Ing. Christian Žmolík - strana 12

Kupujeme na firmu nové automobilu a potřebujeme k němu nakoupit zimní pneumatiky (kola s ráfky na výměnu za letní) do výbavy, na auto nám bude z části poskytnuta dotace 300 000 Kč, pokud nám dodavatel napíše na fakturu i nová zimní kola, bude hodnota těchto kol součástí vstupní ceny? Nejsme plátci DPH.

Pokud si matka s. r. o. bere od dcery s. r. o. (matka je 100% společník) nerozdělený zisk minulých let, je tato transakce osvobozená od srážkové daně?

Otec daroval synovi obchodní podíl v s. r. o. Bezúplatný příjem je osvobozený od daně z příjmů. Jak se však ocení hodnota obchodního podílu, abychom mohli tento osvobozený příjem oznámit na FÚ? Vychází se ze znaleckého posudku (reálné ocenění s. r. o.) nebo z výše základního kapitálu, který je ve výši 100 000 Kč nebo z vlastního kapitálu? Dle rozvahy jsou aktiva a pasiva kolem 5 mil. Kč.

Může právnická osoba odečíst od základu daně poskytnutý dar konkrétní fyzické osobě (zaměstnanci) na odstranění následků živelné pohromy (tornádo - zničilo rodinný dům)?

Pokud prodám zvýhodněně zboží zaměstnancům místo běžné ceny 24 000 Kč (20 000 + 4 000 DPH) za 18 000 (15 000 + 3 000 DPH) včetně DPH, tak dodaním do mzdy podle § 6 odst. 3 rozdíl ve výši 6 000 Kč, který bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Jak je to ale se zdaněním firmy u této transakce ve vztahu k § 23 odst. 7 - počítá se zaměstnanec jako (jinak) spojená osoba a je nutné dále zvýšit základ daně o 3 000 (18 000 -3 000) Kč v přiznání DPPO firmy, nebo nikoliv? Dalo by se nezvýšení základu opřít podobně jako benefit zaměstnance při využití firemního auta i pro soukromé účely, kde již v DPPO nic nedaníme (pouze se to daní ve mzdách zaměstnance)?

Na základě výzvy finančního úřadu (nikoliv platebního výměru) z důvodu nesouladu katastru nemovitostí se skutečným stavem (do dnešního dne nezkolaudovaná výrobní hala) jsme v červnu letošního roku podali dodatečná přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2019, 2020 a 2021 a uhradili nedoplatky na dani za tato období. Rozdíly za rok 2019 a 2020 jsme zaúčtovali nedaňově do roku 2021. V případě, že bychom ještě mohli zaúčtovat rozdíl v daňové povinnosti do roku 2020, ale daň by byla zaplacena až v roce 2021, bylo by možné snížit základ daně o zaplacený nedoplatek na dani viz § 23 odst. 3 bod b) písm. 3 ZDP? Pokud jsou rozdíly na dani z nemovitostí z důvodů dodatečných přiznání za rok 2020 (příp. 2019) zaúčtované i zaplacené v roce 2021 jako nedaňově náklady. Jak správně postupovat při sestavení přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021? 

Společnost s r. o. koupila před cca 10-15 lety postupně 5 nemovitostí, na jejichž pořízení vložil do společnosti půjčku jediný společník a jednatel. Společnost dlouhodobě nevyvíjí žádnou podnikatelskou aktivitu. Dnes mají tyto nemovitosti vyšší tržní hodnotu. Nyní by chtěl tento jediný společník a jednatel zlikvidovat společnost a tyto nemovitosti, které jsou v podstatě jedinými aktivami společnosti, převést na sebe. Lze tyto nemovitosti společníkovi např. jen darovat? Jednoduše vyjmout z účetnictví, přepsat na katastru? Nebo je nutný jiný působ? Jaký případně? Vyplynuly by z této transakce nějaké daňové povinnosti ať společnosti nebo společníka?

