Ing. Miroslava Nebuželská - strana 15

Požádala jsem o aktualizaci odpovědi k uvedenému původnímu dotazu, chtěla jsem ale trochu pozměnit znění otázky: Myslím, že se bude jednat o podobný problém: SO uzavřel smlouvu na zpracování pasportů místních komunikací pro členské obce, jelikož to takto vychází pro obce výhodněji. Fakturace je směrována tedy na SO, ten částky přefakturuje jednotlivým obcím ve stejné výši formou záloh, protože zpracování probíhá postupně. Pasporty budou samozřejmě v majetku obcí. Účtování probíhá následovně: 1. SO obdržel faktury za zpracování pasportů: MD 315/D 321, 2. SO přijal zálohy od obcí na postupné financování těchto projektů MD 231/D 324, 3. SO zaplatil faktury za zpracování pasportů: MD 321/D 231, 4. Až bude zpracování dokončeno, pošlu jednotlivým obcím vyúčtovací faktury, což bude pouze účetní operace bez platby (účty MD 324/D 315). Pro úplnost uvádím ještě zařazení do rozpočtových položek, které jsem konzultovala s metodickým oddělením krajského úřadu: zálohy od obcí na zpracování pasportů - položka 4121 faktury za zpracování pasportů - ODPA 6409, položka 5169. Ve finále nebude nic na v nákladech ani ve výnosech svazku, čili předpokládám, že se opět nebude jednat o činnost, která spadá do obratu DPH

Prosím o posouzení činnosti - rozdělení na hlavní (neziskovou) a vedlejší (ekonomickou) u sdružení (nezisková organizace) Taneční studio, ve stanovách má tyto základní cíle: a) oživení kulturních tradic, zejm. tradičních tanců, b) zprostředkování kulturního, sociálního a estetického cítění dětem a široké veřejnosti, c) umožnění zdravého pohybu ..., d) podpora výchovného programu pohybové estetiky ..., e) podpora a tvorba programů pro aktivní a smysluplné využívání volného času dětí a široké veřejnosti, včetně prázdninových programů. Formy činnosti studia: 1) činnost hlavní - vše, co je uvedeno v základních cílech studia (viz výše), 2) činnost doplňková (účelem je získávání finančních prostředků sloužících k zabezpečení hlavní zájmové činnosti): a) poskytování zájmových kroužků pro děti a rodiče, b) poskytování kurzů pro veřejnost, c) vydávání propagačních materiálů, d) pořádání kulturních, sportovních a jiných společenských akcí, e) účast na soutěžích a jiných formách uměleckého vystupování, f) výroba a šití tanečních potřeb. V praxi toto studio pořádá taneční kurzy (tradiční irské i jiné tance) a s nimi související soustředění - vybírá kurzovné, a účastní se různých soutěží, platí pronájem prostor, materiál a šití kostýmů na vystoupení apod. Nevybírá žádné členské příspěvky dle stanov. V létě pak pořádá dětský tábor pro širokou veřejnost (nejen účastníky kurzů), za který také vybírá poplatky, a platí nájem prostor, různý materiál pro táborové aktivity, odměny vedoucím na táboře apod. Prosím o posouzení, zda obě činnosti se dají posuzovat jako hlavní (nevýdělečná) činnost, nebo zda taneční kurzy se musí posoudit jako činnost vedlejší - výdělečná. Na obě aktivity studia (taneční kroužky i letní tábor) studio dostává granty od Místního úřadu a Městského úřadu hl. m. Prahy.

