Hana Rampírová - strana 3

Do jakého mzdového tarifu zařadit obchodní zástupce? Firma s.r.o. - obchodní společnost s potravinami má v pracovním poměru obchodní zástupce, kteří ve svěřeném regionu navštěvují současné zákazníky firmy a zároveň vyhledávají nové. U všech těchto zákazníků nabízejí zboží z katalogu, letáku a ze seznamu zboží, které mají k dispozici v notebooku, k dispozici mají služební automobil, telefon. Ze zákazníkem uzavírají objednávky a ty zasílají do sídla firmy ke zpracování a vykrytí.

Zaměstnanec má rozvrženou pracovní dobu rovnoměrně na směny např. 30 hod. týdně po 10 hod v Po, St, Pá. V případě, že státní svátek připadne na den, kdy není plánovaná směna, např. na čtvrtek, má zaměstnanec nárok na proplacení svátku ?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Co má zaměstnavatel požadovat při nástupu zaměstnance, který je OSVČ a nemá zápočtový list?

Nárok na dovoelnou u nás je 25 dnů za rok. Pracovní poměr od 1. 1. 2017 do 16. 10. 2017, nemoc od 18. 4. a dosud trvá. Kolik dnů budu krátit z důvodu nemoci? 

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v problému, se kterým si už nedokážu poradit. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy dne 14. července 2017. Dne 7. 8. 2017 jsem obdržela 3 exekuč. příkazy – přednostní pohl. pro VZV. Dne 28. 8. 2017 jsem obdržela příkaz Okresního soudu ke srážení výživného a dluhu na výživném. Dne 11. 9. 2017 jsem obdržela 4 exekuční příkazy – přednostní pohl. pro Okresní správu sociálního zabezpeční v Litoměřicích a dne 19. 9. 2017 exekuční příkaz – přednostní pohl. pro Oborovou zdravotní pojišťovnu a tento den také exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek daňového bonusu. Zaměstnanec má dvě vyživované osoby. Aby toho nebylo málo, tak 8. 8. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 24.2.2017, 12. 9. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 22. 5. 2017 a dne 4. 9. 2017 další nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 6. 3. 2017. Zaměstnanec je ve zkušební době a má pracovní poměr na dobu určitou. Nemůže tedy do insolvence. Pracuji v programu MONEY, který tyto srážky neřeší, pomáhám si kalkulačkou z exekutorské komory. Ale v tomto případě si už nejsem jistá, zda bych srážky provedla správně, tudíž Vás prosím o radu jak postupovat. 

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnankyní na ukončení pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené. Pracovní poměr by měl skončit k 20. 11. 2017, protože do 19. 11. 2017 zaměstnankyně zažádala o rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Na rodičovské dovolené je od 16. 4. 2015. Po skončení mateřské dovolené zaměstnankyně nezažádala o čerpání dovolené. Při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Dovolená ve výši 12 dní, kterou nečerpala, by se jí měla krátit. Jaká bude přesná výše dovolené k proplacení? 

Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu 13.400,- Kč. Jde o minimální zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací. Tento zaměstnanec čerpal v měsíci 7/2017 dovolenou 7 dní, přičemž jeho průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí je 77,31 Kč / h a je nižší než minimální hodinová zaručená mzda pro 3. skupinu prací. Je průměrný hodinový výdělek takto v pořádku, vzhledem k tomu, že je menší než 80,50,- Kč? Mám ručně opravit v osobní evidenci zaměstnance průměr pro náhrady na minimální hodinovou zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací, tedy na 80,50 Kč? Zvyšoval by se průměrný výdělek pouze pokud by byl nižší než minimální mzda? Po zpracování mzdy za 7/2017, tj. po výpočtu náhrady za 7 dní dovolené mu vyjde hrubá mzda 13.262,-Kč. Je hrubá mzda takto v pořádku? Vztahuje se zaručená mzda pouze ke skutečně odpracované době a ne ke dnům, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou? Měla bych poskytnout doplatek, tak aby byla hrubá mzda 13.400,- tj. do minimální zaručené mzdy?

Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, maximálně kolik dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (sociální a zdravotní pojištění)?

Můžeme zasílat na základě žádosti zaměstnance jeho výplatní pásky na uvedený soukromý e-mail ve formátu PDF bez šifrování, prostě klasický soubor PDF?

