Ing. Jiří Nigrin - strana 67

Fyzická osoba eviduje příjmy z pronájmu podle § 9. Svým nájemníků účtuje spolu s nájemným také energie, které jsou ale stanoveny paušálně a již se nezúčtovávají. Bude do příjmu zahrnovat i vyinkasované energie od nájemníků formou paušální platby? Bude se nějak lišit postup, pokud bude uplatňovat skutečné výdaje nebo výdaje procentem z příjmů ve výši 30 %? Názory se bohužel liší a GFŘ D-6 mluví pouze o zálohách, které jsou zúčtovány, popřípadě službách, které poskytuje pronajímatel sám. Případ, že by nebyly energie zúčtovány zde řešeny nejsou. Existuje nějaké oficiální vyjádření z MF případně z koordinačního výboru DP?

Sochařka – nezávislé povolání, plátce DPH staví na pozemku v soukromém vlastnictví dřevostavbu – ateliér víceméně svépomocí. Náklady uplatňuje paušálem. Momentálně na řádné mateřské dovolené. Po dobu řádné mateřské neprovádí svou činnost. Je správný následující postup: veškeré nákupy materiálu a prací na stavbě eviduje, uplatňuje odpočet DPH. PO ukončení stavby součet veškerých nákladů na stavbu zaeviduje do svého majetku, zařadí a bude evidenčně odpisovat. V případě případného přechodu na daňovou evidenci by pokračovala v odpisování a odpisy by uplatňovala jako daňově účinný náklad.

Uplatňujeme zrychlené odpisy, tj. zákon o daních z příjmů stanoví pevné koeficienty na rozdíl od rovnoměrných odpisů, kde stanoví maximální sazby. U majetku 1. odpisové skupiny byl 3. rok uplatněn omylem nižší než zákonný odpis. Jak je to s daňovou účinností odpisu 4. roku, případně daňovou zůstatkovou cenou? Nemůže finanční úřad namítat, že majetek již měl být odepsán, a vyloučit z nákladů daňové odpisy 4. roku?

Prosím o základní informace v souvislosti se zdaňováním - svěřenský fond. Jednak z pohledu zakladatele (fyzické i právnické osoby) a taky obmyšleného a správce svěřenského fondu.

1) Při zasílání zboží na Slovensko dochází k povinné registraci na Slovensku při překročení limitu 35 000 EUR, ale za jaké období se překročení sleduje? Např. dodavatel zboží v roce 2013 ke dni 31. 12. dosáhne částky bez DPH 34 000 EUR. Od 1. 1. 2014 se počítá od 0 nebo za jaké období se limit sleduje? 2) Účtování o DPH na Slovensko (účty chápu 311/604, 349). Jelikož do přiznání k DPH na Slovensko musím uvádět DPH a základ pro DPH v EURECH, ale účtuji po přepočtu v české měně, jaký je tedy správný postup pro evidenci jako podklad pro DPH na Slovensku a pro účtování v korunách? Můžete uvést, prosím, příklad jak proúčtovat s použitím měn. Např. vyst. fa na prodej zboží 83,96 E (v účetnictví v Kč 1 902,60 základ pro DPH + 21 % DPH (podle sazby) 400 Kč celkem 2 302,60). Aby byla evidence pro odvod DPH na Slovensko a přitom řádně zaúčtované v našem účetnictví.

OSVČ získala v roce 2013 dotaci z ÚP pro začínajícího podnikatele, pořídila z ní vybavení kanceláře, vede daňovou evidenci. Je tato dotace a rovněž. výdaje vynaložené na tyto příjmy zahrnovaná do základu daně? Obdobnou dotaci z ÚP (na mzdové náklady na nově zřízené pracovní místo) získala v r. 2013 s. r. o. Jsou tyto výnosy a k tomu odpovídající náklady předmětem daně z příjmu právnických osob? Pokud ne, je nutné vyloučit z nákladů celou mzdu zaměstnance (získaná dotace je nižší než superhrubá mzda zaměstnance)?

