Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.
Povinnosti spojené s účetní závěrkou podnikatelů
Vydáno:
28 minut čtení
Povinnosti spojené s účetní závěrkou podnikatelů
Ing.
Alena
Kochová
Ověření účetní závěrky auditorem
Tuto povinnost ukládá některým účetním jednotkám zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) v § 20. Auditorem je buď auditorská společnost, nebo statutární
auditor
, přičemž obě osoby jsou vedeny v rejstříku Komory auditorů ČR (§ 11 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o auditorech“) a mají auditorské oprávnění (§ 4 a 5 zákona o auditorech). Auditorskou společnost nebo auditora, který audit provede, určí nejvyšší orgán auditované účetní jednotky, kterým je zpravidla valná hromada (§ 17 zákona o auditorech).Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o účetnictví navazuje na kategorizaci účetních jednotek stanovenou v § 1b zákona o účetnictví.
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou
povinny mít ověřenou auditorem
účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (např. § 365 a § 366 zákona o přeměnách obchodních korporací, § 17b odst. 5 zákona o státním podniku aj.), a dálea)
velké účetní jednotky
s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,b)
střední účetní jednotky
,c)
malé účetní jednotky
, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy
podle občanského zákoníku, a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jednu hodnotu
z uvedených hodnot:1.
aktiva celkem (netto) 40 000 000 Kč,
2.
roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3.
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
d)
ostatní malé účetní jednotky
, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty
uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3. Pokud nejsou kritéria dosažena ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, nebude malá účetní jednotka povinnému auditu podléhat.
Na mikro účetní jednotky
(viz § 1b odst. 1 zákona o účetnictví) povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nespadá.
Dále zákon o účetnictví stanovuje, že
statutárnímu auditu pod