Ing. Martin Bureš - strana 6

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

Společník vlastnil 50% obchodní podíl v s. r. o. od r. 2000 v hodnotě 50 000 Kč, v roce 2018 koupil od druhého společníka jeho 50% obchodní podíl za cenu 1 mil. Kč. Stal se 100 % vlastníkem s. r. o. V roce 2019 chce prodat 50% obchodní podíl, a to za částku 1,2 mil. Kč. Podíly nebyly rozděleny. Bude tento prodej osvobozen, nebo bude nutné provést zdanění v § 10 ZDP? Pokud ano, bude se danit celá částka nebo lze část osvobodit?

Obchodní podíl s. r. o., zapsaný v OR, činí 100 tis. Kč a vložil ho do společnosti jediný společník v 10/2015. Společnost má v obchodním majetku nemovitost, kterou zakoupila za 6 mil. Kč. Společník se chystá prodat svůj obchodní podíl v 12/2020. Z jaké částky by se počítala daň z příjmu v případě, že by obchodní podíl prodal za: 1) 500 tis. Kč, 2) 6 mil. Kč

Společníci - fyzické osoby - ve firmě A s. r. o. vlastní své obchodní podíly déle než 5 let. Podíly ve firmě A nemají a ani je nikdy neměli vloženy v obchodním majetku. Podíly ve firmě A byly splaceny částečně peněžitým vkladem do základního kapitálu, částečně byly nabyty koupí. Dále ti stejní společníci založili v roce 2018 společnost s ručením omezeným B, kde jsou rovněž společníky. Své podíly ve firmě A vloží do společnosti B jako nepeněžitý vklad formou příplatku mimo základní kapitál (v okamžiku vkladu vlastní své podíly ve firmě A již déle než 5 let). Pro účely tohoto vkladu budou podíly ve firmě A oceněny znalcem. Jaká bude nabývací cena tohoto vkladu u společníků-fyzických osob ve firmě B dle § 24 odst. 7 ZDP pro účely daňové?

Investiční fond s proměnným základním kapitálem má ve svém majetku nemovité věci, které pronajímá třetím osobám. V principu je tento nemovitý majetek evidován v účetnictví jako majetek finanční, a tudíž se účetně neodpisuje. Jeho cena byla stanovena znaleckým posudkem při vkladu do fondu a vždy se k 31. 12. (rozvahovému dni) musí dle zákona ocenit. Fond účtuje dle účtové osnovy pro finanční instituce. Nastala situace, kdy k 30. 11. 2018 fond vrátil ČNB licenci fondu a od 1. 12. se stává standardní akciovou společností dle zákona o korporacích. Jak bude tato a. s. nyní postupovat v případě účetní evidence nemovitých věcí? V jaké ceně bude od 1.12. evidovat nemovité věci – v ceně původního znaleckého posudku nebo v ceně přeceněné k 31. 12. 2017 (tedy poslední zákonem provedené ocenění)? Jak bude postupovat při uplatňování účetních odpisů – budou se uplatňovat od 1. 12. měsíčně na základě odpisového plánu, nebo by měla být formou oprávek určitá část účetních odpisů promítnuta k 1. 12. do účetnictví (fond existoval 5 let)?

Akciová společnost vstoupila ke dni 1. 6. 2018 do likvidace, do 30 dnů bylo podáno řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 (kód B). K 30. 11. 2018 byla zpracována zpráva likvidátora na rozdělení likvidačního zůstatku, byla sestavena mimořádná účetní závěrka a za období od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2018 bylo podáno opět daňové přiznání (kód H). Po tomto datu dojde již jen k připsání úroků z peněžních prostředků na bankovních účtech. Ke schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku dojde pravděpodobně v průběhu února 2019. Má společnost povinnost sestavit řádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. 31. 12. 2018 a povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018? Nebo bude podávat jen dodatečné přiznání na transakce uskutečněné od 1. 12. 2018 do okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku?

Valná hromada společnosti rozhodla o výplatě dividend v cizí měně. Je kurzová ztráta při výplatě dividendy daňově uznatelným nákladem?

V následujícím článku se zaměříme na novinku, na kterou si pomalu zvykáme. Když spatřil svěřenský fond světlo světa v roce 2014, většina lidí byla přesvědčena, že tento instrument je vytvořen pouze za účelem skrývání majetku a nekalým daňovým úmyslům. Až postupem času si na něj lidé začali zvykat nejen díky jeho medializaci u vysokých představitelů České republiky.

