Ing. Matěj Nešleha - strana 7

Klient napsal počítačovou hru, společnost X si od něj koupila práva k této hře a vyplácí mu na základě smlouvy licenční poplatky. jde např. o tři platby ročně, z čehož největší platba byl v řádu milionu po koupi licence a pak později v průběhu roku asi dvě platby. v následujícím roce už se předpokládají platby pouze v řádu několika stotisíců. Klienta jsme přihlásili jako OSVČ (včetně CSSZ a VZP). stal se platcem DPH kvůli první platbě lic. poplatků která byla přes milion. udělali jsme mu daňové přiznání a vyšly mu velké zálohy na daň z příjmů i na důchodové pojištění. Musí je platit? Není nějaké pravidlo, že u licenčních poplatků se zálohy platit nemusí (pán je ještě k tomu zaměstnán a je OSVC vedlejši). Předpokládám, že pokud povinnost platit zálohy má, může požádat o jejich snížení/zrušení. Je to tak?

Klient dostává akcie od mateřské společnosti svého zaměstnavatele, zdanění tohoto je mi jasné. Tyto akcie přinášejí dividendy každý rok. Tyto dividendy jsou automaticky reinvestovány v okamžiku, kdy je zaměstnanec dostane, zpět na nákup dalších akcií mateřské společnosti. Mají se tyto dividendy, které klientovi nebyly vyplaceny, ale byly okamžitě převedeny na nákup nových akcií, vykazovat v Kapitálových příjmech či ne? Nebo jaký je správný postup jejich zdanění?

Jsme a. s. a přijali jsme zápůjčku od jiné a. s., která je vlastníkem našich prioritních akcií (celkem 80 % základního kapitálu, 120 ks akcií). S prioritními akciemi není spojeno právo hlasovat na valné hromadě. Jak máme tuto zápůjčku účtovat? Zápůjčka byla poskytnuta 8. srpna 2019 a je splatná 30. prosince 2020. Jsou úroky z této zápůjčky daňově uznatelným nákladem? Naše a. s. vykázala v roce 2019 ztrátu - vlastní kapitál je nižší než základní kapitál.

Společnost s r. o. vlastní více než 5 let většinový podíl ve firmě X. Většinový podíl prodala se ziskem. Jak se tento prodej vykáže v jejím daňovém přiznání? Domnívám se, že ze zisku se vyjme prodejní cena i pořizovací cena. Na kterých přesně řádcích se všechny tyto skutečnosti v daňovém přiznání uvedou?

V jednom domě sídlí dvě firmy a mají společnou recepci, kde sedí asitentka, která má pracovní smlouvu u jedné z těchto firem (z důvodu žádosti o hypotéku nechce mít dvě pracovní smlouvy ), ale vykonává práci pro obě firmy. Je možno půlku měsíčních nákladů na mzdy vyfakturovat druhé firmě jako provedené administrativní práce ?

Firma se domluvila se zaměstnancem na HPP, že mu bude místo stravenek poskytovat zdravé krabičkové stravování, které si objedná od externího dodavatele včetně zajištění dopravy na firmu. Krabičkové stravování dostane zaměstnanec pracující 8 denně jen za den odpracované směny. Celková hodnota je 300 Kč/den (snídaně 40 Kč, svačina 30 Kč, oběd 100 Kč, svačina 30 Kč, večeře 100 Kč). Jakou část si firma může dát do daňových nákladů? Je všechno osvobozeno od daně z přijmu (a pojistného) u zaměstnance? Jak to bude s odečtem DPH, pokud firma dostane daňový doklad, může si DPH odečíst?

Firma půjčila jednateli peníze bezúročně. Tento jednatel je zároveň jediným společníkem firmy. Jednatel vykonává svou funkci bezúplatně. add 1 - Je možné využít osvobození u jednatele bezúročné půjčky do jistiny 300 000 Kč jako u klasického zaměstnance nebo ne? add 2 - Bylo by to možné této bezúročné osvobozené půjčky do 300 000 Kč využít v případě, pokud by tento jednatel si sjednal dohodu o pracovní činnosti např. na 3 000 Kč? A z tohoto důvodu by již byl chápán dle daně z příjmu jako zaměstnanec dle § 6 ZDP?

Jako česká firma si koupíme od slovenské společnosti vystavovatelský balíček na výstavu (pronájem plochy, přístup k energiím, pronájem nábytku). Měli bychom z takové faktury odvádět srážkovou daň, bude se jednat o zdroj příjmu na jiném území? Jak by to bylo pokud by nám Slovenská agentura pouze zprostředkovala reklamní prezentaci na výstavě (jednalo by se o reklamní stojany, bannery)? 

