JUDr. Alena Koutná - strana 3

Skladová hala z PVC Na pozemku je vybudována manipulační plocha - zámková dlažba (1 100 m2), jejíž podloží tvoří betonová deska. Na části této manipulační plochy (300 m2) je postavena ocelová konstrukce, která je pomocí kotevních šroubů uchycena k zámkové dlažbě a betonové desce. Ocelová konstrukce tvoří kostru skladové haly, jejíž opláštění a střecha jsou z PVC. Dotaz: lze skladovou halu považovat za stavbu, která není spojena se zemí pevným základem, a tedy nepodléhá dani ze staveb a jednotek?

Fyzická osoba prodala v roce 2012 bytovou jednotku a zaplatila daň z převodu nemovitosti (prodávající). V listopadu 2016 došlo k odstoupení od této kupní smlouvy a navrácení věci (bytové jednotky) zpět původnímu majiteli. Žádost o prominutí původní daně z převodu nemovitosti již dle našeho názoru nelze podat (uplynula tříletá lhůta pro podání žádosti o prominutí daně). Naše otázka zní, zda je při odstoupení od kupní smlouvy nutné podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitosti? Je odstoupení od kupní smlouvy předmětem daně z nabytí nemovitosti? Pokud je nutné podat daňové přiznání, kdo je poplatníkem daně z nabytí?

Připravujeme prohlášení vlastníka domu a nejsme si jisti v několika bodech, které se týkají nařízení vlády č. 366/2013 Sb.: 1) Podlahová plocha bytu - § 3 odst. 1 Nařízení - není zde řešen případ, kdy má půdní byt zkosené stropy. Je také u tohoto bytu počítána podlahová plocha jak půdorys (tedy podlaha), anebo se do plochy nějakým způsobem zohledňuje zkosení stěn, např. koeficientem, pouze průmět stropu apod.? 2) Pokud by v bodě 1) byla rozdílná plocha bytu podle půdorysu (podlaha) a při „zohlednění zkosených stěn“, která z těchto ploch by se brala pro výpočet daně z nemovitých věcí tohoto bytu? 3) Jak se má v § 5 odst. 1 písm. i) chápat část věty za čárkou „... které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu“? Je možné např. v případě sklepních kójí si v prohlášení vlastníka uvést, že se jedná o součást daného bytu, a tedy se nejedná o společnou část domu? 4) Podle § 8 odst. 1 písm. f) jsou lodžie společnými částmi domu - co se stane v případě, že si vlastník probourá stěnu oddělující lodžii od pokoje, a prodlouží si tak tento pokoj o plochu lodžie? Jedná se stále o lodžii, a tedy společnou část domu anebo se tomuto vlastníkovi zvětšila plocha bytu, a měla by se tedy udělat změna v prohlášení vlastníka, neboť došlo ke změně spoluvlastnických podílů všech vlastníků?

Akciová společnost, plátce DPH, v roce 2010 koupila od fyzické osoby pozemek s domkem, ale ve smlouvě o domku nic řečeno nebylo a ani v katastru nebyl evidován. V účetnictví je evidován jen pozemek, v současně době je domek ve špatném stavu, je tam zavedena elektřina. Společnost chce v roce 2016 tento pozemek prodat. Bude pozemek osvobozen od DPH a od daně z nabytí nemovitých věcí (4 %)? Domnívám se, že kupující chce získat stavební povolení, zbourat dům a postavit si rodinný dům.

Jsme akciová společnost. Vydražili jsme pozemky za 438 000 Kč. Máme k dispozici posudek vypracovaný pro dražební účely. Je správně, když jednotlivé pozemky oceníme poměrem (procentním podílem) mezi vydraženou cenou a znaleckým posudkem? Součtem vypočítaných pořizovacích cen jednotlivých pozemků bude 438 000 Kč. Je povinnost odvádět u vydražených pozemků daň z nabytí?

Firma s. r. o. se schváleným reorganizačním plánem (řešení úpadku) zřejmě prodá nemovitou věc ještě před nabytím účinnosti novelizace zákonného opatření č. 340/2016 Sb. V rámci insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku je zatím plátcem nabyvatel, mimo insolvenční řízení je plátcem prodávající. Platí to i při řešení reorganizací, že plátcem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel nebo je zatím plátcem prodejce? Pokud se tedy nedohodnou jinak.