Fyzická osoba je jednatelem a jediným společníkem ve 4 společnostech. Z toho jedna jako Evropská společnost a tři jsou české s. r. o. Podle § 74 zákona o obchodních korporacích je uvedena ovládající osoba. Znění je výkladově složitější a nemůžeme najít shodu. Jde v případě čtyř společností, kdy je vlastníkem jedna fyzická osoba, ale každá společnost má vlastní ekonomický život i s tím, že mezi společnostmi jsou řádné a běžné obchodní dodavatelsko-odběratelské vztahy, posuzovat tyto společnosti jako celek? Tedy vyhodnotit plnění ukazatelů pro povinnou konsolidaci a audit? Nebo se výklad konsolidovaného celku vztahuje na případy „holdingů“, kdy jedna firma má obchodní podíly v dalších společnostech, které přes řídící osobu hospodářsky ovládá?

Církevní organizace obdržela v restituci hmotný dlouhodobý majetek (budovy), v řádu desítek milionů korun. Je možné takový majetek daňově odpisovat, jako by ho pořídila např. zakoupením? 

Valná hromada akciové společnosti rozhodla o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady. Vkladová povinnost bude splněna vnesením nemovitých věcí, konkrétně inženýrských sítí – vodovodů a kanalizací. Ocenění těchto nepeněžních vkladů znalcem zajišťuje akciová společnost a jí jsou fakturovány náklady za služby znalce, které jsou významnou položkou vzhledem k rozsahu a náročnosti ocenění vkladů. Jak bude akciová společnost o těchto službách účtovat? Stanou se tyto služby daňovým nákladem společnosti v účetním období, ve kterém byly uskutečněny a má společnost nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z těchto plnění? 

Tématem tohoto článku je jedna z přeměn – převod jmění na společníka. Nejdříve se zaměříme na samotný převod jmění na společníka a jeho obchodněprávní úpravu, přičemž čerpáme převážně ze zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Věnujeme se také účetnímu zobrazení převodu jmění na společníka. Na převod jmění na společníka se podíváme také z daňového hlediska a na závěr převedeme teoretické poznatky do praxe na komplexním příkladu.

Firma s. r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, koupila starý, ale funkční televizní kabelový rozvod (TKR), který byl účetně i daňově odepsaný. TKR je skládal ze zařízení v odpisové skupině 2 a vedení v zemi v odpisové skupině 4. Pořizovací cena prodejce byla 7.704.970,- Kč, zůstatková hodnota z účetnictví činila 2.179.000,- Kč. Prodejce v účetnictví nerozlišoval dvě odpisové skupiny a vše vedl v odpisové skupině 4. Podle pořizovacích cen tvořil podíl odpisových skupin 4 a 2 cca 50%:50%. Prodejce i kupující se dohodli, že pro stanovení kupní ceny si nechají vypracovat znalecký posudek. Znalecký posudek se skládal ze zůstatkové ceny majetku 2.179.000,- Kč, a z ušlého výnosu do roku 2020 ve výši 8.780.000,- Kč. Prodávají a kupující se nakonec dohodli na smluvní ceně 11.907.000,- Kč. Jak na základě uvedených skutečností zaúčtovat uvedenou kupní cenu? a) Rozdělit kupní cenu na dvě části a částku 5.953.500,-Kč zaúčtovat jako soubor zařízení v odpisové skupině 2, částku 5.953.500,- Kč jako vedení místní telekomunikační v odpisové skupině 4? b) Nebo existuje ještě jiný daňově uznatelný způsob zaúčtování?

Dva společníci - fyzické osoby - vlastní každý z 50 % podíl na české akciové společnosti (více než 15 let). Následně v létě červenci 2017 oba společníci koupili tzv. ready made společnost s. r. o. (oba opět vlastní 50 %). Nyní se rozhodli odštěpit majetek do koupené ready made společnosti z jejich akciové společnosti. Opět podíly zůstaly stejné – oba opět vlastní 50 %. Mají tyto osoby zachován tzv. časový test, tj. při prodeji podílu na s. r. o. v lednu 2019, a mohou jej tedy osvobodit?

