Ing. Matěj Nešleha - strana 9

Firma obdržela dotaci na tvorbu IS/ICT, kdy výsledkem má vzniknout nový informační systém, se kterým bude firma obchodovat (fakturovat licenční poplatky za užívání). Předpokládám, že se tedy bude jednat o nehmotný majetek. Nejsem si ale jistá s účtováním. Příklad: Dotace je schválena ve výši 45 % na mzdy pro 5 zaměstnanců, kteří museli být přijati pro tento účel na plný úvazek. 55 % mzdových nákladů hradí tedy firma. Dotace bude postupně zasílána firmě částečně po dobu 3 let. Je správně níže uvedené účtování o dotaci a majetku, pokud například budou roční mzdové náklady včetně odvodů např. 1 mil. a výše dotace 1,35 mil. Kč? 1. Rok 2017 a) Dle rozhodnutí z ministerstva účtujeme o nezpochybnitelném nároku na dotaci zápisem MD 378/D 364 ve výši např. 1, 35 mil. Kč (doba 3 let). b) Zaúčtování mezd MD 521/D 331 (1 mil Kč), snížíme o 45 % mzdové náklad (450 000 Kč) a zaúčtujeme MD 364/D 648 a současně zaúčtujeme MD 041/D 587 ve výši 55 % (550 000 Kč), tedy na účet 041 účtujeme mzdové náklady, které hradí firma ze svých prostředků). 2. Rok 2018 a) Příjem 450 000 Kč dotace na bankovní účet, kdy účtujeme MD 221/D 378. b) Zaúčtování mezd MD 521/D 331 (1 mil Kč), snížíme o 45 % mzdové náklad (450 000 Kč) a zaúčtujeme MD 364/D 648 a současně zaúčtujeme MD 041/D 587 ve výši 55 % (550 000 Kč), tedy mzdové náklady, které hradí firma ze svých prostředků). 3. Rok 2019 a) Příjem 450 000 Kč dotace na bankovní účet, kdy účtujeme MD 221/D 378. b) Zaúčtování mezd 521/331 (1 mil Kč), snížíme o 45 % mzdové náklady (450 000 Kč) a zaúčtujeme MD 364/D 648 a současně zaúčtujeme MD 041/D 587 ve výši 55 % (550 000 Kč), tedy mzdové náklady, které hradí firma ze svých prostředků). 4. Rok 2020 a) Příjem 450 000 Kč dotace na bankovní účet, kdy účtujeme MD 221/D 378. b) Zařazení SW do majetku MD 013/D 041 ve výši 1,65 mil. Kč Můžu tedy v průběhu tří let takto účtovat na účtu 346 a 041?

Zaměstnanec, invalidita 3. stupně, v průběhu roku 2018 podepsal v prohlášení, že je od března poživatelem starobního důchodu. Do února se mu uplatňovala kromě základní slevy na poplatníka i sleva za invaliditu. Nyní oznámil, že poživatelem starobního důchodu je již od února 2018. Budu mu zpracovávat samostatné přiznání a daň z příjmů za rok 2018 vypočítám podle nyní sdělené a podepsané informace. Jak se tato situace promítne do ročního vyúčtování daně ze závislé činnosti, které budu za zaměstnavatele odesílat FÚ?