Právnická osoba společnost s ručením omezeným přijala úročenou zápůjčku od společníka fyzické osoby v prosinci 2020. K 31. 12. 2020 zápůjčka včetně úroku nebyla splacena. Úrok byl k 31. 12. 2020 vyčíslen a zaúčtován. Z důvodu aplikace § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů se jedná o nedaňovou položku. Můj dotaz se vztahuje k § 25 odst. 1 písm. w), zda je nutné k 31. 12. 2020 provádět i test kapitalizace u tohoto nezaplaceného úroku ze zápůjčky od společníka fyzické osoby už v roce vypočtení úroku dle smlouvy o zápůjčce? A případně provádět již v tomto roce příplatek mimo základní kapitál? Nebo se může provádět test kapitalizace až v roce vyplacení úroků fyzické osobě společníkovi? A i až v tomto roce případně provádět příplatek mimo základní kapitál? Jde o to, abychom v budoucnu z tohoto neuskutečněného testu kapitalizace a případné úpravy vlastního kapitálu nepřišli o možnost daňové účinnosti těchto úroků? 

Společnost s r. o. ukončila předčasně leasingovou smlouvu s odkupem vraku automobilu na základě totální škody po roce leasingového splácení dle nových podmínek, jelikož byl leasing pořízen po 1. 1. 2020 a odpočet DPH byl uplatněn z celkové částky předmětu leasingu v daném roce 2020. Otázka zní, zda u leasingu, kdy odkup vraku vozidla byl v hodnotě nižší než je zůstaková cena vozidla při rovnoměrném odepisování v roce 2021 musíme podat tedy dodatečné DPPO za rok 2020 a provést úpravy leasingových splátek jako nedaňové a současně můžeme už v roce 2020 hodnotu neuplatněných leasingových splátek zahrnout do vstupní ceny předmětu leasingu bez jakýchkoliv pojistných příplatků k ceně leasingu a odpis už uplatnit v roce 2020? A následně, zda když v roce 2021 došlo k prodeji autovraku bude tedy zbytek zůstatkové ceny v r. 2021 ke dni prodeje daňově uznatelný proti výnosu prodejní ceně v roce 2021? Opravdu tedy musíme podat dodatečné DPPO 2020 anebo celé můžeme opravit v běžném roce 2021? 

Společnost si půjčila od druhého s. r. o. na nákup nákladního vozidla 1 milion. Kde najdu výši úroku, která by měla být uvedená ve smlouvě o půjčce? Je možná nějaká smluvní výše? A nákladově/výnosově půjde úrok až při zaplacení, je to tak?

Tuzemská společnost nakoupila investiční zlato, bylo zaúčtováno na účet 069. Nyní společnost zlato prodala, ale se ztrátou. Je tato daňová ztráta daňově uznatelná?

Dle daňového řádu § 36 odst. 4 může FÚ na žádost daňového subjektu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání daňového přiznání. Tato žádost musí být na FÚ doručena nejpozději poslední den lhůty pro podání přiznání. Tzn. za předpokladu, že bude DP podáváno elektronicky, musí být tato žádost podána maximálně 1. 5. Jaká je však lhůta pro podání žádosti letos, kdy je možno podat DP elektronicky až 1. 6.? A zároveň - žádost o prodloužení o 3 měsíce by končila 1. 8. nebo 1. 9.?

Prosím o radu ohledně způsobu výpočtu celkových odpracovaných hodin invalidů. Zaměstnankyně s těžkým zdravotním postižením měla smlouvu na poloviční úvazek od 1. 1. 2020 - 31. 10. 2020, od 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 byla na OČR. OČR nebylo pobíráno za občasné odpracované pracovní dny v tomto období, celkem odpracovala v období 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 13 dnů. V roce 2020 čerpala 22 dnů dovolené a neměla žádnou jinou nepřítomnost. Patří vše do celkových odpracovaných hodin? Pokud se počítá vše, výpočet je: 840/2008 = 0,42 x 60000 = 25 200 CZK? 

Právnická osoba ještě nepodala daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2020 - využívá letošní měsíční toleranci. V roce 2020 vznikla ztráta. Je možné po podání daňového přiznání za rok 2020 do 1. 6. 2021 potom podat dodatečné přiznání za rok 2019 a uplatnit zde ztrátu z roku 2020, i když daňové přiznání za rok 2020 nebylo podáno v zákonné lhůtě?

Firma s. r. o. si v roce 2021 chce pořídit nákladní auto na úvěr. Úvěrová smlouva bude obsahovat smlouvu o zajištění závazku převodem práva a v technickém průkaze bude jako vlastník uvedena úvěrová společnost. Může firma s. r. o. použít mimořádné odpisy § 30a ZDP? Bude, nebo nebude dodržena podmínka dle  §28 odst. 1 ZDP, že mimořádné odpisy může uplatnit pouze první odpisovatel? 

