Ing. Matěj Nešleha - strana 8

Máme pohledávku ve výši cca 500 000 Kč. Splatná byla v 7/2017. Prokazatelně jsme upomínali dlužníka, který slibuje, že uhradí. Část pohledávky zaplatil naposledy v 1/2019. Od té doby nic. Nikdo s námi nekomunikuje. Chtěli jsme tedy vytvořit opravnou položku a začít postupně tuto pohledávku odpisovat. Ale od 5/2019 je firma v insolvenčním řízení. Přihlásili jsme tedy naši pohledávku k soudu do tohoto řízení. Částka i se zákonnými úroky je cca 562 000 Kč. Celou částku pohledávky ve výši 500.000 Kč jsme dali na účet 391 Opravná položka k pohledávkám. Nyní v 1/2020 jsme obdrželi od soudu usnesení, že se zjišťuje úpadek. Co přesně doložit soudu, jaká zajišťovací práva uplatníme na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách? Jak dále postupovat, aby mohla být pohledávka daňově odepsána (zda máme čekat na soud nebo již můžeme odepisovat)? V případě daňového odepisování, jak postupovat, termíny, částky, vyplňování v daňovém přiznání, případně další informace?

Společník společnosti ABC s. r. o. bezplatně vypůjčí své soukromé vozidlo zaměstnanci společnosti ABC s. r. o., který toto vozidlo použije pro firemní jízdu pro společnosti ABC s. r. o. Má zaměstnanec v takovém případě nárok na náhradu PHM a zároveň i náhradu za amortizaci daného vozidla? 

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 280 000 Kč. Tato zápůjčka je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. Mají "nevybrané" úroky z této půjčky nějaký vliv na daně u zaměstnavatele?

Pokud by slovenská firma prováděla v ČR práci na nemovitosti (stavbu) pro českého neplátce - s.r.o. - jak by to bylo s DPH? DPH se vypořádává v místě nemovitosti = ČR, česká společnost je neplátcem DPH, tak by žádnou povinnost neměla? Nebo by musela z faktury od slovenské firmy odvést DPH jako identifikovaná osoba?

Pokud chce jednatel/společník vložit do s. r. o. zboží pro následný prodej (zboží je jeho domácí skladová zásoba), a nezná jeho kupní cenu, jakým způsobem má v ocenění postupovat a jakým způsobem ho může vložit do s. r. o.? Napadají mě 3 možnosti: 1. prodej do s. r. o. - on jako fyzická osoba by příjem z prodeje nemusel danit do 30 000 Kč za rok, 2. vklad do s. r. o. - jednalo by se o zaúčtování na účet 365, ale nevím jak zjistit cenu vkladu, 3. dar do s. r. o. - musí s. r. o. tento dar danit, když bude mít příjem z prodeje tohoto daru? Jaké daňové dopady by měly tyto 3 varianty jak v s. r. o. tak u společníka? 

Firma s. r. o., neplátce DPH, obdržela dotaci na provoz - náklady své činnosti od města, tj. pořádání taneční akce "Roztáčíme obec" pro občany určitého města v ČR. Vstupuje tato dotace do obratu pro sledování registrace k DPH? Tato dotace není na pořízení hmotného majetku. Není nám ale jasné, jak si vysvětlit dotace k ceně, muselo by se jednat o to, že služba lidem účtovaná na této akci by byla levnější o poskytnutou dotaci? 

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Limit pro offline režim EET je 600 000 Kč, tato částka je za celkové příjmy, nebo jen příjmy v hotovosti?

Fyzická osoba uplatňuje daňový výdajový paušál (řemeslná živnost 80 %). Na školení nám bylo přednášeno, že k tomuto výdaji lze ještě v daňovém přiznání uplatnit paušální výdaje na automobil. Je to možné?

Fyzická osoba - OSVČ, vede daňovou evidenci - provozuje autodopravu. K podnikání využívá i několik soukromých automobilů (dodávek - které má v TP průkazu zapsaná na rodné číslo, tyto dodávky nikdy nebyly součástí obchodního majetku OSVČ, nikdy nebyl uplatněn odpočet DPH při pořízení automobilu). OSVČ má několik zaměstnanců, kteří v rámci výkonu své práce jezdí jednak firemními automobily (automobily na IČO, vložené v obchodním majetku OSVČ) a jednak jezdí soukromými automobily OSVČ (automobily na RČ, nevložená do obchodního majetku OSVČ). Z hlediska pojištění, bezpečnosti práce apod. s tímto není problém. V automobilu je vedena kniha jízd, na konci měsíce se spočítá počet ujetých firemních kilometrů a to se vynásobí náhradou za 1 km a zahrne do daňové evidence. Lze z hlediska daně z příjmů, cestovného - do výdajů uplatnit základní náhradu a náhradu za PHM za ujeté kilometry při použití soukromého automobilu pro firmu a mohou těmito automobily z hlediska daně z příjmů a cestovného mohou opravdu jezdit i zaměstnanci OSVČ?

