Ing. Miroslava Nebuželská - strana 14

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Veškeré případné dary, které nabýváme, nabýváme do vlastnictví zřizovatele. Osvobození darů podle § 19b odst. 3 zákona o daních z příjmů neuplatňujeme, neboť je za nás uplatňuje náš zřizovatel. Prosím je tento způsob v pořádku?

Klientovi přišlo Oznámení o ukončení činnosti mysliveckého sdružení (dále jen „MS“), s tímto sdělením: Na základě usnesení z čl. schůze MS ze dne 30.11.2014 o ukončení činnosti našeho MS Vám byl odeslán na účet podíl likvidačního zůstatku z účtu MS ve výši 31 000 Kč. Vyplacenou částku je nutno zdanit podáním - Přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 3 měsíců od obdržení zaslané částky. Takto zněla zpráva. Musí klient tuto částku zdanit v § 10 a udělat daňové přiznání?

Jak postupovat při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity. Dva účastníci sdružení začali spolupracovat v roce 1993 a výdaje a příjmy si dělily na 50%. Jeden z nich vede daňovou evidenci za oba dohromady a jsou plátci DPH. V roce 2011 jeden z nich požádal ze zdravotních důvodů o předčasný starobní důchod a příjmy a výdaje si začaly dělit 85% a 15%. V únoru v roce 2015 ten, co je v důchodu, pozastavil živnostenské oprávnění na 5 let. Chtěli by ukončit společné podnikání, ale druhý bude pokračovat dále jako OSVČ ve stejné činnosti. Jak by se mělo ukončit účetnictví, když mají hmotný majetek v malé hodnotě s nulovou zůstatkovou cenou, drobný majetek, závazky a pohledávky v malém rozsahu, když druhý bude pokračovat? Ke kterému datu by se měla ukončit činnost sdružení, má to vazbu na pozastavení živnostenského oprávnění? Ke kdy by první z nich měl ukončit registraci plátce DPH?

Prosím o pomoc se stanovením základu daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji, vedou jednoduché účetnictví) u DPPO v případě, že: příjmy z hlavní činnosti činily 29 608 Kč, čl. příspěvky 56 500 Kč, grant od MKČR 110 000 Kč(účast na festivalu tance v Indii), příspěvek na prac. místo od ÚP 96 000 Kč, dary členů spolku (na výdaje festival Indie), úrok na BÚ po zdanění 2,--. Výdaje mzdové, SP, ZP 123 816 Kč, náklady spojené s hlavní činností (nájmy, telefony, cestovné...) 78 731 Kč, náklady spojené s festivalem Indie 254 962 Kč. Rozdíl P-V: 46 301 Kč se uvede na ř. 10, ř. 200, ř. 250, ř. 251 a na ř. 270. 290 bude 0?

Jak postupovat při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity. Dva účastníci sdružení začali spolupracovat v roce 1993 a výdaje a příjmy si dělily na 50 %. Jeden z nich vede daňovou evidenci za oba dohromady a jsou plátci DPH. V roce 2011 jeden z nich požádal ze zdravotních důvodů o předčasný starobní důchod a příjmy a výdaje si začaly dělit 85% a 15%. V únoru v roce 2015 ten co je v důchodu pozastavil živnostenské oprávnění na 5 let. Chtěli by ukončit společné podnikání, ale druhý bude pokračovat dále jako OSVČ ve stejné činnosti. Jak by se mělo ukončit účetnictví, když mají HM v malé hodnotě o nulovou zůstatkovou cenou, drobný majetek, závazky a pohledávky v malém rozsahu, když druhý bude pokračovat? Ke kdy by se měla ukončit činnost sdružení, má to vazbu na pozastavení živnostenského oprávnění? Ke kdy by první z nich měl ukončit registraci plátce DPH?

Klientovi přišlo toto OZNÁMENÍ - o ukončení činnosti mysliveckého sdružení - na základě usnesení z čl. schůze MS ze dne 30. 11. 2014 o ukončení činnosti našeho MS Vám byl odeslán na účet podíl likvidačního zůstatku z účtu MS ve výši 31.000 Kč. Vyplacenou částku je nutno zdanit podáním - Přiznání k dani z příjmů FO do 3 měsíců od obdržení zaslané částky. Takto zněla zpráva - musí klient tuto částku zdanit v § 10 a udělat daňové přiznání?

