojištění se vypočítává z minimální mzdy (8 000 Kč) nikoliv ze skutečné mzdy? Je potřeba společenství u zdravotní pojišťovny zaregistrovat jako plátce a v následujících měsících posílat přehledy s vyčíslením odvodu pojistného 0 Kč?

Společnost s ručením omezeným měla každý rok zisk, který si však nevyplácela. V lednu 2011 si chtěla vyplatit část zisku minulých let. Závěrka roku 2010 ještě není hotová, takže valná hromada nebude zatím schvalovat účetnictví roku 2010. Valná hromada se v lednu sešla a výplatu zisku schválila v plné výši za rok 2003 + 2004 + 2005 a část zisku z roku 2006. 1) Je usnesení valné hromady platné nebo se musí výplata zisku schvalovat jen v rámci účetní závěrky, případně mimořádné účetní závěrky? 2) Pokud je ad 1) možný, dojde k výplatě v březnu 2011. Do kterého data musí být odvedena srážková daň? 3) Je možné, aby jeden ze společníků výplatu zatím nepřijal, ale „vyplacené“ peníze hned zase půjčil do společnosti s tím, že by srážková daň byla zaplacena? 4) Může společník půjčit do společnosti svůj vyplacený zisk s úrokem v ceně obvyklé? Jak vysoký úrok to v současnosti je?

Obchodní společnost (s. r. o.) zapsaná v OR, jejímž jediným společníkem (zakladatelem) je rakouská obchodní společnost (s. r. o. - m.b.H.), vyplatí na základě rozhodnutí jediného společníka podíl na zisku. Jakou daní bude výplata podílu na zisku zdaněna?

Společnost s r. o., čtvrtletní plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Můj dotaz se týká zdanění mzdy při souběhu HPP a DPP u téhož zaměstnavatele. Zaměstnankyně pracuje pro naši firmu na hlavní pracovní poměr (plný úvazek) a pobírá mzdu v průměru 22 000 Kč měsíčně. Pracuje u nás i na dohodu o provedení práce, mzda z dohody činí maximálně 3 000 Kč měsíčně. Zaměstnankyně u nás má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů. Měli bychom jí ze mzdy z dohody o provedení práce srážet zálohu na daň nebo srážkovou daň?

Chtěl jsem se zeptat, zda do vyúčtování srážkové daně uvádím do prvního řádku měsíce „Leden“ údaje za leden nebo prosinec? V § 38h odst. 6 ZDP je uvedeno, že se srazí záloha za měsíc, ve kterém je mzda zúčtována. Ale domnívám se, že výplata za prosinec je zúčtována k 31. 12. příslušného roku nikoliv k lednu následujícího roku. Bohužel na to existují dvojí názory.

Ve společnosti s. r. o. se na základě valné hromady rozhodlo o vyplácení podílů na zisku z důvodu nedostatku cash flow postupně, a to takto: Valná hromada se konala 30. 6. 2010, kde se rozhodlo rozdělit dosaženého zisku 600 000 Kč mezi tři společníky, a to ve splátkách: - k 1. 11. 2010 ve výši 200.000 Kč před zdaněním, - k 1. 12. 2010 ve výši 200.000 Kč před zdaněním, - k 1. 3. 2011 ve výši 200.000 Kč před zdaněním. Srážková daň z 600.000 ve výši 90.000 Kč byla sražena k 30. 9. 2010 a odvedena 15. 10. 2010. Problém je v tom, že již nyní víme, že k 1. 12. 2010 nebude mít společnost k dispozici finanční prostředky na odvod zdaněného podílu na zisku společníkům. Můžeme nevyplacený, ale již zdaněný podíl na zisku účtovat jako závazek vůči společníkům a vyplatit jej později, např. až za dva roky, až bude mít společnost dostatek finančních prostředků?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr z důvodu přiznání starobního důchodu. U firmy měl podepsáno Prohlášení poplatníka a uplatňoval snížení daně. Za dva měsíce byla uzavřena DPP, byla sražena zálohová daň - výše příjmu byla 7.000 Kč. Jak je to s Prohlášením, platí po celý rok, nebo je ukončeno s výstupem zaměstnance. U DPP jsme srazili zálohovou daň a neuplatňovali jsme žádné snížení. Je to tak správně? Dotyčný bude podávat daňové přiznání, dostane od nás potvrzení o příjmu jak ze závislé činnosti, tak o DPP, kde byla sražena zálohová daň (2 potvrzení).

Stavební firma, s. r. o., řešila výpomoc při sezónních stavebních pracích tím, že pro ni pracovali pracovníci, kteří nemají živnostenský list. Lze s těmito lidmi sjednat např. smlouvu o poskytnutí služeb a odměna na základě této smlouvy vyplacená bude u nich příjmem osvobozeným podle § 10 (jako příležitostný příjem do výše 20.000 Kč/ rok) a firma si může dát náklady na vyplacené odměny do účetnictví jako daňové náklady? Anebo musí s těmito lidmi sjednat dohodu o provedení práce a odvést srážkovou daň?