Svazek obcí (dále jen „SO“) provozuje hlavní činnost, tj. především zajištění zpracování žádostí o dotace pro členské obce. Za tímto účelem zaměstnává manažerku. Provozuje i hospodářskou činnost, tj. především zpracování žádostí o dotace pro nečlenské subjekty. Řeším problém, co je třeba zahrnout do obratu podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “) jako ekonomické činnosti. Chtěla bych se ujistit, že dle mého názoru především níže popsaná „akce“ nebude vstupovat do uvedeného obratu: SO bude nakupovat kontejnery na odpad ke kompostování, které budou umístěny v členských obcích. Na nákup obdrží dotaci ve výši 90%, ale až po zaplacení faktury. Protože nemá finanční prostředky, vybere od jednotlivých obcí zálohy (účtování MD 241/D 324) a těmi zaplatí fakturu za kontejnery a zařadí je do majetku (MD 321/ /D 241; MD 558/D 321; MD 028/D 088 - jedná se o drobný majetek do 40 000/ks). Poté obdrží dotaci ve výši 90% a vrátí jednotlivým obcím jejich zálohu ve výši 90% (dotace: MD 241/D 374; MD 348/D 672; MD 374/D 348; vypořádání s obcemi 90%: MD 324/D 241 a 10% zaúčtuju jako mimořádný členský příspěvek: MD 324/D 672). Prosím tedy o vyjádření, zda se v případě příjmu od obcí na nákup kontejnerů nejedná o ekonomickou činnost, event. blíže vymezit charakteristiku ekonomických činností u neziskových organizací a dále, jestli účtování bude takto v pořádku.

Sportovní klub, občanské sdružení, má ve svém majetku bezúplatně nabytou budovu na úplatně nabytém pozemku a bezúplatně nabytý přívěs za auto. Pokud by klub zanikl, předpokládám, že by podle občanského zákoníku soud určil likvidátora (za jakých podmínek určí soud likvidátorem některého z členů spolku?), po té by došlo k prodeji majetku a k uspokojení případných dluhů a zbytek by byl rozdělen mezi členy spolku, či jiným způsobem? Ve stanovách spolku je o zániku pouze obecně ujednáno: „Klub zaniká rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze a členská schůze rozhodne o způsobu majetkového vypořádání.“ Prosím, kromě odpovědí na uvedené otázky i o odpověď, zda se společný majetek nějakým způsobem též vypořádává při úmrtí člena, případně při zrušení členství.

Naše sportovní organizace pořádala školení trenérů, do nákladů se účtoval pronájem haly, poplatek za účastníka, vše bez nároku na odpočet. Nyní nám byla nabídnuta od jiné sportovní organizace částečná úhrada nákladů. Pokud budu náklady přeúčtovávat ve stejné výši, nebo částečné, lze uplatnit § 36 odst. 11 ZDPH )? Nebo mohu účtovat přes nákladový účet mínusem. A jak to bude se započtením do koeficientu? V prvním případě ne, ve druhém ano?

Prosím o posouzení činnosti - rozdělení na hlavní (neziskovou) a vedlejší (ekonomickou) u sdružení (nezisková organizace) Taneční studio, ve stanovách má tyto základní cíle: a)      oživení kulturních tradic, zejm. tradičních tanců, b)      zprostředkování kulturního, sociálního a estetického cítění dětem a široké veřejnosti, c)     umožnění zdravého pohybu ...., d)     podpora výchovného programu pohybové estetiky ..., e)      podpora a tvorba programů pro aktivní a smysluplné využívání volného času dětí a široké veřejnosti, vč. prázdninových programů. Formy činnosti studia: 1)      činnost hlavní - vše, co je uvedeno v základních cílech studia (viz výše) 2)      činnost doplňková (účelem je získávání finančních prostředků soužících k zabezpečení hlavní zájmové činnosti): a)      poskytování zájmových kroužků pro děti a rodiče, b)      poskytování kurzů pro veřejnost, c)      vydávání propagačních materiálů, d)     pořádání kulturních, sportovních a jiných společenských akcí, e)      účast na soutěžích a jiných formách uměleckého vystupování, f)       výroba a šití tanečních potřeb. V praxi toto studio pořádá taneční kurzy (tradiční irské i jiné tance) a s nimi související soustředění - vybírá kurzovné, a účastní se různých soutěží, platí pronájem prostor, materiál a šití kostýmů na vystoupení apod. Nevybírá žádné členské příspěvky dle stanov. V létě pak pořádá dětský tábor pro širokou veřejnost (nejen účastníky kurzů), za který také vybírá poplatky, a platí nájem prostor, různý materiál pro táborové aktivity, odměny vedoucím na táboře apod. Prosím o posouzení, zda obě činnosti se dají posuzovat jako hlavní (nevýdělečná) činnost, nebo zda taneční kurzy se musí posoudit jako činnost vedlejší - výdělečná. Na obě aktivity studia (taneční kroužky i letní tábor) studio dostává granty od Místního úřadu a Městského úřadu hl.m.Prahy.