Tuzemský podnikatel, OSVČ, vykonává stavební práce na zemí Rakouska a Německa, za své služby obdrží platby svých faktur hotovostně. Podléhají tyto úhrady na území Rakouska a Německa režimu EET?

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

V akciové společnosti jsme vyrobili dvě skříně do rodinného domu pro zákazníka, občana ze Švýcarska. Hotové výrobky zaplatil tento zákazník hotově v Kč. Výrobky do Švýcarska si vezl osobně vlastním autem. Faktura a příjmový doklad byly vystaveny na jeho švýcarskou adresu. Jak se postupuje při vyhotovení přiznání k DPH a kontrolního hlášení? Jsme měsíční plátci DPH. 

V akciové společnosti jsme vyrobili dvě skříně do rodinného domu pro zákazníka, občana ze Švýcarska. Hotové výrobky zaplatil tento zákazník hotově v Kč. Výrobky do Švýcarska si vezl osobně vlastním autem. Faktura a příjmový doklad byly vystaveny na jeho švýcarskou adresu. Jak se postupuje při vyhotovení přiznání k DPH a kontrolního hlášení? Jsme měsíční plátci DPH. 

S. r. o., kde je pouze jednatel, si v r. 2019 chce vyplatit podíl ve výši 100 000 Kč. Na účtu 428 má 328 000 Kč. Jaké účty použije a je srážková daň, kterou zaplatí, daňovým nákladem?

1) Dodavatel nám dodá ke zboží některé drobné náhradní dílky na 0 Kč. Naskladníme je za 0 Kč. V rámci reklamace vyfakturujeme za 0 Kč. Je to v pořádku? 2) Máme na skladě náhradní díly ke zboží s hodnotou v Kč. Zákazníkovi je uznána reklamace a vystavena faktura na 0 Kč a dodány náhradní díly. Nevadí takto řešit reklamaci? Na faktuře je napsáno „reklamace“ Obecně bojujeme s fakturací za „nula“ nebo „1 Kč“. Prosím o sdělení, jak to řešit z pohledu DPH a daně z příjmů.

Pokud podáme dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž zjistíme rozhodné skutečnosti, hrozí nám pokuta za pozdní tvrzení, penále za pozdní podání nebo úrok z prodlení?

Jak se určuje počet zaměstnanců pro účely vyplnění tabulky 05 v tiskopisu 25 5459? Jde mi o případy, kdy je na jeden kalendářní měsíc uzavřeno s jednou osobou více (nejčastěji dvě) dohod o provedení práce. Počítá se konkrétní osoba nebo počet uzavřených „pracovních“ vztahů - v našem případě dohody o provedení práce?

Bydlím v bytě, na který mám hypotéku a uplatňuji odečet úroků již několik let, a rozhodla jsem se jej letos od srpna pronajímat. Budu mít nárok na odpočet úroků za 7 měsíců roku? Při potvrzení úroků za celý rok bude jeho poměrná část k mému uplatnění 7/12 z celkově potvrzených úroků?  

Každoročně auditovaný a dle dodavatele dokonalý systém zpracování mezd, nám automaticky do tabulky 05 na straně první vyúčtování uvádí počet zaměstnanců, který se rovná počtu „aktivních mzdových listů k 31. 12.“. Ale do povinné přílohy číslo 1, do sloupečku 04 Počet zaměstnanců, automaticky doplňuje počet zaměstnanců k 1.12. kteří měli v prosinci vyplacenu nějakou mzdu. Konkrétní příklad. SRO má v prosinci 3 zaměstnance na HPP a 48 dohod o provedení práce. Reálně ale z „dohodářů“ v prosinci nepracoval nikdo. Takže na vyúčtování v tabulce 05 je uvedeno za prosinec 51 zaměstnanců a povinné příloze ve sloupečku 04 jen 3 zaměstnanci. Dodavatel SW tvrdí, že je to správně, že v tabulce 05 vyúčtování se uvádí počet mzdových listů a v povinné příloze číslo 1, sloupečku 04 jen počet těch kteří měli v prosinci příjem dle § 6. Pracovnice Finančního úřadu tvrdí, že údaj za prosinec (k 31. 12.) v tabulce 05 vyúčtování, tak údaj v povinné příloze (k 1.12.) se musí rovnat a požaduje opravu, a to přesto, že se jedná o údaje v rozdílný časový okamžik a ani EPO takovouto vazbu nehlídá. Můžu požádat o Váš názor, co je správně a jaké počty se mají na vyúčtování a v povinné příloze uvádět?