Tuzemské stravné

Zaměstnanec v pracovním poměru má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Česká republika. Tzn. pracuje-li kdekoliv po Česku nevzniká mu nárok na stravné podle zákoníku práce při pracovní cestě. Může mu zaměstnavatel poskytovat peněžitý příspěvek na stravování za takto odpracovanou směnu? Bude tento příspěvek u zaměstnance osvobozeným příjmem a u zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud je poskytování příspěvku ujednáno vnitřním předpisem?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

S příchodem nového roku přichází i řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život poplatníků daně. V tomto článku shrnujeme vybraná čísla – limity, zálohy, sazby a náhrady, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2025, včetně vybraných důležitých lhůt. Co je tedy dobré vědět?

Pokud firma poskytuje vyšší než zákonem stanovené stravné: při cestě 5–12 hodin = 129 Kč, 12–18 hodin = 196 Kč, více než 18 hodin = 307 Kč. Co z toho vyplývá pro zaměstnance a firmu? Jedná se o daňově účinný náklad?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Nakupujeme kámen ze sousední země. Zaměstnanec s nákladním automobilem za den 3x překročí hranice. Ráno v 6 hodin vyjede a naloží a jede na stavbu v ČR, toto několikrát opakuje a na konci dne zase zaparkuje v ČR. Stravné za pobyt na Slovensku mu dáváme 1/3 denní sazby. Má právo i na české stravné, když úseky kdy je našem území v součtu činí víc než 5 hodin? Je v pořádku když zahraniční stravné vyplácíme v českých korunách přepočtené kurzem započetí cesty?

Dnem 1. 1. 2022 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2021 č. 511/2021 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 3. 12. 2021, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, a to pod číslem 462/2021 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 589/2020 Sb. a s ní i vyhlášku č. 375/2021 Sb. a výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 510/2021 Sb.