Daňové změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva

Vydáno: 20 minut čtení

V současné době je v procesu legislativního schvalování návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Návrh je projednáván jako poslanecký tisk č. 1004. Jedná se o návrh předložený vládou dne 24. 4. 2013, návrh prošel dne 18. 6. 2013 druhým čtením a dne 8. 8. 2013 třetím čtením, kde bylo hlasováno o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Předpokládejme, že po třetím čtení bude zákon postoupen k dalšímu projednávání do Senátu.

Daňové změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva
Ing.
Zdeněk
Moravek
Je nutné předeslat, že se jedná o velmi rozsáhlý návrh obsahující obrovské množství změn. Jedná se o změnu celkem 42 zákonů. V návrhu zákona jsou pak obsaženy změny těchto daňových zákonů:
*
novela zákona o daních z příjmů
(zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje neuvěřitelných
862 změn
a 20 bodů přechodných ustanovení;
*
novela zákona o rezervách
(zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
24 změn
a 3 body přechodných ustanovení;
*
novela zákona o dani z nemovitostí
(zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje na poměry tohoto zákona zcela nebývalých
140 změn
a 5 bodů přechodných ustanovení;
*
novela zákona o dani silniční
(zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
18 změn
a 2 body přechodných ustanovení;
*
novela zákona o dani z přidané hodnoty
(zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
313 změn
a 2 body přechodných ustanovení;
*
novela zákona o spotřební dani
(zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
132 změn
a jeden bod přechodných ustanovení;
*
novela zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
(zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
85 změn
a jeden bod přechodných ustanovení;
*
novela daňového řádu
(zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů), která obsahuje
116 změn
a 5 bodů přechodných ustanovení;
*
novela zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa
(zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů), která má 11 bodů.
Návrh zákona dále obsahuje změny řady dalších významných zákonů souvisejících s daněmi, např. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pojistných zákonů jak z oblasti sociálního, důchodového a nemocenského pojištění, tak z oblasti zdravotního pojištění, rozpočtových zákonů a celé řady dalších, např. i zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. V daňové oblasti se tak jedná o mimořádně významnou novelizaci, což vyplývá i z prostého počtu navrhovaných změn.
Navržené novelizace jsou reakcí na rekodifikací soukromého práva, která spočítá hlavně v přijetí
nového občanského zákoníku
(zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "nový občanský zákoník"),
zákona o obchodních korporacích
[zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] a zákona o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Přijaté změny tak navazují a reagují na zcela novou situaci a úpravu v našem soukromém právu.
Důvodová zpráva potom uvádí, že navrhovaná právní úprava má za cíl s účinností od 1. ledna 2014 přizpůsobit daňové zákony rekodifikací soukromého práva a provést další potřebné změny, z nichž nejvýznamnější je realizace I. fáze jednoho inkasního místa; plné spuštění jednoho inkasního místa (II. fáze) se předpokládá s účinností od 1. ledna 2015.
V oblasti daňových zákonů se jedná jednak o velké množství terminologických změn, ale novely obsahují i řadu věcných změn.
Nutnost terminologických změn je odůvodňována obavou z možného nejasného a dvojího výkladu a z uplatňování zásady "v pochybnostech ve prospěch", která vždy povede k aplikaci výkladu ve prospěch daňového subjektu a v neprospěch veřejného rozpočtu.
Co se týká věcných změn, jedná se zejména opět o reakci na věcné změny, které rekodifikace soukromého práva přinesla.
Zajímavostí je, že důvodová zpráva k tomuto uvádí, že nereflektování těchto změn by vyvolalo negativní následky v podobě vytvoření širokého prostoru pro daňovou optimalizaci s výrazným negativním dopadem na inkaso veřejných rozpočtů, založení nerovnosti mezi daňovými subjekty či vytvoření řady mezer v daňových zákonech, které by nebylo možné překlenout výkladem.
Mezi
další významné koncepční změny
s částečnou návazností na rekodifikaci soukromého práva patří:
*
integrace daně dědické a daně darovací
do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP");
*
nahrazení daně z převodu nemovitostí daní z nabytí nemovitých věcí,
která bude upravena novým zákonem;
*
v souvislosti s výše uvedeným dojde ke
zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů;
*
změna koncepce
přechodu daňové povinnosti na dědice,
mění se okamžik přechodu na den rozhodnutí soudu o dědictví.
Další skupinou věcných změn jsou změny související se zavedením jednoho inkasního místa.
