Zdanitelné plnění - strana 4

Je založena právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání (obecně prospěšná společnost). Společnost poskytuje kulturní služby (pořádání koncertů, výstav). Poskytování kulturních služeb společnost nemá zahrnuté ve svých stanovách mezi činnostmi, pro které byla založena (hlavní činnosti společnosti). Zároveň však na poskytování kulturních služeb nemá vydané živnostenské oprávnění. Kulturní služby poskytuje pravidelně. Z pohledu uplatňování daně z přidané hodnoty, tj. zda u poskytovaného plnění (kulturní služby) - bude uplatněno osvobození od daně bez nároku na odpočet daně dle § 61 písm. e) zákona o dani z přidané hodnoty či - bude plnění zdanitelné a bude uplatněna snížená sazba daně? Je tedy pro posouzení uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet daně rozhodující, zda společnost má poskytování kulturních služeb vyjmenované v činnostech, pro které byla předmětná společnost založena (zřízena)? Pokud je rozhodující u poskytování kulturních služeb pro uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet uvedení těchto služeb ve stanovách společnosti mezi činnostmi, pro které byla daná společnost založena, jak se postupuje v případě, když společnost má uvedeno ve svých stanovách u poskytováních obecně prospěšných činností slovo „zejména“?

Nová definice stavebního pozemku, která je platná od ledna roku 2016, vymezuje stavební pozemek jako pozemek určený k zástavbě a stanovuje vlastnosti, které takový pozemek pro účely DPH musí splňovat nebo vyznačovat. Důvody nové definice můžeme například najít v senátním tisku č.901: „Cílem zákonodárce bylo zamezit obcházení daně při dodání pozemků určených pro zastavění konkrétní stavbou, ke kterému docházelo v období do konce roku 2015. Šlo o případy, kdy pozemky již připravené a určené k zastavění byly osvobozené od daně s využitím různých postupů spočívajících například v provedení některých prací tak, aby byly provedeny mimo vlastní pozemek a dokončeny po dodání pozemku“.

Všeobecná představa o účetních je, že vědí o každé změně majetku a závazků ve firmě na haléř přesně, a jen je nudně formálně zaúčtují. Ano, účetní jsou pečliví a díky samokontrolní schopnosti podvojného účetnictví musejí čísla sedět. Jenže šedivá je teorie, ale barevný strom života… I když pomineme záměrné podvody, tak ani ostřílení účetní si nemohou být jisti, zda podklady, které se k nim hrnou, vždy přesně odpovídají skutečné situaci ve firmě. A právě pro to, aby se neúčtovalo o domnělých změnách a stavech majetku a závazků, nýbrž o reálných datech, slouží inventarizace, přesněji řečeno její stěžejní část – inventura. Nejpracnější a obvykle také nejpřekvapivější bývá fyzická kontrola skutečného stavu zásob – je jich totiž ve firmách požehnaně, ztratí se snáze než bagr a často se různým pobertům šikovně hodí pro jejich osobní potřeby. Ačkoli jde primárně o účetní záležitost, mají chybějící zásoby dopad i na daň z příjmů, ale u plátců rovněž na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).

V dalším ohlédnutí za oficiálními výkladovými dokumenty se budeme věnovat zejména rozsáhlé informaci Generálního finančního ředitelství k opravě základu daně u nedobytných pohledávek, režimu DPH u karet pro čerpání plnění od třetích osob, který byl uzavřen na lednovém zasedání koordinačního výboru a na závěr přidáme jako obvykle aktuálně uzavřený judikát, tentokráte z dílny Nejvyššího správního soudu.

Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDPH “ nebo „zákon o DPH “), vymezuje v § 108 osoby povinné přiznat daň a v odstavci 5 téhož ustanovení i osoby, které jsou povinny daň zaplatit. Automaticky tedy neplatí, že kdo daň přiznává, ji musí i finančnímu úřadu odvést. Jedním z důvodů je, že ti, kdo jsou povinni dle § 108 ZDPH daň přiznat, vykáží v daňovém přiznání nadměrný odpočet, a proto daň neodvádí. Další skupinou jsou ti, kdo jsou povinni daň sice přiznat, ale zároveň si u daného plnění mohou uplatnit plný nárok na odpočet. Jedná se například o příjemce služby z jiného státu Evropské unie, nebo příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Ani ti pak přiznanou daň neodvádějí.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. června 2019 ve věci C-420/18 IO (TVA – Activité de membre d’un conseil de surveillance)

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2019 ve věci C-712/17 EN.SA.

Transakce, jejichž podstatou je dodání nemovité věci – pozemku – mohou u prodejců vyvolat řadu otázek souvisejících s daní z přidané hodnoty, a to především v závislosti na typu daňového subjektu, z jehož vlastnictví k převodu pozemku dochází. Neméně důležité je také faktické pojetí pozemku, který je předmětem prodeje. Předkládaný článek podává přehled variantních řešení pro různé situace, které mohou v praxi nastat, a to v kontextu zohlednění aplikace legislativy z oblasti DPH. Daňová analýza situací vychází primárně z ustanovení zakotvených v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “).

