Expertní odpovědi - strana 5

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci (DE), má zařazeno v obch. majetku vozidlo (100% v podnikání), kdy na něm havárií vznikla škoda (poškození zadního skla a jeho potřebná výměna). Celková výše pojistného plnění od pojišťovny byla stanovena na 5.348,- Kč (takto je uvedeno přímo v dokumnetaci od pojišťovny, následně podnikatel tuto částku obdržel od pojišťovny na svůj b.ú.). V krycím dopisu od pojišťovny se také uvádí, že byla podnikateli odečtena spoluúčast ve výši 500,- Kč. Podnikatel obdržel od dodavatele materiál potřebný k opravě skla a za něj i standardní fakturu (FP): ZD = 3.347,- Kč + DPH 21% = 703,- Kč (celkem: 4.050,- Kč). Dále měl podnikatel obdržet fakturu za lepení skla, tuto činnost však umí, tedy si ji na vozidle provedl sám, žádnou další fakturu tak nakonec již v rámci tohoto úč. případu neobdržel. Jak celkově tuto situaci vyřešit vzhledem k DPH a k dani z příjmů? Máme za to, že DPH (703,- Kč) z přijaté faktury si nejspíš v celé výši standardně podnikatel nárokuje,... Co se týká daně z příjmů, předpokládáme, že náhrada škody od pojišťovny bude v celkové výši (5.348,- Kč) zdanitelným příjmem (zvýší základ daně z příjmů), základ daně z FP (3.347,- Kč) bude zdanitelným výdajem podnikatele (sníží základ daně z příjmů). Co však učinit s kladným rozdílem ("příjmem") mezi přiznaným poj. plněním a ZD faktury za materiál? Tento rozdíl činí 2.001,- Kč - jedná se o zdanitelný příjem podnikatele? Resp. jak zde daňově nahlížet na spolúčast podikatele ve výši 500,- Kč dle krycího dopisu pojišťovny (tuto částku ve skutečnosti podnikatel nikdy neuhradil). Jak celkově daný příklad zadat správně v rámci DE a uživatelského programu Pohoda? Chápeme, že FP máme zadat do závazků (faktur přijatých) a plnění od pojišťovny např. do agendy "Ostatní pohledávky", ovšem nejsme si jisti, jak zadat shora uvedený, vzniklý kladný rozdíl, popř. spoluúčast.

Jakou sazbu DPH bychom měli účtovat při montáži garážových vrat, když faktura bude vystavena společenství vlastníků, neplátci DPH?

Do jaké skupiny prací bude spadat manikérka, pedikérka? Při svém povolání používá ochranné rukavice a roušky. 

Fyzická osoba, chovatel koní, plátce DPH pořádá příměstský tábor pro děti „u koní“. Jedná se o pobyt se stravou bez ubytování, se sportovním a naučným zaměřením. Jakou uplatní sazbu daně? 

Firma provozuje vlastní stravovací zařízení, kde se stravují zaměstnanci a bývalí zaměstnanci. Určitý počet obědů se vydá na reprezentaci (obchodní partneři, návštěvy…). Rovněž se obědy prodávají jiným subjektům Veškeré náklady spojené s provozem jsou evidovány na tomto středisku – účty skupiny 50 – 55 a z tohoto je zkalkulována cena obědu. U zaměstnanců se sleduje, zda je dodržen limit příspěvku na stravování a v případě, že např. obdrží při přesčasu 2 jídla, je rozdíl dodaněn v závislé činnosti. Jak metodicky správně zaúčtovat benefit zaměstnancům na účet 527 a obědy pro reprezentaci na účet 513 - obdobně jako v případě nakoupených obědů, kdy na účtu 527 je částka za oběd bez DPH po odečtení úhrady zaměstnance?

Česká s. r. o., plátce DPH, plánuje koupit na Vinted u fyzické osoby zboží, a následně zboží prodat. Prodej bude uskutečněn s DPH na základě faktury jiné právnické / fyzické osobě. Jakým způsobem koupené zboží dát do nákladů, pokud od fyzické osoby z Vinted česká s. r. o. nedostane žádný doklad? 

Tuzemská společnost, plátce DPH, zakoupila stroj od německé společnosti, plátce DPH. Stroj byl dovezen z přímo od výrobce z Turecka, na JSD je turecká firma jako odesílatel a česká firma jako příjemce. Stroj proclen v ČR, ale clo nebylo vyměřeno. Dodací podmínka EXW. Náš dotaz zní, zda se pro českou firmu bude jednat o dodání zboží z JČS od německého plátce nebo o dovoz zboží. Existují nějaká daňová rizika, na která by si česká firma měla dát pozor?

