Ing. Matěj Nešleha - strana 10

Zaměstnavatel chce vyhlásit soutěž. Ze správných odpovědí na zadanou otázku vylosuje zaměstnance, který dostane finanční odměnu 10 000 Kč. Je zapotřebí tuto částku zaměstnanci dodanit a odvést odvody na pojištění?

V červenci 2018 vyhotovila a. s., měsíční plátce DPH, za provedené truhlářské práce fakturu v přenosu DPH ve výši 112 000 Kč. V daňovém přiznání za červenec uvedeno v řádku 25, kontrolní hlášení v části A 1. V měsíci září 2018 omylem vyhotovena pro stejného odběratele ta samá faktura, stejného změní a stejné částky. Údaje opět uvedeny v řádku 25 daňového přiznání a A1 kontrolního hlášení. Jak správně postupovat při opravě této účetní chyby? Truhlářské práce byly skutečně provedeny pouze jednou. 

Společnost s r. o., tuzemský plátce pronajímá hmotný majetek slovenskému neplátci, osobě povinné k dani. Majetek je umístěn na Slovensku. Jaké má povinnosti v souvislosti s DPH a daní z příjmů?

Zapůjčili jsem si stroj ze Švédska. Švédkská firma nám fakturuje za zapůjčení nulovou částku (tedy zdarma) a dopravu chce uhradit. Bude částka za dopravu podléhat srážkové dani, když se týká zapůjčení stroje? 

Klient vede daňovou evidenci, je plátcem DPH, pronajímá část budovy, kterou má zařazenou v podnikání svému synovi, který je také OSVČ plátce. Musí nájemné fakturovat měsíčně, nebo stačí vystavit fakturu a odevzdat DPH z celkové částky jednou za celý rok?

Společnost s r. o. poskytla v roce 2018 zápůjčku jiné s. r. o., kterou z důvodu neuhrazení chce v roce 2019 postoupit postupníkovi. Musí s. r. o. zaúčtovat v roce 2018 do zdanitelných výnosů úrok ze zápůjčky? Pohledávka bude postoupena v roce 2019 za nominální cenu. Budou případné úroky v roce 2019 při postoupení pohledávky nedaňovým nákladem? Musí se zaúčtovat jako daňový výnos i poměrná část úroku za rok 2019 do doby postoupení? Jaké předkontace se použijí při postoupení pohledávky?

Potřebuji poradit se zdaněním zahraničních příjmů ze závislé činnosti. Budu vyplňovat daňová přiznání za rok 2018, protože budu uplatňovat úroky z hypotečního úvěru. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti, a to: v lednu 2018 jsem byl zaměstnancem české firmy v České republice a v únoru až prosinci 2018 jsem zaměstnancem slovenské firmy na Slovensku, kam denně dojíždím z České republiky. Od obou firem budu mít potvrzení o zdanitelných příjmech. Plat dostávám ze Slovenska v eurech. Slovenský zaměstnavatel za mě odvádí ze mzdy sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. Příjem ze Slovenska přepočtu jednotným kurzem, stanoveným za rok 2018, který bude zveřejněn v lednu 2019? Ř. 31 DAP – příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele Ř 32 - úhrn povinného pojistného – tj. 34 % příjmů ze Slovenska plus pojistné dle Potvrzení od českého zaměstnavatele Ř. 33-36a už nevím. Kde si v DAP započtu daň zaplacenou na Slovensku? Musím také vyplnit Přílohu č. 3 DAP? Děkuji 

Jednatel české s. r. o. je Slovák. Doma na Slovensku má jednu nevyužitou rodinnou Škodu Fabii. Protože ale zde v Čechách jeho zaměstnanci pracují po celé ČR, tak se rozhodl, že na základě výpůjčky poskytne automobil své české s. r. o. a budou ji využívat všichni zaměstnanci k přesunům ze stavby na stavbu anebo dle potřeby firmy na území ČR. Nákladem k tomuto automobilu bude nákup PHM. Je to tak v pořádku anebo z této situace vznikají i další daňové povinnosti? 

Naše firma si objednala etiketovací stroj v Taiwanu. Dopravu zajišťovala přepravní společnost. Stroj plul z Taiwanu do Hamburku a odtud byl danou společností přepraven k nám do Čech. Bylo vyměřeno clo ve výši 32 003 Kč v základu vyměření cla byla i doprava mimo EU a doprava v EU a na území EU nebyla zahrnuta do výměry cla. Nevím, co vše zahrnout do základu DPH pro výpočet DPH. Cena stroje + veškerá doprava + clo nebo cena stroje + doprava mimo EU + clo a nebo cena stroje + doprava po EU a ČR + clo. 

Do 31. 12. 2018 tři společníci podnikají postaru ve sdružení podle dřívějších předpisů o DPH. Jeden společník všechno, druhý nulové přiznání DPH a na konci roku vše se rozdělí dle stanovených podílů a udělá se daňové přiznání. Od 1. 1. 2019 bude každý společník uvádět do svého daňového přiznání k DPH všechna svá uskutečněná plnění a přijatá plnění. Otázka zní, jak uvedou společníci nákup dlouhodobého majetku, který bude nakoupen z prostředků celého sdružení. A dále jak uvedou do daňového přiznání dlouhodobý majetek, který bude vložen do společnosti pouze jedním ze společníků, tudíž se bude jednat o majetek individuálně vložený. Kdo bude mít v tomto případě nárok na odpočet DPH. Všichni společníci podnikají jen ve sdružení, žádný z nich mimo sdružení nemá žádné jiné podnikatelské aktivity.