Celý projekt jednoho inkasního místa by měl být spuštěn od roku 2015, ale bylo rozhodnuto, že optimální bude rozdělit spuštění tohoto projektu do dvou fází. První fáze a změny přijaté v rámci změn vyvolané rekodifikaci nebudou představovat zásadní změnu, ale spíše přípravu na hlavní změny, které přijdou od roku 2015. Mezi nejvýznamnější změnu, kterou přináší I. fáze jednoho inkasního místa, patří vytvoření podmínek pro spuštění společného portálu Finanční správy České republiky, orgánů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, který by umožnil široké veřejnosti, tj. všem, kdo si zřídí datovou schránku (což je bezplatné), pomocí interaktivního společného elektronického formuláře zajišťujícího prevenci před formálními chybami, učinit najednou podání vůči všem těmto orgánům.
Všechny uváděné změny by měly
nabýt účinnosti 1. 1. 2014.
Jedinou, avšak významnou výjimkou v účinnosti novel je jedna ze změn zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (část čtyřicátá třetí), která se týká ustanovení § 109 odst. 2 písm. c), které upravuje
ručení za nezaplacenou daň v případě, že úplata za plnění je poskytnuta bezhotovostně na jiný účet
než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jedná se o jedno z nových opatření Finanční správy proti daňovým únikům v oblasti DPH, které se však moc nepovedlo a Finanční správa ho vůbec organizačně nezvládla, o čemž svědčí informace GFŘ zveřejněná na stránkách Finanční správy pod odkazem cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2013_lnformace_GFR_ruceni.pdf , na základě které nebude toto ručení do 30. 9. 2013 uplatňovat. Novelou zákona má být doplněno, že
toto ručení se bude týkat jenom případů, kdy úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti,
při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. Důvodová zpráva ktomu uvádí, že hlavním cílem navržené úpravy je omezení vzniku ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty pouze na případy, kdy úplata za zdanitelné plnění překročí dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti (zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů),
tedy 700 000 KČ.
Účinnost této novely je stanovena na první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona.
Nyní se blíže podívejme na některé změny, které by mohly mít konkrétní dopad pro čtenáře tohoto časopisu, a to zejména
z pohledu daně z příjmů.
V § 3 odst. 3 ZDP se v souvislosti s podražením příjmů získaných z titulu darování pod daň z příjmů doplňuje
ocenění nepeněžního příjmu v podobě jiného majetkového prospěchu,
jehož obsahem je opakující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života člověka nebo na dobu delší než 5 let. Nepeněžní příjem se v takovém případě ocení pětinásobkem hodnoty ročního plnění.
Do ustanovení § 3 odst. 4 písm. f) ZDP se navrhuje doplnit podmínky, za kterých předmětem daně nebude
příjem z převodu majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti,
kdy v rámci rodiny v zemědělské činnosti bude pokračovat jiná osoba, typicky tedy převod majetku z otce na syna. Předmětem daně by tento převod neměl být za podmínky, že osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek, s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti. Pokud by došlo k porušení této podmínky, jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo, a vzniká tedy povinnost podat dodatečné daňové přiznání. ZDP by měl současně stanovit, že se má za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku. Lze tedy konstatovat, že pokud budou dodrženy tyto podmínky, při darování výše uvedeného majetku na straně obdarovaného se podle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP nejedná o zdanitelný příjem. Dojde-li k prodeji majetku, na straně prodávajícího není příjem z prodeje předmětem daně tak, jako platí doposud. Pokud by podmínky následně splněny nebyly, vzniká povinnost podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k darování nebo prodeji majetku.
Zcela nové znění má pro fyzické osoby významné ustanovení § 4 ZDP, které upravuje
příjmy osvobozené od daně.
Převážná většina změn souvisí s novou terminologií nového občanského zákoníku. Vyčleněno bylo do samostatného § 4a ZDP osvobození podílů na zisku a obdobných příjmů a do § 4b ZDP osvobození bezúplatných příjmů, což opět do značné míry souvisíš podražením příjmů z dědění a darování pod daň z příjmů. V případě osvobození příjmů z prodeje cenných papírů se doba časového testu prodlužuje na dobu tří let, což podle důvodové zprávy souvisí s širokým osvobozením podílů na zisku, viz nový § 4a ZDP.
K určitým změnám dochází také
u příjmů podle § 6 ZDP.
Za zmínku stojí zejména změna u srážkové daně podle § 6 odst. 4 ZDP, kdy samostatný základ daně bude uplatňován u příjmů z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč. Nově budou také osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.
