Hana Rampírová - strana 4

Zaměstnanci je k jeho hrubé mzdě ještě přidaňováno 1 % z pořizovací ceny služebního vozidla, které používá pro soukromé účely. K výplatě mu tedy každý měsíc zbývá čistá mzda ve výši cca 3 800 Kč. Je možné mu z této částky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem srazit částku za stravenky?
Vydáno: 18. 08. 2017
Můžeme zasílat na základě žádosti zaměstnance jeho výplatní pásky na uvedený soukromý e-mail ve formátu PDF bez šifrování, prostě klasický soubor PDF? 
Vydáno: 18. 08. 2017
Společnsot s r. o. přijala nového zaměstnance s tím, že ve zkušební době bude jeho mzda ve výši minimální mzdy, tj. 11 000 Kč. Jak postupovat při stanovení průměrného výdělku? Předpokládám, že by měl být ve výši 66 Kč za hodinu. 
Vydáno: 18. 08. 2017
Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?
Vydáno: 18. 08. 2017
Jaký je správný výpočet pro kontrolu výše minimální mzdy?
Vydáno: 18. 08. 2017
Jsme střední škola, pracovnici doplácíme doplatek do minimální mzdy. Nyní končí pracovní poměr, proplácíme ji nevyčerpanou dovolenou, a má tedy vyšší plat než minimální mzdu. Přesto ve mzdách vyskočil doplatek do minimální mzdy. Je to takto správně, když základní plat má menší než je minimální mzda, jen má ještě proplacenou dovolenou?
Vydáno: 18. 08. 2017
Zaměstnankyně končí pracovní poměr, firma jí koupila dárkový poukaz ve výši 2 000 Kč ve zlatnictví. Zaměstnankyně pracovala ve firmě 6 let, věk zaměstnankyně je 26 let, tudíž neodchází do důchodu, nedostává poukaz ani za mimořádnou aktivitu, nemá pracovní výročí 20 let, nemá životní výročí 50 let, ani neodchází do důchodu. Pro firmu je to daňově neuznatelné? Pro zaměstnance to znamená odvod daně, sociálního a zdravotního pojištění? Tnz. že ve výplatě se to projeví jako zdanitelná náhrada nebo jak se má objevit na výplatní pásce?
Vydáno: 21. 07. 2017
Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 
Vydáno: 20. 07. 2017
Zaměstnankyně je od roku 2014 na mateřské dovolené a dovolenou ještě nečerpala. Nejsem si však jistá s nárokem na dovolenou. 1. Rok 2014 1.1.2014 - 16.8.2014 pracovala 17.8.2014 - 31.12.2014 byla na mateřské dovolené (PPM) má nárok na celých 20 dní? 2. Rok 2015 1.1.2015 - 28.2.2015 PPM 1.3.2015 - 31.12.2015 RP má nárok na dovolenou? 3. Rok 2016 1.1.2016 - 4.6.2016 RP 5.6.2016 - 31.12.2016 PPM na kolik dní má zaměstnankyně nárok? 4. Rok 2017 předpokládá se celý rok RP, bude mít nárok na dovolenou? V pracovní smlouvě je nárok na 20 dní dovolenou za kalendářní rok.
Vydáno: 12. 07. 2017
Tedy v tomto případě nevadí, že pracovní poměr v měsíci květnu netrval celý kalendářní měsíc (protože nezačal 1. 5. ale až 2. 5. 2017)?
Vydáno: 12. 07. 2017
Zaměstnankyně pracuje na dohodu o provedení práce, ve smlouvě není sjednáno, kolik hodin bude pracovat v týdnu. Pokud odpracuje celý měsíc 157,5 (tzn. 7,5 ráno * 21 dní) + 2 hodiny odpoledne (5x za měsíc po 2 hodinách odpoledne), jsou tyto hodiny považovány za přesčas? Jak se posuzuje přesčas u dohody o provedení práce a pracovní činnosti?
Vydáno: 30. 06. 2017
Zaměstnavatel vyplňuje potvrzení o výši příjmu pro banku zaměstnance, který si chce půjčit peníze, v tomto případě se počítá průměrný příjem jako aritmetický průměr? Ve kterých případech se počítá průměrný měsíční výdělek počítaný přes přepočtový koeficient 4,348?
Vydáno: 30. 06. 2017
Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 
Vydáno: 30. 06. 2017
Na kolik dnů dovolené má nárok zaměstnanec, jehož pracovní poměr trvá od 2. 5. 2017 do 31. 7. 2017 s tím, že je odměňován měsíční mzdou, kdy za neodpracovaný svátek se mzda nekrátí a v červnu čerpal 1 den dovolené? Jak by tomu bylo, pokud by jeho pracovní poměr trval od 3. 5. 2017 do 31. 7. 2017?
Vydáno: 30. 06. 2017
Zaměstnavatel zaměstnává prodavačky, mzdu v pracovní smlouvě mají sjednanou fixní, plný úvazek. Pracovní dobu mají sice nerovnoměrně rozvrženou, ale odpracují v přepočtu 40 hodin týdně. Nyní začaly pracovat několik hodin navíc, tak mají podle dodatku ke smlouvě nárok na proplacení přesčasů + příplatek. Dostávají tedy nadále fixní mzdu + proplacené hodiny za přesčasy, příplatek za přesčasy a příplatek za práci v SO a NE. Je možné u fixní mzdy takto postupovat? V jednom případě má jedna zaměstnankyně částečný úvazek, rovněž fixní mzdu, ale odpracuje třeba 10 hodin navíc. Není to práce přesčas, ale tzv. do úvazku, nemá nárok na příplatek. Je možné rovněž u fixního platu proplácet tyto hodiny průměrem (nepravidelně rozvržená pracovní doba). 
Vydáno: 30. 06. 2017
V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?
Vydáno: 01. 06. 2017
Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   
Vydáno: 01. 06. 2017
Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené. Má u naší firmy pracovní smlouvu na dobu neurčitou, začala chodit pouze brigádně na 3 dny v týdnu, rodičovská dovolená bude trvat do září 2017. Jak jí má zaměstnavatel vyplatit mzdu - na hlavní pracovní poměr, na který má momentálně rodičovskou dovolenou, nebo s ní uzavřít dohodu o provedení práce?
Vydáno: 01. 06. 2017
Zaměstnanec má nemoc od 10. 5. 2016 do 24. 5. 2017, dne 24. 5. 2017 zároveň ukončen pracovní poměr. Nárok na dovolenou v 2016 je 25 dnů, 10 dnů vybráno do května 2016. Kolik pokrátím a bude mít nárok na dovolenou v nárok v 2017?
Vydáno: 01. 06. 2017
Nárok na dovolenou u nás na rok je 25 dnů. Zaměstnankyně v roce 2016 vyčerpala 2 dny. Poté začala nemoc od 6. 4. do 13. 10. 2016, celkem 134 zameškaných směn. 25 dnů minus 2 dny je 23 dnů. 134 zmeškaných směn je minus 4 dny. Bude mít nárok na 19 dnů nebo to bude jinak? V roce 2017 zažádá o nástup na dovolenou hned po čerpání mateřské před rodičovským příspěvkem za rok 2017, to bude 25 dnů. 
Vydáno: 19. 05. 2017