Ing. Miroslava Nebuželská - strana 17

Zřizovatel ve Směrnici pro všechny zřizované PO určil, že nedobytnost pohledávky musí být řádně zdokladována, a že od vymáhání pohl. lze upustit, jestliže je ze všech okolností zřejmé, že její vymáhání by bylo neúspěšné. DD podává na dlužníky návrh na exekuci, méně často trestní oznámení (dlužníci - rodiče jsou většinou nemajetní, pobírají dávky v hmotné nouzi - exekuce bývají neúspěšné). 1)      Za jakých okolností může PO odepsat pohledávku? 2)      Pokud je exekuce několik let neúspěšná a soudní exekutor vydá oznámení o bezvýsledném průběhu exekuce, je v pravomoci ředitele DD souhlasit se zastavením exekuce? 3)      Je možné upustit od vymáhání pohledávky bez návrhu na exekuci (trestní oznámení) jen na základě zdůvodnění ředitele DD, pokud jsou dlužné částky nízké (pouze několik set korun)? 4)      Je DD oprávněn odepsat pohledávku jako nedobytnou v případě, že osoba dlužníka má již několik let neznámý pobyt a Policie ČR nevypátrá jeho pobyt (na základě podaného trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy)? 5)      Čím se může doložit odepsání pohledávky v případě úmrtí dlužníka?

Jsme nezisková organizace, církev, účtujeme dle účetních standardů pro účetní jednotky, které nepodnikají. Pořídili jsme budovu, částečně hrazenou z přijatých finančních darů od soukromých fyzických osob. Přijaté dary jsme zaúčtovali do vlastního jmění do účtové skupiny 90 (dle ČÚS 413, bod 4.1.3.). Pokud by byla budova pořízena z dotace, vznikla by nám povinnost stanovit částku ve výši poměrné části odpisů budovy a o tuto částku zvýšit jiné ostatní výnosy a zároveň snížit výši vlastního jmění (§ 38, odst. 10 vyhl. 504/2002 Sb.). Vztahuje se tato povinnost i na případ, kdy je budova pořízena z finančního daru? Domníváme se, že finanční dar od soukromých osob nelze považovat za dotaci (definice dotace je uvedena v § 27, odst. 7, vyhl. 504/2002 Sb.) Jakým způsobem by se mělo v tomto případě správně postupovat?

Nový občanský zákoník , tj. zákon č. 89/2012 Sb. , účinný od 1.1.2014 (dále jen „NOZ “), přináší mnoho změn pro neziskový sektor, tedy nestátní neziskové organizace. Mění se některé právní formy, mění se práva a povinnosti stanovené jednotlivým právním formám, mění se účel, s jakým jsou zřizovány, mění se i rozsah činností, které mohou provádět. Na tyto změny dané NOZ pak navazují nutné změny v ostatních předpisech relevantní pro daně a účetnictví jednotlivých organizací. Zásadní změny přináší zejména novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), dále pak změna úpravy zdanění bezúplatně nabytého majetku a důležitý je též nový zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“ ).

Prosila bych o radu s ukončením sdružení. Sdružení 2 fyzických podíl 50 % každý. Dne 14. 1. 2014 jeden z účastníků sdružení zemřel. Bude nutné vypořádat sdružení. Pohledávky a závazky, musím zvýšit daňový základ o pohledávku, která je přihlášena v konkursním řízení? Tato pohledávka byla přijata a uznána, konkurs zatím nebyl ukončen a vypořádán. O ostatní pohledávky zvýším daňový základ a u závazků snížím DZ (nevím jen u těch v konkursu). Dále mají v majetku 3 automobily. Jeden je odkoupen za 1 000 Kč zůstatkovou hodnotu po leasingu, který skončil 11. 10. 2010, auto je rok výroby 2001 - toto auto bylo již v prosinci předáno do bazaru k odprodeji, zatím se neprodal. Další auto bylo pořízeno 3. 10. 2010 pořizovací cena byla 131 668 Kč a odpisy k 31. 12. 2013 - 121 135 Kč zůstatková cena k 31. 12. 2013 – 10 533Kč, třetí automobil pořízen 9. 5. 2011 pořizovací cena byla 255 902 Kč odpisy k 31. 12. 2013 – 183 979 Kč, zůstatková hodnota k 31. 12. 2013 – 71 923 Kč, tyto dvě auta jsou financovány úvěrem, které nejsou splaceny. Jakým způsobem vypořádat automobily? Jak ocenit z důvodu vypořádání sdružení?