OSVČ se rozhodla v DPFO za r. 2019 využít výdaje procentem z příjmů. Od manželky bude mít potvrzení o neuplatnění slevy na dítě. Z toho důvodu bude slevu uplatňovat OSVČ. Existují nějaké jiné důvody, kdy slevu na dani uplatnit nemůže?

Fyzická osoba, občan Francie, trvale žijící v ČR se rozhoduje, jakým způsobem podnikat v ČR. Záměr je kupovat hračky z Francie a zde je v různých hračkářství prodávat. Bude tato fyzická osoba v ČR platit francouzské DPH při nákupu od plátců DPH z Francie (je možná registrace jako identifikované osoby a neplatit francouzské DPH? Při koupi hraček z Francie od neplátců - bude zde jako neplátce něco dodaňovat? Jak budou vypadat faktury této fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, neplátce DPH vůči českým hračkářstvím? V jaké hodnotě smí dovést zboží z Francie, aniž by se v ČR musela registrovat k DPH?

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 ZDP? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci používá pro podnikání dva bankovní účty u téže banky, jeden v EUR, druhý v Kč. Na eurový účet přijímá platby od zahraničního odběratele, následně provádí převod těchto prostředků na účet v Kč. Při každém takovém převodu dochází ke kurzové ztrátě. Je možno ji v DE uplatnit do daňových výdajů? - chápala bych to spíš jako režijní výdaj při převodu prostředků než jako kurzovou ztrátu. Jak správně postupovat? Příklad: Účet v cizí měně - odchozí platba 2000 EUR (kurz banky 25,865) při přepočtu denním kurzem ČNB 25,83 = 51.660,- Kč Běžný účet v Kč - příchozí platba 50.466,- (kurz banky 25,233) rozdíl z převodu - ztráta 1194,- Kč (při četnosti 6-7x měsíčně může činit až cca 100 tis. za rok)

Vlastník nemovitosti jako fyzická osoba uzavřel podle ust. § 1400 a násl. občanského zákoníku smlouvu o správě svého majetku se správcem - s. r. o. Na základě toho se vlastník dostal do pozice beneficienta. Správce na účet beneficienta zajistil pronájem nemovitosti třístrannou smlouvou, kde jsou uvedeni beneficient, správce, nájemce. Došlo tedy k pronájmu nemovitosti prostřednictvím správce. Správce nemovitosti podle výše zmíné smlouvy zasílá beneficientovi měsíčně vždy jen zisk, protože je zavázán z titulu činnosti správce k zúčtování veškeré nákladové agendy v rámci běžného provozu nemovitosti na straně vlastníka a proti tomu si započte svou provizi. Samostatná smlouva neobsahuje ustanovení, že by měl správce náklady a výnosy evidované u sebe z titulu provozu majetku nějak vyúčtovávat, či zasílat min. jednou ročně soupis vyúčtování beneficientovi. Správce je pouze povinen předložit vyúčtování správy jen co do nákladů, které jdou na vrub beneficienta, tj. zejména náklady na opravy, údržbu, rekonstrukci apod. Jedná se nám o otázku stanovení příjmů a výdajů z titulu nájmu beneficienta. Je naše doměnka správná, když si myslíme, že správce by i v tomto případě měl zaslat vyúčtování nákladů a výnosů podle ust. § 1436 občanského zákoníku v souvislosti s ust. § 1403 občanského zákoníku? A proto lze vycházet z toho, že příjmem v bruto hodnotě na příloze č. 2 DAP je pořád příjem podle nájemní smlouvy, nikoli pouze zisk zaslaný průběžně správcem? A proto obdobně náleží beneficientovi i podíl na svých nákladech, které za něj pouze zúčtovává nědko jiný? A proto nákladem je i stanovená odměna správce, kterou si ve svém účetnictví správce započte? A proto by měl správce z tohoto titulu účtovat ve svém účetnictví přes závazkové účty, nikoli účty výnosové, vyjma provize? A ve světle výše zmíněného by se tak stanovoval s přihlédnutím konkrétních okolností i obrat pro účely DPH, neboť správa majetku neznamená právní podíl na nákladech a výnosech správce, nýbrž pouze a jen správu majetku, za což si správce daňovým dokladem (plátce DPH) vyúčtuje stanovenou odměnu?

Firma se dohodla se společností A, která je vlastníkem výdejny jídel a jídelny, na využívání jídelny pro stravování svých zaměstnanců a spolupracujících osob. Společnost A bude firmě fakturovat poplatek za jednorázové nastavení čipových karet, dále bude fakturovat poplatek za užívání jídelny. Stravné bude fakturovat společnost B, která dodává jídlo společnosti A. Jaké náklady a v jaké výši budou daňově uznatelné v případě zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti?