U příjmů podle § 7 ZDP
dochází k přeformulaci, která by měla přinést přehlednější znění, ale nejedná se o žádné věcné změny. Nově se tyto příjmy budou označovat jako příjmy ze samostatné činnosti. U příjmů autorů se zvyšuje částka, u které je uplatňována zvláštní sazba daně, a to na částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Je vhodné doplnit, že v návrhu je nadále předpokládána u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství výše paušálních výdajů 80 %.
K některým zajímavým změnám ve vztahu k zemědělským a obdobným činnostem by mělo dojít také v
§ 10 ZDP,
který upravuje ostatní příjmy. Z důvodové zprávy vyplývá, že ze změny provedené v § 10 odst. 1 písm. a) ZDP by mělo být zřejmé, že za příjmy z příležitostných činností se považují např. i příjmy z prodeje dřeva z vlastního lesa nebo příjmy z prodeje ryb z vlastního rybníka.
Novelou zákona by dále mělo dojít k
doplnění vyjmenovaných bezúplatných příjmů
jako příjmů osvobozených od daně podle § 10 odst. 3 ZDP. Jedná se v podstatě o osvobození darování mezi příbuznými. Dále se navrhuje doplnění limitu pro osvobození příležitostného bezúplatného nabytí majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 15 000 Kč, tj. na stejnou částku, jakou ZDP stanoví pro účely podávání daňového přiznání.
Pro úplnost jenom doplňme, že v oblasti osvobození ostatních příjmů už je přijato, pravděpodobně s účinností
od 1.1.2015,
že příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP jsou osvobozeny do výše 30 000 Kč ročně (dosud 20 000 Kč) a v případě chovu včel se jedná o 60 včelstev (dosud 40). Příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu se budou osvobozovat, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč.
Za zmínku stojí také
vložení řady nových paragrafů
obsahujících v řadě případů zcela novou úpravu. Konkrétně se jedná o tyto paragrafy:
*
§ 17a - Veřejně prospěšný poplatník
*
§ 18a - Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
*
§ 18b - Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich společníků
*
§ 19b - Osvobození bezúplatných příjmů
*
§ 20c - Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob
*
§ 21a - Zdaňovací období
*
§ 21b - Obecná společná ustanovení o věcech
*
§ 21c - Obecná společná ustanovení o majetkových právech
*
§ 21d - Obecná společná ustanovení o finančním leasingu
*
§ 21e - Obecná společná ustanovení o osobách
*
§ 21f - Základní investiční fond
*
§ 38ga - Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost
Nově vložená úprava by měla přehledněji a přesněji definovat a vymezovat stanovené pojmy a oblasti; upozornit je vhodné zejména na ustanovení § 21d upravující pro účely ZDP
pojem finančního leasingu.
Vůbec finanční leasing je velmi frekventovaným pojmem v rámci tohoto novelizačního návrhu, ale v převážné většině případů by se mělo jednat zejména o terminologické změny a upřesnění související s novým občanským zákoníkem. Nicméně vymezení tohoto pojmu pro účely ZDP by pro praxi mělo být velmi významné.
K určitým změnám dochází
v oblasti daňových a ne-daňových nákladů,
ale opět se jedná zejména o terminologické změny a zpřesnění. Jenom bych upozornil na dva nové body v nedaňových nákladech, a to:
*
Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně a tento bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku.
*
Hodnota majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
Důvodová zpráva ktomu uvádí, že navrhovaná úprava zajistí, aby v případě osvobození peněžních i nepeněžních bezúplatných příjmů z darování, dědictví a odkazu nebo u fyzických osob např. i z přijatých dotací nebo v případě příjmů, které nejsou předmětem daně, výdaje (náklady) související s reprodukcí bezúplatně získaného majetku osvobozeného od daně nebo majetku, který nebyl předmětem daně, tj. účetní odpisy nebo hodnota u neodpisovaného majetku, daňově ani účetně (zásoby) neovlivňovaly základ daně.
Za zmínku také určitě stojí, že byla zcela přeformulována
ustanovení upravující daňové přiznání právnických osob,
úprava by měla být rozdělena do tří nových paragrafů - § 38m-38mb.
Jak jsem již uváděl, nová úprava by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2014, ovšem vzhledem k aktuální politické situaci a pravděpodobnému rozpuštění poslanecké sněmovny je otázkou, jak to nakonec z časového hlediska dopadne. K dalším změnám a podrobnějšímu komentáři se můžeme na stránkách tohoto časopisu vrátit v návaznosti na probíhající legislativní proces a tedy v situaci, až bude více zřejmé, jaké změny a k jakému datu budou skutečně přijaty.
