Ing. et Ing. Milan Blatný - strana 4

Podnikatel koupil v roce 2012 nemovitost - bytový dům. V roce 2013 požádal o změnu účelu užívání na nebytové prostory (kanceláře) a následně provedl stavební práce. Jednalo se o stavební práce, které měly povahu technického zhodnocení (elektroinstalace, kotel a vytápění) ale i např. výměna oken, vnitřních omítek. Dotaz je na výměnu oken o opravu omítek, tedy stavebních prací, které by za běžných okolností byly jednorázovým daňovým výdajem - opravou. V tomto případě jsou ale tyto opravy prováděny v souvislosti se změnou účelu užívání (stavební úřad ale provedení těchto prací nepožaduje k tomu, aby změna účelu užívání byla povolena). Jsou tyto opravy považovány za výdaje na změnu účelu užívání nemovitosti, tedy technických zhodnocením, které zvyšuje zůstatkovou cenu nemovitosti?

OSVČ má nainstalovánu solární elektrárnu na svém RD, na faktuře od dodavatele jsou rozepsány: solární moduly + inventor 220 000 Kč = 3 odp. skupina – odpis 10 let, zvlášť je naúčtovaná konstrukce a montáž v celkové ceně 44 528 Kč, kterou bychom měli zaúčtovat jako tech. zhodnocení RD, RD není zařazen do majetku, není odepisován. Jakým způsobem máme zaúčtovat odpisy této konstrukce, jak montáž? Znamená to, že zařadíme konstrukci včetně montáže do odpisové skupiny 4? Jak bychom měli správně postupovat se zaúčtováním a odepisováním?

Mám dotaz ke správnému datu zařazení technického zhodnocení - zateplení budovy, projekt, na který bylo vydáno stavební povolení (i když v tomto případě to nebyla povinnost), byl ukončen fakticky 30. 11. Doklad na provedený stavební dozor byl vystaven až s DUZP 31. 12. 2013. Žádost o kolaudační souhlas nebyla dosud podána. Můžeme majetek uvést do užívání k datu 30. 11.? Postačí doložení protokolem o předání stavby od dodavatele, zápisem ve stavebním deníku? Nebo musí být splněno i datum dokladu na fakturaci stavebního dozoru? Má vliv (ne)vydání kolaudačního souhlasu?

Ve firmě jsme začali opravovat budovu (dříve kravín), který budeme přestavovat na kanceláře. Tuto budovu odpisujeme. Investice do budovy se bude pohybovat kolem 150 až 300 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení? Šla by tato částka dát přímo do nákladů? Např. zvlášť elektrika, rozvody vody, omítky, lino atd.? Můžete prosím uvést příklad na technické zhodnocení a modernizaci?

Firma koupila pozemek od fyzické osoby. Z katastrálního úřadu došla potvrzená kupní smlouva. Vklad práva je 08. 01. 2014, právní účinky vkladu 16. 12. 2013. Které datum je rozhodující pro zařazení pozemku do majetku firmy?

Řeším okamžik správného zahájení odpisování stavby s vydaným kolaudačním souhlasem. Kdysi kolaudační rozhodnutí obsahovalo nabytí právní moci a od tohoto okamžiku byla stavba způsobilá k užívání. V současné době existuje nové rozhodnutí s názvem „kolaudační souhlas“, které ale nabytí právní moci již neobsahuje, naopak kolaudační souhlas často obsahuje nový pojem „Vypraveno dne“. V odborné literatuře jsem se dočetla, že podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu se vydáním rozhodnutí rozumí „Vypraveno dne“, což je předání stejnopisu k doručení. Má se tedy okamžik zahájení odpisování samozřejmě po splnění dalších podmínek odvíjet právě od data „Vypraveno dne“, a nikoliv od data uvedeném na kolaudačním souhlasu?

Fyzická osoba nepodnikající vlastní dům, který odepisuje zrychlenými odpisy od roku 1997. Vstupní cena domu byla v roce 1997 – 1 505 077 Kč. V roce 2001 bylo provedeno technické zhodnocení ve výši 820 280 Kč. V roce 2014 bylo provedeno technické zhodnocení ve výši 182 050 Kč. Jak budou vypadat odpisy tohoto domu od roku 1997 do roku 2014 a následně na další roky?

Naše s. r. o. si postavila v roce 2013 budovy k podnikání, ale na pozemku města. Příjezdovou komunikaci (pozemek ve vlastnictví města) k našim stavbám jsme si opravili (byly ve špatném stavu). Souhlas s opravou komunikaci od města máme, ale neplatíme městu žádný nájem. Cenu za opravenou komunikaci jsme dali do investičních nákladu našich staveb. Dotaz: Je tento postup správný? Prosím, na uvedení odkazu na paragrafy dle ZDP.

V roce 2013 byl nakoupen software cena do 60 000 Kč tedy zaúčtován přímo do spotřeby. V roce 2014 byl pořízen UPGRADE k tomuto softwaru hodnota 50 000 Kč. Jak zaúčtovat tento UPGRADE? Bude se jednat o TZ i když software není zařazen v majetku?

Platí, že generální oprava zařízení, automobilu apod. je vždy technickým zhodnocením, pokud přesáhne částku 40 000? Jak posuzovat, co event. v případě generální opravy je a co není technické zhodnocení?

Nastanou nějaké zásadní změny v majetku od 1. 1. 2014? Je pravda, že majetek se již nebude třídit do odpisových skupin dle SKP, ale nově dle klasifikace CZ-CPA?

