JUDr. Alena Koutná - strana 2

Fyzická osoba je vlastníkem budovy, kterou pronajímá školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku. Je budova osvobozena od daně z nemovitých věcí? Dále je vlastníkem parcely, kterou rovněž pronajímá, na které je umístěno veřejné sportoviště. Je tato parcela osvobozena od daně z nemovitých věcí?

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. – garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Je právní nárok na přístup na vlastní pozemek? Uvažuji o koupi krásného pozemku u vody, ale přístup na něj je pouze po cestě, která vede přes ostatní cizí pozemky a to přes pozemky města, státu a soukromého vlastníka. Má to nějaké řešení?

Mohu si oplotit svůj pozemek evidovaný jako ostatní plocha a vodní plocha? Jde mi o oploceni jen pevné půdy, nechci oplocovat vodu. Jen nevím, zda vůbec oplotit smím, protože pole se prý oplotit tak snadno nemůže. Toto je pozemek na pískovně a nevede přes něj žádná trasa, žádná cesta. Po případě mohu oplotit až k vodě?

Koupili jsme pozemek od ČR - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jakým způsobem vypočítat daň z nabytí nemovitých věcí, tj. jakou přílohu vyplnit - zda N nebo J a jakou cenu použít? Lze použít jen cenu sjednanou, když odhadujeme, že tato cena bude větší než jakákoliv jinak zjištěná?

V Informaci k novele zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí vydané Finanční správou 9. 8. 2016 je mimo jiné uvedeno: „Zdanění nově podléhá pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona (§ 2 písm. l) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí), která je částí inženýrské sítě, nebo nabytí spoluvlastnického podílu na takové budově. Zdanění tak nově nepodléhá nabytí těch částí inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona (např. nabytí vodovodního a kanalizačního potrubí)“. V zákonném opatření v § 2 odst. 1 písm. a) je však předmětem daně z nabytí mimo jiné: „stavba“. 1) Je tedy předmětem daně z nabytí v současné době „stavba“ nebo „budova podle katastrálního zákona“? 2) Je předmětem daně z nabytí sloupek (plastový nebo zděný), který je se zemí spojen pevným základem, navenek uzavřen (čtyřmi) obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v němž je instalován plynoměr a/nebo elektroměr a/nebo vodoměr?

V roce 2018 si chceme se sousedem vyměnit byty v OV, vel. 2+1 za 3+1. Na oba byty byly zpracovány znalecké posudky, podle nichž je cena nemovitostí nižší, než je cena tržní. Dohodli jsme se, že si vyplatíme podle znaleckých posudků jen rozdíl. Daň z nabytí nemovitých věci je třeba zaplatit u prodávajícího i kupujícího. Bude daň spočítána podle tržní hodnoty v místě, i když jsme si ji nesjednali nebo podle znaleckého posudku? Ze směnné smlouvy bude vyplývat, že jsme byty vyměnili a rozdíl ceny vycházel z podkladů znalce, nikoliv trhu.

Naše společnost kupuje právo stavby. Ve smlouvě je úplata sjednaná ve formě ročních splátek - stavebních plat. Předpokládám, že jako cena sjednaná pro účely daně z nabytí, se považuje celková cena (součet všech plat). Co je ale v případě práva stavby srovnávací daňovou hodnotou - je to znalecký posudek - cena zjištěná, když v zákoně č. 151/1997 Sb. se říká, že pokud je převod práva stavby úplatný, pak se ocenění podle tohoto zákona neuplatní? Určení směrné hodnoty jako druhé možnosti porovnání se sjednanou cenou si u práva stavby už vůbec nedokážu představit.

V lednu 2018 jsem koupila garáž do svého vlastnictví. Mohu při sestavování daňového přiznání k dani z nabytí použít směrnou hodnotu nebo musím doložit znalecký posudek ke stanovení základu daně? 

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. - garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Bytové družstvo převádí do vlastnictví svým členům, družstevníkům, byty, ve kterých jsou nájemci. Kromě toho převádí i jeden nebytový prostor, který byl dosud také ve vlastnictví bytového družstva a který měl pronajatý jeden ze členů bytového družstva. 1) Bude u převodu bytů použito osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí (§ 8 odst. 1 zákonného opatření č. 340/2013 Sb.)? 2) Předpokládám, že u nebytového prostoru toto osvobození nebude možno použít, a proto bude zdaněn daní z nabytí nemovitých věcí - bude základem daně cena dle znaleckého posudku snížená na 75 % (§ 4 a § 14 zákonného opatření č. 340/2013 Sb.)? 3) Bude převod bytu osvobozen od daně z příjmů [§ 4 odst. 1 písm. zg) ZDP], a tudíž bude podléhat osvobození osvobozených příjmů - nad 5 mil. (§ 38v ZDP)? 4) Dále předpokládám, že nebytový prostor nebude osvobozen ani od daně z příjmů - bude se u fyzických osoba jednat o příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP a základem daně bude cena dle znaleckého posudku? Je možné uplatnit nějaký uznatelný výdaj, např. finanční vyrovnání, které daný člen poskytl ostatním členům bytového družstva za to, že původně se všichni složili na odkoupení tohoto nebytového prostoru od města (při odkoupení celého domu), ale nyní je převeden do vlastnictví jen jemu? 