Společnost s ručením omezeným, nemocnice, uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv smlouvu o bezúplatném převodu příslušnosti hospodařit s majetkem státu ve veřejném zájmu podle § 22 odst. 3 zákona o majetku státu. Na základě této smlouvy jí byla převedena příslušnost hospodařit s dlouhodobým majetkem ve výši necelé 3 mil. Kč (14 ks). Příslušnost hospodaření je minimálně do konce roku 2027. Jakým způsobem o majetku účtovat?

Společnosti s r. o. bylo poskytnuto v roce 2014 Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Čerpání investiční pobídky začalo v r. 2017, nárok 52 mil. Za období 2017–2024 bylo vyčerpáno 5 mil. Kč. Ke dni 1. 1. 2026 společnost plánuje fúzi, bude nástupnickou společností. Mohla by mít plánovaná fúze vliv na vrácení vyčerpané investiční pobídky, tzn. podání dodatečného daňového přiznání za roky, ve kterých byla sleva uplatněna? Nebo výhody investiční pobídky padnou v období realizace fúze, tj. za r. 2026?

Kde a jakým způsobem může společnost, český plátce DPH, požádat o vrácení DPH ze Švýcarska? Existuje někde na webu daňové správy podobná elektronická aplikace jako pro vracení DPH ze zemí EU, nebo se musí žádat přímo u švýcarských institucí a když, pak kde je to možné a jak?

Jsme základní škola a obdrželi jsme nedávno informaci, že konkrétní výše výpovědní doby pro zaměstnavatele i zaměstnance, by neměla být vůbec obsažena v pracovní smlouvě. Nyní od novelizace zákoníku práce k 1. 6. 2025 jsou její výše pozměněny a jinak nastaveny. Máme tuto skutečnost uvádět v pracovních smlouvách, nebo nikoliv?

Jsme základní škola a rádi bychom přesně věděli, co je nutné vrátit zaměstnanci za dokumenty po skončení jeho pracovního poměru? Máme na mysli: osobní dotazník, výpis rejstříku trestů, rodné listy dětí, kopie získaného vzdělání atd. Dosud jsme nikde neviděli žádnou specifikaci, kterých dokumentů se to týká, nebo zda není vůbec nutné dokumenty zaměstnanci vracet? 

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Je možné bez mezitimní účetní závěrky rozdělit zisk minulých let na základě rozhodnutí valné hromady i po termínu 30. 6. 2025, tzn. např. 30. 9. 2025?

Poskytujeme zaměstnancům benefity formou nabití karty, kde je možné si při placení zvolit, zda se budou čerpat volnočasové benefity nebo benefity na zdraví. Předem tedy není známo, jaký druh benefitů bude zaměstnanec čerpat. Je tedy správné vykazovat na mzdovém listě druhy čerpaných benefitů až po jejich čerpání, tj. zpětně za měsíc, ve kterém byly čerpány? Poskytovatel benefitní karty nám nezasílá žádné vyúčtování zpětně, ale my čerpání benefitů můžeme sledovat v interním systému tohoto poskytovatele. A pokud si zaměstnanec tyto benefity nevyčerpá, nevykazuje se tedy žádný osvobozený příjem na mzdovém listě? Nebo není nutné na mzdovém listě vykazovat odděleně druhy benefitů (volnočasové a zdravotní) a poté je tedy možné osvobozené příjmy vykázat na mzdovém listě dohromady za oba druhy benefitů v době jejich nabití na kartu? Nepřekročení limitů pro jednotlivé druhy benefitů by potom muselo být evidováno zvlášť.

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Občan nakoupil byt v roce 2018 byt za 3 mil. Kč. Ten začal v roce 2020 pronajímat. Od roku 2020 do roku 2024 uplatňoval paušální výdaje 30 %. Od roku 2025 by chtěl uplatňovat výdaje skutečné. Bude cena stanovena ve výši pořizovací nebo reprodukční ceny? Doba 5 let se bere od pořízení do zahájení nájmu nebo do doby, kdy uplatní skutečné výdaje?

Potřebuji poradit v oblasti dovozu z třetích zemí. Máme fakturu z Asie s dodací podmínkou DDP. Máme prohlášení dodavatele, že náš příchozí materiál byl proclen. K tomuto materiálu se vztahuje nulové clo podle celního sazebníku. Nemáme JSD, ani žádný jiný doklad o dopravě nebo celních službách. Máme trasování zásilky - k nám materiál přišel přes Německo. Od dodavatele ani DHL už nic nezískáme. Jak máme proúčtovat DPH při dovozu? Stačí vyčíslit DPH z celkové ceny faktury ?

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Prosím o sdělení jak mám postupovat při vyplácení hrubé měsíční mzdy na dohodu o provedení práce od 1. 1. 2025 ve výši 11 500Kč, které mám i na smlouvě a nemám odvedeno zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele, poněvadž jsem se domnívala, že tato povinnost je nad tuto částku. Registrovaná u PSSZ jsem pouze na výplatu na dohody o provedení práce.