Základ daně z přidané hodnoty - strana 5

K 1. 4. 2019 nabyl (až na výjimky) účinnosti již delší dobu očekávaný daňový balíček 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – dále jen „daňový balíček“). Jedná se o poměrně rozsáhlý zákon, s jehož detaily se praxe bude nepochybně seznamovat ještě dlouhou dobu. Účelem tohoto článku je seznámit čtenáře s daňovým balíčkem alespoň rámcově a nasměrovat je k hlubšímu studiu změn, které se jich týkají. Podrobněji se článek věnuje především těm změnám, které je nutné uplatnit již v průběhu letošního roku.

V předchozích legislativních novinkách jsme vás informovali o tom, že daňový balíček byl na sklonku ledna Senátem vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy týkajícími se přeřazení některých položek zboží a služeb do nižších sazeb DPH a prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Tyto návrhy nicméně nebyly 12. 3. Poslaneckou sněmovnou schváleny a Sněmovna setrvala na původním návrhu zákona. Zákon pak byl obratem podepsán prezidentem a 27. 3. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Drtivá většina bodů novely tak jen několik dní nato, 1. 4., nabyla účinnosti, některé body (např. nová úprava aplikace DPH u poukázek) nabyly účinnosti dokonce již vyhlášením 27. 3.

V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.

Pravidla pro opravu základu daně jsou upravena v § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), a to v návaznosti na § 36 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku (poznámka autora: novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prosinci roku 2018 a zřejmě nabyde účinnosti v průběhu I. čtvrtletí 2019), budou pravidla pro opravu základu daně novelizována. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní novelizovaná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí oprava základu daně. Praktické postupy při opravě základu daně podle novelizovaného znění zákona o DPH ve srovnání s dosavadním stavem jsou vysvětlena na příkladech.

V období od dubna do konce září vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) k dani z přidané hodnoty jen jednu Informaci. Bohatší byl tento půlrok na uzavřené koordinační výbory, které byly k DPH celkem čtyři. Velký výběr byl již tradičně mezi judikáty Soudního dvora Evropské unie. Těch byly za dané období uzavřeny necelé dvě desítky.

Zvláštní režim DPH u cestovní služby v současné podobě byl zaveden spolu se vstupem do Evropské unie. Přesto jeho použití v praxi stále činí potíže. Mezi plátci kolují o jeho použití různé nesprávné názory – například že se týká výhradně cestovních kanceláří nebo že jeho použití je dobrovolné. Jeho chybné uplatnění nebo naopak neuplatnění může vést k doměrkům ze strany správce daně. Je proto nezbytné se s ním seznámit.

Začátkem roku 2019 by mělo být schváleno několik novel zákona o DPH 1). Vzhledem k neustálému zpožďování legislativního procesu nelze dopředu odhadnout datum jejich účinnosti. Přesto považuji za potřebné upozornit plátce z neziskového sektoru, že i oni budou plánovanými změnami2) zasaženi, a s těmi nejdůležitějšími je seznámit v předstihu.

Následující článek se zabývá problematikou uplatnění správné sazby daně z přidané hodnoty při poskytnutí stavebních nebo montážních prací u nové výstavby staveb pro sociální bydlení. Výstavbou stavby se rozumí prvotní originální výstavba podle projektové dokumentace, při které vzniká nová věc, tedy výstavba nových rodinných nebo bytových domů a bytů.

Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Dodavatelem byl odběrateli v roce 2014 vystaven daňový doklad na stavební práce (přenesená daňová povinnost), který nerespektoval ústně dohodnuté cenové vyrovnání. Odběratel rozporoval správnost ceny na daňovém dokladu, dodavatel mu nevyhověl. Odběratel doklad nezaúčtoval ani neuvedl do přiznání DPH. Na základě následného soudního jednání došlo koncem roku 2017 k uzavření dohody o narovnání s tím, že dohodnutá částka je včetně DPH 21 % (viz příloha). Odběratel celou částku zaplatil a požadoval po dodavateli daňový doklad, aby mohl uplatnit odpočet DPH. Ten mu sdělil, že nemůže již opravný daňový doklad vystavit, protože byla překročena tříletá lhůta pro možnost provedení opravy původního dokladu. Má snížení původní ceny na základě dohody o narovnání vliv na DPH? Z průběhu soudního jednání vyplývá, že dohodnutá částka narovnání byla nešťastně zvýšena o částku DPH. Jedná se ale o plnění s přenesenou daňovou povinností. Znamená to, že při kladné odpovědi na výše uvedenou otázku by měla být částka ve výši DPH dodavatelem vrácena a odběratel by měl uplatnit ve svém daňovém přiznání režim přenesené daňové povinnosti? Při záporné odpovědi na danou otázku by měla být dodavatelem pouze vrácena částka DPH?

