Důvodová zpráva k zákonu č. 416/2022 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků

Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo k tomuto návrhu zákona zpracováno na základě výjimky stanovené v Plánu legislativních prací vlády na rok 2020.

1.1. Zakládání a vznik obchodních korporací

Stávající úprava zakládání obchodních korporací, respektive v kontextu návrhu především kapitálových společností (společností s ručením omezeným, akciových společností), je založena na osobní přítomnosti fyzické osoby u notáře, následované zpravidla ohlášením živnosti (či podáním žádosti o vydání ) u živnostenského úřadu a teprve poté zápisem do veřejného rejstříku. I v případě využití možnosti zápisu do veřejného rejstříku notářem se zakladatel musí k notáři fyzicky dostavit. Zdržení v některých případech nastávají také při komunikaci se živnostenskými úřady, a to především s ohledem na postupy spojené s platbou správního poplatku.

Systém zakládání obchodních korporací proto zasluhuje posílení možnosti využít elektronických prostředků identifikace i komunikace na dálku a revizi úzkého, a zrychlením rejstříkového řízení již obsoletního, spojení obchodněprávní úpravy a úpravy živnostenského podnikání. S tímto primárním záměrem je předkládán navrhovaný zákon, který transponuje příslušná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (dále také „směrnice o digitalizaci“ nebo jen „směrnice“). Souvisejícím transpozičním předpisem je zákon č. 300/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela notářského řádu“), jenž nabyl účinnosti 1. září 2021.

Novelou notářského řádu se umožnilo, aby celý proces založení a vzniku společnosti proběhl bez fyzické přítomnosti zakladatele u notáře. Prokázání totožnosti zakladatele a zjišťování obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, může probíhat s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci a audiovizuálním spojením v reálném čase - srov. § 64a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský řád“). Prostředek pro elektronickou identifikaci musí být vydaný v rámci kvalifikovaného systému podle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů, a splňovat technickou specifikaci, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky ve smyslu článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES; přípustný je i prostředek pro elektronickou identifikaci podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že se těmito prostředky nepodaří totožnost prokázat, příp. o ní vzniknou pochybnosti, notář nemůže podle ustanovení § 64 odst. 3 notářského řádu úkon provést. Pakliže se nepodaří pochybnosti odstranit například osobní návštěvou u notáře, notář odmítne zápis sepsat.

Současně s kroky vedoucími k zápisu společnosti do veřejného rejstříku lze prostřednictvím notáře rovněž ohlásit živnostenskému úřadu živnost, příp. požádat o vydání .

Splácení vkladů a s ním související povinnost zřízení zvláštního účtu u banky zjednodušila pro společnosti s ručením omezeným již novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o obchodních korporacích“ nebo jen „ZOK“), provedená zákonem č. 33/2020 Sb. S účinností od 1. ledna 2021 platí, že peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč (§ 23 odst. 2 ZOK). Minimální výše vkladu do společnosti s ručením omezeným přitom činí 1 Kč (§ 142 odst. 1 ZOK). Pro vklady převyšující tento práh platí pravidlo obsažené v § 23 odst. 1 ZOK, tedy požadavek zvláštního účtu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva; ustanovení zahrnuje i zahraniční banky, které podle zákona o bankách na našem území mohou působit.

1.2. Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní

Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní , definované zákonem o obchodních korporacích, jsou v současnosti vázány na podmínky provozování živnosti, ačkoli v mnoha případech není záměrem obchodní živnostensky podnikat. Navíc lze konstatovat, že s ohledem na rozdílnou povahu činností člena voleného orgánu obchodní a fyzické osoby, která živnostensky podniká, by se měly lišit i podmínky výkonu těchto činností - člen voleného orgánu obchodní spravuje cizí majetek a jeho odpovědnostní vztahy jsou náročnější než v případě podnikajících fyzických osob. V uvedených argumentech lze spatřovat důvody pro nové definování překážek výkonu funkce členů volených orgánů, a to i v návaznosti na definici způsobilosti a podmínek výkonu funkce stanovených v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také „občanský zákoník“ nebo jen „OZ“).