Zaměstnankyně (příspěvková organizace) měla na rok 2018 podepsané Prohlášení k dani, kde má uvedené daňové zvýhodnění na 1 dítě. V průběhu roku předložila Potvrzení o studiu dítěte s datem 12. 6. 2018, že je studentem ve školním roce od 1. 9. 17 do 31. 5. 18 - 4. ročník. (Předchozí potvrzení bylo vystaveno 11. 9. 2017 s tím, že zde je uvedeno datum ukončení školního roku 31. 8. 2018. Student poté (od 9/2018) začal pracovat. Zaměstnankyně neoznámila žádnou změnu a účetní uplatňovala nadále daňové zvýhodnění (přesto, že doložené studium měla jen do 31. 8. 18). Jednalo se o měsíce 11, 12/2018 a 1/2019. Od 4/2018 do 10/2018 byla totiž pracovnice v DPN. 1) Je to pochybení účetní a měla by rozdíl v odvodu daně zaplatit, anebo pochybení zaměstnance? 2) Pokud se jedná o pochybení zaměstnance, jak toto napravit? a) V r. 2018 opravit platy a v ročním zúčtování daní provést korekci Vzhledem k tomu, že tato pracovnice byla několik měsíců nemocná, bude mít i takto přeplatek. Nesprávně odvedenou daň by organizace odvedla FÚ. b) Anebo roční zúčtování nechat i s chybou (což platí i pro Vyúčtování daně za organizaci) a vše řešit až srážkami v r. 2019? Toto řešení je složitější, ale důležité je, aby bylo vše v souladu se zákonem.

Fyzická nepodnikající osoba v roce 2009 koupila pozemky - vodní plocha rybník. Nemovitá věc nebyla vložena do podnikání, v roce 2017 - zřízeno živnostenské oprávnění - Zprostředkování obchodu a služeb, kdy v roce 2017 základ dle § 7 = 0. V roce 2018 fyzická osoba získala dotaci na odbahnění rybníka - poskytovatel Ministerstvo životního prostředí - příjemce dotace fyzická osoba - IČO: (rok 2017). Výše uvedená osoba nemá zřízen podnikatelský účet, finanční prostředky - dotace je poukazována na osobní nepodnikatelský účet, z kterého jsou hrazeny doklady vztahující se k pracím odbahnění (odběratel - rovněž - IČO - rok 2017). Fyzická osoba dokládá přijaté faktury a jejich úhradu (osobní nepodnikatelský účet). Jak narovnat účetnictví s vlivem na DP FO?

Společnost s r. o. se zabývá výzkumem v oblasti lékařských věd. Jeho klient chce pacientům, kteří se účastní lékařské studie vyplácet odměny. Společnost s r. o. bude pak tyto odměny vyplácet pacientům. Podléhá fakturace těchto odměn klientovi  DPH? Odměna vyplacená pacientům - zdaní si ji pacienti, případně, jakým způsobem tuto odměnu vyplácet? 

Podle § 141 daňového řádu je dodatečné přiznání povinen poplatník podat do konce následujícího měsíce. Tedy stanovená lhůta. Současně podle (8), daň dodatečně tvrzena daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou podle odstavce 1 věty první. Tedy do konce měsíce následujícího, ve kterém to zjistil. Podle § 250 daňového řádu - pokuta za pozdní podání ... nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě... pro dodatečné přiznání je uvedena lhůta do konce následujícího měsíce. Podle § 251 daňového řádu - penále .. Pokud je doměřovaná daň podle dodatečného přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena nevzniká. Podle § 252 daňového řádu - Daňové úroky z prodlení ... pátým pracovním dnem po dni splatnosti Do konce následujícího měsíce splním povinnost podat Dodatečné přiznání. Pokuta za pozdní tvrzení, penále za pozdní podání a ani úrok z prodlení nehrozí? Pokud je tady plátce odpovědný, je mu poskytnuta cesta k nápravě? Nebo jde o chybný výklad daňového řádu?

Jediný společník zvýšil základní kapitál („ZK“) ve své s.r.o. o 100 mil. Kč nepeněžitým vkladem oceněným znalcem ve výši 110 mil. Kč. Společník ve svém rozhodnutí o zvýšení ZK neuvedl, jak naložit/zaúčtovat rozdíl ve výši 10 mil. Kč. Je nutné, aby společník výslovně uvedl ve svém rozhodnutí jediného společníka, co dělat s rozdílem 10 mil. Kč? Nebo se to automaticky účtuje na emisní ážio dle § 144 odst. 2 ZOK? V případě, že to není uvedeno v rozhodnutí společníka, je možné o rozdílu 10 mil. Kč vůbec neúčtovat?