Fyzická osoba uzavřela v roce 2009 „nájemní smlouvu o výstavbě a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě“ s městem, kde se zavázala, že si v domě vybuduje půdní byt na své náklady. V roce 2010 dům přešel na družstvo, nájemce stavěl a v roce 2012 zkolaudoval (v povolení a na kolaudaci byl uveden jako stavebník). Téhož roku mu byl byt převeden družstvem bezúplatně do osobního vlastnictví. V roce 2016 jej prodal. Finanční úřad nechce akceptovat osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 (nová stavba a její první úplatný převod), neboť prý to, že se v „nájemní smlouvě o výstavbě a smlouvě o budoucí nájemní smlouvě“ nájemce zavázal finančně podílet na stavbě znamená, že byt nezískal do vlastnictví bezúplatně (přitom to je explicitně uvedeno ve smlouvě s družstvem, že družstvo mu to převádí bezúplatně) a tedy nynější prodej je prý již druhý úplatný převod.

V roce 2013 vložil společník do s. r. o. pozemek. Vložil ho do základního kapitálu. Domnívám se správně, že v tu dobu byly tyto vklady dle § 20 odst. 6 písm. e) zákona daně z převodu nemovitostí osvobozeny? Bohužel tehdy společník nepodal daňové přiznání k této dani, i když podle mne měl a měl v něm následně uvést paragraf osvobození. Nyní (2016) prodal svůj obchodní podíl a pozemek se mu nevrátil. Měl by tedy zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí (osvobození se neuplatní, pokud do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka v s. r. o.). Nyní již tyto vklady osvobozeny nejsou a musíme podat daňové přiznání k dani z nabytí nem. věcí. Co by se mělo uvést za datum do řádku č. 56, datum změny vlastnictví? Předpokládám, že datum z roku 2013? A co uvést do řádku č. 57, datum pro počátek běžení lhůty?  

Od kdy je plátcem daně z nabytí kupující?

Je přípustné, aby daň z nemovitých věcí zaplatil jeden majitel (za všechny spolumajitele), přestože má nemovitá věc více spoluvlastníků? Nebo musí každý z nich podat daňové přiznání a zaplatit poměrnou část daně ve výši jejich vlastnického podílu?

Partner s partnerkou vlastní nemovitost, kterou zakoupili společně před třemi roky za 240 000 Kč. Dojde k rozchodu, nemovitou věc vlastní nyní muž. S bývalou partnerkou se vypořádal Smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že jí uhradil 132 000 Kč a převedl na sebe úvěr bývalé partnerky. Bude tato smlouva podléhat dani z převodu nemovitostí a z jaké částky se bude případná daň počítat a kdo bude daň platit? Bude tato smlouva podléhat i dani z příjmů?

Potřebuji poradit, kdo bude podávat přiznání k dani z nemovitosti. Město prodalo nájemníkům byty s betonovým dvorem, na kterém stojí 3 dřevěné stavby o rozměrech 15, 25, 6 metrů čtverečních a stavby nejsou zakresleny v katastru nemovitostí. Tyto stavby přešly na všechny bývalé nájemníky, nově členy SVJ jako společné prostory (dvůr). Bude zpracovávat přiznání k dani z nemovitosti SVJ a následně daň rozpočítá mezi jednotlivé členy nebo to musí udělat jednotliví členové SVJ sami? Pokud by museli podat přiznání jednotliví členové SVJ jak správně postupovat?  

Kde naleznu, že je převod nebytových prostor v bytovém domě osvobozen? Pokud by se jednalo o převod bytů, které nebudou sloužit k bydlení, ale např. k podnikání - živnosti, pak také bude osvobozen prodej bytu, protože zákon neřeší účel užití bytu? Ale pokud půjde o prodej nebytových prostor - tak ty zákon osvobozuje?

Novostavba bytového domu (výstavba dokončena a zkolaudována 2016) a následně prodej bytů k bydlení + prodej nebytových prostor v tomto bytovém domě. Bude prodej bytů osvobozen a prodej nebytových prostor zdaněn? Dále jsou dva prodávající P1 - vlastní pozemek a P2 vlastní bytový dům. Bude uzavřena jedna kupní smlouva. Bude pozemek náležící k bytům také osvobozen a pozemek náležící k nebytovému prostoru zdaněn?

Vlastním rodinný dům se zahradou, který využívám pouze k rekreaci. Nemám tam trvalé bydliště. Ve výpisu z katastru nemovitostí je u stavby (rodinného domu) uvedeno: bydlení. Jaký je rozdíl ve výši daně z nemovitosti, jestliže je stavba a zahrada používána k trvalému bydlení anebo pouze k rekreačnímu využití? Co je pro mě z pohledu daně z nemovitosti výhodnější, bydlení anebo rekreační objekt? Jak mám postupovat v případě, že bych chtěla provést změnu využití výše zmíněné nemovitosti z bydlení na rekreační objekt?