Pracovně působím v USA. Vlastnil jsem rodinný dům v ČR, který jsem prodal, v domě jsem nebydlel déle než 2 roky. Finanční prostředky jsem použil na koupi druhého rodinného domu ve lhůtě do jednoho roku. Dům jsem nikdy nepronajímal, používal jsem ho výhradně k bydlení při mém pobytu v ČR. Bohužel jsem zapomněl finančnímu úřadu oznámit, že budu uplatňovat podmínku osvobození z důvodu řešení mé bytové situace v ČR. Mohu i tak použít osvobození § 4 a oznámení učinit dodatečně?

Firma A s. r. o. pronajímá své nemovité věci (bytové a nebytové prostory) a do roku cca 2008 dělala i správu nemovitostí v cizím vlastnictví. V roce 2017 se firma rozdělila na dvě firmy A a B (stejný majitel) dle projektu rozdělení odštěpením sloučením. Firmě A zůstali nemovitosti bytové a nebytové prostory přešli na firmu B. Hlavní činností obou firem zůstalo pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Při rozdělení nám bylo řečeno, že ztráta se nepřevádí na druhou firmu a zůstala celá na firmě A. (cca 2,5 mil). Firma A má zaměstnance kteří spravují nemovitostí i firmy B, a proto si účtuje za správu nemovitostí, které jsou ve vlastnictví B určitou částku dle podepsané smlouvy. V dnešním roce jsme na firmě A v zisku a rádi bychom použili ztrátu minulých let, která vznikla ještě před rozdělením firmy. Dle našeho názoru přece není žádná změna činnosti firmy a stále dělá to samé co dělala do rozdělení firmy. Prosím o Váš názor na uplatnění ztráty z minulých období § 38na.

Manželé měli zúžené společné jmění. Manželka měla od manžela zřízené věcné břemeno k užívání bytu, který byl ve vlastnictví manžela. Manželé se rozvádí a manžel bude manželce za zrušení věcného břemene vyplácet „odstupné“. Bude vyplacené odstupné podléhat zdanění daní z příjmů?

Jestliže má s. r. o. na účtech č. 428 a č. 429 zůstatky: a) je možné tyto zůstatky na účtech proti sobě započíst? b) může se to provést na základě rozhodnutí jednatele nebo jen na základě rozhodnutí valné hromady? 

Vlastním byt v USA. Mimořádně jsem ho pronajal občance Kanady na dva měsíce za 8 000 dolarů. Jak a kde všude mám zdanit tento příležitostný příjem z nájmu? Zdaním tento příjem v USA a uplatním potom na základě smlouvy o dvojím zdanění v v přiznání v ČR „prostý zápočet“? 

V areálu společnosti je masérna, kam jednou týdně dojíždí masér (OSVČ). Tyto službu mohou zaměstnanci firmy jednou za měsíc využít. Společnost uhradí masérovi měsíčně fakturu, kde si účtuje za poskytnutou službu 300 Kč/osoba, hrazeno z FKSP (rozdíl zaměstnanci hradí přímo masérovi). Žádný pronájem za poskytnuté prostory si společnost neúčtuje. Je nutné sledovat po jednotlivých zaměstnancích, kolikrát službu využili, aby nepřekročili limit 2 000 Kč pro osvobození, nebo se tato „výhoda“ do limitu nepočítá?

Fyzická osoba, nepodnikatel, zhodnocuje své finanční prostředky prostřednictvím směny cizích měn, nejčastěji prostřednictvím směny EUR na USD a opačně. Za tímto účelem uzavírá fyzická osoba rovněž termínované měnové obchody. Jak by měla zdanit realizované kurzové zisky? Domnívám se, že uvedená činnost nespadá pod příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, neboť se jedná pouze o příjmy z nakládání s vlastním majetkem (prosím o potvrzení). Může zrealizovaný kurzový zisk kompenzovat v ročním úhrnu s realizovanou kurzovou ztrátou? Může si dále jako výdaj uplatnit související bankovní poplatky na příslušném bankovním účtu, pokud tento účet slouží výhradně k realizaci uvedených měnových obchodů, a dále poplatky poradci (brokerovi), který za ni uvedené obchody řeší?

Když společnost s. r. o. půjčuje jednateli firmy prostředky (zápůjčka), může být tato finanční půjčka bezúročná?

Fyzická osoba, soukromá farmářka, plátce DPH, vede daňovou evidenci: v červnu t.r. zakoupila předmět za 127 000 Kč bez DPH. Nyní jej bude vracet pro skrytou vadu, kterou nelze opravit. Domluvila se s prodejcem, že jej vrátí na fakturu za o 7 000 Kč nižší cenu, protože nějakou práci již s tím vykonala (120 000 Kč + DPH). Jak zaevidovat těch 7 000 Kč rozdíl, aby byl daňově uznatelný (předpokládám, že je)? Jak to bude s DPH, nárok na odpočet z původní ceny se nezmění a nyní odvede DPH z ponížené ceny?

Zaměstnanec mi donesl doklad o úhradě akce z FKSP, kterou zorganizovali zaměstnanci školy - úhrada z FKSP. Doklad je za večeři - vypadá tak, že je to prázdný papír, kde je uvedeno počet večeří krát jednotková cena a výsledná cena, datum a razítko restaurace. Stačí mi to na vložení do účetnictví školy, nebo musí dodat daňový doklad už kvůli EET? Moc se mi to nezdá a požaduji daňový doklad nebo fakturu. Jaký je Váš názor?