Klient donesl starší doklad za iPhone – není na něm uvedený (jeho iniciály, DIČ...), cena 23 000 Kč. Dodavatel nereaguje, doklad nedoplní. Lze uplatnit z takového neúplného dokladu DPH - prokázání „jiným způsobem“ a zařadit v kontrolním hlášení do odd. B3?

Můj klient je jednatel s. r. o. a také OSVČ v oblasti stavebnictví. Přiznání na OSVČ děláme z podnikání a ze mzdy v s. r. o. Jako soukromá osoba má koníčka - včelaření. Nic neprodává. Med má pro svoji osobní spotřebu. Nyní dostal od ministerstva zemědělství dotaci na zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin v rámci dotačního programu: Podpora včelařství. Tato dotace je ve výši 1 341 Kč za rok 2018. Je tato dotace předmětem daně např. § 10 ZDP?

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

Tuzemský podnikatel, OSVČ, který vede daňovou evidenci, zaplatil přijatou fakturu platební kartou dne 31. 12. 2018, částka byla z bankovního účtu odepsána až 3. 1. 2019. Může si OSVČ uplatnit do daňových výdajů úhradu faktury již v roce 2018?

Jsme tuzemští plátci DPH, společnost s. r. o. Od jiného tuzemského plátce jsme obdrželi fakturu za zprovoznění parního kotle, který byl dodán do Arménie slovenskou společností. Je správný postup, že faktura je vystavena včetně 21% DPH ? Dále nám rovněž tato společnost přefakturovává cenu letenek (Vídeň - Jerevan a zpět) rovněž včetně DPH. Je to v pořádku?

Zaměstnanci - hostinská činnost - roční zúčtování záloh - oba mají stejného předchozího zaměstnavatele - veškeré slevy v rámci ročního zúčtování uplatňovali 1x ročně. 1. zaměstnanec nastoupil 1. 5. 2018 - nepodepsal prohlášení k dani, v lednu 2019 žádá o roční zúčtování záloh - doložil potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele, kde a) neučinil prohlášení na zdaňovací období 1-4/2018, b) učinil prohlášení k dani 1-4/2018. Je možné u posledního zaměstnavatele v případě a) i b) provést roční zúčtování, zaměstnanec v lednu 2019 učinil dodatečné prohlášení na základní slevu na poplatníka. 2. zaměstnankyně nastoupila 1. 5. 2018 - podepsala prohlášení, uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě (doložila potvrzení, že 2. rodič neuplatňuje od 1/2018), u předchozího zaměstnavatele 1/2018 - 3/2018 učinila prohlášení - základní sleva, daňové zvýhodnění na vyživované dítě ne, 4/2018 evidována úřadem práce - doložila potvrzení. Je možné u posledního zaměstnavatele na základě žádosti zaměstnance uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě při ročním zúčtování za celý kalendářní rok 2018?

Společnost s r. o. poskytla zaměstnanci i k soukromému použití služební vozidlo. Vozidlo má v technickém průkazu zapsáno, že je na benzin a LPG. Dále je ve velkém technickém průkazu zapsána u spotřeby paliva na ř. 25 metodika EU 1999/100 a na ř. 27 spotřeba na 100 km 12,5/ 7.0/9.0. Ve smlouvě má zaměstnavatel se zaměstnancem sjednáno toto: "Veškeré tankování v ČR bude na účet zaměstnavatele a zaměstnanec bude hradit firmě náklady při soukromých cestách paušální sazbou 1,50/km. Zaměstnanec může vozidlo využít i k soukromým cestám mimo ČR. V takovém případě bude tankovat PHM na svoje náklady a tyto cesty budou vyňaty ze součtu soukromých kilometrů k refundaci firmě." Společnost s r. o. po celý rok neuplatňuje z nakoupených pohonných hmot DPH na vstupu a na konci roku uplatní na vstupu pouze procento, které získá z knihy jízd poměřením soukromých a firemních kilometrů. Z částky, kterou zaměstnanec za soukromé kilometry firmě uhradí, již žádné DPH státu neodvádí. 1) Je postup firmy v souvislosti s DPH správný? 2) Je třeba v knize jízd vést odděleně kilometry projeté soukromě/firemně na LPG a km projeté soukromě/firemně na benzin? 3) Jakým způsobem by se měla vypočítat částka za pohonné hmoty na 1 km jízdy pro vrácení firmě v případě, že auto jezdí na benzin i LPG? Doklady na LPG i benzin, které souvisejí s cestami po ČR, jsou v účetnictví. 4) Je možno stanovit paušální částku za za pohonné hmoty tak, jak mají strany sjednáno? Nepřináší tento způsob nějaký daňový problém vzhledem k dani z příjmu?

