Zdanitelné plnění - strana 7

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanovuje pro každé plnění časový okamžik, ke kterému je plátce DPH povinen poskytované plnění přiznat a DPH odvést, a dále také specifikuje časový okamžik pro možnost uplatnění nároku na odpočet DPH. Plátce DPH je povinen tato pravidla respektovat, ale v každodenní praxi se může stát, že některé z pravidel není u každého plnění zcela dodrženo.

Nárok na odpočet DPH (důkazní břemeno u řetězové obchodní transakce) JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, čj. 2 Afs 55/2016-38 K...

Firma s. r. o., plátce DPH, její hlavní ekonomickou činností je montování internetu. Ve smlouvě s klientem je materiál Switch, anténa a jiné jen v pronájmu u klienta. Když klient smlouvu ukončí, materiál se vrací firmě nebo menší množství materiálu se nepoužije. Firma kupuje materiál jen podle poptávky a potřeby. Velkosklad neprovozuje. Tímto se stane, že material i 10 let starý je funkční. Proto firma tyto materiály (zboží) nabízí k prodeji - BAZAR. Opotřebený materiál se prodává s DPH. Z hlediska DPH je ještě nutné vystavit doklad o použítí a vyčíslit DPH u materiálu, které se prodá pod cenu, i když životnost je i do 10 let? Hodnota nakoupeného materiálu není velká. 

Zaměstnavatel se rozhodl, že bude svým zaměstnancům hradit v plné výši hodnotu stravenek, zaměstnanci tedy nebudou nic doplácet. Stravenky, které jim poskytuje, mají hodnotu 100 Kč, při nákupu stravenek uplatňuje firma DPH na vstupu z provize. Jaký vliv bude mít rozhodnutí o 100% úhradě na daň z příjmu u zaměstnance a zaměstnavatele a případně i na DPH uplatněné na vstupu?

Zaměstnavatel se rozhodl, že bude svým zaměstnancům hradit v plné výši hodnotu stravenek, zaměstnanci tedy nebudou nic doplácet. Stravenky, které jim poskytuje, mají hodnotu 100 Kč, při nákupu stravenek uplatňuje firma DPH na vstupu z provize. Jaký vliv bude mít rozhodnutí o 100% úhradě na daň z příjmu u zaměstnance a zaměstnavatele a případně i na DPH uplatněné na vstupu?

Akciová společnost zabývající se hostinskou činností poskytuje svým zákazníkům vouchery. Od 1. 12. 2016 dojde ke snížení sazby DPH za stravování na výši 15 %. Pokud si klient koupí voucher, bude muset společnost oznámit tržbu EET, jakou sazbu bude odvádět z voucheru? Jelikož vlastní čerpání voucheru se budě dělit mezi sazbu 15 % (stravování) a 21 % (alkoholické nápoje) a současně se odešle EET. Pokud se DPH odvede v chybném poměru, bude muset podávat dodatečné přiznání a následné kontrolní hlášení? Lze prodej voucheru hlásit EET jako nabití karty a až u vlastního čerpání poukázky odvádět DPH?

Jsme s. r. o. založená v r. 2015, avšak činnost jsme začali až v 06/2016. Plátci DPH jsme se stali od 1. 9. 2016. Máme spoustu přijatých faktur už od 06/2016 (telefony, ubytování zaměstnanců, nákup programu, zařízení kanceláře, tisk reklam apod.). Můžeme uplatnit u těchto faktur DPH? 

Dodavatel nám dodal zboží se špatnými EAN kódy. Odběratel ze Švýcarska si je na své náklady přeštítkoval a požaduje snížit cenu. Odběrateli jsme vystavili dobropis k původní faktuře jako osvobozené plnění a dodavateli vystavíme fakturu. Jedná se v tomto případě z pohledu DPH o škodu, která bude fakturována bez DPH, nebo půjde o zdanitelné plnění? 

Podnikatel - fyzická osoba, vedoucí podvojné účetnictví, si u přepravní společnosti objednal přepravu balíčků pro zákazníky. U stejné firmy si objednal také přepravu soukromého balíku. Firma vše vyúčtovala na jednu fakturu, základ daně 2 540,46 Kč, DPH 533,50 Kč, z toho přeprava soukromého balíku: základ daně 89,19 Kč, DPH 18,73 Kč. Jaké je správné zaúčtování faktury? Bude se částka 107,92 Kč účtovat na faktuře na účet 491 nebo se musí vystavit doklad o použití? Prosím o konkrétní předkontace. U přijaté faktury je DUZP 31. 8. 2016, doklad byl přijat 5. 9. 2016. U dokladu o použití by byl DUZP také 31. 8. 2016?

Česká společnost - plátce DPH uskutečnila pro jinou českou společnost - plátce DPH, několik přeprav, které byly řádně vyfakturovány a uhrazeny - základ + 21% DPH. Po dvou měsících se dohodly na dodatečné fakturaci nákladů na české mýto. Může být fakturováno v následujícím měsíci, přestože přepravy byly uskutečněny již dříve? Předpokládám, že k částce za mýto bude připočtena i DPH 21%, protože je to část provedené služby.  

