Ing. Marta Ženíšková - strana 2

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?

OSVČ bude mít od roku 2024 vyšší minimální zálohy na důchodové pojištění (3.852 Kč). Odkdy se bude měnit záloha - od ledna nebo až od podání přehledu za rok 2023? Jakou výši zálohy bude mít OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2022 a OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2023?

Jak nejlépe napravit opomenutí DPN ve mzdě? Zaměstnankyni byla proplacena za 10/2023 celá mzda, jako kdyby nemarodila. Přitom 5 pracovních dní byla na DPN. Může se to opravit ve mzdě za 11/2023, kdy by se jí těch 5 dní místo „plné“ mzdy dala „jen“ náhrada za DPN? Potom by ale zdravotní pojištění nebylo odvedeno z minimálního vyměřovacího základu. Má nízkou mzdu.

Přijali jsme zaměstnankyni na DPČ OD 1. 11. 2023. Je vedená na úřadu práce a tam jí povolili DPČ. Bude pracovat pouze 4 hod. denně. Výdělek cca přes 8.500 Kč za měsíc. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Budu přihlašovat každý měsíc zpětně, nebo ji přihlásím hned, protože vím, že bude mít mzdu více než 4000 Kč? Když je na úřadu práce, je zároveň i pojištěnec státu, tak budu dopočítavat zdravotní pojištění?

Zaměstnanec byl PN po dobu jednoho kalendářního roku. Nastoupil zpět do zaměstnání. Jeho zdravotní stav se bohužel po dvou měsících v zaměstnání zhoršil , požádal se zdravotních důvodů o zkrácení týdenního úvazku z původních 40 hod./ týden na 20 hod./týden. Pokud by se zdravotní stav zhoršil natolik a nastoupil by opět případně na nemocenskou, má nárok na vyplácení nemocenské, když už pobíral nemocenskou předtím po dobu jednoho roku?

FO, podnikatelka, je pro rok 2023 v režimu paušální daně. Během září 2023 se stala starobní důchodkyní. K 31.12.2023 ukončí hlavní podnikatelskou činnost a dobrovolně vystoupí z režimu paušální daně. Od 1.1.2024 své podnikání utlumí a bude ho provozovat jako činnost vedlejší při pobírání starobního důchodu. Bude od ledna 2024 platit zálohy na důchodové a zdravotní pojištění? Pokud ano, z čeho se bude počítat jejich výše?

S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

OSVČ (kadeřnice) má od 31. 12. 2022 přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku (předčasný důchod). V roce 2023 bude její daňový základ kolem 50 000 Kč. Protože nedosáhla rozhodné částky, nebude za rok 2023 důchodově pojištěna a nebude nic platit na důchodové pojištění? Na zdravotním pojištění je státním pojištěncem, a tudíž se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečně dosaženého daňového základu tzn. z 50 000 Kč? Nebude pro ni stanoven minimální vyměřovací základ?

S jakými daty a kdy přihlásit ke ZP a OSSZ zaměstnance pracujícího na DPP uzavřenou na dobu určitou (4. 1. 2023 do 31. 8. 2023), když měl výdělek vyšší než 10 000 Kč jenom v měsíci červenci a srpnu? V měsíci červenci pracoval od 10. 7. do 31. 7. a v srpnu od 14. 8. do 25. 8. 2023.

Zaměstnankyně nastoupila dne 10. 8. 2023 na PPM - odeslali jsme přílohu na OSSZ včetně žádosti o PPM. Dále jsem odeslali na ZP oznámení o nástupu na PPM. K 20. 8. 2023 však zaměstnankyni u nás skončil pracovní poměr na dobu určitou. K 20. 8. 2023 jsme poslali odhlášku - s kódem O na ZP. Dále jsme poslali ukončení pracovního poměru na OSSZ. Je nutné ještě pak nějak hlásit skončení PPM nebo takto je to z pohledu zaměstnavatele vše v pořádku, pokud zaměstnanec u něj po 10 dnech nástupu na PPM skončil?