Úvod Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají v návaznosti na směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) z § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). V návaznosti na stanovení základu daně jsou jak ve směrnici o DPH , tak i v zákoně o DPH stanovena pravidla pro opravu dříve stanoveného základu daně, a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění plátce přiznal. Obecná pravidla pro provádění opravy základu daně jsou stanovena v § 42 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, a která byla předložena v červnu 2018 vládou České republiky k projednávání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (sněmovní tisk 206), je navrhována řada změn v pravidlech pro provádění opravy základu daně. Uvedená novela zákona o DPH , včetně změn v pravidlech pro opravu základu daně má navrhovanou účinnost od 1. 1. 2019, ale je pravděpodobné, že se její účinnost o několik měsíců posune, protože se zřejmě nestihne uvedenou novelu včas projednat a schválit. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní aktuálně platná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí podle aktuálně platného znění zákona o DPH oprava základu daně. V textu je upozorněno na nejvýznamnější navrhované změny v této oblasti navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), obsahuje několik ustanovení týkajících se zvláštních režimů. Nejčastěji se s nimi setkáme u obchodníků s použitým zbožím, konkrétně u prodejců ojetých aut, a pak u cestovních kanceláří, na které se vztahuje zvláštní režim pro cestovní služby. A v čem ona zvláštnost těchto režimů spočívá? Na rozdíl od běžného zdanění úplaty se u těchto nejčastějších zvláš

Problematiku uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení řeší § 48 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Podle tohoto ustanovení se u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení, nebo na stavbě pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně 15 %.

S možností opravit základ daně i její výši po uskutečnění plnění počítá zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), v § 42 až 46. Tam najdeme nejen pravidla, ale i náležitosti opravného daňového dokladu a dokladu, který se týká pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Manželé (SJM) podnikají 20 let ve společnosti a dělí si příjmy a výdaje v poměru 50 : 50. Vzhledem k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 využili přechodné období a společnost ukončí k 31. 12. 2018. Od 1. 1. 2019 bude podnikat manžel a manželka bude spolupracující osobou. Příjmy a výdaje si budou i nadále dělit v poměru 50 : 50 (§ 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů).

Titulek k tomuto příspěvku jsem si vypůjčila přímo z rozsudku Nejvyššího správního soudu a myslím si, že je vhodné o něm vědět. Vycházím z předpokladu, že stejně jak já, tak i jiní plátci daně z přidané hodnoty řeší situaci, kdy jim dodavatel fakturoval zboží ve snížené sazbě DPH a související provize nebo doprava je fakturovaná v základní sazbě DPH. Někdy je těžké přesvědčit dodavatele, že provize a doprava jsou vedlejší výdaje, které jsou součástí základu daně dle § 36 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a musí mít stejný daňový režim jako hlavní plnění, kterým je dodání zboží ve snížené sazbě daně. Upozorňuji na tento problém jen proto, že odběratel si může uplatnit nárok na odpočet jenom na daň uplatněnou podle zákona o DPH , i když vystavený řádný daňový doklad bude obsahovat správně vypočtenou nesprávnou sazbu daně k DPH.

Přijatá faktura ze třetích zemí nebývá příliš oblíbeným dokladem ve finanční účtárně. Jednak z pohledu větší či menší jazykové bariéry, a také kvůli velmi odlišným účetním a daňovým předpisům v zemi původu faktury, tj. v zemi dodavatele ze třetí země. Pokud bychom se na přijatou fakturu ze třetí země podívali optikou obchodní či manažerskou, tak je zřejmé, že tuzemské firmě bylo buď dodáno zboží ze třetí země, anebo jí odtamtud byla poskytnuta služba. Obě tyto transakce dobře rozeznává zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), který zbožovou transakci nazývá dovozem a objednanou službu přijetím služby ze třetí země.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .

V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.

Dodavatelé (plátci) nám často fakturují náklady, resp. cenu přepravy a interní balící služby samostatně včetně uplatnění základní sazby DPH, ačkoli dodávané zboží podléhá snížené sazbě daně. Ale i v řadě dalších případů by podle nás měla související (vedlejší) plnění podléhat daňovému režimu plnění hlavního, je to tak?

Při uplatňování daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ), vznikají situace, kdy plátce daně, který uskutečnil zdanitelné plnění, provádí opravu dříve stanoveného základu daně a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění přiznal. Platné znění zákona o DPH upravuje obecná pravidla pro provádění opravy základu daně a daně a stanoví podmínky, za nichž je oprava výše daně pro plátce povinná a kdy je možností, které může plátce na základě vlastního rozhodnutí využít. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a která nabyla účinnosti od 1. 7. 2017, byla vedle dalších změn upřesněna a doplněna také pravidla pro provádění opravy základu daně a výše daně.