Oceňování úbytků zásob v účetnictví

Vydáno: 23 minut čtení

V minulém vydání jsme si přiblížili problematiku účetního oceňování přírůstků zásob, kde je patrně nejtěžším úkolem identifikace všech relevantních cenotvorných položek. Člověku, který se v praxi nesetkal s realitou účtování o zásobách, by se mohlo zdát „nošením dříví do lesa“ otevírat nyní téma oceňování úbytků zásob, když je přece „zcela logické“, že ta či ona spotřeba zásob se přece musí proúčtovat v úplně stejné účetní hodnotě jako přírůstky těchto zásob. To je sice pravda, ale platí to pouze při globálním pohledu za celý sklad zásob. Při postupném odebírání zásob ze skladu takto jednoduše často postupovat nelze a účetním tak nastávají problémy…

Oceňování úbytků zásob v účetnictví
Ing.
Martin
Děrgel
 
Na vině jsou proměnné ceny přírůstků
Pokud bychom neměli tržní systém volné tvorby cen (až na poměrně okrajové případy regulovaných cen komodit), bylo by skutečně zbytečné dlouze se bavit o oceňování úbytků zásob, protože by zde nevznikaly problémové situace. Každé zvýšení stavu předmětných zásob by bylo jednotkově oceněno vždy stále stejnou cenou, proto také každý jejich úbytek ze skladu by samozřejmě byl oceňován nudně stejnou jednotkovou cenou.
Příklad 1
Neměnné ceny = účetní pohoda
Například kdyby se kilo mouky prodávalo za pevnou (regulovanou) cenu 10 Kč/kg, pak by pekárna o jeho pořízení a následné spotřebě účtovala vcelku fádně následovně; pro přehlednost si nevšímáme přepravních ani dalších nákladů souvisejících s pořízením těchto zásob materiálu ani neuvažujeme účetní zpestření skrze DPH:
Přírůstky zásob:
první koupě 100 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 1 000 Kč, MD 112 / D 321
druhá koupě 100 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 1 000 Kč, MD 112 / D 321
Úbytky zásob:
spotřeba 150 kg mouky na výrobu á 10 Kč/kg celkem za 1 500 Kč, MD 501 / D 112
Zůstatek zásob na skladě:
50 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 500 Kč, MD 112
Realita ovšem v tomto ohledu účetním příliš nepřeje, protože pouze málokdy, výjimečně lze stejný druh zásob pořizovat stále za tytéž ceny. Přinejmenším v delším časovém horizontu se tak jednotkové ceny mění, jak ostatně neradi zažíváme dnes, v éře vysoké inflace… To nečiní potíže při oceňování přírůstků zásob, kde tedy budeme pracovat pokaždé s jinou cenou, ale významně to komplikuje právě oceňování postupného úbytku těchto zásob. Jeden a ten samý produkt máme na skladě ve stejný okamžik oceněn hned v několika jednotkových cenách, takže v jakém ocenění jej budeme z tohoto skladu odebírat do následné spotřeby (pro výrobu, prodej apod.)?
Příklad 2
Proměnné ceny = účetní problém
Pekárna kupuje od dodavatele mouku za rozdílné jednotkové ceny (které jsou např. již včetně přepravních výloh a pro přehlednost stále neuvažujeme DPH, která u plátců nijak neovlivňuje účetní ocenění):
Přírůstky zásob:
a)
první koupě 100 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 1 000 Kč, MD 112 / D 321
b)
druhá koupě 100 kg mouky á 12 Kč/kg celkem za 1 200 Kč, MD 112 / D 321
Úbytky zásob:
a)
spotřeba 150 kg mouky na výrobu á ? Kč/kg
Zůstatek zásob na skladě:
a)
50 kg mouky á ? Kč/kg
Nabízí se hned několik variantních účetních postupů, které budou mít vliv na účetní, potažmo i daňový výsledek:
Spotřeba 100 % první koupě a 50 % druhé koupě:
Úbytky zásob:
a)
spotřeba 100 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 1 000 Kč, MD 501 / D 112
b)
spotřeba 50 kg mouky á 12 Kč/kg celkem za 600 Kč, MD 501 / D 112
Zůstatek zásob na skladě:
a)
50 kg mouky á 12 Kč/kg celkem za 600 Kč, MD 112
Spotřeba 50 % první koupě a 100 % druhé koupě:
Úbytky zásob:
a)
spotřeba 50 kg mouky á 10 Kč/kg celkem za 500 Kč, MD