Jak je tomu s daňovou uznatelností úroků z úvěru na pořízení vozidla se zajišťovacím převodem práva a smlouvou o výpůjčce? Celkové úroky činí 14 000 Kč. Úvěr je sjednán od 11. 2. 2019 do 11. 2. 2021 s tím, že výše úroků se postupně snižuje a splátka jistiny se naopak postupně zvyšuje. Celková výše úroků zaplacených v rámci splátek v roce 2019 činí 9 000 Kč. Je možno daňově uznat celých oněch 9 000 Kč, či je nutno učinit propočet na počet dní úvěru v roce 2019 (tj. 324 dní) a zbytek daňově vyloučit? V tomto konkrétním případě 14 000 Kč : 732 dní x 324 dní, tj. 6 196,72 Kč a vyloučit rozdíl částek?

Naše společnost vyrábí spotřební zboží a prodává ho prostřednictvím sítě distributorů. Jednání svých distributorů občas prověřujeme kontrolním nákupem - prostřednictvím internetu. Zboží nakoupí vždy nějaká fyzická osoba, se kterou se domluvíme, uvedenou fakturu za nákup nám tato osoba přinese a my ji proplatíme. Nakoupené zboží vracíme do skladu. Na faktuře nefiguruje nikde jméno naší společnosti - je zde uveden prodejce zboží a kupující (fyzická osoba). Je i přesto uvedený doklad dostačujícím dokladem pro naše účetnictví?

Občanské sdružení M+W, pan M a pan W vlastní společně několik nemovitostí, které pronajímají převážně plátcům DPH, oba jsou plátci DPH, i když nepodnikají jako OSVČ, před několika lety uzavřeli dohodu o založení občanského sdružení a dohodli se, že o společných nemovitostech povede účetnictví pan M, navíc každý z nich pronajímá i své vlastní nemovitosti. Z hlediska DPH: pan M přiznával v přiznání k DPH všechny příjmy a uplatňoval DPH ze všech výdajů, za pana W jsme zasílali nulová hlášení. Z hlediska daně z příjmů: po ukončení roku mezi nimi proběhlo vyúčtování pouze formou excelovské tabulky, ve které byl vyčíslen součet všech nákladů, součet příjmů a jejich rozdělení (každý z nich polovinu); tato tabulka sloužila pro oba jako podklad pro Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (každý z nich uvedl do svého přiznání polovinu z příjmů a polovinu výdajů změna legislativy. Od začátku roku 2019 platí údajně nařízení, že vyrovnání mezi společníky sdružení by mělo být zahrnuto do jejich účetnictví. 1. Který předpis nově upravuje tyto vztahy? 2. Můžeme účtovat pouze o převodu podílu na zisku? 3. Pokud ano, jak to bude z pohledu DPH?

Na prázdniny pronajímám krátkodobě byt turistům. Reklamu mám na Book… , úhrady za krátkodobé pobyty od hostů vybírá Book… a zároveň si odčítá svoji provizi. Jakou částku si já dám do DPFO, částku včetně provize, nebo částku bez provize, kterou obdržím na bankovní účet.V DPFO uplatňuji za pronájem náklady paušálem 30%. Příklad: Hosté zaplatí 60 000 Kč, stržená provize 7 800 Kč a já obdržím 52 200 Kč. Do DPFO zadám 60 000 Kč nebo 52 200? 

Společnost H. v roce 2019 vystavila zálohové faktury na odběr plynu. Společnost A. s.r.o. zaplatila zálohy jen za 1-6/2019 a zálohy 7-12/2019 zaplatila 10. 1. 2020. Jak to prosím bude s DPH a jak správně zaúčtovat? A jak udělat konečné vyúčtování?Předpokládám, že v roce 2019 vystavím daňové doklady za 1-9/2019 s DPH 15 %. Na zálohy 7-12/2019, které byly zaplaceny v roce 2020 vystavím daňovoý doklady s DPH 10 % dle nového zákona a zaúčtuji jako vždy. Jak ale bude vypadat konečná FV v roce 2020? Část faktury bude s 15 % - tedy zaplacené zálohy v roce 2019. Druhá část faktury bude s 10 % - tedy zaplacené zálohy v roce 2020 + zjištěný nedoplatek bude z 10% a co např. přeplatek 10 % nebo 15 %. 

Na hospodaření v lesích poskytuje Ministerstvo zemědělství finanční příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žadatelem je vlastník nebo nájemce, vypůjčitel atd. dle vydané metodické příručky. Nájemce, právnická osoba, požádá o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a v rámci uzavřené nájemní smlouvy a souhlasu vlastníka s poskytnutím finančního příspěvku nájemci, příspěvek převede na účet nájemce. Jak tento převod finančního příspěvku posuzovat z hlediska DPH? Jak o něm účtovat u právnické osoby? Stornem výnosů nebo jej zaúčtovat do nákladů?