Prosím o objasnění dopadu nepeněžního plnění pro členy spolku do daně z příjmů. Konkrétně se jedná o sportovní organizaci, která bude v průběhu roku 2014 pořizovat na své pro trenéry a děti (všichni jsou členy spolku) sportovní pomůcky, oblečení, obuv. Podléhá toto dani z příjmu fyzických osob? Je nějaký rozdíl, pokud spolek pořizuje vybavení z dotací nebo z vlastních zdrojů? A je možné použít pro příjemce osvobození podle § 10 odst. 3 písm. d) bod 4? A má toto nějakou souvislost s novým § 4 odst. 1 písm. k) bodem 2.?

Advokáti (FO) podnikají ve Sdružení bez právní subjektivity (dle NOZ ve Společnosti). Jeden z členů není Čech, žije ale v ČR. Sdružení se rozhodlo vést účetnictví. Faktury přijaté i vydané jsou na IČ a DIČ člena, který byl pověřen vedením účetnictví - tento člen není Čech. Pracovní smlouvy s koncipienty ale nemůže uzavírat tento pověřený člen, problémem dle ČAK je cizí státní příslušnost. Z uvedeného důvodu uzavírá pracovní smlouvy s těmito koncipienty jiný člen sdružení pod svým jménem a IČ, náklady na mzdy ale účtují ve společném účetnictví. Vyplývá z této skutečnosti nějaký problém? Pokud by se v novém roce z uvedeného důvodu Sdružení rozhodlo, že pověří jiného člena (Čecha) vedením účetnictví a některé došlé faktury budou mít IČ a DIČ původně pověřeného člena, budou muset nechat faktury přepsat? Jaké případné jiné problémy či povinnosti by přinesla změna v osobě pověřeného člena?

Příspěvková organizace zřízená krajem má pouze hlavní činnost - sociální služby. Financovaná je z dotace MPSV, příspěvku kraje, příspěvku ÚP, plateb od klientů a od VZP za provedené výkony. Musí PO platit ze své hlavní činnosti, která je jediná, silniční daň?

Společnost s ručením omezeným zabývající se vývojem software získala dotaci z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj určitého specifikovaného software. Dle projektu dotace výsledek výzkumu a vývoje, tedy zmíněný software, bude využit zejména pro interní potřeby společnosti. Druhou možností a podmínkou dotace je, že vyvinutý software bude nabídnut také k prodeji. Pravděpodobnost, že se tento specifický software někdo koupí je však minimální, nicméně dotační podmínky vyžadují, aby software byl dokončen do takové podoby, aby mohl být v souladu s licenčními podmínkami nabízen k prodeji. Jelikož se nejedná o investiční dotaci, ale o dotaci provozní, byla dotace v jednotlivých letech (celkem 3 roky) účtována do provozních výnosů. Stejně tak i náklady na výzkum a vývoj byly účtovány v jednotlivých letech do provozních nákladů, nikoli kapitalizovány. Byl tento postup správný, přestože podmínky dotace jednoznačně požadují, aby výsledný software byl nabídnut k prodeji? Nemůže správce daně vzniklý software klasifikovat jako nehmotný majetek vytvořený vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování [§ 32a, odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP] na základě dotačních podmínek? Nebo stačila by případně argumentace, že využití pro interní potřeby je převažující a k prodeji bude software nabídnut pouze kvůli splnění podmínek dotace, pravděpodobnost prodeje je minimální?

Sdružení podnikatelů bez právní subjektivity - otec a dva synové, daňová evidence - vede otec, plátci DPH, podíl ve sdružení třetinový. Otec chce ze sdružení vystoupit, synové budou pokračovat. 1)      Jak mohou řešit odchod člena ze sdružení: vlastní písemnou dohodou, dle které se mezi sebou vypořádají na základě vlastního odhadu majetku nebo zůstatkové ceny majetku anebo musí být odhad znalcem (v majetku je dílna, zařízení, vozidla). Jedná se pouze o finanční vyrovnání, na kterém se společně dohodnou, případně co je nutné všechno provést? 2)      Nebude-li možný odchod člena sdružení dle předchozího bodu, jaký je nejjednodušší řešení?

