Expertní odpovědi - strana 4

Student má příležitostný příjem ve výši 40 000 Kč. Je to jeho jediný příjem v roce 2023, kromě studia není zaměstnán ani nepodniká. Z § 10 odst. 3 písm. a) ZDP vyplývá, že příležitostné příjmy do 30 000 Kč jsou od daně osvobozeny. V § 38g je uvedeno, že přiznání je povinen podat každý, jehož příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč. Není mi však jasná návaznost tohoto ustanovení na příjmy dle § 10 ZDP. Je výše uvedený student s příjmy 40 000 Kč povinen podat přiznání k dani z příjmů?

Veřejná obchodní společnost vstoupila k 1. 10. 2023 do likvidace, obchodní korporace jsou povinny so 30dnů podat daň.přiznání za období předcházející vstupu do likvidace, ale v. o. s. daňové přiznání nepodává, podávají ho společníci k dani z příjmů fyzických osob. Jsou v tomto případě společníci povinni podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 31. 10. 2023?

Musí podávat daňové přiznání poplatník, který prodává byt a tento příjem je od daně osvobozen? Četla jsem v jednom článku, že daňové přiznání podat musí, daň a osvobození přiznat musí, že jde o povinnou administrativu. Je to pravda? 

Platí možnost za zdaňovací období 2023 uplatnit až 30 % ze základu daně, nebo už jen 15 %? Pokud platí limit 30 %, platí to na jakékoli dary nebo se to týká pouze darů poskytnutých v souvislosti s válkou na Ukrajině? V úplném znění § 15 zákona o daních z příjmů je řeč pouze o 15 %: „V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně...“

OSVČ byla v roce 2022 zaměstnaná, ale od začátku roku 2022 do skončení zaměstnání (září 2022) pobírala pouze dávky nemocenského pojištění od OSSZ. Poté byla evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. OSVČ potřebuje podat nulové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 nebo čestné prohlášení, že v roce 2022 neměla žádné příjmy. Musí být součástí přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech s nulovými příjmy a potvrzení o době evidence uchazečů na úřadu práce? Bude k nulovému přehledu pro OSSZ za rok 2022 přikládat potvrzení od zaměstnavatele pro prokázání vedlejší výdělečné činnosti?

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Může v daňovém přiznání uvést je přníjmy z pronájmu a neuvádět příjmy ze závislé činnosti?

Může daňový poradce označit své přiznání k dani z příjmů jako podané daňovým poradcem (sám sebou) a tím si prodloužit termín podání?

OSVČ bude ukončovat penzijní připojištění, počátek smlouvy o penzijním připojištění je od 1. 11. 2012. Odčitatelné položky byly uplatňovány v daňovém přiznání. Příspěvky účastníka: 150 000 Kč Příspěvky zaměstnavatele: 60 000 Kč Zhodnocení: 13 800 Kč Státní příspěvky: 15 910 Kč Jaké výše uvedené položky bude dodaňovat v daňovém přiznání FO v §10 a jaké položky zdaní penzijní společnost?

Co vše je potřeba učinit při úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob a plátce DPH? Poplatník měl pouze příjmy z pronájmu hmotného majetku. V pronájmu bude pokračovat jeho družka dle dohody dědiců.

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?

V roce 2023 vyplňuji přiznání DPFO za rok 2022. Zjistil jsem, že klient pronajímá soukromý byt (jednotku) pořízený v roce 2017 a že doteď nezahájil odpisování této jednotky. V průběhu roku 2022 uplynulo 5 let od pořízení jednotky. Uvažuji, který z následujících postupu bude legitimní: A) Do 5 let po koupí jednotky můžeme použit pro odpisování pořizovací cenu. Vstupní cenu pro odpisování stanovíme na 1.1.2022 jako pořizovací cenu minus cenu výměry pozemku podle cenové mapy (Praha). A stanovím odpisy počínaje rokem 2022. B) Nechám klienta objednat posudek znalce ohledně ceny jednotky bez příslušného pozemku retrospektivně pro rok 2022.

Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?

Fyzická osoba se zdanitelnými příjmy pouze ze závislé činnosti pronajímá garáž za 750 Kč měsíčně. Jde o o čistý nájem. Domnívám se, že i přes celkově nízkou částku příjmu z pronájmu (9 000 Kč za rok) je nutné podat daňové přiznání z důvodu pravidelnosti tohoto příjmu. Nejedná se o nahodilý příjem. Je to tak správně? Nebo je možné uvažovat o osvobození tohoto příjmu?

OSVČ má čtyři spolupracující osoby, jedná se o rodinný podnik. Vztahuje se limit 180 000 Kč na každou osobu, nebo limit 180 000 Kč je pro všechny dohromady?