Po datu zařazení movitého hmotného majetku (limit je nad 40 000 Kč) dochází často k jeho technickému zhodnocení. Sledujeme limit 40 000 Kč ročně na každém majetku proto, abychom na konci roku byli schopni vyhodnotit, zda budeme účtovat jako TZ majetku, nebo zaúčtovat do nákladů, pokud je TZ majetku pod 40 000 Kč. Ve směrnici k účetnictví je TZ stanoveno dle § 33 ZDP: tzn. limit nad 40 000 Kč je TZ, částka pod 40 000 Kč je nákladem. Lze dát náklady charakteru TZ v souhrnné částce pod 40 000 Kč (tzn. např. 35 000 Kč) do vstupní ceny k majetku jako jeho TZ (dle § 33 odst. 1 ZDP), přestože je ve vnitřní směrnici informace, že to má být náklad (provedené TZ je do limitu 40 000 Kč)? Lze postupovat takto různě u různých majetků, tzn. někdy u majetku považovat částku pod 40 000 Kč jako TZ, někdy u majetku toto TZ pod 40 000 považovat za náklad? Hrozí nám nějaké sankce?

Společnost s r. o., eviduje v účetnictví nedobytnou pohledávku - fakturu za služby v celkové výši 541 Kč. Faktura byla vystavena 15. 4. 2016, splatnost 30. 4. 2016, celkem 541 Kč. Dne 31. 12. 2017 byla na částku 541 Kč vytvořena opravná položka ve výši 100 % podle § 8c zákona o rezervách - účetní zápis MD 558/D 391. Dne 30. 12. 2018 bude opravná položka rozpuštěna (částka 541 Kč) účetním zápisem MD 391/D 558. Dne 30. 12. 2018 bude opravná položka daňově odepsána (částka 541 Kč) účetním zápisem MD 546/D 311. Promlčecí lhůta opravné položky se počítá 30 měsíců od splatnosti pohledávky (to je od 30. 4. 2016)? V průběhu promlčecí lhůty, to je od 30. 4. 2016 do 30. 10. 2018, mohu vytvořit opravnou položku, rozpustit ji a daňově ji odepsat? Je shora uvedený postup zaúčtování správný a počítám správně promlčecí lhůtu u opravné položky dle § 8c zákona o rezervách?

Je v případě rozdělení společnosti odštěpením sloučením (tři společnosti, plátci DPH), kdy se odštěpuje do nástupnické společnosti č. 1 majetek (pozemky a stavby) a do společnosti č. 2 pohledávky z titulu půjčky, nárok na odpočet DPH u právnických a notářských služeb služeb (sepsání projektu odštěpení, zápis do obchodního rejstříku)?

Matka se synem podniká v rámci Sdružení bez právní subjektivity (prodej zboží), jiný člen ve Sdružení není, vedou DE, oba jsou plátci DPH. Nyní se matka rozhodla ukončit podnikání. Z toho plyne, že vystoupí ze Sdružení a Sdružení zanikne. Poté se matka odregistruje od DPH. Syn bude i nadále podnikat jako OSVČ. Ve Sdružení je neprodané zboží, ze kterého bylo uplatněno DPH na vstupu, neodepsané auto zakoupené v r. 2010 ze kterého bylo uplatněno DPH na vstupu a neuhrazené závazky a pohledávky. Matka se synem se dohodli, že zboží, auto, závazky i pohledávky - vše přenechá synovi a k žádnému vyrovnání nedojde. Jaké daňové důsledky přinese tato úmluva z hlediska DPH a DPFO matce a jaké synovi?

Společnost má provozovnu, ve které prodává potraviny, bohužel některé potraviny se kazí (exspiruje datum trvanlivosti nebo prostě shnijí) a je nutné je likvidovat. Při nákupu byl uplatněn odpočet DPH, nyní předpokládáme, že pokud je livkidováno, tak není nutné odvádět DPH na výstupu. Nicméně z praktického pohledu se chceme zeptat, jak ideálně doložit samotnou likvidaci - potraviny vyhazujeme do přistavených kontejnerů, kdy není v lidských a časových možnostech každý shnilý banán nafotit. Stačí třeba jen nafotit naplněný kontejner a k tomu udělat jeden sumární likvidační protokol? 

Jsme firma registrovaná k DPH v tuzemsku. Fakturujeme zboží do EU plátci DPH, ale zboží zasíláme přímo do třetí země – USA. Máme vývozní doklad od celníků a potvrzení od dopravce (DHL). Jaké bude členění DPH – vývoz zboží? Osvobozeno od DPH dle § 66 zákona o DPH ?