Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým dochází od 1.1.2015 oproti roku 2014 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.
Změny ve mzdové oblasti od 1.1.2015
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny vyplývající z nedávno schválené novely zákona o daních z příjmů - zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a další související zákony. Další ze zde zmíněných změn mají charakter každoročních (valorizačních) úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd.
Zmíněná novela ZDP (zákon č. 267/2014 Sb.) zrušila také většinu ustanovení zákona č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, která měla nabýt účinnosti 1.1.2015. O těchto rušených ustanoveních, která ani nestačila nabýt účinnosti (odvod z úhrnu mezd, zrušení nezdanitelné částky ve výši zaplacených příspěvků odborům apod.), se zde nebudeme zmiňovat, v těchto případech totiž v roce 2015 oproti roku 2014 ke změně nedošlo.
ZMĚNY V OBLASTI ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ
ZDP byl novelizován především přijetím zmíněného zákona č. 267/2014 Sb., ale i zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Došlo tím k četným změnám, vybíráme následující změny související se mzdovou evidencí:
Slevy na dani a daňové zvýhodnění
-
Základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) může uplatnit i poplatník, který k 1. lednu zdaňovacího období pobíral starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu - viz § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Tuto slevu mohou starobní důchodci uplatnit na základě rozhodnutí Ústavního soudu dodatečně i za roky 2013 a 2014.
-
Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti o 200 Kč, resp. 300 Kč, měsíčně - viz § 35c a násl. ZDP.
I----------------------------I-----------I-----------------------------------I I Daňové zvýhodnění na děti I 2014 I 2015 I I I I-----------I-----------I-----------I I I I 1. dítě I 2. dítě I 3. a I I I I I I další I I I I I I dítě I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I I Roční daňové zvýhodnění: I I I I I I na dítě I 13 404 Kč I 13 404 Kč I 15 804 Kč I 17 004 Kč I I na dítě ZTP/P I 26 808 Kč I 26 808 Kč I 31 608 Kč I 34 008 Kč I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I I Měsíční daňové zvýhodnění: I I I I I I na dítě I 1117 Kč I 1117 Kč I 1317 Kč I 1417 Kč I I na dítě ZTP/P I 2234 Kč I 2 234 Kč I 2634 Kč I 2834 Kč I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I
Poznámka:
Pro potvrzení, že dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje více poplatníků, a k potvrzení, na které děti poplatník daňové zvýhodnění uplatňuje, resp. neuplatňuje, lze využít tiskopis Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (MFin 5556).
-
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy (od 1.1.2015) se zvýšil hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na 4 600 Kč (v roce 2014 to bylo pouze 4 250 Kč), pro roční daňový
bonus
je nutný příjem ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku a z pronájmu v úhrnu nejméně 55 200 Kč (v roce 2014 to bylo pouze 51 000 Kč).-
Přijetím zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, byla zavedena zcela nová daňová sleva za umístění dítěte - viz § 35bb ZDP. Tato sleva na dani bude poskytována ve výši poplatníkem prokazatelně vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (tj. nejen úhrady za děti v dětské skupině, ale i za děti v běžné mateřské škole). Maximálně si lze takto ročně snížit daň do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě (za rok 2014 tedy 8 500 Kč, za rok 2015 to bude 9 200 Kč), a to na základě potvrzení zmíněných zařízení o výši vynaložených výdajů. Jedná se přitom o daňovou slevu, nelze jí uplatnit formou daňového bonusu. Obdobně jako u slevy na dani za manželku (manžela) bude možné slevu za umístění dítěte uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh na daň zaměstnavatelem, nebo v daňovém přiznání. Tuto slevu lze tedy uplatnit již za rok 2014.
Poznámka:
Prokazatelně vynaložené výdaje za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku lze doložit prostřednictvím tiskopisu Příloha k Prohlášení k dani (MFin 5457/1).
Solidární zvýšení daně
Změnila se hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně (sazba 7%):
I-------------------------------------------I----------------I---------------I I Hranice pro aplikaci solidárního zvýšení I 2014 I 2015 I I daně I I I I-------------------------------------------I----------------I---------------I I Měsíční částka I 103 768 Kč I 106 444 Kč I I-------------------------------------------I----------------I---------------I I Roční částka I 1 245 216 Kč I 1 277 328 Kč I I-------------------------------------------I----------------I---------------I
-
Byla zrušena povinnost podávat daňové přiznání v případech, kdy u zaměstnance dojde v průběhu roku k aplikaci solidárního zvýšení daně pouze u záloh na daň (překročení měsíčního příjmu 103 768 Kč v roce 2014), nicméně celkové roční příjmy nepřesáhnou limit pro aplikaci solidárního zvýšení daně (1 245 216 Kč v roce 2014). K tomu dochází např. při výplatě mimořádných (např. ročních) odměn. V takovém případě bude možné provést pouze roční zúčtování u zaměstnavatele. Tato změna se vztahuje již na zdaňovací období 2014 - viz § 38g ZDP.
