Expertní odpovědi - strana 495

Pokud chce jednatel/společník vložit do s. r. o. zboží pro následný prodej (zboží je jeho domácí skladová zásoba), a nezná jeho kupní cenu, jakým způsobem má v ocenění postupovat a jakým způsobem ho může vložit do s. r. o.? Napadají mě 3 možnosti: 1. prodej do s. r. o. - on jako fyzická osoba by příjem z prodeje nemusel danit do 30 000 Kč za rok, 2. vklad do s. r. o. - jednalo by se o zaúčtování na účet 365, ale nevím jak zjistit cenu vkladu, 3. dar do s. r. o. - musí s. r. o. tento dar danit, když bude mít příjem z prodeje tohoto daru? Jaké daňové dopady by měly tyto 3 varianty jak v s. r. o. tak u společníka? 

Navazuji na dotaz ID: 25267 | DAUCID: 24436. Naše organizace vyplatila zaměstnanci tříměsíční odstupné namísto dvouměsíčního. Na chybu organizace přišla při závěrečné kontrole mzdových prostředků. Bývalý zaměstnanec byl vyzván k vrácení přeplatku, ale bohužel peníze nevrátil. Jak má organizace v tomto případě dál postupovat? K přeplacení odstupného došlo jednoznačně chybou zaměstnance, který odstupné posílal (zaměstnanci bylo sděleno, že dostane 3měsíční odstupné a bylo tak i vypočítáno a posláno a až s odstupem se přišlo na to, že to bylo chybně).

Firma, s. r. o., často mění svůj majetek, prodává ho převodem nebo za hotové. Patří prodej majetku za hotové do evidovaných tržeb? Všechny ostatní tržby za služby, které výrazně převažují, má firma převodem. Je třeba se registrovat k EET?

Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále ZDP). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP, tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP. Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?

Neplátce DPH z Anglie nám fakturuje službu - vývoj software pro naše zboží, které prodáváme z ČR. Jsme plátci DPH v ČR. Jak to u nás bude z pohledu DPH: musíme zaplatit DPH na výstupu, nárokovat si DPH - samovyměření nemůžeme, když firma z Anglie není plátce DPH? 

Firma s. r. o., neplátce DPH, obdržela dotaci na provoz - náklady své činnosti od města, tj. pořádání taneční akce "Roztáčíme obec" pro občany určitého města v ČR. Vstupuje tato dotace do obratu pro sledování registrace k DPH? Tato dotace není na pořízení hmotného majetku. Není nám ale jasné, jak si vysvětlit dotace k ceně, muselo by se jednat o to, že služba lidem účtovaná na této akci by byla levnější o poskytnutou dotaci? 

K 31. 8. 2019 v naší organizaci skončil zaměstnanec a odcházel z odstupným. Bohužel jsme mu chybně vyplatili 3 měsíční odstupné, i když měl podle zákoníku práce nárok pouze na 2 měsíční. Přišli jsme na to na konci prosince a v našem účetnictví jsme si to opravili. Teď ale nevíme, jaké kroky máme směrem k bývalému zaměstnanci podniknout, aby nám navíc vyplacené peníze vrátil, je-li to vůbec možné. Jsme příspěvková organizace. 

Občan CZ se přestěhuje do ciziny. Zde pracuje, žije, získá druhé občanství. Pro nárok na důchod CZ se postupuje stejně jako u tuzemce. Tedy předčasný důchod 2 rok ? Krácení vyměřovacího základu 1,5 % za každých 90 %? Základní důchod stejný a vyměřovací základ také stejný? 

Společnost v roce 2018 koupila automobil ve výši 50 000 Kč + DPH. Zařadila do majetku a začala odpisovat. V 12/2019 byl automobil zničen - havárie. V roce 2019 uplatním pouze poloviční odpisy? Auto vyřadím z majetku MD 082/D 022. A pak zaúčtuji zůstatkovou cenu na účet 549 a vzhledem k tomu, že pojišťovna nic nezaplatí, tak je to nedaňový náklad? 

Malé zemědělské s. r. o. má v pronájmu pozemky. Část majitelů využívá možnosti odkoupení obilovin. Fyzicky drobný prodej obilovin není hrazen pokladnou, ale je provedeno jako zápočet proti nájmu. Účetně je však vystaven pokladní doklad na příjem za prodej obilovin, vyčísleno DPH. Současně je vystaven výdajový doklad, kterým je "hrazen" pronájem. Oba doklady jsou ve stejné výši, peníze fyzicky nikdo nevydá, ani nepřijímá. Tento obrat je v řádu stovek korun. 99 % produkce je prodáno na fakturu velkoodběratelům v režimu přenesené DPH. Je nutné tyto "zápočty" vykazovat jako EET pohyby? 