Závěrem bych se chtěl ještě zmínit o jedné z
novel zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník"), která může mít významný dopad do praxe podnikatelských subjektů.
 
Změna splatnosti faktur
V návaznosti na
Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích
ze dne 16.2. 201
1
které je platné od 16. 3. 2013 (dále jen "Směrnice 2011/7/EU"), byl novelizován obchodní zákoník, a to zejména v oblasti upravující dobu splatnosti závazků. Novela byla provedena zákonem č. 179/2013 Sb.
Novelizován byl zejména § 340 obchodního zákoníku, a to doplněním odstavců 3-6. Tato nová úprava potom stanoví
obecnou dobu splatnosti závazku (faktur) na 30 dnů
ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy. V případě, že faktura ani jiná obdobná výzva doručena nebyla nebo není možné určit den jejího doručení, běží lhůta 30 dnů ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby. Pokud bylo ujednáno převzetí zboží nebo služby, popř. ověření, zda byl závazek řádně splněn, a faktura nebo obdobná výzva byla doručena před tímto převzetím nebo ověřením, běží lhůta 30 dnů ode dne převzetí zboží nebo služby.
Naprosto zásadní novinkou je potom ustanovení § 340 odst. 4 obchodního zákoníku, podle kterého si
smluvní strany mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
Co to tedy prakticky znamená? I nadále bude platit, že splatnost faktur je věcí dohody či smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem. Pokud splatnost faktur nebude řešena smluvně, bude splatnost faktury 30 dní. Tato doba se bude odvíjet od okamžiků, které jsou uvedeny výše. Nadále však nebude možné obecně dohodnout splatnost delší než 60 dní. Sjednat či dohodnout dobu splatnosti delší než 60 dní lze jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Obchodní zákoník konkrétně nevymezuje,
co se rozumí tím, že je to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé,
ale vymezuje to výše uvedená Směrnice 2011/7/EU v či. 7. Podle této úpravy se při určení, zda je smluvní podmínka či praxe hrubě nespravedlivá vůči věřiteli, zváží všechny okolnosti případu, včetně:
a.
jakéhokoli hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostív rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním,
b.
povahy zboží nebo služby a
c.
skutečnosti, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné sazby úroku z prodlení od lhůty splatnosti.
Podle mého názoru je zřejmé, že tento pojem je vymezen spíše obecně a nepříliš konkrétně a uchopitelně pro samotnou praxi a zřejmě až sama praxe společně s rozhodovací praxí soudů ukáže, jak jej vlastně přesně vykládat. Pokud věřitel bude delší než 60denní splatnost akceptovat, což v podstatě znamená, že nebude uplatňovat žádné sankce z důvodu opožděné úhrady, lze učinit závěr, že tuto splatnost nepovažuje za hrubě nespravedlivou a žádný problém by neměl vznikat. Pokud by ale věřitel delší než 60denní splatnost neakceptoval a označil by toto smluvní ujednání za neplatné z důvodu, že je vůči němu hrubě nespravedlivé, nastává zcela jiná situace. Věřitel bude zřejmě uplatňovat úroky z prodlení a na dlužníkovi pravděpodobně bude, aby případně prokázal, že tato dohoda vůči věřiteli hrubě nespravedlivá nebyla. S největší pravděpodobností to pak bude znamenat konec spolupráce těchto podnikatelských subjektů.
V souvislosti s touto novelou obchodního zákoníku došlo také k úpravě Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení, a to Nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Jednak
byla stanovena minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky, a to na částku 1 200 Kč.
Tato úprava byla přijata v návaznosti na doplnění § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Směrnice ktomu uvádí, že k odrazení od opožděných plateb je nezbytné, aby věřitelé získali spravedlivou náhradu nákladů spojených s vymáháním, které jim vznikly v důsledku opožděné platby.
Uvedené nařízení vlády také
zvyšuje minimální výši úroků z prodlení na výši řepo sazby
stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení,
zvýšené o osm procentních bodů
(dosud to bylo sedm procentních bodů).
Novela obchodního zákoníku i zmiňovaného nařízení vlády
nabyla účinnosti dne 1. 7. 2013.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
449/2001 Sb., o myslivosti
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
179/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
513/1991 Sb., obchodní zákoník
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém

Nařízení vlády

142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky
180/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů