Služby mezi zřizovatelem a pobočkou a ručení za DPH příjemcem plnění opět předmětem judikatury

Datum vydání: 10. 5. 2021 Autor: Rödl & Partner Praha

Soudní dvůr Evropské unie vydal rozhodnutí ve věci C-812/19 Danske Bank a konstatoval, že služba poskytnutá zřizovatelem, který je členem DPH skupiny v jednom členském státě, pobočce v jiném členském státě, je předmětem DPH.

Nejvyšší správní soud v rozsudku 3 Afs 114/2018 dospěl k závěru, že ručení za nezaplacenou DPH příjemcem, je-li dodavatel označen za nespolehlivého plátce, je v rozporu se Směrnicí o DPH a související judikaturou SDEU.

Danske Bank, která je členem skupiny pro účely DPH v Dánsku, umožňovala za úplatu své švédské pobočce využívat informativní platformu. Švédská pobočka není členem DPH skupiny ve Švédsku. Předmětem sporu byla otázka, zda jsou služby poskytované dánským zřizovatelem švédské pobočce předmětem švédské DPH.

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)  při posuzování vycházel ze dvou starších rozsudků, a to z rozsudku ve věci FCE Bank, dle kterého dánský zřizovatel a švédská pobočka jsou považovány za jednu osobu povinnou k dani a tedy služby poskytované mezi nimi nejsou předmětem DPH. Naproti tomu na bázi principů novějšího souvisejícího rozsudku Skandia America, není možné dánského zřizovatele a švédskou pobočku považovat za jednu a tutéž osobu povinnou k dani, jelikož dánský zřizovatel se svým začleněním do DPH skupiny stal odlišnou osobou povinnou k dani, a je tedy nutné považovat služby poskytnuté švédské pobočce za zdanitelné plnění.

Rozsudek Skandia America je zrcadlovým k Danske Bank, liší se od sebe pouze tím, ve kterém členském státě vznikla skupina pro účely DPH. Po několika letech tak bylo potvrzeno, že není důležité, zda je členem DPH skupiny zřizovatel či pobočka. V obou případech služba poskytnutá mezi nimi podléhá DPH, v daném případě konkrétně režimu reverse-charge.

Praktické problémy lze očekávat především tam, kde zřizovatel nebo pobočka mají omezený nárok na odpočet, protože neodčitatelná DPH se stává nákladem.

Nejvyšší správní soud (NSS) posuzoval situaci, kdy odběratel přijal plnění od dodavatele, o kterém byla v daném okamžiku zveřejněna informace, že je nespolehlivým plátcem. Odběratel si nechal od dodavatele potvrdit, že související daň byla uhrazena finančnímu úřadu. Ten ji ale převedl na úhradu dřívějšího nedoplatku, a tak správce daně uzavřel, že daň nebyla dodavatelem uhrazena a aplikuje se institut ručení příjemce plnění z titulu neuhrazení daně nespolehlivým plátcem.

NSS uvedl, že samotné zveřejnění informace, že dodavatel je považován za nespolehlivého plátce nemůže založit ručitelský vztah, který má být založen na principu zavinění. Musí existovat další skutečnosti, ze kterých je zřejmé, že odběratel věděl nebo vědět měl a mohl, že daň nebude zaplacena. V daném případě takové další skutečnosti ovšem nebyly nalezeny, naopak bylo prokázáno, že odběratel si ověřil, že dodavatel své daňové povinnosti splnil. 

Soud zmínil i dřívější rozsudek k ručení za nezaplacenou daň při platbě na zahraniční účet, kde také uzavřel, že jen z důvodu zaplacení na zahraniční účet nemohl odběratel vědět, že daň nebude zaplacena nebo, že se účastní podvodu.

Bylo také uvedeno, že daň musí být v daném případě považována ze strany dodavatele za zaplacenou bez ohledu na skutečnost, že ji správce daně použil na úhradu starších nedoplatků. Rozhodující je, že nespolehlivý plátce provedl úhradu DPH z plnění, za které měl odběratel ručit. Ručitelský vztah tak podle NSS nevznikl.

Institut zajištění, který odběratel nevyužil, je dle vyjádření NSS možnost, kterou nelze odběratelům nutit, a i nadále je na daňové správě dokázat, že odběratel věděl nebo vědět měl a mohl.

Rozsudek (i ten dřívější k platbě na zahraniční účet) se tak nese v pozitivním duchu. K vyvinění se z ručení by mělo stačit potvrzení od dodavatele, že uhradil DPH z poskytnutých plnění, tj. prokázání odběratele, že jednal v dobré víře a přijal opatření, která zajistila, že se neúčastní daňového podvodu. Každý případ je ovšem nutné prověřit zvlášť a i nadále doporučujeme zachovat maximální obezřetnost při obchodování s nespolehlivými plátci daně nebo při platbách na zahraniční účet dodavatele.

Ing. Klára Sauerová, Rödl & Partner Praha

Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & partner Consulting, s.r.o., www.roedl.com/cz

 

Aktuálně