Svazek obcí (SO) provozuje hlavní činnost, tj. především zajištění zpracování žádostí o dotace pro členské obce. Za tímto účelem zaměstnává manažerku. Provozuje i hospodářskou činnost, tj. především zpracování žádostí o dotace pro nečlenské subjekty. Řeším problém, co je třeba zahrnout do obratu podle § 6 ZDPH jako ekonomické činnosti. Chtěla bych se ujistit, že dle mého názoru především níže popsaná „akce“ nebude vstupovat do uvedeného obratu: SO bude nakupovat kontejnery na odpad ke kompostování, které budou umístěny v členských obcích. Na nákup obdrží dotaci ve výši 90%, ale až po zaplacení faktury. Protože nemá fin. prostředky, vybere od jednotlivých obcí zálohy (účtování 241/324) a těmi zaplatí fakturu za kontejnery a zařadí je do majetku (321/241; 558/321; 028/088 - jedná se o drobný maj. do 40 000/ks). Poté obdrží dotaci ve výši 90% a vrátí jednotl. obcím jejich zálohu ve výši 90 % ( dotace: 241/374; 348/672; 374/348; vypořádání s obcemi 90%: 324 /241 a 10% zaúčtuju jako mimořádný členský příspěvek: 324/672). Prosím tedy o vyjádření, zda se v případě příjmu od obcí na nákup kontejnerů nejedná o ekonomickou činnost, event. blíže vymezit charakteristiku ekonomických činností u nezisk. organizací a dále, jestli účtování bude takto v pořádku.

Svazek obcí (SO) provozuje hlavní činnost, tj. především zajištění zpracování žádostí o dotace pro členské obce. Za tímto účelem zaměstnává manažerku. Provozuje i hospodářskou činnost, tj. především zpracování žádostí o dotace pro nečlenské subjekty. Řeším problém, co je třeba zahrnout do obratu podle § 6 ZDPH jako ekonomické činnosti. Chtěla bych se ujistit, že dle mého názoru především níže popsaná „akce“ nebude vstupovat do uvedeného obratu: SO bude nakupovat kontejnery na odpad ke kompostování, které budou umístěny v členských obcích. Na nákup obdrží dotaci ve výši 90%, ale až po zaplacení faktury. Protože nemá fin. prostředky, vybere od jednotlivých obcí zálohy (účtování 241/324) a těmi zaplatí fakturu za kontejnery a zařadí je do majetku (321/241; 558/321; 028/088 - jedná se o drobný maj. do 40 000/ks). Poté obdrží dotaci ve výši 90% a vrátí jednotl. obcím jejich zálohu ve výši 90 % ( dotace: 241/374; 348/672; 374/348; vypořádání s obcemi 90%: 324 /241 a 10% zaúčtuju jako mimořádný členský příspěvek: 324/672). Prosím tedy o vyjádření, zda se v případě příjmu od obcí na nákup kontejnerů nejedná o ekonomickou činnost, event. blíže vymezit charakteristiku ekonomických činností u nezisk. organizací a dále, jestli účtování bude takto v pořádku.

Občanské sdružení má příjmy zatím pouze ve formě daru. Členové rady nemají zadně příjmy, pracuji pro sdružení jako dobrovolnici, ale chtějí si účtovat cestovní náhrady. Je to možné? Pokud ano, bude se muset sdružení registrovat na FU k dani silniční? Je povinnosti sdružení registrovat se na FU k dani z příjmů?

Svaz družstev poskytl nám – výrobnímu družstvu příspěvek na veletrh ve výši 10 000 Kč. Jako doklad nám byl zaslán dopis o poskytnutí příspěvku na veletrh, v souladu se zásadami podpory družstev na obchodních a propagačních akcích. Prosím o sdělení, jakým způsobem máme zaúčtovat a jak postupovat z hlediska DPH, daně z příjmu a daně darovací?

Prosím o informaci, jak podle nového obč. zákoníku pokračovat v dosavadním podnikání ve sdružení bez právní subjektivity.