Přijatá faktura na nákup materiálu ve výši 20 000 Kč má uveden datum zdanitelného plnění 28. 4. 2016, daňový doklad byl vystaven 10. 5. 2016, doručen k zaúčtování byl ještě později. Odpočet DPH byl uplatněn v 5/2016, faktura uvedena s datem vystavení v kontrolním hlášení 5/2016. Správce daně požaduje vysvětlení, protože se faktury nesetkaly, a tvrdí, že nárok na odpočet je uplatněn správně, ale faktura se měla objevit v kontrolní hlášení 4/2016. Připadá mi to nelogické, protože daňové přiznání k DPH za zdaňovací období se páruje s kontrolním hlášením, pokud nemám daňový doklad, nemohu požadovat odpočet daně, a doporučení, že máme opravovat kontrolní hlášení za předcházející měsíc je neskutečné. Účetní program skládá zdanitelná plnění podle data uskutečnění zdanitelného plnění, takže pokud zaúčtuji v měsíci květnu zdanitelné plnění s dubnovým plněním, přesune tento případ do 4. měsíce, který je již dokladově uzavřen a odeslán, nárok na odpočet bude uplatněn v předstihu, protože jsme v tomto období nesplňovali nárok na odpočet, ale kontrolní hlášení bude bezchybné. Co se pak bude dělat v případě nároku na odpočet za měsíc předcházejícího roku? Údajně je náš účetní program špatný a máme požadovat jeho úpravu.

Jak postupovat v případě, kdy v roce 2010 je dodavatelem poskytnuto zdanitelné plnění s platnou sazbou DPH 19 % a v roce 2016 dojde ke změně původního plnění a odběratel obdrží doklad s označením, že se jedná o opravný daňový doklad k původnímu plnění, ale s nově vyčíslenou hodnotou DPH v aktuální sazbě 21 %. Lze takto vystavený „opravný“ doklad akceptovat? Již je promlčena lhůta 3 roky dle § 42 odst. 5, nový doklad nemá sazbu původního plnění. Jakým způsobem lze provést opravu? Jedná se o snížení původní hodnoty plnění z roku 2010 na základě zjištění nových skutečností.  

Chtěla jsem se zeptat na kontrolní hlášení k DPH platné od 1. 1. 2016 - uváděny jsou i zjednodušené daňové doklady - pokud však odběratel na doklad do 10 000 Kč včetně DPH nechce údaje uvést, jak bude probíhat jejich evidence v rámci tohoto kontrolního hlášení? Nebo se snad uvažuje o nějakém limitu, od kterého budou jednotlivé doklady do kontrolního hlášení uváděny?

Chtěla jsem se zeptat na kontrolní hlášení k DPH platné od 1. 1. 2016 - uváděny jsou i zjednodušené daňové doklady - pokud však odběratel na doklad do 10 000 Kč včetně DPH nechce údaje uvést, jak bude probíhat jejich evidence v rámci tohoto kontrolního hlášení? Nebo se snad uvažuje o nějakém limitu, od kterého budou jednotlivé doklady do kontrolního hlášení uváděny?

Pokud bude mít společnost výnosy – obrat jen z úroků z půjček a bude to více jak 1 mil. Kč, nemá povinnost se registrovat k DPH? Nedošlo vlastně k žádnému zdanitelnému plnění. V tomto případě si myslím, že povinnost nevzniká, není ani z čeho odvádět. Když společnost bude mít v tomto obratu třeba jen jedno zdanitelné plnění (například za nějaké poradenství), i když jen v minimální výši, tak v tomto případě povinnost k registraci vzniká?  

V jaké situaci lze vystavit proforma fakturu a v čem je odlišná od zálohové faktury? Při částečné úhradě proforma faktury se neodvádí DPH z přijaté částky, DPH se odvádí až při její úplné úhradě. Je to pravda? Mohlo by to totiž vést k tomu, že když odběratel uhradí o 1 Kč méně, než na kolik byla vystavena proforma faktura, nemusel by dodavatel až do doby vystavení vyúčtovací faktury odvádět vůbec žádné DPH.

Je správné účtování fa za podlahářské práce v částce 5.193,87 takto: 321 5.194,00 Částku 5.193,87 + 1.090,71 mám v přiznání DPH na ř. 10 a zároveň ř. 43. Zároveň vytvořím výpis 518 5.93,87 z evidence pro daň.účely, kde jsem jako odběratel, mám vyplněno DIČ dodavatele, kód předmětu 343 1.090,71 plnění 4 DUZP 23.7. základ daně 5.194 a rozsah plnění 0. Mám tento případ poprvé, děkuji za odpověď na případ 790 5.193,87 343 1.090,71 548 0,13

Obdržela jsem fakturu za ubytování našeho zaměstnance v rámci služební cesty na Slovensku. Místo plnění je v tomto případě mimo tuzemsko. Je tomu tak? Faktura je vystavena slovenským neplátcem. Předpokládám tedy správně, že tato faktura mi nebude figurovat na žádné řádce našeho daňového přiznání? A jak by to bylo v případě, že bych obdržela fakturu za ubytování na Slovensku od firmy, která je slovenským plátcem DPH?

Přesněji k otázce 4 až 7 a k příslušným odpovědím. Na každou dodávku (z komodit), (v průběhu) se tedy nahlíží jako na samostatné zdanitelné plnění? Původně mně zajímalo, zda je nutné s ohledem režimu přenesení daňové povinnosti čekat s fakturací na ucelené podklady z celého dne, to jste vysvětlil, že ne. Teď ale ještě prosím doplňující otázka: zmátlo mě, že je nahlíženo samostatně, je tedy naopak možné fakturovat více dodávek pohromadě (z určité ucelené dekády) na základě dostupných podkladů k fakturaci? Například 5 dodávek? Ať už pak vyjde režim přenesení nebo normální DPH.

Při fakturaci jsme se setkali s následujícím: Firma, které jsme dodali šrot nám poslala podklad pro fakturaci, ve kterém ovšem byly dvě různá data. Na dodacím listu 3. 7. a na výkupce 7. 7. Když je to v jednom měsíci, tak mi tato situace tolik netrápí, ale jak by to bylo např. pokud by dodací list byl z 31. 7. 2015 a výkupka ze 3. 8. 2015? Do jakého období DPH by to správně patřilo do 07 nebo 08?