Jsme příspěvková organizace (dále jen „PO“) a potřebujeme ujasnit výklad k tzv. uspořené dani. V souladu s § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) máme nárok snížit základ daně až o 300 000 Kč za předpokladu, že použijeme prostředky získané úsporou na dani ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Jde mi o zvolení správného postupu. Například v roce 2011 jsme vykázali základ daně ve výši 100 000 Kč, z toho by daňová úspora při sazbě 19% činila 19 000 Kč. Rozumím, že když za těchto 19 000 Kč koupím cosi pro činnost, která neslouží v organizaci pro podnikání, ale pro jejíž účel byla organizace zřízena, pak je podmínka dodržena. Jde mi ale o účtování a vykázání v daňovém přiznání, která varianta je správná: 1. V následujícím roce, kdy jsem za částku ve výši uspořené daně utratila 19 000 Kč, budu mít zaúčtováno na účtu 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku a tento účet při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob jen vyloučím jako nedaňový náklad. Tím bych sice dosáhla toho, že utracenou částku nemám v daňových nákladech, ale ubyly mi peníze běžného roku a i daňový základ by byl zvýšen o tuto vlastně uspořenou daň za minulé období. Tady se mi ale nezdá hospodaření s fondy, zvláště s rezervním fondem, protože na tento je účtován účetní výsledek hospodaření v plné výši (při využití možnosti snížení základu daně) a pokud bych měla za peníze ve výši uspořené daně utratit, pak je musím z rezervního fondu použít. 2. Přijatelnější varianta se mi jeví jako nechat nakoupený majetek ve výši 19 000 Kč na účtu 558 a k tomu při čerpání použít prostředky z rezervního fondu (MD 413/D 648), na který je po skončení účetního období převáděn hospodářský výsledek a zároveň je plně finančně krytý. Tak vlastně prokáži i zdroj krytí.

Kamarád založil spolek přátel hromadné dopravy, je povinnost spolku vést účetnictví? Musí podávat daňové přiznání jako právnická osoba, nebo se případný zisk rozdělí mezi členy a oni svou část zdaňují v přiznání k dani z příjmu fyzických osob? Můžete mi případně napsat jakým zákony a paragrafy se účetnictví spolku řídí?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Od 1. 1. 2014 nám byl předán majetek bezúplatně do vlastnictví. Jedná se řádově o pořizovací hodnotu majetku 50 milionů Kč. Jak se nám toto promítne do přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsme příspěvková organizace. Jde to nějak osvobodit? Nebo si toho nemusíme všímat v rámci daně z příjmů? Jak se tedy správně zachovat vůči finančnímu úřadu?

Je možné, aby "Sdružení Neratov - spolek" dal peněžní dar "ZŠ Neratov - školská právnická osoba" => zřizovatelem této školy je Sdružení Neratov. Tedy může dát zřizovatel své "podřízené" organizaci peněžní dar? Účtování by bylo na 682 - předpokládám.

Nezisková organizace domluvila s redakcí časopisu zveřejnění inzerátu v určité hodnotě s tím, že redakce tento inzerát uveřejní pro neziskovku zdarma. V darovací smlouvě se uvádí částka za inzerci. Neziskovka o této částce účtuje jako o pohledávce a současně částku dává do výnosů. V momentě uveřejnění inzerátu obdrží neziskovka od redakce fakturu na inzerát, kterou si se zaúčtovanou pohledávkou vzájemně započítá. Domníváme se, že tento postup je nesprávný. Jakým způsobem se tato situace má promítnout v účetnictví a v daních?