-
Poplatník může již za zdaňovací období 2014 podle dle § 36 odst. 7 ZDP zahrnout do daňového přiznání i příjmy zdaněné srážkovou daní (tj. příjmy z dohod o provedení práce), sražená daň z těchto příjmů se pak započte na celkovou daň. To může být výhodné např. pro studenty a jiné zaměstnance s nižšími příjmy ze závislé činnosti pracující i na základě dohody o provedení práce. Mohou tak docílit vrácení srážkové daně z příjmů.
Poznámka:
Pro tyto účely je k dispozici tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (MFin 5460/A).
Příjmy osvobozené od daně
-
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil z 306 000 Kč (rok 2014) na 331 200 Kč (rok 2015). Tomu odpovídá příjem 27 600 Kč měsíčně, takže tento limit překročí jen minimum důchodců. Opět se však do ZDP navrátilo ustanovení, podle kterého se toto osvobození nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP u poplatníka přesáhne roční limit 840 000 Kč (opatření související se zrušením zákazu uplatnění základní slevy na dani u starobních důchodců), tento důchodce pak musí zdaňovat opět celý svůj důchod bez ohledu na jeho výši - viz § 4 odst. 3 ZDP.
-
Majetkový prospěch ve formě ušetřených úroků z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům je osvobozen až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele - § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Výprosy a výpůjčky poskytnuté zaměstnancům daňově zvýhodněny nejsou.
-
Pro některé fyzické osoby vznikla nová povinnost -Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 mil. Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel - viz § 38v ZDP.
Daňové zvýhodnění životního pojištění a penzijního připojištění
-
Zpřísňují se podmínky pro daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění. Kdo bude chtít využívat daňové zvýhodnění i od 1.1.2015, musí mít uzavřenu smlouvu, která neumožňuje mimořádné výběry. Daňové zvýhodnění životního pojištění se totiž nově nevztahuje na zaplacené pojistné, které je určeno k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním (tzv. investiční složka), ale vztahuje se pouze na pojistné, které je určeno ke krytí pojistného rizika. To platí pro příspěvek zaměstnavatele i poplatníka - viz § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 (osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně) a § 15 odst. 6 ZDP (nezdanitelná část základu daně příspěvku zaměstnance).
-
Pokud poplatník v minulosti uplatnil odpočet na penzijní připojištění či na soukromé životní pojištění a následně dojde např. k předčasnému ukončení dané smlouvy, vzniká poplatníkovi povinnost dodanit jako příjem dle § 10 ZDP odpočty uplatněné za posledních 10 let, dosud se musely dodanit všechny uplatněné odpočty bez časového omezení - viz § 15 odst. 5 a 6 ZDP.
Ostatní změny ZDP
-
Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období (za rok 2014 se měl tento limit zkrátit na 15.3.2015). Vrátit přeplatek na ročním zúčtování pak musí nejpozději při zúčtování mzdy za březen (za rok 2014 to mělo být nejpozději do 31.3.2015). Lhůty se tedy vrací k úpravě účinné do 31.12.2013, upravené lhůty tedy nebudou vůbec využity.
-
Pokud plátce daně (zaměstnavatel) chybně srazil daň či vyplatil daňový
bonus
z viny poplatníka a nedošlo k dodatečnému sražení na základě dohody s poplatníkem, je plátce daně podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předložit správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Podle § 38g odst. 5 ZDP je daňové přiznání povinen podat poplatník (zaměstnanec), jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu.Poznámka: Oznamovací povinnost plní plátce daně např. prostřednictvím tiskopisu Oznámení plátce daně podle § 38i ZDP o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu (MFin 5554).
ZMĚNY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
V oblasti pracovního práva došlo od 1.1.2015 ke změnám minimální a zaručené mzdy:
-
Od 1.1.2015 se zvýšila minimální měsíční mzda na 9 200 Kč (do 31.12.2014: 8 500 Kč), resp. minimální hodinová mzda na 55,00 Kč (do 31.12.2014: 50,60 Kč) - nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 204/2014 Sb.).
-
Zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro osm skupin prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do osmi skupin. Pro poživatelé invalidního důchodu jsou stanoveny nižší hodnoty zaručené mzdy, zde k žádné změně nedošlo.