Dal jsem si tu práci a do stejného formátu převedl úplně první znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (tehdy ještě coby před-unijní zákon č. 588/1992 Sb. ) a jeho aktuální verzi po všech novelách. Výsledná bilance: 25 versus 148 stran, tedy téměř 6krát více právně závazného textu, a z 56 paragrafů již máme 254. Možná si zákonodárci myslí, že i v daních platí lidové rčení „Větší je lepší!“. Opak je pravdou, každý účetní a daňový poradce potvrdí, že stručný, přehledný a jednoznačný zákon je nejlepší – i jako prevence před daňovými úniky. Příznačně na Apríl 2019 přibyla 51. novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), čítající neuvěřitelných 34 stran textu a 269 změnových bodů…

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. listopadu 2018 ve věci C-548/17 Baumgarten sports & more

Jsme město a pořádáme několikadenní slavnosti, na kterých budou: 1. v rámci bitvy účinkovat zahraniční vojáci, kteří tvrdí, že finanční honorář, který dostanou, jim pokryje náklady spojené s dopravou; 2. italská skupina praporečníků a trubačů, kteří budou v průběhu slavností organizovaně vystupovat a tvrdí, že odměna, která jim má být vyplacena je na: cestovní výlohy, pojištění, poplatky skupiny a daně (tvrdí, že jsou obecně prospěšná společnost a nemají v Itálii povinnost platit daň). Je nutné z odměny strhnout srážkovou daň a dále našemu finančnímu úřadu uhradit DPH?

Firma dává youtuberovi svoje zboží bezúplatně. Youtuber o tomto zboží natočí video, kde firmu zmíní (firma profituje z reklamy ve videu a youtuber si zboží nechá). Jak by měla správně vypadat faktura s prodejem takového zboží youtuberovi, který si toto zboží nechá? Firma přemýšlí nad variantami: 1) zboží bude oceněno 0 Kč + 0 DPH, 2) zboží bude oceněno jako 1 Kč + DPH, 3) zboží bude oceněno na faktuře za obvyklou prodejní cenu, ale bude tam záporná slevová položka ve 100% výši včetně DPH, takže výsledek faktury bude jako u bodu 1) 0 Kč. 

Směrnicí Rady (EU) 2016/1065 , kterou se mění směrnice 2016/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy, se upravují a v rámci EU sjednocují s účinností od 1. 1. 2019 pravidla pro uplatňování DPH u poukazů. Mění se dosavadní pravidla pro uplatňování DPH u tzv. digitálních služeb a při zasílání zboží. Pravidla pro uplatňování DPH u poukazů se promítají do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), novelou, která je součástí daňového balíčku s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2019 (sněmovní tisk č. 206, senátní tisk č. 32, dále jen „novelizovaný zákon o DPH “). Vzhledem k tomu, že daňový balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou až ve druhé polovině prosince roku 2018, příslušné změny zákona o DPH nabydou účinnosti později po definitivním schválení daňového balíčku a jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Při aplikaci příslušných pravidel mohou plátci od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti příslušných novelizovaných ustanovení zákona o DPH využít tzv. přímého účinku směrnice, tj. postupovat při uplatňování DPH u poukazů již od 1. 1. 2019 podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty DPH (dále jen „směrnice o DPH “). V článku je nejprve vysvětleno vymezení poukazů pro účely DPH a jejich členění na poukazy jednoúčelové a víceúčelové. V další části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH u jednoúčelových poukazů a v závěrečné části textu pravidla pro uplatňování DPH u víceúčelových poukazů.

1. Jaké je datum uskutečnění zdanitelného plnění? A kdy bude poprvé autor vystavovat fakturu a odvádět DPH? Například: Dle smlouvy – odevzdání příspěvků do konce měsíce, např. tedy do 31. 12. 2018. Honorář dle smlouvy – do 1 měsíce od odevzdání, zaúčtování tedy např. k 31. 1. 2019. Na účet autor honorář obdrží v únoru 2019. Autor je měsíčním plátcem DPH. Takto se to bude opakovat každý měsíc. Autor se stal plátcem k 1. 1. 2019. Jde o autorský text do online aplikace, která se stále vyvíjí, zatím není publikována, autor odevzdává texty průběžně. Je možné osvětlit i variantu v případě, kdyby se stal autor čtvrtletním plátcem? 2. Jak by autor postupoval v případě, že by se jednalo o pravidelně vydávaný tištěný, či on-line časopis, kdy výplata honoráře je dána ve smlouvě takto: a) „Odměna zahrnuje jak vytvoření díla, tak i poskytnutí licence v rozsahu bodu × této smlouvy, dále veškerou součinnost autora s nabyvatelem, včetně korektur. b) Nabyvatel se zavazuje zaplatit autorovi sjednanou odměnu ve prospěch jeho bankovního účtu nejpozději 60 dnů poté, co bylo zahájeno šíření díla.“

Myslivecký spolek (dříve sdružení), plátce DPH, v souladu se svým statutem vybírá od jednotlivých členů členské příspěvky? Jsou tyto členské příspěvky předmětem DPH a je nutné je zdanit?

Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění je v České republice uplatňován od 1. 4. 2011 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně.

Vztahuje se § 21 odst. 8 ZDPH i na advokáta? Pokud ano, jak mám postupovat: 1) Soud ještě nenařídil jednání nebo bylo podání odvolání proti rozsudku, 2) soud ještě nerozhodl o tom, jakou přizná odměnu advokátovi. 

Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Dodavatelem byl odběrateli v roce 2014 vystaven daňový doklad na stavební práce (přenesená daňová povinnost), který nerespektoval ústně dohodnuté cenové vyrovnání. Odběratel rozporoval správnost ceny na daňovém dokladu, dodavatel mu nevyhověl. Odběratel doklad nezaúčtoval ani neuvedl do přiznání DPH. Na základě následného soudního jednání došlo koncem roku 2017 k uzavření dohody o narovnání s tím, že dohodnutá částka je včetně DPH 21 % (viz příloha). Odběratel celou částku zaplatil a požadoval po dodavateli daňový doklad, aby mohl uplatnit odpočet DPH. Ten mu sdělil, že nemůže již opravný daňový doklad vystavit, protože byla překročena tříletá lhůta pro možnost provedení opravy původního dokladu. Má snížení původní ceny na základě dohody o narovnání vliv na DPH? Z průběhu soudního jednání vyplývá, že dohodnutá částka narovnání byla nešťastně zvýšena o částku DPH. Jedná se ale o plnění s přenesenou daňovou povinností. Znamená to, že při kladné odpovědi na výše uvedenou otázku by měla být částka ve výši DPH dodavatelem vrácena a odběratel by měl uplatnit ve svém daňovém přiznání režim přenesené daňové povinnosti? Při záporné odpovědi na danou otázku by měla být dodavatelem pouze vrácena částka DPH?

Od roku 1997 si u nás zákazníci, občané i podnikatelé nakupovali body, za které následně v období dalších dvou let mají možnost nákupu různých našich služeb s různými sazbami DPH. Proto z částek přijatých za nákup bodů neodvádíme DPH, přijaté peníze evidujeme v účetnictví jako závazek. Po použití bodů za naše služby podle sazeb DPH, vždy v příslušném měsíci použití těchto bodů, zaúčtujeme v účetnictví oproti peněžnímu závazku tržbu s předpisem odvodu příslušné DPH. V průběhu let vznikaly vždy při inventarizaci ke konci roku drobné kladné rozdíly mezi zůstatkem bodů z evidence v SW a účetním stavem, v tisícových částkách. Tyto rozdíly jsme účtovali do výnosů a odváděli základní sazbu DPH. Nyní po aktualizaci evidenčního SW bodů, byl zjištěn kladný rozdíl v řádově vyšší částce. Je zřejmé, že se jedná o dodatečné rozdíly z minulých let, což nám potvrdil také tvůrce SW. Jedná se o další, dodatečně zjištěné tzv. propadlé body, kdy náš zákazník body nevyužil, žádná služba za ně tedy nemohla být z naší strany poskytnuta. Otázka tedy zní, zda z tohoto historického rozdílu, který nevíme, kdy vznikl, a který nyní zaúčtujeme jednorázově do našich výnosů, musíme odvést také DPH, když nejde o ekonomickou činnost a žádná služba již nemůže být za tyto propadlé body poskytnuta?

Úvod Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají v návaznosti na směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) z § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). V návaznosti na stanovení základu daně jsou jak ve směrnici o DPH , tak i v zákoně o DPH stanovena pravidla pro opravu dříve stanoveného základu daně, a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění plátce přiznal. Obecná pravidla pro provádění opravy základu daně jsou stanovena v § 42 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, a která byla předložena v červnu 2018 vládou České republiky k projednávání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (sněmovní tisk 206), je navrhována řada změn v pravidlech pro provádění opravy základu daně. Uvedená novela zákona o DPH , včetně změn v pravidlech pro opravu základu daně má navrhovanou účinnost od 1. 1. 2019, ale je pravděpodobné, že se její účinnost o několik měsíců posune, protože se zřejmě nestihne uvedenou novelu včas projednat a schválit. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní aktuálně platná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí podle aktuálně platného znění zákona o DPH oprava základu daně. V textu je upozorněno na nejvýznamnější navrhované změny v této oblasti navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku.