Expertní odpovědi - strana 176

Budeme-li zaměstnávat pracovníky přes agenturu práce, jaké máme povinnosti v oblasti mezd? Kdo bude pracovníky vyplácet? Kdo bude mzdu vypočítávat?

Jsme vlastníci společnosti s r. o., plátci DPH a vedeme účetnictví. Chceme zaplatit zaměstnancům návštěvy fitcentra a masáže. Jakým způsobem můžeme čerpat finanční prostředky na tyto výdaje, jak je zúčtovat? Je tento výdaj nákladová položka?

Je nějaká obrana proti účetní, která zadržuje veškeré doklady svého bývalého klienta? Klient s ní ukončil spolupráci již v říjnu 2005, poté co zjistil, že jí byla pozastavena činnost a také vzhledem k velké nespolehlivosti, zároveň zjistil, že pracuje ve státní správě, tudíž tuto činnost nemůže vykonávat vůbec. Účetní slíbila předání agendy nové účetní, ale dosud se tak nestalo. Klient použil veškeré možnosti písemného i telefonického kontaktu. Dle mého názoru toto není možné, jelikož daňové doklady jsou majetkem podnikatele a účetní nemůže takto blokovat další činnost. Stále se vymlouvá, že je zpracovává, což je vzhledem k vypracování DAP snad nelogické. Žádám o informaci, zda zadržování dokladů není nějak postižitelné nebo zda se jedná pouze o interní problém živnostník x účetní?

Naše zaměstnankyně čerpala dovolenou do pátku 30. 6. V neděli 2. 7. nastoupila na mateřskou dovolenou. Je třeba doplatit za sobotu 1. 7. sociální a zdravotní pojištění, pokud ano - kdo a v jaké výši?

Zaměstnanec má mzdový tarif 7 600 Kč, z něhož se mu počítá náhrada za práci přesčas apod. Při změně minimální mzdy od 1. 7. 2006 na 7 955 Kč mu tento tarif změněn nebyl. Připomínám, že kromě mzdového tarifu 7 600 Kč pobírá zaměstnanec ještě podílové prémie v rozmezí cca 2 500 až 3 000 Kč. Musí se v tomto případě měnit i mzdový tarif na 7 955 Kč, i když minimální mzda je včetně podílových prémií dodržena?

Uzavřeli jsme dohodu o provedení práce na měsíce 1-12/2005 a vyplatili jsme jednorázově v měsíci 12/2005 výši 61 000 Kč. Jaký je správný postup při výpočtu zálohy na daň z příjmu, počítáme-li že pro poplatníka je výhodnější počítat zálohu ze mzdy za každý měsíc zvlášť (sazba tedy činí 20 %). Musí se počítat každý měsíc zvlášť, nebo lze celou částku zdanit 20 % (zde by nastal rozdíl při zaokrouhlování zdanitelné měsíční mzdy na celé stokoruny nahoru)? Je opravdu možné si vybrat, který způsob zdanění uplatníme, tedy který je pro nás výhodnější?

Jsme domov důchodců, příspěvková organizace. Od 1. 1. 2007 chceme zavést povinné očkování všech zaměstnanců (zdravotní sestry, pomocný zdravotní personál, THP, uklizečky, pradleny, údržbáři) proti chřipce. Pokud se nenechají povinně očkovat, je to důvod k výpovědi pro porušení pracovní kázně? Tuto formulaci chceme zavést přímo do pracovní smlouvy. Je to vůbec možné? Již nyní se někteří zaměstnanci hlásí, že být očkováni nechtějí.

Jsem Slovenka a zaměstnaná jsem v České republice na hlavní pracovní poměr jako veterinární lékařka. Je to moje jediné zaměstnání. Na Slovensku si platím sociální i zdravotní pojištění a tady v Čechách jako zaměstnanec platím také. Musím tedy i na Slovensku platila sociální a zdravotní pojištění nebo stačí jen v Čechách ze zaměstnání?

Jsme s. r. o., plátce DPH. Našemu bývalému řadovému zaměstnanci (nejedná se o jednatele, společníka ani příbuzného) chceme za dobrou práci prodat firemní osobní auto za symbolickou cenu 1 000 Kč. Máme odhad od Auto Jarov - prodejní cena 29 000 Kč. Předpokládáme, že 1 000 Kč zaúčtujeme na účet 641 a 28 000 Kč přidaníme až v daňovém přiznání. Zaměstnanec nebude platit žádnou daň. Vše proběhne bez DPH, neboť na vstupu nebyl odečet.

Je možné mít na své jméno živnostenský list a současně se na tento list zaměstnávat a být veden jako zaměstnanec?

Kde je možno čerpat podklady k vymezení pojmu \"pracovní pohotovost\"? Zda se tato pracovní pohotovost vztahuje i na řidiče, jenž v danou chvíli neřídí (dva řidiči se střídají na delší trase), je možno toto vymezit vnitřním předpisem? Jak vymezit pružnou pracovní dobu pro řidiče a zda je možno toto ošetřit rovněž interním předpisem - případně pokud existuje vzor takového předpisu. Celkově se jedná o vytvoření předpisu pro odměňování a pracovní dobu řidičů v návaznosti na pracovně právní předpisy a silniční zákon.

Zaměstnanci jsem přislíbil v prosinci/2005, že si může objednat dovolenou v tuzemsku na termín v srpnu 2006. Tuto dovolenou jsem byl přinucen zaměstnanci zrušit, z důvodu získání dlouhodobé zakázky, která se má v srpnu vyvzorkovat a posléze hned vyrábět. Zaměstnanec mě přinesl fakturu od cestovní kanceláře o zrušení pobytu a vyúčtování storno poplatku ve výši 20 % (celkem 1 200 Kč). Podle kterého paragrafu a zákona mohu zaměstnanci proplatit storno poplatek? Mohu storno poplatek vyplatit pokladnou? Jak provedu správné účtování v podvojném účetnictví, na které účty?

Jsme právnická osoba (s. r. o.), plátce daně a vedeme účetnictví podle vyhlášky pro podnikatele. S platností od 1. 1. 2007 upravuje vyplácení cestovních náhrad nový zákoník práce místo dosud platného zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Z textu nového zákoníku práce a na něj navazujících ustanovení některých dalších zákonů vyplývá několik podstatných změn nebo nejasností. 1. Z textu § 166 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec zaměstnavatele, který není státem apod., má po dobu pobytu v zahraničí nárok jak na stravné v Kč tak na zahraniční stravné v cizí měně. V zákoníku práce není nikde řečeno, že se stravné týká jen pracovní cesty v tuzemsku. Důvodová zpráva v textu k § 163 v prvém odstavci sice hovoří o stravném \"na území České republiky\", ale ve čtvrtém odstavci k témuž paragrafu uvádí, že \"stravné se v zásadě poskytuje po celou dobu trvaní pracovní cesty\". Pracovní cestou je dle formulace zákoníku práce i zahraniční pracovní cesta. Byla tato změna skutečně záměrem zákonodárce, např. jako náhrada za zrušené kapesné u zaměstnanců podnikatelské sféry, nebo jde jen o nepřesnost v zákonném ustanovení? 2. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, v části čtyřicáté druhé týkající se změn zákona o daních z příjmů, stanoví text § 24 odst. 2 písm. j) bod 5., kterým se definují výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy daňově uznatelné náklady, takto: \"5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,\". Je u zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod. pro zaměstnavatele daňově uznatelné stravné jen 58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč nebo i vyšší v případě, že toto vyšší stravné je stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou, případně jak vysoké stravné je ještě u zaměstnavatele, který není státem apod., daňově uznatelné? 3. Je daňově uznatelné stravné při pracovních cestách zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod., kratších než 5 hodin a kapesné, pokud by tyto náhrady byly zahrnuty do vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy? 4. Může zaměstnavatel, který není státem apod., stanovit vnitřním předpisem výši stravného a zahraničního stravného a nezávisle na něm s některými zaměstnanci sjednávat individuální výši stravného a zahraničního stravného? Je takto sjednaná individuální výše stravného a zahraničního stravného daňově uznatelná, případně do jaké výše? 5. Týká se ustanovení o zdaňování příjmů fyzických osob zařazené zákonem č. 264/2006 Sb. do § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2007 \"jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,\" též zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod.? V kladném případě by se mohlo vztahovat na stravné za pracovní cestu kratší než 5 hodin, částky stravného převyšující základní stravné (58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč) a základní zahraniční stravné a případně i kapesného při zahraničních pracovních cestách. 6. Jsou příjmy zaměstnanců podle dotazu č. 5 důvodem k tomu, že daňové přiznání k dani z příjmu nemůže za zaměstnance předkládat zaměstnavatel, že daňové přiznání k dani z příjmů musí předkládat vždy jen zaměstnanec?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Začátkem července 2006 jsme zrekolaudovali naši maličkou nemovitost z administrativní budovy na obytný dům. Tento dům má nyní pouze jednu bytovou jednotku. Nemovitost byla postavena v roce 2003, ale protože je součástí malé vodní elektrárny, kde v roce 2005 byl ukončen zkušební provoz a následně byla provedena kolaudace, tak byla tato nemovitost zatříděna jako administrativní budova do odpisové skupiny 6 a je takto prozatím pouze účetně odpisována. Nyní, tato zrekolaudovaná nemovitost na obytný dům, bude sloužit našemu zaměstnanci jako služební byt na dobu určitou (do doby případného rozvázání pracovního poměru). Tento byt bude náš zaměstnanec užívat na základě nájemní smlouvy bezplatně. Zaměstnanci budeme do jeho ZD zahrnovat jako nepeněžní plnění cenu obvyklou za nájem, ze které zaměstnanci vypočteme daň z příjmu. Žádám Vás proto o ujasnění všech účetních a daňových dopadů. Především by mě také zajímalo, zda cenu obvyklou zahrnovanou do ZD zaměstnance budeme také někde vykazovat my, ať už v osvobozeném DPH nebo v dani z příjmu? Také by mě zajímalo jak to bude nyní s odpisováním a odpisovými skupinami nemovitosti?