Podnikání za spolupráce manželky Ing. Jiří Nigrin ID dotazu 10840 Podnikatel chce ke svým příjmům použít paušální výdaje. Ve výdajích se však jedná o skupiny s možností uplatnění paušálu...

Dcera získala v restituci rod. dům obývaný dvěma nájemníky. Po úmrtí jednoho z nich si dcera vzala na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření úvěr na změnu, modernizaci , rekonstrukci a přestavbu tohoto rod. domu s tím, že opravený dům bude užívat k vlastnímu trvalému bydlení. Situace se bohužel změnila a dcera jeden byt v tomto domě i nadále pronajímá a druhý zatím užívá pouze příležitostně pro své soukromé účely, trvalé bydlení zde nemá. Úvěr i nadále splácí. Může úroky z úvěru uplatnit jako fyzická osoba nebo částečně jako výdaje u příjmů z pronájmu?

OSVČ neplátce DPH ukončuje podnikání, nemá závazky ani pohledávky ani zásoby, pouze majetek, který není zcela odepsaný a pak drobný majetek – jak se majetek vypořádává v přiznání k dani z příjmu?

Chtěla bych se zeptat jestli dotace na zemědělství podnikateli se dá do daňového přiznání a musí se zdanit jako příjem a nebo jestli se tam vůbec nezahrne.

Jsme fyzická osoba, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Zvažujeme zákonné opravné položky k těmto pohledávkám: 1) pohledávka za prodané zboží 311/604 vůči nepodnikateli v původní hodnotě 1200 Kč včetně DPH, uhrazeno 400 Kč, zbytek již uhrazen s největší pravděpodobností nebude. Datum splatnosti pohledávky je 27. 5. 2011. Lze vytvořit zákonnou opravnou položku ve výši 100 % k 31. 12. 2013? Opravnou položku vytvořím k částce včetně DPH? Pokud ano, je možné příští rok provést daňově uznatelný odpis pohledávky a následně zrušit opravnou položku? Pokud ano, k jakému datu? 2) pohledávka za vlastní výrobek 311/604 vůči slovenské společnosti s ručením omezeným ve výši 79,83 EUR, datum splatnosti 14. 12. 2010. Naposled máme od společnosti z jejich strany potvrzení na základě inventarizace pohledávek a závazku k 31. 12. 2010 o výši pohledávky. Firma se však dostala do konkurzu, kam jsme nestihli přihlásit pohledávku. Jak postupovat v tomto případě? Je pohledávka již promlčená nebo lze tuto pohledávku ještě dostat do daňových nákladů prostřednictvím opravných položek, odpisu pohledávky?

V jaké výši lze uplatnit výdaje procentem z příjmů za poradenskou činnost týkající se zdravé výživy?

Akciová společnost, která je plátcem DPH eviduje k 31. 12. 2013 pohledávky vůči jednomu odběrateli za nájem prostoru. Tyto pohledávky z r. 2011 na celkovou částku 375 000 Kč (pět faktur ve výši 75 000Kč). Pohledávky budou promlčený v r. 2015. Odběratel v r. 2013 vstoupil do likvidace a pohledávky jsme přihlásili. Je velká pravděpodobnost, že tyto pohledávky nebudou zaplacené. Můžeme k 31. 12. 2013 tvořit zákonnou opravnou položku ve výši 20 % (30 000 Kč z 150 000 Kč) a účetní OP 80 % (120 000 Kč) a v r. 2014 odepsat na daňový účinný (20 %) a daňový neúčinný náklad (80 %)?

Občan ČR, má bydliště v ČR, ale dlouhodobě pobývá v Austrálii. V Austrálii má i občanství, podniká tam. V ČR si pořídil nemovitosti a pronajímá je. Na základě § 2 odst. 2 ZDP - má veškeré příjmy danit v ČR a na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Austrálií 5/1996 Sb. - příjmy z Austrálie vyloučit? Tzn. mít potvrzení z Austrálie o příjmech a zaplacené dani? Může si pak uplatnit na české příjmy nezdanitelnou část na poplatníka podle § 35 ba) ZDP?

Podnikatel (doktorka) má kromě příjmů z lékařské činnosti, také příjmy z pronájmu § 9 soukromého bytu. V roce 2012 nájemce odešel (nezůstaly žádné nezaplacené nájmy k 31. 12. 2012). Pronajímatel uplatňoval u § 9 skutečné výdaje a to vč. odpisu bytu, který zakoupil. Protože v roce 2013 nebyl byt nikým obsazený (nepodařilo se sehnat nájemce), nemá paní doktorka žádné příjmy z pronájmu za rok 2013. Může i přesto uplatnit odpis z bytu za rok 2013? Pomohlo by jí to, protože ztrátu z § 9 by si mohla započíst s příjmy z podnikání. I nadále je byt k dispozici k pronájmu, majitel zde nebydlí, zatím je ale stále prázdný.

V roce 2012 zaúčtovala společnost 100% opravnou položku k pohledávce. Tato opravná položka byla zahrnuta do nedaňových nákladů. Při uzávěrce roku 2013 se zjistilo, že se jednalo o daňovou opravnou položku - v r. 2012 byla pohledávka přihlášena do konkurzního řízení (doklad o přihlášení je založen ve firmě, potvrzen správcem konkurzní podstaty). Je možné udělat na rok 2012 dodatečné daňové přiznání a opravit tuto opravnou položku na „daňovou“?

Jsme fyzická osoba, vedoucí podvojné účetnictví. Měsíčně přispíváme zaměstnancům na životní a penzijní pojištění. Můžu mít toto pojištění v daňově uznatelných nákladech i přesto, že je zaměstnanec celý měsíc nemocný? Pokud ne, jaká je hranice odpracovaných dní pro takové posouzení? Například, když zaměstnanec odpracoval pouze 9 dní z měsíce?

Fyzická osoba přerušila k 30. 1. 2013 podnikání a do termínu podání daňového přiznání podnikání neobnoví (neplátce DPH). Po přerušení podnikání došly během února až dubna 2013 doklady za vyúčtování energií za rok 2012, vyúčtování telefonních poplatků +internet za leden 2013. Tyto závazky byly poté během roku 2013 uhrazeny. Může FO postupovat tak, že sníží základ daně za rok 2013 o tyto závazky? Nebo lze dát přímo do výdajů úhrady těchto závazků přesto, že byly uhrazeny až po datu přerušení? Obdobný postup bude pravděpodobně i u vyúčtování elektřiny za období 2/12-2/13, který skončil ale přeplatkem. Může propočítat rok 2013 poměrem a zdanit přeplatek jen za poměrnou část roku, tedy 1/13?

Jak je to s daňovou uznatelností nákupní ceny v případě, že zboží (zásobu) prodám za nižší cenu z důvodu buď blížící se spotřeby, nebo s prošlým datem minimální trvanlivosti? Lze do daňově uznatelných nákladů uplatnit celou nákupní cenu přesto, že bylo nutné prodej uskutečnit za cenu nižší? Je vzniklá ztráta daňově uznatelná? A v případě, že se zásoba vůbec neprodá, jakým způsobem je možné jí odepsat, aby ztráta byla daňově uznatelná? Konkrétně se mi jedná o potravinářské výroby a cukrovinky.

Poplatník nepodepsal Prohlášení daně z příjmů: je neuvolněný zastupitel odměna např. 850 Kč = zálohová daň, DPČ s příjmem př. 2 000 Kč (nepodléhá SP a ZP) = srážková daň. Je zdanění v těchto dvou případech správné?