Jsme příspěvková organizace a potřebovala bych si ujasnit výklad k tzv. "uspořené dani". V souladu s § 20 odst. 9 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. v platném znění) máme nárok snížit základ daně až o 300 000 Kč, za předpokladu, že použijeme prostředky získané úsporou na dani ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Jde mi o zvolení správného postupu. Např. v roce 2011 jsme vykázali základ daně ve výši Kč 100 000, z toho by daňová úspora při sazbě 19 % činila Kč 19 000. Rozumím, že když za těchto Kč 19 000 koupím cosi pro činnost, která neslouží v organizaci pro podnikání, ale pro jejíž účel byla organizace zřízena, pak podmínka je dodržena. Jde mi ale o účtování a vykázání v DAP, která varianta je správná: 1)      v následujícím roce, kdy jsem za částku ve výši uspořené daně utratila (Kč 19 000), budu mít zaúčtováno na účtu 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku a tento účet při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob jen vyloučím jako nedaňový náklad, tím bych sice dosáhla toho, že utracenou částku nemám v daňových nákladech, ale ubyly mi peníze běžného roku a i daňový základ by byl zvýšen o tuto vlastně uspořenou daň za minulé období. Tady se mi ale nezdá hospodaření s fondy, zvláště s rezervním fondem, protože na tento je účtován účetní výsledek hospodaření v plné výši (při využití možnosti snížení základu daně) a pokud bych měla za peníze ve výši uspořené daně utratit, pak je musím z rezervního fondu použít nebo 2)      přijatelnější varianta se mi jeví jako nechat nakoupený majetek ve výši Kč 19 000 na účtu 558 a k tomu při čerpání použít prostředky z rezervního fondu (MD 413/D 648), na který je po skončení účetního období převáděn hospodářský výsledek a zároveň je plně finančně krytý. Takto vlastně prokáži i zdroj krytí.

Zahraniční společnost rozhodla o zrušení svojí organizační složky v ČR. Jaký bude postup z hlediska daní a účetnictví: Složka eviduje závazky vůči dodavatelům a vůči zřizovateli, musí se dodaňovat? Majetek ani pohledávky nejsou. Jak to bude s účetní závěrkou? Společnost v roce 2013 vykázala ztrátu, v roce 2014 jí vychází zisk. Jak bude zaúčtována ztráta, na 429 nebo pohledávky vůči zřizovateli?

Právnická osoba Myslivecké sdružení dostalo dar ve výši 1 000 Kč. Protože darovací daň tak jak se samostatně vykazovala v roce 2013 není, prosím vás o sdělení, jak uvést dar do přiznání daně z přijmu a zda jej započítat do daňového základu. Poplatník není zřízený za účelem podnikání a po odpočtu dle § 20 odst. 7 mu placení daně vychází na nulu, ale jde mě o formální správnost zúčtování a daňového přiznání.

Jsme sdružení bez právní subjektivity - (společnost) dva synové a matka. Nyní chci ze sdružení vystoupit a prodat jednomu synovi obchodní majetek - investici, pohledávky, závazky (je to otázka dohody ve sdružení). Část investice, která je předmětem prodeje jsem získala v r. 1998 darováním. Vím že nyní darovaná investice se nesmí odepisovat a zahrnovat do zůstatk. ceny ale před uvedenou změnou zákona se odepisovala a tudíž by se měla do zůstatkové ceny zahrnout, prosím o tuto informaci. Paragraf 7 zák. DP umožnuje i ztrátu jako výsledek odečtení zůstatkové ceny od prodejní.

Nezisková firma, neplátce DPH, pozve z GB lektora (který v GB vyvíjí ekonomickou činnost). Tento lektor bude v ČR přednášet témata související s činností neziskovky a na závěr bude posluchačům udělovat certifikáty. Za tuto práci vystaví neziskovce fakturu. 1)      Vyplývají nezisk. org. v souvislosti s fakturou nějaké povinnosti ze zákona o dani z příjmů (sražení nějaké daně a podání nějakého zvláštního formuláře na FÚ)? Nebo může nezisk. org. fakturu v plné výši uhradit lektorovi a ten si vše zdaní v GB? 2)      Vyplývají neziskovce v souvislosti s fakturou nějaké povinnosti ze zákona o DPH?

Společnost požádala o proplacení dotace. Požadovaná částka k proplacení byla zkrácena. Důvod krácení byl uveden „Sankce z výběrového řízení“. Jak zaúčtovat toto krácení dotace.