Klient, zahraniční společnost z EU, chce zlikvidovat organizační složku. Ta v ČR působí již několik let. Jaký je přesný postup v případě likvidace organizační složky v roce 2014? Jak postupovat s ohledem na účetnictví organizační složky v ČR. To vypadá jako u běžné firmy, takže složka má pohledávky, závazky...prostě klasickou rozvahu. V rámci likvidace je mi to jasné, nicméně to není případ organizační složky. Rozhodnutím o zrušení by mělo vše přejít pod mateřskou společnost (v našem případě Španělsko). To znamená poplatit dodavatele a pouze oznámit odběratelům, že dosud neuhrazené závazky se mají uhradit na účet mateřské společnosti? Nebo převézt český účet org. složky na mateřskou společnost? A určit den výmazu složky z OR jako den, kterým veškerá aktiva a pasiva přecházejí pod mateřskou společnost, ať si to účtují, jak chtějí?

Sportovní klub, občanské sdružení, má ve svém majetku bezúplatně nabytou budovu na úplatně nabytém pozemku a bezúplatně nabytý přívěs za auto. Pokud by klub zanikl, předpokládám, že by podle obč. zákoníku soud určil likvidátora (za jakých podmínek určí soud likvidátorem některého z členů spolku ?), poté by došlo k prodeji majetku a k uspokojení případných dluhů a zbytek by byl rozdělen mezi členy spolku, či jiným způsobem ? Ve stanovách spolku je o zániku pouze obecně ujednáno: "Klub zaniká rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze a členská schůze rozhodne o způsobu majetkového vypořádání." Prosím, kromě odpovědí na uvedené otázky i o odpověď, zda se společný majetek nějakým způsobem též vypořádává při úmrtí člena, případně při zrušení členství.

1)V prvním díle článku byly popsány nové principy zdanění přijatých darů a byla objasněna vazba zdanění na způsob zaúčtování přijatého daru. V druhém díle jsme se věnovali účtování a zdanění přijatých peněžních darů na provozní účely. Tento poslední třetí díl uvádí možnosti účtování a zdanění přijatých nepeněžních darů a přijatých peněžních investičních darů.

1)V prvním díle článku byly popsány nové principy zdanění přijatých darů a objasněna vazba zdanění na způsob zaúčtování přijatého daru. Bylo též zdůrazněno, že účetní předpisy pro NO, tedy zejména vyhláška č. 504/2002 Sb. ,2) a ČÚS3) pro tyto jednotky, dávají několik možností, jak o přijatých darech účtovat.

Prosím o radu v problematice vyřazení majetku ve státní správě, konkrétně v příspěvkové organizaci. Máme stanovenou likvidační komisi vnitřním předpisem. Je možné si v tomto vnitřním předpisu stanovit, k jakému druhu majetku bude vyžadován odborný posudek nezávislého odborníka? Konkrétně bychom si chtěli do vnitřního předpisu uvést, že na dlouhodobý drobný majetek (do 40 000 Kč) a majetek evidovaný na podrozvaze nebude muset být odborný posudek, ale bude postačovat posouzení a vyjádření likvidační komise, kterou tvoří zaměstnanci organizace?