Klient byl v roce 2021 v paušálním režimu, dne 1. 11. 2021 nastoupil do zaměstnání. V roce 2022 jsem tedy zpracovala daňové přiznání. V roce 2022 je stále zaměstnán a zůstal i v paušálním režimu než přerušil podnikání dne 4. 3. 2022. Z podinkání neměl v roce 2022 žádný příjem. Podávám přiznání k DPFO a přehledy za 1. 1. 2022 až 31. 3. 2022? Můžu mu uplatnit za 2022 úroky z hypotéky? 

Fyzická osoba koupila rodinný dům se zahradou v roce 2021 za účelem vlastního bydlení. Koupě a následná rekonstrukce je financovaná hypotékou z hypoteční smlouvy. Koupený rodinný dům se zahradou se skládá ze tří parcelních čísel, první má výměru 199 m2 a stojí na něm rodinný dům, druhé parcelní číslo má výměru 233 m2 a jedná se o zahradu a třetí parcelní číslo má výměru 757 m2 a jedná se také o zahradu. Všechny tyto parcelní čísla jsou součástí hypoteční smlouvy. Za rok 2022 banka potvrdila zaplacené úroky ve výši 56 681 Kč za všech 12 měsíců. Fyzická osoba uplatnila odpočet úroků jako odečitatelnou položku od základu daně dle § 15 odst. 4 a to v plné výši tj. 56 681 Kč. Příslušný správce daně rozporuje podané daňové přiznání za rok 2022 s uplatněním plné výši úroků a to s odůvodněním, že stavba stojí pouze na jednom z pozemku a ostatní pozemky jsou zahrady. Dle tvrzení příslušného správce daně je povinnost krátit odpočet úroků avšak neupřesnil jakým způsobem, neboť hodnota zahrady (zapsáno takto v katastru) je z logiky jiná než hodnota stavby (v katastru zastavená plocha a nádvoří). Správce daně trvá na opravném daňovém přiznání, avšak § 15 odst. 4. o tomto nehovoří. Má správce daně pravdu a i přesto, že o krácení není v § 15 odst. 4 zmínka? Je potřeba skutečně krátit? Pokud ano a je třeba krátit, o jaký zdroj se správce daně opírá a jakým způsobem postupovat a krácení určit?

Společnost s r. o.  za r. 2022 nevykázala žádnou činnost, nevlastní žádný majetek, nemá žádné závazky, neměla žádné příjmy, žádné výdaje. Stačí na finanční úřad podat daňové přiznání s nulami? V rozvaze a výkazu zisku a ztrát jsou také nuly. Portál hlásí jako propustnou chybu, že není přiložena příloha k účetní závěrce – je třeba ji přikládat? A je nutné zveřejňovat „nulovou“ rozvahu a přílohu ve Sbírce listin?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

Fyzická osoba OSVČ vedla daňovou evidenci do 31. 12. 2021. V přiznání za rok 2021 uvedla do tabulky D. v příloze č. 1 tyto údaje: Zásoby 0, Pohledávky 13.000,- Kč (jedná se o nadměrný odpočet DPH za 4.Q 2021), závazky 1.700 Kč (faktura za telefon v prosinci 2021, byla uhrazena v lednu 2022). V průběhu roku 2022 OSVČ žádala o vrácení přeplatku na dani silniční ve výši 280 Kč. O této pohledávce dříve nevěděla, proto ji neuvedla do přiznání za r. 2021. Od 1. 1. 2022 uplatňuje tato OSVČ výdaje procentem z příjmů. Musí podat dodatečné přiznání za rok 2021 z důvodu některé z výše uvedených pohledávek nebo závazku? Snížení daně z důvodu závazku je OSVČ ochotna se vzdát.

Klient fyzická osoba prodal nemovitost, kterou vlastnil pouze rok, takže žádné osvobození zde není možné, ani nepoužije získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby. Jedná se o OSVČ, který platil celý rok 2022 paušální daň, ale vzhledem k tomuto příjmu z prodeje nemovitosti je nutné podávat daňové přiznání. Otázka je, zda je to jeho příjem v roce 2022 nebo až 2023, protože podle LV je kupní smlouva z 31. 10. 2022, právní účinky 30. 11. 2022 a zápis 22. 12. 2022. Peníze do advokátní úschovy byly zaslány kupujícím 30. 11. 2022, ale našemu klientovi z úschovy přišly až 3. 1. 2023. Je tedy nutné přiznávat do roku 2022 a podávat tak přiznání nebo až do roku 2023 a rok 2022 má klient „vyřešen“ platbou paušální daně?