JUDr. Eva Dandová - strana 6

Ráda bych se zeptala, zda platí, že když žena porodí, tak manžel má nárok na týden placené dovolené od zaměstnavatele, přestože už žádnou nemá. 

Zaměstnanec má ukončené středoškolské vzdělání v oboru elektro a 3 roky praxe v tomto oboru v jedné firmě, kde dosáhl kvalifikace dle § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb. Práci ve firmě na 3 roky přerušil a pracoval mimo obor, poté se zase vrátil do původní firmy a rád by si obnovil kvalifikaci dle vyhlášky č. 50/1978 (na zařízeních do 1000 V AC). Může si po zaškolení a přezkoušení ihned obnovit kvalifikaci dle § 6 vyhlášky, nebo může získat kvalifikaci jen dle § 5 a pro vyšší kvalifikaci potřebuje ještě 1 rok praxe? Jaký je obvyklý postup v takových případech, kdy došlo k přerušení výkonu práce v oboru elektro?

Pokud umístíme u venkovní plošiny pro invalidy tabulku, že podlaha v zimním období namrzá a že hrozí nebezpečí pádu, přesto k pádu dojde, budeme odpovědni za takový úraz, nebo díky umístěné tabulce se lze zcela vyvinit?

Dle § 78 odst. 1 písm. 4) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1 (tj. v období nejdéle 26 týdnů). Noční doba je doba od 22.00 do 06.00 hod. Není mi jasné, zda se do tohoto „průměru alespoň jednou týdně“ započítávají A) jen ty dny, kdy bylo odpracováno alespoň 3 hod v noční době během 24 hod po sobě jdoucích (tj. během jednoho dne, sice ne kalendářního, ale během 24 hod., nebo B) i ty dny a ty hodiny, kdy bylo v noční době odpracována 1 nebo 3. Jednoduchý fiktivní příklad čtyřdenní (4 x po 10 hod) dvousměnný provoz - dopolední směna 05.00 až 15.00, odpolední 14.00 až 24.00 s tím, že jeden den v odpolední směně končí až 01:00 po půlnoci a jeden den je naopak kratší do 23.00 Takže 40hodinový pracovní týden s tím, že během 14 dnů je odpracováno celkem 12 hod. v noční době, tj. v průměru 6 hod. týdně. Ale z tohoto úhrnu během 14 dnů jsou odpracovány alespoň 3 hod. z pracovní doby v rámci 24 hod. po sobě jdoucích pouze jedenkrát, což nesplňuje podmínku, že v průměru jednou týdně byly odpracovány za směnu alespoň 3 hod. během noční doby. Platí stejné posouzení i pro dohody – DPP, DPČ? Nebo se na dohody toto ustanovení nevztahuje?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uveden druh práce „řidič“. Aby mohl tuto práci pro zaměstnavatele vykonávat, tak musí: 1) vlastnit platný řidičský (profesní průkaz) 2) být zdravotně způsobilý dle lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel 3) mít platné dopravně psychologické vyšetření 4) účastnit se pravidelného školení řidičů 5) vlastnit paměťovou kartu pro digitální tachograf. Během pracovního poměru skončí platnost dokladů v bodech 1-5. Je zaměstnavatel povinen hradit veškeré výdaje, které zaměstnanci vznikají při vydání nových dokladů? Je zaměstnanec oprávněn vyřizovat si nové doklady v pracovní době? 

Prosím o radu v otázce ztěžujících vlivů a příplatku za ztížené pracovní prostředí. Konkrétní případ pro zaměstnavatele s provozními dílnami, kde hygienická stanice na jeho žádost vydala rozhodnutí a určila kategorie prací 1. (management) a 3. (výroba). Kategorie jsou pro konkrétní pracovní pozice označeny výslednou kategorií podle jednotlivých rizikových faktorů od kat. 2 do kat. 3. (pro faktory, označené za kategorii 3 tj. hluk a zátěž teplem stanovila povinnost zaměstnavatele sledovat v určené lhůtě jejich hodnoty, ostatní faktory např. celková fyzická zátěž, psychická zátěž, prach, pracovní poloha jsou zařazeny do kategorie 2, žádnou povinnost tyto faktory dále měřit nestanovila). Jaký bude náležet příplatek za ztížené prostředí? ? Stanovenou rizikovou práci v kat. 3 budu považovat za dva ztěžující vlivy (hluk a zátěž teplem)? Jak zaměstnavatel správně určí počet ztěžujících vlivů, souvisí toto s kategorizací prací dle rozhodnutí hygienické stanice? Povinnost vyplácet tyto příplatky se týká zaměstnanců spadajících do určité kategorie? 

Náš jednatel nastupuje na nemocenskou. Může pobírat zároveň nemocenskou od státu a odměnu za výkon funkce jednatele?

Mají zaměstnanci nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na celý den, pokud za jeden den půjdou v pracovní době ke dvěma lékařům? Musí zaměstnanec navštívit lékaře po pracovní době v případě, že lékař ordinuje i po pracovní době zaměstnance?

Maminka 1,5 roku pobírá rodičovský příspěvek (s původním zaměstnavatelem byl ukončen pracovní poměr po 4. měsíci věku dítěte). V 1. roce dítěte uzavřela nový pracovní poměr, po 3 měsících otěhotněla a nyní je na neschopence. Zaměstnavatel jí za prvních 14 dní vyplatit náhradu mzdy a nyní jí přišlo za 3 dny nemocenské od OSSZ. Náleží mamince nemocenské z pracovního poměru, který uzavřela v průběhu doby, kdy pobírá rodičovský příspěvek? Maminka pobírá rodičovský příspěvek a zároveň od OSSZ dostala nemocenskou z pracovního poměru uzavřeného v 1. roce pobírání rodičovského příspěvku. Dle jakých ustanovení zákona se postupuje (dostali jsme několik různých názorů)? Doplňující otázka: Pokud by během rodičovské příspěvku nevznikl nový pracovní poměr, ale starý by trval (ten pracovní poměr, ze kterého maminka odešla na mateřskou a pak na rodičovskou), pak by v tomto případě ale nešlo pobírat nemocenskou a rodičovský příspěvek? To by byla zcela odlišná situace, je tomu tak?