Prosím o vysvětlení pojmu „trvalý porost“, který je uveden v textu § 15 odst. 2d zákonného opatření č. 340/2013 Sb. V tomto opatření definice tohoto pojmu není a není ani v katastrálním ani stavebním zákoně. V této souvislosti se nabízí otázka, zda trvalým porostem je např. šípkový keř, popínavé dřevité rostliny na oplocení, jeden kus ovocného stromu (zákrsek o výšce 1,2 m) nebo jeden vzrostlý, ale neplodící (uschlý) strom. Předpokládám, že stav převáděného pozemku s trvalým porostem se posuzuje k datu nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, takže vykácení porostu v době tří měsíců, které zbývají do posledního dne lhůty pro podání přiznání k dani z nabytí, je bezpředmětné. Uvítám další i zajímavější příklady v rámci definování trvalého porostu.  

Firma pořídila v minulosti pozemky, zasíťovala, postavila domky, předposlední prodala v roce 2015, poslední prodá v roce 2016. Daň za nabytí nemovitostí ? V roce 2015 se prodána novostavba č.p. 100 , na parcele 101. Stavba součástí pozemku. V kupní smlouvě se dále prodává samostatná parcela 102, vedeno v KN jako orná půda. Prodej v roce 2015, při dani z nabytí nemovitostí se osvobození vztahuje na novostavbu čp. 100 a parcelu 101. Orná půda, parcela 102 bude zdaněna daní z nabytí ? V roce 2016 se prodá novostavba čp. 103, na parcele 104 a samostatný pozemek 105 , také orná půda. Z hlediska DPH však už vše funkční celek , tedy s 15 % DPH a daň z nemovitostí bude postupovat stejně ? tedy bude se osvobození týkat souboru a daň z nabytí nemovitostí bude nulová?

Jaké datum se považuje za den zdanitelného plnění při převodu nemovité věci?  Jaký akt lze za zdanitelné plnění považovat? Jedná se o podání návrhu na vklad na katastr nebo samotný zápis do katastru? Řeším to z toho důvodu, že od 1. 4. 2016 je poplatníkem daně nabyvatel (kupující). Pokud by tedy byla uzavřena Smlouva o převodu jednotky třeba 25. 3. 2016, tentýž den podán návrh na vklad na katastr, tak kdo je pak poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí? Jde mi o to, jak nejlépe to nastavit, aby poplatníkem daně byl převodce.

První účastník (s. r. o.) vkládá do směny pozemek o výměře 2 550 m2 ostatní plocha, druhý účastník (družstvo) vkládá do směny pozemek o výměře 250 m2 ostatní plocha a doplatek 180 000 Kč. Znalecký posudek nebyl zpracován. Kupní ceny pozemků nebyly ve smlouvě stanoveny, ve smlouvě je dohodnut pouze doplatek 180 000 Kč. Poplatníkem daně jsou převodci. Z jaké ceny bude vypočtena záloha v daňovém přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí pro finanční úřad?

1) Jak se od 2016 zdaňuje (otevřená) nádrž, užívaná k podnikání, která je z převážné části své výšky zapuštěna pod úrovní terénu, jejím příslušenstvím jsou dvě nadzemní stavby (s čerpací technologií) pevně spojené s horní, tj. nadzemní částí vlastní nádrže a jejich část, která přesahuje mimo okraj nádrže má betonový základ. Tyto stavby mají rozměry: d = 1,5 m, š = 1,2 m, v = 1 m. Bude vlastní nádrž zdaňována jako zpevněná plocha (Y) a dvě technologické stavby jako (případně zčásti) zdanitelné stavby (O) ? 2) Pokud nádrž, užívaná k podnikání, je z větší části zabudována pod úrovní terénu na cizím pozemku, není předmětem daně z nemovitých věcí? 3) Jak se od r. 2016 zdaňuje nádrž, užívaná k podnikání, zabudovaná pod úrovní terénu, určená k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace? Zřejmě se nejedná o „budovu podle katastrálního zákona“ ale o „stavbu podle stavebního zákona“. 4) Jak se se od r. 2016 zdaňuje požární nádrž užívaná k podnikání zabudovaná pod úrovní terénu ? 5) Jak se zdaňuje stavební část kioskové trafostanice, která je uchycena kotevními šrouby na: a) betonové panely položené ve štěrkovém loži a zčásti zapuštěné pod úroveň terénu b) betonovou základovou desku ? 6) Jak se zdaňuje dřevostavba-restaurace, sloužící k podnikání, jejíž podlaží z poloviny plochy tvoří uzavřená stavba a druhá polovina je nezastřešená terasa. Celá stavba včetně terasy je pevně uchycena na betonových cca 40 cm vysokých patkách (komolý 4 boký jehlan, jehož spodní základna v úrovni terénu má průřez 30x30 cm) zapuštěných do terénu? Zdaňuje se pozemek pod touto stavbou - jedná se o zastavěnou plochu?