Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016

Vydáno: 60 minut čtení
Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016
Ing.
Jiří
Koch
S účinností od 1.1.2016 zákonem č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, vyhlášeným v částce 92/2015 dne 10. září 2015, je v českých účetních předpisech implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU z 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, týkající se povinností v oblasti finančních informací (dále „směrnice“). Směrnice deklaruje jako svůj cíl snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední obchodní
korporace
a ukládá členským státům, aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20.7.2015 s tím, že tyto předpisy se poprvé použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající dnem 1.1.2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016. Nová právní úprava přizpůsobuje zákon o účetnictví požadavkům, které vyplývají z výše uvedené směrnice.
Do celého textu směrnice byla zapracována řada změn, jež mají pojmosloví směrnice sladit s moderní účetní terminologií. K těmto změnám patří zejména náhrada pojmu „společnost“ pojmem „podnik“, změna „účetní závěrky“ na „finanční výkaz“ a náhrada „výroční zprávy“ za „zprávu vedení společnosti“. V případě, že by byly tyto nově používané pojmy zavedeny do stávajícího znění zákona o účetnictví, musela by tato terminologická změna proběhnout v celé řadě jiných právních předpisů, které uvedené pojmy používají, či se na ně odkazují. Z tohoto důvodu se v současné době nepovažuje za vhodné tyto terminologické úpravy do současného znění zákona o účetnictví přebírat, a proto zůstávají zachovány obecné pojmy v souladu s českým právním řádem.
Vedle terminologických úprav přináší směrnice i některé věcné úpravy, které je nutno v novele zákona o účetnictví promítnout. K hlavním patří především:
-
zavedení kategorizace účetních jednotek. S účinností od 1.1.2016 budou rozlišovány čtyři kategorie účetních jednotek – mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka, velká účetní jednotka. Začlenění příslušné účetní jednotky do dané kategorie závisí na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (bilanční suma, čistý obrat a průměrný počet pracovníků);
-
zavedení kategorizace konsolidačních celků. V souladu se zavedením kategorizace účetních jednotek se nově bude rozlišovat malá, střední a velká konsolidační skupina, přičemž zařazení do příslušného konsolidačního celku bude záviset rovněž na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií k rozvahovému dni;
-
zavedení kategorie „subjekt veřejného zájmu“. V současné době je definice subjektů veřejného zájmu uvedena v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech. Tato definice je z uvedeného zákona vyjmuta, upravena a převedena do novely zákona o účetnictví;
-
zavedení nové povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu především z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných „vládám“, tj. ústředním, regionálním nebo místním orgánům správy členského státu EU nebo třetí země. Jedná se o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích. V této samostatné zprávě se budou vykazovat významné platby, které dotčené účetní jednotky odvádějí dotčeným orgánům zemí, ve kterých působí. Mezi platby, které budou společnosti povinny zveřejnit, patří výrobní nároky, některé daně, licenční poplatky, podíly na zisku, prémie a platby za zlepšení infrastruktury.
Směrnice stanovuje zpravidla povinnosti pro kategorii velkých účetních jednotek. V jednotlivých ustanoveních pak stanovuje určité povinnosti, které jednotlivé kategorie středních, malých a mikro účetních jednotek oproti velkým nemají anebo umožňuje, aby členský stát povolil zejména mikro a malým účetním jednotkám určitá zjednodušení či přímo osvobození z některých povinností, které se jinak bez výhrady týkají středních a velkých obchodních korporací a subjektů veřejného zájmu. Možnosti zjednodušení či osvobození se týká zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek, sestavování a zveřejňování výročních zpráv, ověřování účetních závěrek a výročních zpráv auditorem. Novela zákona o účetnictví v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození, zejména s ohledem na snižování administrativní zátěže mikro a malých obchodních korporací. Další úpravy týkající se redukování informací vykazovaných v účetních závěrkách mikropodniky, malými a středními podniky bude obsahovat prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví.
Limity pro kategorizaci podniků jsou ve směrnici nastaveny tak, že s ohledem na charakter ekonomiky ČR z celkového počtu cca 400 000 registrovaných subjektů bude drtivá většina českých obchodních korporací ve smyslu směrnice mikropodniky a malými podniky, malá část pak středními podniky. Velmi malý podíl připadá na velké podniky a tzv. subjekty veřejného zájmu. Z tohoto důvodu je kategorie malých účetních jednotek, resp. mikro účetních jednotek, pro účel poskytnutí osvobození od určitých povinností v novele zákona ještě dále rozčleněna do „podkategorií“, a to podle toho, zda dotčená účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem či nikoliv. Cílem tohoto „jemnějšího“ rozčlenění je v maximální míře využít zjednodušení či osvobození z povinností vykazovat určité informace v účetní závěrce či sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, konsolidovanou účetní závěrku, či konsolidovanou výroční zprávu. Přijatým principem je, aby osvobození byla poskytnuta těm účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem.
Kromě tohoto hlavního důvodu pro změnu zákona o účetnictví se také reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Poslední oblastí jsou dodatečné úpravy, které mají zajistit plný soulad zákona o účetnictví s novým občanským zákoníkem (NOZ) a zákonem o obchodních korporacích (ZoK).
V návaznosti na novelu zákona o účetnictví bude novelizována také vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, a to s účinností rovněž od 1.1.2016. Ve vazbě na směrnici a zákon o účetnictví budou doplněny nebo nově vymezeny účetní metody v souladu se zákonem o účetnictví. Dále budou přepracována ustanovení týkající se rozsahu a způsobu sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek účetní rozvahy a výsledovky a obsahového vymezení informací v příloze v účetní závěrce; obdobně budou upravena ustanovení o konsolidované účetní závěrce. Změny budou provedeny i v Českých účetních standardech pro podnikatele.
V souvislosti s transpozicí směrnice a se