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví, od 1. 1. 2014 jsme ze zákona plátci DPH. V prosinci 2013 jsme nakoupili PC, jehož cena včetně DPH (v době nákupu jsme nebyli plátci DPH) převyšuje 40 000 Kč. Protože je v lednu 2014 součástí našeho obchodního majetku, uplatníme dle § 79 zákona o DPH odpočet DPH – tím nám vstupní cena tohoto majetku klesne pod 40 000 Kč. Jak máme s tímto majetkem dále nakládat, co se týče odpisů? Pokračovat dál ze snížené vstupní ceny? Nebo uplatníme zbytek ceny do nákladů jednorázově, protože už nesplňuje limit vstupní ceny 40 000 Kč?

Do jaké skupiny zatřídím hmotný majetek ve výši 140 000 Kč – dispečerské zařízení na vypínání fotovoltaické elektrárny při přetížení energie? Skupina odpisová 2 – (2-49) 31.62 Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené – signalizační zařízení ochranná, zabezpečovací, návěstní apod.?

V roce 2012 jsme se souhlasem vlastníka budovy začali odepisovat technické zhodnocení budovy (jako nájemci). V roce 2013 jsme provedli další technické zhodnocení této budovy. Máme navýšit zůstatkovou cenu původního technického zhodnocení a v odepisování pokračovat? Nebo máme nově zatřídit a odepisovat každé TZ zvlášť? Jedná se stále o stejnou budovu a je předpoklad, že i budoucnosti budeme provádět další TZ. Vlastníkem budovy je naše dceřiná společnost.

Již několik let jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Podnikám v oboru stavebních prací. Necelý rok mám v osobním vlastnictví nemovitost, část této nemovitosti jsem nyní vložil (za odhadní cenu) do podnikání. Mezi koupí a vkladem do podnikání jsem nemovitost opravil po stavební stránce. Na to nemám doklady do účetnictví, takže neznám navýšení vstupní ceny majetku. Nyní v této části nemovitosti rozjíždím kavárnu jako další druh podnikání. Postupně jsem kavárnu zařídil lednicí, sporákem, barovým pultem, klimatizací, křesílky, stoly, chladícími vitrínami, svítidly, dal nové dveře atd. Na jednotlivé nákupy mám daňové doklady. DPH uplatním. Jedná se o technické zhodnocení nebo o tzv. pořizovací náklady nebo to mohu dát do nákladů? Pořizovací náklady jako celek se odepisují v jaké skupině? Nebo to musím rozložit do různých skupin?

Společnost s ručeným omezeným si nechala zpracovat tzv. Brandguide - návod pro výrobu propagačních materiálu (firemní identita, jak zacházet s firemním logem atd.). Tento Brandguide bude dodán ve formě PDF a bude sloužit zejména pro interní účely firmy, ale také například pro distributory, kteří si sami vytváří propagační materiály s produkty, které s. r. o. dodává. Brandguide bude určitě k užití déle než jeden rok a cena zpracování činí 150 000 Kč. Jedná se v tomto případě o dlouhodobý majetek nebo provozní náklad? Pokud jde o majetek, je spíše hmotný (kniha) nebo nehmotný?

V našich vnitřních směrnicích máme stanoveno, že za samostatný drobný majetek budeme považovat ty věci, které mají dobu použitelnosti víc než 1 rok a jejichž pořizovací hodnota je více než 5 000 Kč, tento majetek poté vedeme na regletě, která podléhá inventarizaci, účtováno na 501/AÚ. Můj dotaz zní, zda tyto věci považovat za samostatný drobný majetek nebo za náhradní díly, které se účtují na jiný účet 501/AÚ a nejsou sledované na regletě a nepodléhají inventarizaci: 1)      krycí plachta na AVII (AVII máme v dlouhodobém majetku), jejíž pořizovací hodnota byla 19 000 Kč, 2)      válcovačka, kterou naši obchodníci označují za nástroj a jejíž pořizovací hodnota je 8 000 Kč.

Výrobní hala byla v souladu se stavebním povolením a příslušnou žádostí uvedena do zkušebního provozu a v té souvislosti zařazena do evidence majetku a bylo zahájeno její odpisování. Po skončení zkušebního provozu dojde k vystavení kolaudačního souhlasu. Výdaje související s jeho zajištěním činí 160 000 Kč. Jsou tyto výdaje součástí vstupní ceny výrobní haly (§ 29 odst. 7 ZDP), přestože vznikly až následně po jejím uvedení do užívání?

Naše firma vlastní hotel, v kterém již několik let neprovozuje žádnou činnost – tedy neplynou žádné tržby. Budova hotelu je v desolátním stavu. Firma hodlá provést v budoucnu rekonstrukci budovy, na kterou jsou již projekty a stavební povolení, ale zahájení stavby rekonstrukce je zatím odsunuto na pozdější dobu. Veškeré náklady spojené s přípravou rekonstrukce jsou účtovány na nedokončené investici – účet č. 042. Na této budově jsou ale nyní prováděné nutné zajišťovací práce např. opravy padající omítky, balkonů, opravy okapů, zajištění budovy proti vniknutí atd. Můžeme výdaje na tyto opravy uplatnit do nákladů na účty č. 511, nebo jsou součástí budoucí nedokončené investice?

Společnost s r. o. chce koupit pozemek. Nechali jsme vypracovat geometrický plán za cenu bez DPH 68 000 Kč. Vstoupí hodnota geometrického plánu do pořizovací ceny pozemku nebo se jedná o provozní náklad?