OSVČ byla v roce 2022 zaměstnaná, ale od začátku roku 2022 do skončení zaměstnání (září 2022) pobírala pouze dávky nemocenského pojištění od OSSZ. Poté byla evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. OSVČ potřebuje podat nulové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 nebo čestné prohlášení, že v roce 2022 neměla žádné příjmy. Musí být součástí přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech s nulovými příjmy a potvrzení o době evidence uchazečů na úřadu práce? Bude k nulovému přehledu pro OSSZ za rok 2022 přikládat potvrzení od zaměstnavatele pro prokázání vedlejší výdělečné činnosti?

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Máme nárok na slevu na pojistném 5 % u osoby mladší 21 let, která bude mít úvazek 40 hod./týden, tudíž měsíčně odpracuje cca 4 x 40 hod., tj 160 hod. měsíčně? V podmínkách je ale psáno, že může odpracovat max. 138 hod./měsíc. 

Pojištěnec narozený 1. 4. 1990 byl uznán plně invalidním od 1. 6. 2017, tehdy mu bylo 27 let. Potřebnou dobu důchodového pojištění 4 let před vznikem invalidity nezískal a invalidní důchod mu tudíž nebyl přiznán. Pojištěnec později začal platit dobrovolné důchodové pojištění a v období 2. 8. 2013 - 1. 8. 2023 získal akorát 4 roky pojištění. Invalidní stále zůstává. Vznikne mu nárok na invalidní důchod od 2. 8. 2023, nebo bude vyžadováno již 5 let, protože ke dni 2. 8. 2023 mu bude již 33 let, a tudíž nárok na invalidní důchod nevznikne?

Obdrželi jsme od ČSSZ dopis, v němž nás informuje, že u zaměstnance končí podpůrčí doba k 1. 8. Jaké má toto datum další návaznosti a povinnosti pro zaměstnavatele?

Naše firma zaměstnala uprchlíky z Ukrajiny v režimu prodloužené dočasné ochrany, a to na DPČ, kdy jejich odměna nebude vyšší než 3 999 Kč. Zaměstnance jsme přihlásili na OSSZ v režimu zaměstnání malého rozsahu a na úřad práce. Plynou pro nás z těchto pracovních poměrů ještě nějaké povinnosti? Mají u nás podepsané prohlášení. Toto je jejich jediné zaměstnání na území ČR. Předpokládáme, že pokud budou mít zaměstnání malého rozsahu, nemusíme za ně odvádět minimální zdravotní pojištění a ani je přihlašovat na pojišťovnu.

Dne 1. 6. 2023 k nám nastoupila do pracovního poměru zaměstnankyně, nyní nám oznámila, že je těhotná, ale chce pracovat co nejdéle to půjde, byť řeší zdravotní problém. 1) Pokud by zaměstnankyně nastoupila na rizikové těhotenství - nemocenskou - a to např.  1. 9. - bude mít nárok na nemocenské dávky (zde není povinnost mít nějaké měsíce odpracovány)? 2) Pokud zaměstnankyně na nemocenskou nenastoupí a nastoupí až na mateřskou - předpokládaný termín nástupu je někdy v říjnu, bude mít nárok na PPM? Je zde nějaká povinnost mít odpracovanou dobu - nějaké měsíce - před nástupem na PPM nebo není? Chtěli bychom jí vyjít co nejvíce vstříc. Před naším pracovním poměrem byla na úřadu práce.

Občan EU - Polák pracuje na hlavní pracovní poměr u polského zaměstnavatele na území Polska a zároveň pracuje na HPP na zkrácený úvazek u českého zaměstnavatele na území ČR (výdělek nepřesahuje 4 000 Kč/měsíc). Podle A1 má povinnost odvádět pojistné v Polsku. Má tento zaměstnanec povinnost odvádět ze svého českého příjmu sociální a zdravotní pojištění v Polsku, i když se jedná o zaměstnání malého rozsahu?

V poslední době se rozběhly po 2 letech kontroly ze strany OSSZ na splnění podmínek zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení. Často dochází k nálezům, kdy není splněna podmínka 90 % vyměřovacího základu v porovnání s měsícem 3/2020 - stačí jen, že někdo onemocní, odejde na mateřskou apod. Penále bývají cca ve výši doplatku pojištění. V té souvislosti řešíme obsah a význam § 3: „Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc uvedený v § 1 odst. 1 větě první se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce." Není jasné, co tím měl zákonodárce na mysli – česky pochopeno by se nepočítali do vyměřovacího základu ti zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni celý měsíc. To by však nedávalo smysl.