Je možné uznat odbornou kvalifikaci učiteli hry na bicí nástroje, který má pouze maturitu na konzervatoři, i když je výkonný umělec (hraje v populární známé skupině). Hlavně mě zajímá, zda není problém absence pedagogického vzdělání a zda v případě učitele, který má vystudovaný obor varhany a cemballo na konzervatoři (celých 6 let) je možné, aby vyučoval plný úvazek pouze klavíru. 

Fyzická osoba, původně cizinec, podnikal ca od roku 1998 na území ČR. Vedl podvojné účetnictví. V roce 2015 podával poslední přiznání - bylo nulové a pak živnost přerušil. Nyní má nejen trvalý pobyt na území ČR, ale už je i občan ČR. Od dubna 2019 obnovil živnost a rád by vedl daňovou evidenci anebo jen uplatňoval paušál. Může nyní přejít anebo začít vést daňovou evidenci, anebo musí pokračovat v podvojném účetnictví? Pokud by mohl přejít na daňovou evidenci, tak nevím co se zůstatkem na účtu 491. Účet 211 je jasný - bude to počáteční stav pokladny.

Existuje nějaká výjimka, kdy FO - podnikatel překročí obrat 1 000 000 Kč a nemusí se stát plátcem DPH?

V březnu 2020 by končila rodičovská dovolená učitelce z mateřské školky, neboť jejímu dítěti budou 3 roky. Nyní si požádala o prodloužení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte a u svého zaměstnavatele o neplacené volno do 31. 7. 2020. Poté by nastoupila opět do zaměstnání. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala na plný úvazek 5 dní v týdnu. Nyní by měla od srpna zkrácený úvazek a pracovala by 3 dny v týdnu. Jaký bude mít v roce 2020 nárok na dovolenou?

Jednatel s. r. o. s názvem A je zároveň zaměstnancem s. r. o. s názvem B, kde každý měsíc vykazuje jízdy pro firmu B cestovními příkazy. Firma A má automobil zařazený v majetku s. r. o. Je možné tento automobil používat i pro firmu B a vykazovat na něj cestovní příkazy? Pokud ne, tak jak nejlépe tuto situaci vyřešit?

Chtěli bychom vylepšit celou parkovou plochu zeleně na sídlišti. To znamená, že přidáme lavičky (1 ks za 10 000 Kč), stromy, keře, skalku (za 80 000 Kč), ztracené chodníky atd., v celkové hodnotě 800 000 Kč. Je nutné celou akci účtovat jako investici a nebo mohu napsat, že jde o jednotlivé úpravy již stávajícího parku, a tedy účtovat tuto akci jako neinvestiční?

Potřebovala bych radu ohledně ročního zúčtování daně pro naši zaměstnankyni. Zaměstnankyně byla celý rok 2019 zaměstnána u společnosti A, nicméně čerpala mateřskou dovolenou a pak jí navázala rodičovská dovolená. Mezi tímto přechodem čerpala řádnou dovolenou a z toho důvdou na měsíce 6-7/2019 podepsala u společnosti A prohlášení k dani. Takže po celý rok 2019 byla zaměstnancem a jediným příjmem byla v červnu a červenci náhrada za dovolenou. Nicméně tato zaměstnankyně má ještě DPP u společnosti B, u které má od 8/2019 do 12/2019 podepsané prohlášení a příjmy za tyto měsíce jsou vždy do 5.000,- měsíčně. Chci se tedy zeptat, zda si musí podávat daňové přiznání sama, když platila zálohovou daň ale nikoli současně v jednom měsíci u dvou zaměstnavatelů, ale vždy pouze u jednoho v jiných měsících? A nebo jí mohu udělat roční zúčtování daně (zaměstnankyně má souběh zaměstnání, ale nikoliv příjmů).

Je správně stanoven nárok na dovolenou u těchto zaměstnanců? 1) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT každý den 4 hodiny, ST 0 hodin, ČT 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok 2) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT 0 hodin, ST a ČT každý den 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok. Zaměstnavatel poskytuje 20 dnů dovolené za kalendářní rok. 

Jsme s.r.o., plátci DPH. Dne 10. 12. 2019 zaměstnanec havaroval se služebním vozidlem, oprava vozidla byla dokončena 3.1.2020 a pojistné plnění od pojišťovny proběhlo 8.1.2020. Patří tato oprava do nákladů roku 2019 nebo 2020? Je spoluúčast z pojištění (rozdíl mezi plněním od pojišťovny a celkovou cenou opravy) daňově uznatelné?

Zaměstnanec má mzdový výměr při plném úvazku např. na 14 000 Kč. K tomu dostává pohyblivou složku mzdy v podobě bonusu. Vždy dosáhne minimální mzdy včetně bonusu stanovené pro letošní rok, tedy 14 600 Kč. Je to v pořádku? Není v rozporu, že nemá ve mzdovém výměru 14 600 (dostává např. 14 000 Kč + 600 Kč odměna)?