Se začátkem nového roku na nás začne doléhat povinnost zabývat se daní z nemovitých věcí, zda se nás vůbec týká, nač se vztahuje, zda zpracovat a podat daňové přiznání, čeho se vyvarovat, co si ověřit apod. Zkusme se spolu na některé tyto otázky podívat, jak to s nimi vlastně je.

Mezi veřejnou komunikací a výrobním areálem je pozemek, který je z větší části vyasfaltován a slouží jako parkoviště. Přístup ani vjezd na tento pozemek není nijak omezen, je tedy veřejně přístupný. Slouží jak pro návštěvníky výrobního areálu, tak i pro veřejnost, která jej užívá v souvislosti s přestupem na prostředky veřejné dopravy, neboť v těsné blízkosti se nachází stanice MHD. Celý pozemek je v evidenci majetku vlastníka výrobního areálu (s.r.o.). V KN je tento pozemek veden jako ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha. Lze pozemek pro účely daně z nemovitých věcí osvobodit podle § 4 odst. 1o) nebo podle § 4, odst.1l) ? Děkuji za odpověď.

Akciová společnost si nechala od stavební firmy postavit novou budovu (výrobní hala a kanceláře). V dubnu proběhla kolaudace. V katastru nemovitostí je teď uveden druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba. Jaké povinnosti akciové společnosti vyplývají z nové stavby? Jelikož se změnil druh pozemku na zastavěnou plochu a vznikla nová budova, která se zkolaudovala v dubnu, měla již v dubnu podat akciová společnost přiznání k dani z nemovitých věcí?

Fyzická sooba A směnila ornou půdu za ornou s fyzickou osobou B bez doplatku. Je nutné podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí? A pokud ano, z jaké ceny se bude vycházet? Je potřeba zhotovit znalecké posudky? Která cena se uvede? 

Manželé mají ve společném jmění manželů (SJM), mj. nemovitost (pozemek s rodinným domem). Manželé se po dohodě rozhodli uzavřít smlouvu o manželském majetkovém režimu zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu (§ 716 a násl. OZ) a to tak, že výlučným vlastníkem nemovitosti se stane manžel, který je zároveň za to povinen manželce vyplatit částku 1 mil. Kč (za tímto účelem si sjedná úvěr). Dodávám, že manželé se nerozvádějí, pouze se domluvili na zúžení SJM. Dotaz: Vzniknou tímto zúžením SJM, kde nemovitost přejde do vlastnictví manžela zároveň s úplatou manželce daňové povinnosti z (i) dani z příjmů a (ii) dani z nabytí nemovitých věcí? 

Manželé formou notářského zápisu uzavřeli smlouvu, kterou dochází ke změně režimu SJM ve smyslu zúžení společného jmění, kdy vlastníkem nemovitých věcí se stává manželka (vlastníkem dalších položek, např. akcií se stává manžel). Ve smlouvě je dále uvedeno, že oba manželé pro účely vzájemného vypořádání jsou vyrovnáni a touto smlouvou považují své společné jmění za spravedlivě upravené a vypořádané. Návrh na vklad práva byl na KN podán 19. 12. 2016, zápis vkladu byl proveden 16. 1. 2017. Kromě toho došlo ještě začátkem roku 2016 k nákupu dalších 2 nemovitostí, kdy kupujícím byli oba manželé. Vlastníkem těchto nemovitostí se na základě výše uvedené smlouvy stala manželka. Jak bude řešena uvedená změna z hlediska daně z nemovitých věcí pro r. 2017? Je nutné na uvedené 2 nemovitosti podat dílčí nebo řádné přiznání v termínu do 31. 1. 2017?

Je povinné při podání k dani z nabytí nemovitých věcí dodávat jako přílohu odhad nemovitosti? Jedná se o byt v osobním vlastnictví a kupující je nepodnikající fyzická osoba. 

Smlouva o koupi nemovitosti (pozemky) byla uzavřena a podepsána 20. 10. 2016. V této smlouvě je s odkazem na § 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. dohodnuto, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je prodávající. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán 31. 10. 2016, k provedení vkladu do katastru nemovitostí došlo dne 23. 11. 2016., tzn. po účinnosti novely č. 254/2016, kterou se stanoví, že poplatníkem této daně je vždy nabyvatel. Řízení bylo ukončeno 9. 12. 2016. Kdo je v tomto případě poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí - nabyvatel, nebo ve smlouvě sjednaný prodávající?

V závěru textu § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 388/1992 Sb. je uvedeno, že od daně jsou osvobozeny „…jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu“. V daném případě se jedná o chodník podél silnice II. třídy na okraji obce v průmyslové zástavbě. Pozemek pod chodníkem je ve vlastnictví právnické osoby, je mimo výrobní areál, který právnická osoba vlastní. Vstup na chodník není omezen, slouží veřejnosti. V evidenci katastru nemovitostí je jako druh pozemku uvedena "ostatní plocha", jako způsob využití pozemku uvedena "ostatní komunikace". Na pozemku je zčásti zámková dlažba uložená do štěrkového lože a zčásti asfaltový povrch. 1) Lze uvedené skutečnosti využít pro osvobození pozemku od daně z nemovitých věcí? 2) Jak poplatník může prokázat, že se jedná o „pozemek určený pro veřejnou dopravu“? Doložení kolaudačním rozhodnutím nebo souhlasem bývá problematické, neboť se často jedná o historicky nedohledatelné doklady.