Jak správně účtovat, když naše firma používá platební karty v zahraničí? Jsme s. r. o. Platební karta je vedena k účtu v Kč, devizový účet nemáme. Zaměstnanec jede na zahraniční služební cestu a při nákupu pohonných hmot použije platební kartu, popř. zaplatí kartou ubytování. a) Obdržíme výpis z banky, kde jsou částky čerpané PK uvedeny v Kč. Následuje - na konci měsíce výpis o transakcích provedených platební kartou, zde jsou uvedeny částky v cizí měně, kurz pro přepočet a částky v Kč. Na základě výpisu z banky zaúčtuji částku v Kč následovně: příklad: MD 335/01 a D 221/01 - 1 000 Kč jako poskytnutou zálohu zaměstnanci na zahraniční služební cestu. b) Po návratu zaměstnance ze služební cesty a předložení dokladů o nákupu pohonných hmot, popř. zaplacení ubytování, vystavím interní doklad a zaúčtuji použití platební karty: nákup PHM MD 501/02 D 335/01 500 Kč úhrada ubytování MD 518 D 335/01 500 Kč Je tento můj postup správný? Účtuje se při používání platební karty v zahraničí o kurzových rozdílech?

Zaměstnanec si podá žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni 31. 8. 2006. Zaměstnavatel nesouhlasí s tímto datem, ale s datem 31. 7. 2006. Jedná se ještě o dohodu? Co s tím dělat?

Jsme příspěvková organizace, zaměstnanci odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb. Náš zaměstnanec byl po dvou personálních pohovorech písemně upozorněn na neuspokojivé pracovní výsledky, které v domluvené době neodstranil. Podal výpověď, zaměstnavatelem byl na dobu dvou měsíců (výpovědní dobu) převeden na jinou práci. Změnou funkce - pracovního zařazení z místa vedoucího techniky do funkce podřízené - technik údržby obdržel nový platový výměr, kde mu byl zcela odebrán příplatek za vedení, snížen osobní příplatek a proběhlo i přeřazení do nižší platové třídy, tak jak je funkce technika zařazena směrnicí podniku. Platový výměr zaměstnanec podepsal, nyní se však domnívá, že zaměstnavatel pochybil při neoprávněném zařazení do nižší platové třídy. Postupovali jsme správně?

Firma - s. r. o. - má jednoho společníka a jednatele - vše v jedné osobě. Tato osoba má ještě uzavřen pracovní poměr jako obchodní zástupce této s. r. o. Z titulu pracovní poměru - obchodního zástupce používá ke služebním jízdám soukromý osobní automobil. Účtuje s. r. o. cestovné. Auto je v technickém průkazu vedeno na manžela (vlastníkem není přímo obchodní zástupce, ale manžel). Může si s. r. o. uplatňovat do daňově účinných nákladů cestovné i silniční daň zaplacenou za výše uvedený automobil? Jak by tomu bylo, kdyby auto používal jen z titulu výkonu funkce jednatele?

Naše firma poskytuje zaměstnancům stravenky. Na kolik stravenek má zaměstnanec nárok, když odjede na pracovní cestu na několik dní?

Je možné nakupovat zaměstnancům pitnou vodu a použít doklad jako daňově uznatelný?