Společnost s ručením omezeným na základě výzvy dodavatele zaúčtovala v roce 2014 vyčíslené úroky z prodlení na účet 544 nedaňově. Firma úroky dosud neuhradila a ani je nikdo nevymáhal. Je možné odepsat tyto úroky do daňových výnosů v roce 2020?

Pokud si letos pořídím automobil z Německa, který není úplně nový, ale ještě nebyl odepisován, mohu využít zrychlené odpisy? 

Výrobní společnost by se měla přestěhovat ze staré budovy do nové budovy, která bude sloužit pro výrobní činnost společnosti. Společnost by měla mít uzavřenou nájemní smlouvu na nové výrobní prostory, tedy nebude vlastníkem nové budovy. Nájemní smlouva bude běžet až od roku 2021. V roce 2020 výrobní společnost již hradila první provozní náklady na nové budově, které vznikly v roce 2020. Je možné tyto provozní náklady, které vznikly na nové budově, uplatnit jako daňově uznatelné za rok 2020, i když společnost v té době neměla uzavřenou nájemní smlouvu na nové prostory a neprovozovala činnost v nové budově? 

Společnost (dodavatel) pronajímá bytovým domům (SVJ, bytová družba apod.) soubory měřících přístrojů tepla, teplé a studené vody na dobu 10 let. Ceny jednotlivých přístrojů jsou v řádu stovek Kč, celé soubory mohou být v ceně od několika tisíc Kč až po milion Kč. Přístroje zůstávají majetkem společnosti. Jak máme postupovat z hlediska daně z příjmů? Mají se soubory evidovat jako odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek a daňově odpisovat rovnoměrně po dobu trvání nájemní smlouvy? Nebo s ohledem na hodnotu jednotlivých přístrojů celou hodnotu namontovaných přístrojů účtovat přímo do nákladů v období kdy byl nájem zahájen? Nebo soubory v hodnotě do 40 000 Kč účtovat jednorázově do nákladů a soubory v hodnotě nad 40 000 Kč (od r. 2021 nad 80 000 Kč) evidovat jako odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek a daňově rovnoměrně odpisovat po dobu trvání nájemní smlouvy. Pro jistotu uvádím, že z hlediska účetního budou všechny pronajímané soubory přístrojů evidovány v aktivech jako dlouhodobý hmotný majetek a budou rovnoměrně odpisovány po dobu trvání nájmu. Prosím o posouzení, která varianta je z daňového hlediska správně. Společnost coby dodavatel se zavazuje namontovat soubory měřících přístrojů tepla, teplé a studené vody u zákazníka a zároveň se zavazuje, že bude zákazníkovi následujících 10 let ročně provádět odečty hodnot z přístrojů a na základě odečtů zpracovávat rozúčtování nákladů na jednotlivé bytové jednotky. V ceně za tuto službu je zohledněna i poměrná část nákladů na namontované přístroje. Po ukončení této smlouvy jsou přístroje "bezcenné", protože už nesplňují technické parametry stanovené předpisy. V případě přístrojů se nejedná o nájem. V takovém případě by se cena namontovaných přístrojů evidovala např. na účtu "náklady příštích období" a rovnoměrně by po dobu trvání smlouvy byla rozpouštěna do nákladů. Na výstupu bude pravidelná roční nebo měsíční fakturace za "komplexní" služby (dle smlouvy). Je takový postup v pořádku z hlediska daně z příjmů?

V roce 2021 byl pořízen osobní automobil. Financování automobilu bylo zvoleno formou úvěrové smlouvy. K této úvěrové smlouvě byla sjednána smlouva o výpůjčce, ve které je mimo jiné domluveno, že vypůjčitel je oprávněn provádět odpisy automobilu v souladu se zákonem. Faktura (daňový doklad) byl samozřejmě vystaven přímo na naši firmu. V technickém průkazu je jako vlastník zapsána úvěrová společnost a jako provozovatel je tam naše firma. Zajímalo by mě, zda je možné u tohoto majetku (který je zařazen do 2. odpisové skupiny) použít mimořádný odpis dle § 30a ZDP, který byl umožněn novelou zákona, díky kterému bychom automobil mohli odepsat během 24 měsíců. Nevíme, zda je v tomto případě splněna podmínka prvního vlastníka majetku.