Nezisková organizace - Sdružení rodičů a přátel Obchodní akademie (SRP OA), hlavní poslání - pomoc škole formou materiální a finanční pomoci při zajišťování výchovné a výukové činnosti, financování zájmové a mimoškolní činnosti a kulturně společenských akcí. SRP vybírá dle Stanov členské příspěvky od členů (rodičů studentů), které pak přerozděluje na výše zmíněné činnosti v souladu se Stanovami. Kromě jiného také každoročně pomáhá pořádat maturitní ples, a zde začíná můj dotaz. Do loňského roku probíhala organizace plesu celá přes SPR, i veškeré doklady byly vystavovány na SRP, a tržby za vstupenky přicházely na bankovní účet SRP. Náklady i tržby vedlo ve svém účetnictví SRP a účtovalo o nich jako o své hospodářské činnosti (která byla někdy mírně zisková, jindy ztrátová). Letos vše proběhlo úplně jinak - všechny nákladové doklady byly vystaveny na školu (OA) jako odběratele, a škola (OA) se SRP uzavřely Darovací smlouvu - SRP poskytl dar škole na úhradu stěžejních nákladů (faktura od agentury zajišťující pronájem prostor a služby spojené s organizací plesu). Hlavní potíž je v tom, že tržby za vstupenky byly všechny připsány na bankovní účet SRP. Domnívám se, že SRP by je tudíž mělo přiznat jako svoje tržby, a otázka zní - mají se posuzovat jako daňové, když dar škole je daňově neuznatelný náklad, protože jen poskytlo SRP coby nezisková organizace, nebo by se daly v daňovém přiznání také daňově vyjmout jako příjem související s daňově neuznatelným nákladem? Pokud vím, poskytnutý dar nemůže SRP použít ani jako daňově odečitatelnou položku v daňovém přiznání. Můžete prosím poradit, jak tuto situaci správně daňově vyřešit?

Zřizovatel nařídil sloučení dvou příspěvkových organizací. Zanikající PO musí k 31. 12. zcela vyčerpat FKSP ve prospěch zaměstnanců. Jak to ale fyzicky provést, když např. skutečnou výši přídělu do FKSP a stav účtu 412 lze dopočítat až po předpisu mezd za prosinec? Jak naložit s bankovním účtem pro FKSP a účtem 243?

Zřizovatel (obec) předal své příspěvkové organizaci (dále jen "PO") do SPRÁVY dlouhodobý hmotný majetek (022), který u obce nebyl po mnoho let odepisován. S účinností od 31.12.2011 platí Český účetní standard č. 708 - Odepisování dlouhodobého majetku......Obec začala dávno pořízený majetek odepisovat. Následně došlo ke změně zřizovací listiny PO. Zmiňované PO byl majetek svěřen do SPRÁVY - nicméně hodnota majetku byla - dle mého názoru - již v době předání nereálně vysoká. Podotýkám, že šlo o velké množství položek, s vysokými pořizovacími cenami (!!), které již byly dříve dlouhou dobu u téže PO využívány na základě nájmu za symbolickou cenu (před novelou zřiz. listiny); tzn. majetek nebyl (dříve) v rozvaze PO a odpisy byly (dříve)sledovány u PO pouze orientačně na podrozvaze (v řádech mil. Kč). Daňové odpisy nebyly, nemohly, a ani nyní nemohou být uplatněny, neboť daňové odpisy může uplatnit pouze vlastník. PO stojí před závažným problémem. Řada předmětů s vysokou zůstatkovou hodnotou se blíží ke konci své životnosti. PO prodloužila dobu odpisů až do téměř nereálné doby; toto však věc neřeší. Každá ztráta funkce (životnosti) stroje, zařízení či dopravního prostředku znamená "doodepsání" resp. proúčtování zůstatkové hodnoty vyřazovaného dlouhodobého majetku na vrub nákladů a současně významný "výsledkový propad" - významné jednorázové náklady. Jako vážný vnímám především fakt, že obcí ani PO po mnoho let neodepisovaný, avšak do značné míry opotřebovaný majetek, má NEREÁLNÉ ocenění (zde: porušena zásada věrného zobrazení). Jakým způsobem, na základě jakého dokumentu, jakým účetním zápisem lze TRVALE přecenit majetek s nereálně vysokou zůstatkovou hodnotou? Kdo o tomto může u PO rozhodnout?