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 

Jak se počítá dovolená při změně pracovního úvazku s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou např. z plného na poloviční nebo z polovičního na plný? Platí např. tyto závěry? 1) Uaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z plného na poloviční úvazek (z 40 na 20 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání plného pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 8mi násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání polovičního pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 4násobku průměrné mzdy, tedy poloviční. 2) Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z polovičního na plný úvazek (z 20 na 40 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání polovičního pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 4 násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání plného pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 8mi násobku průměrné mzdy, tedy dvojnásobná. 

Jsme základní škola - příspěvková organizace zřízená městem. Některé faktury hradíme v hotovosti. Doslechli jsme se, že úhrada v hotovosti je limitována 5 000 Kč. Je toto tvrzení správné? Některým zaměstnancům vyplácíme také v mzdy v hotovosti. Porušujeme tím nějaké předpisy nebo nařízení? 

Nemocenská naší zaměstnankyně trvala od 21. 6. 2017 do 7. 7. 2017. Chybou účetní byla nemocenská zadána od 21. 6. 2017 do 4. 7. 2017. Z důvodu této špatně zadané nemocenské dostala za červenec 2017 zaměstnankyně plat i za dobu od 5. 7. do 7. 7. 2017, tj. o 3 dni navíc a vznikl tím přeplatek na platu ve výši 1 353 Kč. Jakým způsobem mohu zaměstnankyni tento přeplatek na platu srazit? Jmenovaná zaměstnankyně nám od srpna opět onemocněla, a nevypadá to, že by se do konce roku měla z nemocenské vrátit. Z důvodu této chyby jsme poslali na CSSZ novou Přílohu k žádosti o dávku, která vznikla v srpnu 2017, s tím, že vyměřovací základ za 7. měsíc zůstal beze změny a opraveny byly pouze vyloučené dny za nemoc na 7 dnů. Potřebuji poradit se srážkou 1353 Kč, zda musím dát zaměstnankyni podepsat Dohodu o srážce. 

1) Musí zaměstnavatel od zaměstnance požadovat rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu a každoročně jeho valorizovanou výši? Jestliže ano, tak z jakého důvodu? 2) Jaký je vztah výsluhového příspěvku a starobního důchodu k dani z příjmu FO? 3) Je povinností zaměstnavatele provést roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti na žádost zaměstnance v případě, kdy kromě příjmů ze zaměstnání, výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu nemá jiné příjmy?

Dobrý den, zaměstnavatel a zaměstnanec se v měsíci září dohodli na neplaceném volnu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nepůjde žádná mzda, nebude v tomto měsíci odvedena daň ze mzdy ani sociální pojištění. Jak je to ale se zdravotním pojištěním? Musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění do minima zdravotního pojištění? Musí následně toto pojištění zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit anebo se můžou dohodnout, že nic platit nebude. Jak by byly tyto varianty zaúčtovány? 

Jakou výši minimální mzdy si od roku 2018 musím stanovit jako jednatel firmy - pobírající mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele? Nevím, do jaké z osmi skupin přesně tuto funkci zařadit, nebo zda se vůbec na tuto smlouvu skupiny vztahují? Jsem jednatel s. r. o., jediný vlastník.

Jak správně zpracovat poslední mzdu zaměstnanci, který ukončil pracovní poměr a zaměstnavatel mu dříve povolil více dovolené, než na kolik měl v daném období nárok, přečerpal dovolenou o 5 dnů? 1) Jak správně srazit zaměstnanci přečerpanou dovolenou v poslední mzdě (řešit to jako neplacené volno?) 2) Jak to bude s odvody na sociálního a zdravotního pojištění v poslední mzdě? 3) Musí se dělat nějaká oprava v odvodech za měsíc, kdy byla dovolená přečerpána (06/2017)?

Pokud se mění týdenní úvazek ze 40 hod. týdně na 37,5 hod týdně a pak třeba i naopak, stejně tak třeba změna ze 40 hod. týdně např. na 24 hod týdně, má se pak vždy přepočítávat průměr pro náhrady, nebo zůstává ten, který přechází z předešlého čtvrtletí?

Postupuji správně při výpočtu řádné dovolené? V r. 2016 - v r. 2016 mateřská dovolená 1. 1. - 30. 4. 2016, dále do konce roku rodičovská dovolená, zaměstnankyně v roce odpracovala více než 60 dnů (mateřská dovolená se posuzuje jako odpracované dny), je tedy nárok na 20 dní dovolené, tyto dny se pak krátí o zameškané dny na rodičovské dovolené (krácení prvních 100 zameškaných dní o 1/12, dalších každých 21 zameškaných dní o 1/12). Po mateřské dovolené zaměstnankyně nepožádala o čerpání dovolené.