Dlouhodobý majetek (především pozemky - pole, lesy apod.) ve vlastnictví neziskových org., nyní VPP. V souvislosti s podřazením daně dědické a darovací do daní z příjmů jsou nově bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů. U VPP je možnost výběru, zda bude mít bezúplatný příjem osvobozený od daně nebo pro bezúplatný příjem neuplatní osvobození od daně a potom budou související náklady daňové. (Pokud by nebyl naplněn stanovený účel, na který má být takto získaný bezúplatný příjem použit, nárok na osvobození zaniká a je nutné o příslušnou částku zvýšit základ daně) Otázka č. 1: Převod dlouhodobého majetku darovací smlouvou do majetku VPP. Splňuje takovýto dar účel vymezený § 20 odst. 8 ZDP, tj. účely předmětu osvobození, když se s tímto majetkem bude dále hospodařit, zejména formou pronájmu a zisk z tohoto majetku bude určen na financování předmětu osvobození dle § 20 odst. 8 ZDP, zejména provozu hlavní činnosti. Jednalo by se tedy o poskytnutí daru pro účely své doplňkové hospodářské činnosti, přesto, že se jedná o doplňkovou činnost, byl by naplněn účel § 19b odst. 2 písm. b) ZDP ? Podle mého názoru se jedná o financování účelů předmětu osvobození a bylo by možné uplatnit osvobození od daně. Hodnota daru nebude zahrnuta do základu daně, náklady související s bezúplatným příjmem se nebudou považovat za daňové náklady (není možné daňové uplatnit ani náklady související se získáním tohoto daru, ani náklady pořízené z takto osvobozeného příjmu), vyloučeno z odpisování (pozemky se neodepisují), při dalším prodeji nebude zůstatková cena daňovým nákladem, příjem z majetku bude předmětem daně. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP od roku 2014 stanoví, že obdobný postup, tj. vyloučení nákladů vynaložených na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, se použije i pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně. To znamená, že na rozdíl od dřívější praxe bude nutné vyloučit nejen náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení takových příjmů, ale také náklady, které budou z takto získaných příjmů financovány.) Existuje ještě jiná daňová zátěž s touto transakcí? Otázka č. 2: Převod dlouhodobého majetku přechodem vlastnictví v rámci z jedné VPP do jiné v rámci vymezení území VPP. Jaké daňové zatížení v souvislosti s tímto přechodem dle nových platných zákonů (dříve darovací daň, daň z převodu) by bylo realizováno?

Tři OSVČ podnikali společně ve Sdružení bez právní subjektivity (nyní Společnosti) a vedli účetnictví. Nyní se rozhodli, že založí s. r. o. a od nového roku budou podnikat společně v rámci s. r. o. Veškeré zbylé pohledávky, závazky, zůstatky evidované v pokladně, bance, na zálohách přijatých i vydaných převedou do s. r. o. Jakým způsobem se transakce projeví v účetnictví Sdružení, jednotlivých podnikatelů a vzniklého s. r. o.?

Legislativní změny účinné od 1.1.2014 přinesly pro všechny zásadní změnu ve zdanění přijatých darů. Tato změna se dotýká téměř všech neziskových organizací, protože pro mnoho organizací představují dary přijaté ať již od podnikatelů právnických osob nebo od individuálních dárců fyzických osob významný zdroj financování.

Naše sportovní organizace pořádala školení trenérů, do nákladů se účtoval pronájem haly, poplatek za účastníka, vše bez nároku na odpočet. Nyní nám byla nabídnuta od jiné sportovní organizace částečná úhrada nákladů. Pokud budu náklady přeúčtovávat ve stejné výši, nebo částečné, lze uplatnit § 36 odst. 11 ZDPH? Nebo mohu účtovat přes nákladový účet mínusem. A jak to bude se započtením do koeficientu? V prvním případě ne, ve druhém ano?

Jsme SV, kde v KN máme v centrálním výpisu jiný spoluvlastnický podíl, než pokud se podívám na samostatnou jednotku. Na jednotce je součet plochy bytu ve vlastnictví + spol. podíl na 3 nebyt. prostorech + spol. podíl na 4 bytových jednotkách ve spoluvlastnictví všech, označen jako podíl na společných částech. Byty ve spol. vlast. všech i ne-byty pronajímáme. Jaký spoluvlast. podíl použít pro výpočet výnosů a nákladů pro potvrzení o zdanitelných příjmech podle § 9 zákona 586/1992 Sb.? Nevíme, proč tyto údaje máme rozdílné. Převod 4 bytů a 3 ne-bytů do vlastnictví všech proběhl dodatečně formou daru z Bytového družstva. Konkrétně = hlavní výpis - můj byt 42/2206 (můj byt 42 m/plocha bytů v osobním vlastnictví jednotlivců), na mé jednotce 42/2405(součet ploch v osobním vlastnictví a ploch společných bytů a nebytových prostor). Jaký spoluvlastnický podíl použít pro náklady a výnosy?