Podnikatel, fyzická osoba, v prosinci 2018 uskutečnil dodání zboží na Slovensko pro plátce DPH. Zahrnuje se toto dodání zboží do JČS do obratu pro povinnost vést v r. 2019 podvojné účetnictví? Touto transakcí fakturace v r. 2018 přesáhla 25 mil. 

Fyzická osoba, plátce DPH, staví pro německého plátce DPH výstavní stánek na veletrhu v Německu. Pro českého plátce je tato činnost bez DPH, ale do kterého řádku tuto činnost správně uvést? Řádek 21 nebo řádek 26? 

Podnikatel uplatňoval paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP. V průběhu tohoto období pořizoval dlouhodobý hmotný majetek. V případě prodeje tohoto majetku, byl příjem z prodeje tohoto dlouhodobého hmotného majetku zdaňován podle podle § 10 ZDP a jako výdaj byla uplatněna pořizovací cena tohoto majetku. Byl tento postup správný? V roce 2018 podnikatel změní uplatňování výdajů na skutečné výdaje. Může v tomto roce zahájit odepisování dlouhodobého hmotného majetku, který pořídil v době uplatňování paušálních výdajů a uplatnit daňové odpisy v 1. roce odpisování?

Český dopravce, plátce DPH nevrátil včas palety použité při uskutečnění své přepravy. Německý zákazník mu na tyto palety zaslal fakturu v režimu reverse-charge. Faktura obsahuje počet palet x cena za kus + poplatek (asi za výpočet, nebo za vystavení faktury). V této fázi se vlastně jedná o nákup drobného majetku, poplatek vstupuje do ceny palet a DPH je vypořádáno na řádku 3 (pořízení zboží) a 43. Pokud jsou palety následně vráceny, německý partner zašle "dobropis" zpravidla jen na palety. Znovu se vypořádá DPH v režimu reverse-charge s mínusem. Je možné poplatek (518) účtovat zvlášť a palety (501) zvlášť? Je nutné v tomto případě "dodanění" poplatku provést na řádku 5 (služba)?

Fyzická osoba (neplátce DPH) uskutečnil svářečské práce na nemovité věci v Německu pro právnickou osobu (neplátce DPH). Kdo bude mít v tomto případě povinnost vypořádat DPH v Německu? Musí se FO-neplátce DPH stát osobou identifikovanou k DPH v ČR? Nebo se registrovat v Německu k DPH?  V případě, že by se nejednalo o práce na nemovité věci, ale práce na movité věci v Německu, jak by se pak chovala povinnost neplátce DPH (dodavatele služby) ve vztahu k povinnosti k registraci k DPH, pokud by tyto práce prováděl pro českého neplátce DPH-podnikatele?

Jak zaúčtovat dohodu o převzetí dluhu jak na straně firmy, která dluh převzala, tak na straně původního dlužníka? Firma A dostala od věřitele zálohu na poskytování služeb. Na základě dohody došlo k převzetí dluhu firmou B. Jak mám nyní u obou firem provést účtování a bude to mít nějaký dopad na daňový základ? Jedná se o zálohu účtovanou u prvotního dlužníka MD 221/D 324.