Petr Mach

Článek na toto téma se v minulém dílu v časopisu UNES č. 7-8/2019 věnoval fakultativním činnostem, jejich kalkulaci a průzkumu běžně dostupnosti služeb u určité části nejčetnějších fakultativních činností poskytovaných poskytovateli v rámci sociální služby pečovatelská služba – a to dohled – připomenutí dodržení léčebného režimu/dohled nad dodržením léčebného režimu. V tomto článku ze stejného úhlu pohledu navážeme s dalšími zmíněnými fakultativními činnostmi Dohled: Koupel ve středisku osobní hygieny, Doprava uživatele, Nakrmení a základní ošetření domácího zvířete, Doprovod uživatele nad rámec základních činností.

Fakultativní činnosti, jako možnost poskytovat určité činnosti za splnění podmínek v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách “), a dalších podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, je nutné vždy oddělit od poskytování základních činností a také zvlášť rozpočtovat náklady, a to z mnoha důvodů. Podmínky plnění vůči fakultativní činnostem byly předmětem předchozích článků (poznámka redakce: předchozí části seriálu najdete v č. 7-8/2018, 9/2018 a v č. 3/2019) a v tomto článku se budeme věnovat dvěma důležitým, někdy také nejproblematičtějším oblastem, a to: stanovení nákladovosti/kalkulace a prokázání skutečnosti, že nedochází k nahrazování běžně dostupných služeb danou činností.

Následující článek navazuje na předchozí, které se zabývaly pečovatelskou službou z různých úhlů pohledů (poznámka redakce: první a druhý díl seriálu najdete v č. 7-8/2018 na s. 9 a č. 9/2018 s. 18). Tímto bychom chtěli čtenáři přiblížit možnost poskytovat fakultativní činnosti v rámci pečovatelské služby a také přiblížit tvorbu povinné kalkulace, jak teoreticky, tak na ukázkách konkrétních příkladů.

V druhém pokračování seriálu o pečovatelské službě (poznámka redakce: první díl seriálu najdete v časopisu UNES č. 7–8/2018 na s. 9) se zaměříme na zajištění stravování v rámci poskytování tohoto druhu sociální služby v terénní formě. Tuto problematiku zhodnotíme základně jak z pohledu legislativního, tak především z pohledu nákladovosti a hospodaření s veřejnými prostředky.

Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších terénních služeb v České republice především díky svému historickému vývoji. Jedním z nejčastějších poskytovatelů tohoto druhu sociální služby jsou města/obce (jejich organizační složky) nebo jimi zřízené organizace (většinou příspěvkové organizace; ale začínají se objevovat i další právní formy), a právě úhrada za poskytování sociální služby je jedním z důležitých zdrojů financování jejich samotného provozu.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zastupuje podle zákona o sociálních službách 1) osobu, která není podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, při uzavírání dvou typů smluv. Několik následujících odstavců si klade za cíl pomoci zástupcům OÚ ORP2) při realizaci dané povinnosti, pochopení jednotlivých typů smluv a dosažení lepšího zastoupení dané smluvní strany; tudíž i ochranu práv daných osob.