I----------I--------------------------------I--------------------------------I I Skupina I Poživatelé invalidního důchodu I Ostatní zaměstnanci I I prací I I I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I I v Kč za hodinu I v Kč za měsíc I v Kč za hodinu I v Kč za měsíc I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 1. I 48,10 I 8 000 I 55,00 I 9 200 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 2. I 53,10 I 8 900 I 60,70 I 10 200 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 3. I 58,60 I 9 800 I 67,00 I 11 200 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 4. I 64,70 I 10 800 I 74,00 I 12 400 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 5. I 71,50 I 12 000 I 81,70 I 13 700 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 6. I 78,90 I 13 200 I 90,20 I 15 100 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 7. I 87,10 I 14 600 I 99,60 I 16 700 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 8. I 96,20 I 16 100 I 110,00 I 18 400 I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I
ZMĚNY V OBLASTI POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1.1.2015 k následujícím změnám:
Mírně se upravila definice příjmů, které se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení zahrnují a nezahrnují. Viz § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a § 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Upřesňuje se zde, že pojistnému nepodléhají pouze ta odstupná a obdobná plnění při skončení pracovního, služebního a obdobného vztahu, na které vzniká nárok na základě zákona, nikoliv ta plnění, která případně zaměstnavatel poskytuje dobrovolně a nazve je odstupným.
Pojistné na zdravotní pojištění
-
Jak již bylo zmíněno, od 1.1.2015 se zvyšuje minimální mzda na 9 200 Kč (dosud 8 500 Kč), zvyšuje se tak i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 1 242 Kč (dosud 1 148 Kč).
-
Upravuje se způsob stanovení pojistného na zdravotní pojištění při poskytnutí neplaceného volna nebo při neomluvené absenci zaměstnance. V případě, že neplacené volno nebo neomluvená absence trvá pouze část kalendářního měsíce a měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. jeho skutečný příjem) je roven či převyšuje minimální mzdu (tj. 9 200 Kč), není třeba provádět žádný doplatek za zmeškané dny, jako se to dělalo dříve. Pouze pokud bude příjem zaměstnance nižší než 9 200 Kč, pak se provede odvod doplatku pojistného ve výši 13,5% z rozdílu mezi minimální mzdou a skutečným příjmem (vztahuje-li se na zaměstnance povinnost dodržet minimální vyměřovací základ). Byl sjednocen postup při neplaceném volnu a při neomluvené absenci.
Pojistné na sociální zabezpečení
-
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v roce 2015 činí 1 277 328 Kč (v roce 2014 to bylo 1 245 216 Kč).
-
Od 1.1.2015 se ruší ustanovení, podle kterého se mohli zaměstnavatelé zaměstnávající méně než 26 zaměstnanců dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění s vyšší sazbou pojistného 3,3% (standardně 2,3%). Pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem pak u nich činilo 26% z vyměřovacího základu (standardně 25%). Tito zaměstnavatelé si pak mohli na oplátku odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Sazby pojistného pro zaměstnavatele tak budou již jednotné.
-
Od 1.1.2015 (původně již od 1.1.2013) měli být zaměstnavatelé povinni podávat ČSSZ předepsané tiskopisy pouze elektronicky. Povinná elektronická komunikace mezi ČSSZ a zaměstnavateli (resp. OSVČ a lékaři) však byla novelou ZDP zrušena a elektronická komunikace tak zůstává i nadále dobrovolnou. ČSSZ však i nadále preferuje elektronické zasílání tiskopisů a jejím cílem je podporovat elektronizaci i u těch klientů, kteří ji zatím nevyužívají.
-
Podle zákona č. 251/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, pokud firma (příp. soukromá spisovna) přeruší nebo ukončí provoz a nemá právního nástupce, bude muset zajistit další úschovu mzdových listů, ELDP a osobních spisů pracovníků, a to zpravidla v soukromé spisovně. Zde pak musí být správě sociálního zabezpečení umožněno nahlížení do materiálů a pořizování výpisů či kopií, za to by měla správa sociálního zabezpečení i platit. Když rušené firmě zůstanou peníze, bude je muset přednostně využít na zajištění uložení dokumentů, kdyby finance neměla, uhradí náklady MPSV.
ZMĚNY TÝKAJÍCÍ SE NÁHRAD MZDY PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
V oblasti náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenského pojištění došlo od 1.1.2015 k následujícím změnám:
Pravidelné navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (DVZ) při výplatě dávek nemocenského pojištění. Dochází přitom k mírnému navýšení těchto redukčních hranic (sdělení MPSV č. 214/2014 Sb.).
Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV):
I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I Výše PHV I Procentní sazba I Maximální výše PHV I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I do 155,40 Kč I 90% I tj. max. 139,860 Kč I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I od 155,40 Kč do 232,93 Kč I 60% I tj. max. 46,518 Kč I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I od 232,93 Kč do 465,85 Kč I 30% I tj. max. 69,876 Kč I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I k PHV nad 465,85 Kč se nepřihlíží I - I - I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I Maximální redukovaný PHV I I tj. max. 256,254 Kč I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I
Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z redukovaného PHV:
I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I I Procentní sazba I Maximální výše I I I I hodinové náhrady I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I 1. - 3. pracovní den trvání I 0% I - I I dočasné PN I I I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I Od 4. pracovního dne trvání I 60% I tj. max. 153,7524 I I dočasné PN (pouze v době prvních I I Kč/hod. I I 14 kalendářních dnů PN) I I I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I I Od 1. pracovního dne trvání I 60% I tj. max. 153,7524 I I karantény (pouze v době prvních I I Kč/hod I I 14 kalendářních dnů karantény) I I I I-----------------------------------I-----------------I----------------------I Vysvětlivky: PN - pracovní neschopnost
Mění se i redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu (DVZ) při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu vyplacených nemocenských dávek.
Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ):
I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I Výše DVZ I Procentní sazba I Maximální výše DVZ I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I do 888 Kč I 90% I tj. max. 799,20 Kč I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I od 888 Kč do 1 331 Kč I 60% I tj. max. 265,80 Kč I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I od 1 331 Kč do 2 662 Kč I 30% I tj. max. 399,30 Kč I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I k DVZ nad 2 662 Kč se nepřihlíží I - I - I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I I Maximální redukovaný DVZ I I tj. max. 1 465 Kč I I-------------------------------------I-----------------I--------------------I
Výpočet nemocenského z redukovaného DVZ:
Od 15. kalendářního dne trvání dočasné PN 60% z DVZ tj. max. 879 Kč/den
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2015 tak za měsíc (31 kalendářních dnů) činí 27 249 Kč (31 x 879 Kč), v roce 2014 to bylo 26 567 Kč. Na toto nemocenské ovšem může dosáhnout pouze zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou blížící se k 81 000 Kč.
Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek (nemocenské, PPM, ošetřovné), které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění.
ZMĚNY V OBLASTI CESTOVNÍCH NÁHRAD
-
Stejně jako každý rok dochází i v roce 2015 k mírným úpravám výše cestovních náhrad. Změny vychází z Vyhlášky MPSV č. 328/2014 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Mírně (o 2 až 4 Kč) se zvýšilo stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě. Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se nezměnila (3,70 Kč). Mírně se zvýšily průměrné ceny PHM pro zaměstnance (o 0,10 až 0,40 Kč).
-
Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2015 se oproti roku 2014 nijak nezměnily (Vyhláška MF č. 242/2014 Sb.). V předchozích letech zde přitom vždy docházelo k několika drobnějším změnám.
ZMĚNY V OBLASTI SRÁŽEK ZE MZDY
I letos se mění parametry používané při výpočtu srážek ze mzdy. Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2015, tj. začátkem února 2015.
Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
I-------------------------------I----------I-------------------------------I I Životní minimum I 3 410 Kč I (v roce 2014: 3 410 Kč) I I-------------------------------I----------I-------------------------------I I Normativní náklady na bydlení I 5 767 Kč I (v roce 2014: 5 873 Kč) I I-------------------------------I----------I-------------------------------I I Celkem I 9 177 Kč I (v roce 2014: 9 283 Kč) I I-------------------------------I----------I-------------------------------I
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
I------------------------I-------------I----------------------I----------------------------I I na osobu povinného I 6 118,00 Kč I tj. 2/3 z 9 177 Kč I (v roce 2014: 6 188,67 Kč) I I------------------------I-------------I----------------------I----------------------------I I na další osoby I 1 529,50 Kč I tj. 1/4 z 6 118 Kč I (v roce 2014: 1 547,17 Kč) I I------------------------I-------------I----------------------I----------------------------I
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení: 9 177 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky)
-
jde o 100% ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 100% z 9 177 Kč),
-
v roce 2014 to byla částka 9 283 Kč. Po dlouhých letech tedy došlo ke snížení nezabavitelných částek, dosud se vždy zvyšovaly. Může se tedy srážet o pár korun více.
ZMĚNY V OBLASTI DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
-
Podle vyhlášky MPSV č. 208/2014 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1.1.2015. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 60 Kč z 2 340 Kč na 2 400 Kč měsíčně. Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 1,6%. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Průměrný starobní důchod by se tak měl od ledna zvýšit o cca 200 Kč.
-
Z dosavadních tří redukčních hranic rozhodných pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky zůstaly pouze dvě redukční hranice (jedna byla pouze dočasná do roku 2014), které činí 11 709 Kč, 106 444 Kč (vyhláška MPSV č. 208/2014 Sb.).
-
Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1.1.2015 činí 1 863 Kč pro osobu, která není účastna nově zavedeného důchodového spoření (v roce 2014 to bylo 1 817 Kč) a 1 996 Kč pro osobu účastnou důchodového spoření (v roce 2014 to bylo 1 946 Kč).