Významný nedostatek lze spatřovat v absenci evidence, v níž by byly shromažďovány informace o osobách, u nichž je dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu. To je zvláště patrné v případě vyloučení osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu (podle § 63 a násl. ZOK), neboť tato rozhodnutí nejsou nikde evidována ani nejsou zapisována do žádného seznamu. I v mezinárodním srovnání je v tomto ohledu Česká republika ojedinělá.

1.3. Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob

Určité aspekty fungování veřejných rejstříků podle rejstříkového zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „rejstříkový zákon“ nebo jen „ZVR“), by bylo vhodné zlepšit a vyjasnit, ať již jde o propojení obchodních rejstříků mezi členskými státy EU, zapisovaní zahraničních spolků, zapisování organizačních jednotek zahraničních fundací a zahraničních ústavů či samotných zapisovaných skutečností. K potřebě navrhovaných změn srov. zvláštní část důvodové zprávy.

Navrhovaný zákon sleduje tři základní okruhy problémů či cílů. Prvním je transpozice směrnice o digitalizaci. Cílem směrnice je umožnit plně elektronické vytvoření kapitálových společností, minimálně pak společností s ručením omezeným, za využití vzorových společenských smluv a dále posílení využívání digitálních nástrojů v průběhu celého životního cyklu obchodních korporací, respektive s ohledem na působnost směrnice kapitálových společností. To znamená především možnost obchodních korporací zapisovat údaje do veřejného rejstříku a ukládat listiny do sbírky listin plně elektronicky a zřizovat pobočky v jiných členských státech plně elektronickou formou. Stejně tak se posiluje rozsah údajů veřejně a bezplatně přístupných o všech kapitálových společnostech zapsaných v členských státech Evropské unie na internetových stránkách i výměna informací mezi obchodními rejstříky členských států.

Směrnici o digitalizaci zapracovává navrhovaný zákon spolu s novelou notářského řádu (především již zmiňovaný § 64a notářského řádu). V rámci navrhovaného zákona se pak jedná především o změnu zákona o obchodních korporacích, rejstříkového zákona, ale i o změny zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „živnostenský zákon“ nebo jen „ŽivZ“).

Druhým okruhem jsou změny navazující na poznatky praxe v oblasti fungování veřejných rejstříků. Jde jednak o změny v rozsahu dobrovolně zapisovaných údajů (např. možnost zapisovat i adresu pro doručování nebo zápis organizačních složek zahraničních fundací a zahraničních ústavů) a jednak o změny vyjasňující některé stávající otázky či neduhy fungování veřejných rejstříku (rozsah zapisovaných údajů u zahraničního spolku, místní příslušnost soudu pro zápis zahraničního spolku, omezení konfliktů totožných zápisů rejstříkových soudů a notářů). S ohledem na rozličnost těchto změn odkazujeme v detailech na zvláštní část důvodové zprávy.

Třetím okruhem jsou technické změny textu a opravy legislativně technické povahy především v zákoně o obchodních korporacích.

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska možného zásahu do základních práv zakotvených v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina“) byla jako vyhodnocena pouze navrhovaná ustanovení upravující způsobilost k výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní , která představují legitimní dílčí omezení práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny.

Jakkoliv čl. 26 odst. 2 Listiny předpokládá možnost omezení výkonu některých povolání nebo činností zákonem, podle judikatury Ústavního soudu ČR (viz např. bod 29 nálezu ze dne 20. června 2006, sp. zn. Pl. ÚS 38/04) platí, že právní normy vydané na základě daného ustanovení Listiny musí obstát v testu proporcionality, a to i přesto, že se základního práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny lze v souladu s čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích prováděcího zákona.

Návrh opouští vymezení bezúhonnosti podle živnostenského zákona (§ 6 odst. 2 ŽivZ) a definuje podmínky výkonu funkce členů voleného orgánu obchodní samostatně v § 46 ZOK výčtem skutečností zakládajících nezpůsobilost k výkonu funkce. Činí tak zejména proto, že obchodní nemusí být, a často nejsou, zakládány za účelem živnostenského podnikání. Záměr zakladatelů může např. spočívat v neživnostenském podnikání nebo správě vlastního majetku. Stejně tak návrh reflektu