Jsme sdružení bez právní subjektivity (prodej maloobchod, velkoobchod) zásoby na skladě jsou získané společným podnikáním (2 synové, matka) a rozděleny (50 % jeden syn, po 25 % matka, druhý syn). Nyní bych chtěla svůj podíl 25 % převést na druhého syna a event. ze sdružení vystoupit. Pokud bych chtěla převod darováním, platím daň z příjmu, což je vysoká částka. Pokud svůj podíl synovi prodám, jaká bude daň v zákonu a co by mohlo být výdajem (odčitatelnou položkou) při výpočtu daně? Mohla bych prodat zásoby postupně, z důvodu sazby daně, (prodej uskutečním v r. 2015 - zrušena solidární daň). Jsme plátci DPH, myslím, že v přiznání by jeden DPH uplatnil, druhý odečetl - ve výsledku je nula.

Požádala jsem o aktualizaci odpovědi k uvedenému původnímu dotazu, chtěla jsem ale trochu pozměnit znění otázky: Myslím, že se bude jednat o podobný problém: Svazek obcí uzavřel smlouvu na zpracování pasportů místních komunikací pro členské obce, jelikož to takto vychází pro obce výhodněji. Fakturace je směrována tedy na svazek obcí, ten částky přefakturuje jednotlivým obcím ve stejné výši formou záloh, protože zpracování probíhá postupně. Pasporty budou samozřejmě v majetku obcí. Účtování probíhá následovně: 1)      SODH obdržel faktury za zpracování. účt.: 315/321 2)      SODH přijal zálohy od obcí na postupné financování těchto projektů 231/324 3)      SODH zaplatil faktury za zpracování pasportů: 321/231 4)      Až bude zpracování dokončeno, pošlu jednotlivým obcím vyúčtovací faktury, což bude pouze účetní operace bez platby. (účt.:324/315) Pro úplnost uvádím ještě zařazení do rozpočtových položek, které jsem konzultovala s metodic. odd. krajského úřadu: zálohy od obcí na zpracování pasportů – položka 4121 faktury za zpracování pasportů – ODPA 6409, položka 5169. Ve finále nebude nic na v nákladech ani ve výnosech svazku, čili předpokládám, že se opět nebude jednat o činnost, která spadá do obratu DPH.

Manželé jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity. Jiní společníci nejsou. Dělí se v poměru manžel 85 %, manželka 15 %. Provozují truhlářskou činnost a maloobchod - obchod s potravinami. Jak se bude postupovat při ukončení činnosti sdružení v případě rozvodu manželů (mají společné jmění manželů) když manžel si chce ponechat truhlářskou činnost a manželka si chce ponechat maloobchod. Truhlářská dílna je ve vlastnictví pouze manžela, budova obchodu je v pronájmu. Některé stroje a majetek vlastnil manžel před tím, než udělali sdružení, některé stroje i majetek (např. auto) nakoupil už za platnosti sdružení. Truhlářství má zásoby dřeva, obchod má zásoby potravin. Jak se bude postupovat při ukončení sdružení z hlediska daně z příjmů? Jak se bude postupovat z hlediska DPH. Jak se bude nahlížet na drobný hmotný majetek? Bude se započítávat do zásob?

Příspěvková organizace (škola), zřízená obcí, dostala příspěvek od sousední obce (která není jejím zřizovatelem). Tento příspěvek je dle smlouvy účelově vázán na nákup konkrétních věcí. Jak tento příspěvek správně zaúčtovat? Dle smlouvy podléhá příspěvek vypořádání nejpozději do konce roku. Jak správně účtovat o dotaci od KÚ na přímé náklady na vzdělávání (UZ 33353). A to jak v průběhu roku, tak na konci roku při vypořádání?