Jsme občanské sdružení, sportovní organizace, plátci DPH. Jak postupovat v případě, pokud tenisový oddíl absolvuje několik tréninků (cca 20 x po 13,50 Euro) ve sportovní hale v SRN, kde obdrží doklad z pokladny z německým MwSt 19 %. Stačí pouze doklad přepočítat denním kursem a dát do nákladů celé, nebo je nutné se někde registrovat? Pokud chodí tady do školních tělocvičen, školy většinou plátci nejsou, nebo nemám na odpočet DPH nárok.

Účastníci sdružení podnikají v oblasti vodní elektrárny. Používají paušální výdaje tj. 40 %. Příjmy a výdaje dělí v poměru 80 a 20 %. Pro rok 2013 paušální výdaje lze uplatnit nejvýše do částky 800 000 Kč. Je správný postup, že společné příjmy před rozdělením činí cca 3,5 Kč a paušální výdaje tedy pouze 800 000 Kč. Anebo si účastníci sdružení rozdělí příjmy (2,8 mil. Kč a 700 000 Kč) a každý z nich ze svých příjmů pak 40 % paušálních výdajů? Domnívám se, že v daném případě by bylo nejlepší rozdělit příjmy a výdaje stejným dílem. Podstatou otázky je však (při úpravě maximálních částek paušálních výdajů) rozdělování příjmů a výdajů jak ve sdružení, tak i např. u spolupracujících osob.

Jsme občanské sdružení zaměřené na sportovní činnost. Kromě jiných sportovišť máme též tenisové kurty používané vlastními členy i širokou veřejností. Jak to bude s DPH a daní s příjmů, pokud bychom začali prodávat např. tenisové míčky apod., nebo služby (výplety a pod.). Byl by rozdíl mezi prodejem členům a cizím?

Společník s. r. o. založil nový bankovní účet a nahlásil na finančním úřadě, že s. r. o. je vlastníkem účtu. Nedávno jsem zjistila, že s. r. o. vlastníkem účtu není, bankovní účet je zřízen na fyzickou osobu (příbuzný). Prosím o komentář, jaké dopady má používání bankovního účtu, který s. r. o. nevlastní (daň z příjmu, DPH, účetnictví, státní správa).

PO zřízená ÚSC má od roku 2012 schválený projekt v celkové výši 4 391 000 Kč, z toho částka 146 000 Kč je neinvestiční, zbylá část investiční. To vše v rámci programu ROP (zprvu měli vše přiděleno jako investiční, nyní v roce 2013 ale došlo k přesunu částky 146 000 Kč z programu ROP z investičních prostředků na neinvestiční). Předpis ve schválené výši je od roku 2012 na podrozvahovém účtu 941, při přijetí záloh je postupně snižován. V roce 2012 byl PO zaslán investiční příspěvek od kraje ve výši 80 000 Kč na externí zpracování žádosti v rámci výzvy ROP. Žádost stála celkem 96 000 Kč. PO účtovala klasicky příjem dotace od zřizovatele do IF, a následně úhradu faktury dodavateli MD 042/D 312, MD 321/D 241 + čerpání IF MD 416/D 401. Zbylých 16 000 Kč uhradila ze svého IF. V letošním roce 2013 jim ale ve sdělení závazných ukazatelů přesunul zřizovatel formou rozp. op. částku 96 000 Kč z investičních do neinvestičních prostředků (v rámci výše uvedených 146 000 Kč) ve formě provozního příspěvku. Úhrada za zpracování žádosti však proběhla již v roce 2012, kde nevznikl náklad, bylo účtováno na 042 jako pořízení investice. Jak má PO účetně přesun prostředků z INV do NIV opravit, aby po ukončení projektu byly prostředky z ROP uznány a ex post poskytnuty? Projekt dále bude probíhat tak, že když jim přijde faktura, budou žádat kraj (zřizovatele) o její proplacení.

Český podnikatel (fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci) založil k 1. 8. 2013 sdružení s podnikateli, někteří z nich zde jsou vedení jako fyzická osoba zahraniční, tudíž zde vedli zjednodušené podvojné účetnictví. Mohou nyní i nadále vést daňovou evidenci? Tento český podnikatel je pověřen vedením všech papírů a má největší podíl v celém sdružení. Je potřeba uzavřít jeho daňovou evidenci k 31. 7. a jejich podíl pak při přiznání bude jen z části roku, nebo se pak vezme celý rok a z celkových příjmů a výdajů se rozpočítá podíl dle smlouvy o sdružení OSVČ?