Na základě dohody o provedení práce je vykonávána administrativní práce ve firmě zabývající se kovovýrobou. Kontrola BOZP požaduje periodické prohlídky a potvrzení zdravotní způsobilosti i u tohoto zaměstnance. Musí mít tato lékařská potvrzení, když zaměstnavatel sám nemá pochybnosti o zdravotní způsobilosti a práce není riziková?

Chtěli bychom se ujistit, zda platí a i nadále se počítá s tím, že vstupní zdravotní prohlídky u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce zařazených do kategorie 1 rizikovosti práce nejsou nutné? Máme externí společnost, která nám zajišťuje BOZP ve firmě. Na jednu stranu nám posoudili činnost vykonávanou na dohodu o provedení práce jako činnost bez rizika v kategorii 1, ale zároveň nás nutí, nebo řekněme spíš doporučují, abychom přesto u každého zaměstnance zaměstnaného na dohodu o provedení práce provedli vstupní zdravotní prohlídku. Většinou jde o pomocné recepční, kterými doplňujeme náhlé výpadky stálých zaměstnanců, často jde o práci na 1- 5hodin v měsíci).

Zaměstnankyně měla uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou od 1. 5. 2011 do 31. 12. 2012. Během pracovní smlouvy čerpala mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, kterou ukončila 31. 8. 2016. Na novou mateřskou dovolenou nastupuje od 5. 9. 2016. Kdy zaměstnankyni skončil pracovní poměr? 

Prosím o odpověď, jak je to se zaměstnáváním mládeže. Jedná se mi konkrétně o to, že patnáctiletý mladík, který ale ještě neukončil základní školu (navštěvuje 9. třídu), by si chtěl po víkendech přivydělat výpomocí v obchodě. Je možné ho zaměstnat, a to třeba na dohodu o pracovní činnosti? Někde jsem četla, že 15 let je v pořádku, ale že je podmínkou ukončení základní školy. Je tedy nějaká možnost? 

Musí zaměstnavatel vyslat na lékařskou prohlídku ohledně práce v noci dle zákoníku práce zaměstnance, který každé kalendářní čtvrtletí odpracuje přibližně 1 týden (5denní pracovní týden, délka směny 7,5 hodin) na nočních směnách? Jinak běžně pracuje v dvousměnném režimu, délka směny 7,5 hodin, týdenní stanovená pracovní doba 37,5 hodin. Při noční práci se jedná o zástup za zaměstnance z třísměnného provozu, kteří jsou nemocní, popř. čerpají dovolenou. Jak prokázat výpočtem, zda se na takového zaměstnance prohlídky k práci v noci nevztahují, nebo vztahují? Uveďte prosím příklad výpočtu. Zaměstnavatel nemá uzavřenou žádnou kolektivní smlouvu a v žádném vnitřním předpise nemá uvedenou délku vyrovnávacího období. 

Zaměstnankyně nastupuje do zaměstnání z rodičovské dovolené. Jakým způsobem musí doložit, že ukončila rodičovskou dovolenou? Je nějaké omezení ve výdělečné činnosti kromě toho, že musí mít zaměstnankyně hlídání pro dítě, popř. školku? Kdo odhlašuje u zdravotní pojišťovny a OSSZ, že zaměstnankyni skončila mateřská dovolená?

Je nutné vyžadovat po zaměstnanci, který byl zaměstnaný na dobu určitou do 31. 12. 2015 a znovu nastoupí na stejnou pracovní pozici 1. 7. 2016 vstupní a periodické lékařské prohlídky?

Zaměstnankyně má 2. stupeň invalidního důchodu. Je nějak omezena její práce? Musí být dodrženo 50% omezení, tzn. že by pracovala místo plného úvazku 37,5 hod. pouze 50 % - tjn. 18,75 hod, nebo může pracovat 6 hod. 5x týdně, tzn. 30 h týdně?

Zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu kromě jiného také s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Co se pojmem "zvláštních právních předpisů" myslí? Znamená to snad, že se má budoucí zaměstnanec ještě před uzavřením pracovního poměru vyškolit z bezpečnosti práce a požární ochrany? Jestliže ano, tak to by nejprve muselo proběhnout školení BOZP + PO a pak by teprve podepsal smlouvu?

Uvádíte, že v případě dopravně psychologického vyšetření se musí jednat o překážku v práci. Ta samozřejmě vznikne pouze v případě, že toto vyšetření je konáno v den, který je podle rozvrhu směn zaměstnance dnem pracovním. Pokud je vyšetření konáno ve volnu, pak zaměstnanci žádná mzdy neuchází a náhrada mzdy poskytnuta nebude. Pak uhradíme pouze cenu posudku a náklady na dopravu (tj. bez osobních nákladů)?

Mám nejasnosti ohledně posouzení dopravně psychologického vyšetření řidičů (zaměstnanců) podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. z pohledu pracovní doby. Jak posuzovat nepřítomnost zaměstnance z důvodu tohoto vyšetření? Podle mého názoru se nejedná o překážku v práci. Jedná se tedy o výkon práce, za nějž přísluší mzda? Nebo je to ještě jinak?