Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

V minulých článcích jsme se zaměřili na řešení leasingu z pohledu zákona o dani z příjmů a na charakteristiku leasingu dle jeho základního dělení na leasing finanční a operativní. Nyní nás čeká poslední část seriálu o leasingu, ve kterém se budeme věnovat problematice leasingu z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty .

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Změny v oblasti dohod o provedení práce, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku a které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné. Toto Komora daňových poradců ČR vytrvale opakuje od prvních okamžiků přípravy daňového úsporného balíčku a upozorňujeme na to i poté, co balíček nabyl účinnosti.

Update je chytrý podcast, který vám během 15 minut vysvětlí novinky ze světa práva, daní, účetnictví a personalistiky. Představujeme vám jeho novou podobu a věříme, že si díky modernímu a intuitivnímu prostředí užijete poslech na maximum.

Finanční správa v roce 2023 provedla 570 kontrolních úkonů v oblasti cen sjednaných mezi spojenými osobami (tzv. transfer pricing). Výsledkem bylo zvýšení daňového základu o 5,8 mld. Kč a snížení daňové ztráty o 1,2 mld. Kč, což vedlo k doměření daně u kontrolovaných subjektů ve výši 724 mil. Kč. Od roku 2014 bylo v této oblasti provedeno celkem 4 052 kontrol, které vyústily ve zvýšení daňového základu o cca 60 mld. Kč a v důsledku toho doměření daně ve výši 6,9 mld. Kč.

V měsíčním přehledu nové legislativy informujeme o vládním nařízení a vyhlášce týkající se mýtného. Vyšel také Finanční zpravodaj a několik informací na webu Finanční správy.